Poslanecká sněmovna

25.3.2008

Poslanecká sněmovna podpořila vládní novelu zákona o DPH
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Novela z části slaďuje český zákon s předpisy EU a upravuje některá ustanovení současného zákona. Sociální demokracie k ní chce v druhém čtení připojit pozměňovací návrh, aby snížená sazba DPH klesla zpět na pět procent.
"Jde opravdu jen o technické změny, které nezasahují do sazeb," řekl novinářům zpravodaj k zákonu Petr Rafaj (ČSSD). Podle ministra financí Miroslava Kalouska novela neobsahuje žádné změny, které by měly přímý vliv na příjmy veřejných rozpočtů nebo na cenu zboží a služeb.
Novela ovšem podle vyjádření Rafaje ruší osvobození od DPH u odborů nebo církví a podobných organizací z jejich ekonomické činnosti. "Což si myslím, že tyto organizace vcelku zatíží, ale státu to zas tak velký výnos nepřinese," uvedl Rafaj.
Potvrdil také, že ČSSD k novele připojí návrh, aby snížená sazba daně klesla zpět na pět procent z nynějších devíti procent, kam ji zvýšila reforma veřejných financí. Sociální demokraté tvrdí, že zvýšení sazby prodraží některé zboží a služby, například léky, potraviny nebo bydlení. ČSSD již jednou tento návrh ve sněmovně předložila, ale neuspěla s ním.

Poslanecká sněmovna v prvním kole podpořila vládní návrh reformy policie
Poslanecká sněmovna udělala první krok ke schválení vládního plánu reformy policie. Balík legislativních změn, které připravilo ministerstvo vnitra, mění územní členění policie, dává jí nové pravomoci a zároveň policejní sbor zbavuje některých povinností. Přináší také řadu změn pro řidiče a mění podobu Inspekce ministra vnitra, která kontroluje a vyšetřuje přestupky policistů.
Sněmovna nový zákon o policii a související novely podpořila v takzvaném prvním čtení. Nyní se návrhem budou zabývat sněmovní výbory. Proti vládnímu návrhu reformy policie se neúspěšně postavily opoziční ČSSD a KSČM. Výhrady ale měli i někteří koaliční poslanci. O definitivní podobě nových pravidel pro fungování policie se tak rozhodne až při dalším projednávání.
Nový zákon o policii zřizuje 14 krajských policejních správ. V regionech, kde doposud chyběly, vzniknou sloučením okresních ředitelství policie. Vnější kontrolu policie by zajišťovala její inspekce, kterou by jmenovala vláda a na její činnost dohlížela zvláštní pětičlenná sněmovní komise. Dosud bylo jmenování vedení inspekce v rukách ministra vnitra. Opozice i zelení ale požadují zásadnější změny v inspekci, která vyšetřuje policisty.
Řada změn se týká dohledu policie na silniční provoz. Například při měření alkoholu v krvi by měla orientační dechová zkouška stejnou váhu jako odběr krve u lékaře. Vládní návrh také umožňuje, aby soukromé firmy nejen měřily rychlost vozidel, ale i pořizovaly osobní údaje řidičů.
Policie by nově vyšetřovala jen dopravní nehody, u nichž by vznikla velká škoda. O přesné částce bude sněmovna ještě jednat. Uvažuje se o limitu 100.000 nebo dokonce 250.000 korun. Řidič, který by policisty přivolal k nehodě neodůvodněně, by musel výjezd uhradit. Povinnost přivolat policii by nicméně platila při jakémkoliv poškození komunikace a jejího příslušenství. Nyní musí řidiči dopravní nehodu policii hlásit v případě, že škoda přesahuje 50.000 korun. Informace o přestupcích řidičů by nově dostávaly pojišťovny.
Pravomoci policie by se podle vládního návrhu rozšířily o možnost vypnout telekomunikační spojení v případě nebezpečí terorismu. Při pátrání by měli policisté přístup k údajům o telefonátech, použití platebních karet nebo o poskytnutí lékařské péče. Vstupovat by také mohli do všech živnostenských provozoven. Policie by také měla volnější ruce při použití některých zbraní, například elektrických paralyzérů. Jejich použití přitom OSN označila za formu mučení.
Policie by se podle vládního plánu reformy zároveň měla zbavit některých povinností, které přímo nesouvisí se zajišťováním veřejné bezpečnosti. Doručovat by například již neměla úřední písemnosti a nemusela by v takové míře jako dosud asistovat soudním exekutorům. Ochranu by jim poskytla jen v případě, že je ohroženo jejich zdraví nebo život a nemohou si bezpečnost zajistit jinak. Exekutoři tvrdí, že je takový zákon poškozuje a staví je na roveň vymahačů. Hrozí proto i ústavní stížností na vládní reformu policie.
Policisté by také již nemuseli zajišťovat dohled na velkých sportovních akcích, například na fotbalových utkáních. Postarat by se o něj měli pořadatelé. Policie by vstoupila na stadion a zasáhla až v případě, kdy by organizátoři situaci nezvládli a zdraví účastníků akce by bylo ohroženo.
    
Poslanecká sněmovna podpořila zavedení elektronické administrativy
V dohledné době bude pravděpodobně možné vyřizovat úřední záležitosti elektronickou formou. Umožní to nový zákon o elektronických úkonech, který v prvním čtení podpořila Poslanecká sněmovna. Vládní předloha počítá s vytvořením elektronických datových schránek, jejichž prostřednictvím by úřady komunikovaly jak mezi sebou, tak s firmami a občany, kteří budou chtít mít svou datovou schránku.
"Tento zákon dává povinnost každému orgánu veřejné správy, aby v komunikaci mezi sebou používaly elektronickou, nikoli papírovou formu," řekl poslancům ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Ministr nicméně musel čelit i obavám poslanců ze své strany, zda budou rozesílané dokumenty s osobními údaji dostatečně zabezpečeny.
Například předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) se pozastavil nad tím, že pro přístup do datové schránky mají sloužit desetimístná přihlašovací čísla, která už používá jako identifikátory ministerstvo práce a sociálních věcí, a heslo přidělené ministerstvem vnitra. Benda podotkl, že třeba internetové bankovnictví je chráněno dvojnásobným ověřováním.
Ministr nicméně označil tyto pochybnosti za nedůvodné. Identifikátor bude podle Langra sloužit pouze k identifikaci schránky, nikoli k oprávnění schránku vybírat. Za liché označil i námitky opozičních poslanců, že informace pro vstup do schránek bude mít ministerstvo vnitra, a mělo by tak minimálně přehled o posílaných informacích.
Užívání a provoz datových schránek není ve vládním návrhu dostatečně zajištěn ani podle původních tvůrců této normy ze sdružení eStat.cz. Ministerstvo však upozornilo na to, že posílané zprávy budou zabezpečeny tím, že lidé je budou moci opatřit zaručeným elektronickým podpisem. Zpráva bude v systému uložena v zašifrované podobě, aby k ní mohl mít přístup jen odesilatel a adresát.
Datové schránky mají mít vybrané státní úřady, soudy, zdravotní pojišťovny, samosprávné orgány nebo státní fondy. Jejich prostřednictvím budou komunikovat s veřejností i mezi sebou. Papíry tak nahradí spisy v elektronické podobě a namísto občanů budou tedy po úřadech obíhat data. Ministerstvo si od zákona o eGovernmentu slibuje snížení byrokracie a šetření času občanů i úředníků.
Novým zákonem se budou před dalším schvalováním zabývat sněmovní výbory pro veřejnou správu a ústavně-právní.

Senát

26.3.2008

Senát schválil odklad termínu pro vydávání pasů s otisky prstů
Vládní návrh, který odsunuje termín pro vydávání nových pasů s otisky prstů na 1. duben příštího roku, čeká již jen na podpis prezidenta. Návrh schválil Senát. Původně se počítalo s tím, že se nový typ pasů začne vydávat letošní rok od 1. května. Podle vlády jsou důvodem odkladu problémy na straně Evropské unie.
"Odklad není zapříčiněn nepřipraveností české strany na vydávání cestovních dokladů, ale byl způsoben na straně Evropské unie diskusemi o tom, jaké vlastně biometrické prvky a data mají tyto doklady obsahovat," řekl v Senátu ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Nyní je podle ministra třeba počkat na to, až EU schválí technické specifikace pro zdokonalené bezpečnostní mechanismy související s novým typem pasů.
EU zavedení otisků prstů do cestovních dokladů nařídila směrnicí z roku 2004. Česko pak přijalo příslušný zákon. Nové pasy obsahující strojem čitelné informace a počítačový čip s biometrickými údaji vydávají obecní úřady již od 1. září 2006. Čip ale zatím obsahuje jen digitální fotografii. Nařízení se týká pouze nově vydávaných dokladů. Staré pasy zůstávají v platnosti po dobu, která je v nich uvedena.
Novela zákona o cestovních dokladech přináší i některé další změny, které mají sladit české normy s požadavky EU i jiných zemí. Návrh například umožňuje, aby při cestování mezi státy EU stačil i občanský průkaz bez strojově čitelných údajů. Cestovat v EU s občanským průkazem je možné již nyní, průkaz ale musí mít strojově čitelné údaje. Příslušná evropská směrnice přitom dovoluje překračovat vnitřní hranice EU s jakýmkoliv platným průkazem totožnosti. České občanské průkazy bez strojově čitelných údajů pozbudou platnost postupně do konce letošního roku.
Další změnou, kterou novela přináší, je možnost vydávat pasy se strojově čitelnými údaji a biometrickými prvky i dětem do pěti let. Současný zákon to nedovoluje, například Kanada ale tento typ pasů u dětí do pěti let požaduje v rámci dohody o bezvízovém styku.

27.3.2008

Ústavní komise nenašla rozpor mezi reformní smlouvou EU a ústavou
Senátní ústavní komise neodhalila zjevný rozpor mezi reformní smlouvou EU a českým ústavním pořádkem. Podle komise ale možná citlivá místa v tomto vztahu existují. Členové komise nicméně nepodpořili přezkoumání smlouvy Ústavním soudem, jak to navrhovali občanští demokraté. Zároveň ale komise ve svém stanovisku nepřímo doporučila zhodnotit vztah evropského a českého práva.
"To je výzva tak široká, že v sobě dokonce zahrnuje i to eventuální přezkoumání Ústavním soudem. Ale nevyzývá k němu přímo. To není na této odborné komisi, aby takto závažné doporučení plénu Senátu dala," řekl novinářům místopředseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL).
Ústavní komise vycházela z expertních právních posudků. "Ani jedno z dožádaných stanovisek nenaznačuje, že by lisabonskou smlouvou došlo ke ztrátě svrchovanosti ČR," uvádí se ve zprávě komise. Zpráva nicméně definuje čtyři okruhy "citlivých problémů", ke kterým řadí právní závaznost Listiny základních práv EU nebo důsledky přesunu kompetencí na EU.
Poukázal na to předseda senátního evropského výboru Luděk Sefzig (ODS), podle něhož mezi problémová místa patří právě předání kontrolních pravomocí národních parlamentů na evropskou úroveň nebo způsob změny rozhodování na evropské úrovni. Zástupci vlád členských zemí by podle smlouvy mohli stanovit, že se o některých záležitostech nebude rozhodovat jednomyslně, ale jen kvalifikovanou většinou. Členské státy by tak přišly o právo veta. Cestu vidí Sefzig ve změně jednacích parlamentních řádů tak, aby byli zástupci vlády při stanovování způsobu rozhodování vázáni doporučením parlamentu.
Občanští demokraté proto chtějí požádat Ústavní soud o přezkoumání reformní smlouvy EU s českou ústavou. Výsledek tohoto přezkumu by chtěli znát ještě před ratifikací smlouvy. Přezkoumání zřejmě Senátu navrhne počátkem příštího měsíce Sefzigův výbor. Senát by o tom mohl rozhodnout do konce dubna.
I náměstek ministra pro legislativu Jiří Stodůlka (KDU-ČSL) má za to, že by Ústavní soud mohl všechny pochybnosti rozptýlit. Poukázal například na to, že Listina základních práv EU by mohla zakládat právo seniorů na důstojný život, což by mohlo předjímat i jejich právo na důstojnou smrt, tedy eutanazii, což pokládá za nepřijatelné. Také Stodůlka se ale postavil proti tomu, aby odborná komise přezkoumání přímo doporučila.
Reformní smlouva EU má nahradit euroústavu, jejíž přijímání ztroskotalo poté, co ji v referendech odmítly Francie a Nizozemsko. Největší změnou, kterou reformní smlouva přináší, je vznik některých nových funkcí, například stálého představitele Evropské rady, který bývá označován za prezidenta unie.

Zdroj:ČTK