Poslanecká sněmovna

28.8.2007

Parlamentní televize 24cz přeruší z finančních důvodů vysílání
Satelitní a kabelová zpravodajská "parlamentní" televize 24cz přeruší z finančních důvodů vysílání. Na vině jsou spory majitele stanice, realitního podnikatele Miloše Červenky, se skupinou PPF Investments. Novinářům to sdělil generální ředitel stanice Daniel Častvaj. Společnost Region Media, která stanici provozuje, proto požádala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o možnost přerušit vysílání na dobu maximálně 30 dnů, což zákon umožňuje.
"Důvodem přerušení vysílání je omezení přístupu k finančním zdrojům," uvedl Častvaj. Peníze na provoz programu 24cz podle jeho informací poskytuje společnosti Region Media firma Atrident Investment, která patří Červenkovi.
"Miloš Červenka v současné době vede se skupinou PPF Investments obchodní spor, jehož důsledkem je zatím nepravomocná exekuce jeho majetku. Tato skutečnost mu však znemožňuje volně nakládat s finančními prostředky," uvedl Častvaj.
Společnost Region Media podle Častvaje věří, že se situaci podaří během zákonné lhůty na přerušení vysílání urovnat a vysílání bude obnoveno. "Práce na novém programovém schématu přerušeny nejsou," dodal.
Stanice 24cz začala vysílat v kabelových a satelitních sítích v listopadu 2004. Divákům mimo jiné nabízí nesestřihané přenosy zasedání obou komor Parlamentu ČR, politicko-ekonomické diskuse a další pořady. Podle nedávného průzkumu agentury STEM/MARK má možnost sledovat její vysílání více než polovina domácností v ČR, uvedl Častvaj.

29.8.2007

Poslanci budou pravděpodobně jednat o brněnské Úrazové nemocnici
Rušení brněnské Úrazové nemocnice, které chystá ministerstvo zdravotnictví, se možná dostane na jednání Poslanecké sněmovny. Jako bod jednání jedné z příštích schůzí ho chtějí prosadit sociální demokraté. Poslanci Jeroným Tejc a Michal Hašek (oba ČSSD) zároveň pošlou ministru Tomáši Julínkovi (ODS) písemnou interpelaci. Zákonodárci to řekli novinářům v Brně.
Tejc s Haškem chtějí vidět podklady, na jejichž základě ministerstvo o změnách v Úrazové nemocnici rozhodlo. Zároveň si přejí vědět, zda Julínkova odborná komise zpracovala také jinou variantu. Ministerstvo chce traumacentrum Úrazové nemocnice, které má mezinárodní renomé, přesídlit do Fakultní nemocnice Brno. Další péči by měla převzít jiná zařízení ve městě.
Podle mluvčího ministerstva Tomáše Cikrta je "dojemné", že se oba poslanci o osud brněnského zařízení zajímají, ale zřejmě nevědí, že plány na rušení této nemocnice měli už jejich straničtí kolegové a předchůdci ministra Julínka Milada Emmerová a David Rath. "Rádi bychom věděli, který materiál tedy mají na mysli," řekl Cikrt novinářům.
Zdůraznil, že o důvodech a argumentech pro zrušení Úrazové nemocnice ministr Julínek průběžně informuje veřejnost. Výzvu poslanců považuje za politizaci problému. "Poslanci Haškovi bych rád připomněl, že jako místopředseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny by měl být o věci informován, pojišťovna krok ministra podpořila," dodal.
Poslanci by se podle Haška měli problémem Úrazové nemocnice zabývat i s ohledem na to, že podobné změny prý Julínek chystá i v Praze a Ostravě.
Proti rušení Úrazové nemocnice se už dříve postavilo vedení Brna. Radní schválili, že než by zařízení mělo zaniknout, Brno ho raději převezme. S ministerstvem se však na tom komunální politici nedohodli a Julínkův náměstek Marek Šnajdr minulý týden uvedl, že ministerstvo nemocnici na město nepřevede.
 
30.8.2007

Vlček: Až reformu projedná senát a prezident, ČSSD podá stížnost
Sociální demokraté podají ústavní stížnost na vládní reformu veřejných financí poté, co ukončí legislativní cestu v Senátu a u prezidenta. Novinářům to řekl předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Právní chybou návrhu reformy je podle Vlčka mimo jiné to, že obsahuje takzvaný přílepek o stanovování cen léčiv.
"Skutečně se ukázala má obava, že v pozměňovacích návrzích budou nějaké takzvané přílepky, a ono se to skutečně ukázalo, že přílepek tam je a je to regulace cen a úhrad léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely," řekl Vlček. Horní komora bude reformu schvalovat na schůzi, která začne zřejmě 19. září. Vzhledem k tomu, že koalice má v Senátu pohodlnou většinu a prezident Václav Klaus reformní kroky podporuje, cesta návrhu ke schválení nyní zřejmě již bude snadná.
Vlček vládní reformě vytkl i některé praktické dopady. Paradoxní je podle něj například to, že mají poplatky u lékaře platit těhotné ženy, které jdou do nemocnice s úrazem. "To jsou věci, nad kterými se až s podivem pozastavuji, a tady bych chtěl vyzvednout jakousi hrdost nebo postoj pana poslance (KDU-ČSL Ludvíka) Hovorky, který jediný na tyto věci upozorňoval a jediný byl schopen z koalice se tomu postavit," řekl Vlček.
O ústavní stížnosti na vládní návrh reformy mluvili sociální demokraté už v uplynulých týdnech. Jejich rozhodnutí podat stížnost prohloubil právě "přílepek" ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) o cenách léčiv, který se do vládní předlohy dostal v koaličním pozměňovacím návrhu, přijatém týden před schvalováním reformy. Nestandardní přijetí normy, která zásadním způsobem mění stanovování cen léčiv a úhrad léčiv ze zdravotního pojištění, kritizoval i Hovorka.

KSČM: Lichý počet členů sněmovních výborů znamená převahu opozice
V případě, že koalice prosadí změnu počtu členů sněmovních výborů na lichý, musí počítat s tím, že ve výborech bude převaha opozičních poslanců. Podle předsedy kontrolního výboru Vladimíra Koníčka (KSČM) to vyplývá z jednacího řádu sněmovny, který přesně stanovuje způsob výpočtu zastoupení jednotlivých parlamentních stran ve výborech.
Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) novinářům řekl, že výbory sice mohou "převolit" svého předsedu, měnit počty členů ve výboru podle něj ale není tak jednoduché. Jednací řád sněmovny podle Vlčka totiž určuje, jak se místa ve výborech obsazují, a místa stranám přiděluje podle toho, kolik dostali ve volbách mandátů. "Není to zase až tak jednoduchá záležitost, že si někdo vzpomene, že převolí," řekl.
Z Vlčkova vyjádření ale nevyplynulo, že by si levice úpravami počtu členů výboru polepšila. Výhodnost nového přepočtu pro levici či pravici by zřejmě závisela i na tom, jaký počet členů výboru by byl nově určen. V současné době je v každém výboru sudý počet poslanců. Polovinu má vždy koalice a polovinu opozice. Výbory o zákonech definitivně nerozhodují, přijímají ale usnesení, kterými doporučují sněmovně, jaké stanovisko má k návrhu zákona zaujmout.
O záměru nejsilnější vládní strany získat pro koalici předsednictví ve třech klíčových výborech informovaly o víkendu Lidové noviny s odvoláním na místopředsedkyni klubu ODS Zdeňku Horníkovou. Občanští demokraté by chtěli zástupci koalice obsadit čelo rozpočtového výboru, kde nyní je Bohuslav Sobotka (ČSSD), zdravotního výboru, který vede David Rath (ČSSD), a kontrolní výbor vedený Koníčkem. Členem zdravotního výboru je bývalý sociální demokrat Michal Pohanka, který někdy hlasuje s koalicí. Rathovu výměnu by tedy teoreticky mohla koalice prosadit i bez změny současných pravidel.
"Bůh dal, Bůh vzal," komentoval záměr výměny předsedů Koníček. Koalice by podle něj měla nicméně počítat s jednacím řádem sněmovny, podle něj by při počtu poslanců ve výboru 15 měla opozice osm zástupců a koalice sedm.
S úvahami na změnu ve vedení sněmovních výborů nesouhlasí sociální demokraté. Převzetí výborů vládní koalicí by podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka bylo v rozporu se základními principy demokracie. Koalice na změnu nemá zatím jednotný názor, pochybnosti o ní vyjádřil předseda lidovců Jiří Čunek.

Senát

27.8.2007

Senátor Jiří Zlatuška plánuje zpřísnit pravidla pro znalecké ústavy
Posudky od obchodních společností, které působí jako znalecké ústavy, by měly splňovat stejné nároky jako posudky od jednotlivých znalců. Podobně jako tito znalci by mohli být postiženi autoři posudků ze znaleckých ústavů, kteří se zpronevěří požadavkům na kvalitu a nestrannost. Počítá s tím novela zákona o znalcích, kterou připravil senátor Jiří Zlatuška (LiRA). Senát se začne předlohou zabývat na zářijové schůzi.
Předloha má podle Zlatušky odstranit "faktickou beztrestnost křivě vypracovaných znaleckých posudků" od znaleckých ústavů, jejichž seznam vede ministerstvo spravedlnosti. Státní orgány přitom podle zákona mají vyžadovat posudky především od ústavů nebo jiných pracovišť, které se v určitém oboru na znaleckou činnost specializují.
Nároky na činnost těchto ústavů jsou v zákoně jen obecně formulované a těžko vymahatelné, míní Zlatuška. Zákon totiž stanoví, že ústav odpovídá "za včasné a řádné provedení posudku". Jinak pro znaleckou činnosti ústavů platí pouze "přiměřeně" požadavky na práci jednotlivých znalců.
Zlatuška podotýká, že trestní odpovědnost ústavu za nepravdivý posudek může být problematická. "Posudek může sestávat z řady dílčích částí, kde k podstatnému zkreslení obsahu dojde až jejich kombinací, přitom tyto části mohou být zpracovány různými fyzickými osobami a konkrétní trestní odpovědnost vůči konkrétnímu viníkovi zde nemusí existovat," uvedl senátor.
Zlatuška proto chce, aby autoři posudků od znaleckých ústavů museli být zapsáni v seznamu znalců. Pouze takoví znalci by také mohli podle novely v souvislosti s posudkem za ústav vystupovat.

28.8.2007

Senátoři ČSSD navrhnou zamítnutí vládní reformy
Senátoři ČSSD budou navrhovat zamítnutí vládní reformy veřejných financí, i když vědí, že vzhledem k rozložení sil v horní komoře bude tato snaha marná. Jejich zástupci to oznámili na tiskové konferenci. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů podle nich nepřináší to, co má v názvu, zbrzdí přechod od koruny k euru a na daňové změny doplatí důchodci a ženy na mateřské dovolené.
"Cílem je vytvořit takovou atmosféru, aby mohlo dojít k osekávání veřejných služeb a demontáži sociálního státu," uvedla předsedkyně klubu ČSSD Alena Gajdůšková. Přerozdělování daňového zatížení podle ní oddálí vstup Česka do eurozóny. Poslouží to především bankám, míní senátorka.
Předseda senátního výboru pro veřejnou správu Ivo Bárek (za ČSSD) uvedl, že dopad daňových změn pocítí obce ve svých rozpočtech na léta 2009 a 2010. Výpadek podle něj bude činit 20 miliard korun. ČSSD vadí také navržené snižování daní z příjmu právnických osob z nynějších 24 procent na 21 procent v příštím roce. Podle Gajdůškové minimálně polovina z nevybrané částky poputuje do ciziny vzhledem k zastoupení zahraničního kapitálu v českých firmách.
Vládní koalice naopak reformu hájí jako první krok, který má pomoci zastavit zadlužování státu. Zavedení jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy má přinést lidem vyšší příjmy. Více však zaplatí například kvůli zvýšení DPH či na nových poplatcích u lékaře. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) již dříve popřel námitky ČSSD, že reforma poškodí důchodce, kterým nebude zvýšení cen kompenzováno snížením daní; důchody se ale mají valorizovat.
O zamítnutí reformy se ČSSD neúspěšně snažila spolu s KSČM už ve sněmovně, kde mají tyto opoziční strany větší sílu než v Senátu. V jednaosmdesátičlenné horní komoře mají tato seskupení celkem 16 senátorů, kdežto sama vládní ODS v ní disponuje nadpoloviční většinou. Senát bude reformu schvalovat na schůzi, která začne zřejmě 19. září.

29.8.2007

Počet adeptů do rady ústavu pro studium totalit se zvýšil na pět
Naděžda Kavalírová a Čestmír Čejka z Konfederace politických vězňů patří spolu s profesorem Jánem Mlynárikem k novým kandidátům do rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Občanská sdružení tak navrhla zatím celkem pět kandidátů, řekl novinářům předseda senátní volební komise Josef Pavlata (ODS). Ústav bude zkoumat éru komunismu a nacistické okupace. Jeho sedmičlenná rada, kterou bude vybírat Senát zřejmě na přelomu října a listopadu, má mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování i odvolání jeho ředitele.
Svého dlouholetého předsedu Mlynárika navrhl Svaz Slováků v ČR. Historik a někdejší poslanec československého Federálního shromáždění má české občanství, v úspěšné kandidatuře mu ale zabrání jeho dřívější členství v KSČ. Pozdější signatář Charty 77 byl z této strany vyloučen za svou politickou a publicistickou činnost v letech 1968 a 1969. Zákon ale vylučuje, aby v radě mohl být někdo, kdo byl od února 1948 do února 1990 členem nebo kandidátem komunistické strany.
Konfederace politických vězňů nominovala svou předsedkyni Kavalírovou a člena širšího vedení Čejku. Kavalírová byla v roce 1956 souzena ve vykonstruovaném procesu za vlastizradu, velezradu a špionáž. Zasloužila se mimo jiné o řešení otázek odškodnění politických vězňů, za svou činnost za komunismu byla již v minulosti několikrát oceněna. Také Čejka byl politickým vězněm v 50. letech; soudili ho v souvislosti s procesem Milady Horákové, i jemu hrozil trest smrti. Patří k nejvýraznějším zastáncům postavení komunistické strany mimo zákon.
V uplynulých týdnech byli navrženi Českým svazem bojovníků za svobodu bývalá poslankyně za KSČM Jitka Gruntová, která členkou strany ale nebyla, a novinář Petr Žantovský, kterého nominovalo Masarykovo demokratické hnutí. Nominace bude možné předkládat ještě zhruba do poloviny října.
Kandidáti by podle Pavlaty měli dbát na to, aby jejich nominace splňovaly všechny náležitosti podle zákona. Patří k nim mimo jiné výpis z rejstříku trestů nebo negativní lustrační osvědčení, jehož vydání může trvat až dva měsíce. Podle Pavlaty bude muset i většina už navržených kandidátů některé nedostatky v přihláškách odstranit.
Kandidáty do rady ústavu mohou navrhovat sdružení odbojářů nebo politických vězňů či občanská sdružení a společnosti, které se zabývají zkoumáním historie, archivnictvím, vzděláváním či ochranou lidských práv. Z jejich nominací Senát vybere čtyři členy rady. Dalšího kandidáta na člena rady navrhuje prezident, zbývající dva vzejdou z návrhů Poslanecké sněmovny. Poslanecké kluby mají na nominace čas do 14. září. Senát ukončí přijímání návrhů nejpozději deset dnů před schůzí, na níž bude členy rady volit.
V radě nebo ve vedoucích funkcích ústavu nebudou moci být lidé, kteří byli členy nebo kandidáty předlistopadové komunistické strany či dokonce StB a bezpečnostních složek bývalého režimu. Kandidáti to budou muset doložit čestným prohlášením a negativním lustračním osvědčením.

Zdroj:ČTK