Poslanecká sněmovna

29.1.2008

Poslanecká sněmovna přehlasovala Senát a schválila vyšší pokuty za nepořádek
Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto a schválila novelu zákona o hlavním městě Praze, která výrazně zvyšuje pokuty občanům i podnikatelům za nepořádek na jejich pozemcích. Senátorům se nelíbilo zejména to, že pokuty na území hlavního města by byly mnohonásobně vyšší než mimo Prahu.
Nyní mohou obyvatelé Prahy dostat za nepořádek na svých parcelách, pokud tím narušují vzhled městské části, pokutu až 50.000 korun. Podle novely může být pokuta až dvojnásobná. Mimo Prahu však mohou dostat provinilci pokutu nejvýše 10.000 korun.
Pro podnikatele by měl postih vzrůst z nynější maximální výše 100.000 korun na půl milionu korun. Podnikatelé, kteří znečistí veřejné prostranství, by mohli dostat až milionovou pokutu místo nynější půlmilionové.
Praha si od zvýšení pokut slibuje, že lidé či firmy budou více nuceni udržovat na svých pozemcích čistotu. Podle senátorů je však toto řešení nesystémové, zakládá nerovnost před zákonem a neposkytuje fyzickým osobám záruku spravedlivého procesu. Podle senátora Miloslava Pelce (ODS) totiž mění přestupek na správní delikt, u kterého nemá být nutné prokazovat zavinění. Senát proto začátkem loňského prosince předlohu zamítl. Poslanci ho ale přehlasovali, a novela tak nakonec zamíří k podpisu prezidentovi Václavu Klausovi.

Poslanecká sněmovna podpořila senátní návrhy u veřejných zakázek
Poslanecká sněmovna na návrh Senátu zpřesnila některá ustanovení zákona o veřejných zakázkách. Novela umožňuje, aby finanční hranice pro nadlimitní veřejné zakázky do budoucna stanovovala vláda podle nařízení Evropské unie tak, aby kvůli tomu nebylo třeba každý druhý rok měnit zákon o veřejných zakázkách.
Senát navrhl změnit očíslování některých ustanovení novely tak, aby odpovídala realitě. Týká se to veřejných zakázek na stavební práce a na služby. Poslanci senátní návrh podpořili a novelu přijali ve znění schváleném Senátem.
Novela o veřejných zakázkách umožní podle vlády pružně a včas reagovat na změny konkrétních finančních limitů ze strany Evropské unie. Vláda tak chce předejít situaci, kdy nové limity nebudou včas převedeny do českého právního řádu, který tímto dostane do rozporu s evropským právem.
Evropská komise má podle evropských směrnic o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek ověřit finanční limity každé dva roky a v případě potřeby je upravit. Upravené limity má zveřejnit v Úředním věstníku EU vždy na počátku listopadu před začátkem roku, od kterého budou nové finanční limity platit.
Změna se týká nadlimitních veřejných zakázek. Zatím pro ně zákon stanoví hranice od 4,29 milionu korun do 13,215 milionu korun podle druhu veřejné zakázky s výjimkou zakázek na stavební práce, u nichž finanční limit činí 165,288 milionu korun.

Poslanecká sněmovna podpořila zrušení přijímacího řízení mezi stupni gymnázia
Studenti víceletých gymnázií, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň školy, budou zřejmě postupovat do vyššího stupně automaticky. Nečekalo by je tedy přijímací řízení. Počítá s tím novela školského zákona, kterou znovu schválila Poslanecká sněmovna. Nyní novelu posoudí  prezident Václav Klaus.
Poslanci novelu podpořili již minulý rok, Senát ji ale dolní komoře vrátil s pozměňovacími návrhy. Sněmovna ji schválila včetně těchto senátních připomínek. Znamená to, že z textu vypadly pasáže, které se zkoušek na gymnáziích netýkaly a do novely přibyly až dodatečně při předchozím sněmovním projednávání.
Pokud jde o přijímací řízení do vyššího stupně víceletého gymnázia, školský zákon ho zavedl již před několika lety. Mělo to umožnit žákům devátých ročníků základních škol zapojit se do víceletých studijních programů a odhalit gymnazisty, kteří na studium nestačí. Minulý rok se řízení poprvé dotklo studentů šestiletých gymnázií, podle dosavadní normy by ale v budoucnu čekalo i na studenty osmiletých gymnázií. "Ohlasy z praxe od učitelů a ředitelů škol na tento zavedený institut jsou jednoznačně negativní," uvedla minulý rok tehdejší ministryně školství Dana Kuchtová (Strana zelených).
Ačkoli parlament nakonec se zrušením přijímacího řízení souhlasil, ve sněmovně i v Senátu měla novela také své kritiky. Třeba předsedkyně klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová při loňském projednávání uvedla, že by bylo lepší řízení zachovat. Studenti nižších stupňů gymnázií by podle ní nemuseli do vyššího stupně podávat přihlášku, a pokud by splnili prospěchové kritérium, postoupili by i bez něj, rozhodnutím ředitele. Úplné zrušení přijímacího řízení by ale podle Šojdrové byla chyba. Jde o to motivovat studenty, aby si uvědomili, že jsou na výběrové škole a že jsou od nich žádány určité výsledky, uvedla v říjnu.
Také poslanec KSČM Milan Bičík tehdy novelu kritizoval. V podstatě se tím podle něj uzavírá cesta pro absolventy devátých ročníků základních škol, jak se začlenit do víceletého gymnázia. V rámci snahy uchránit nadbytečného stresu z přijímacího řízení žáky gymnázií tak podle Bičáka parlament omezuje mnohem početnější skupinu absolventů základních škol.
Jeho tvrzení však odmítla například jedna ze spoluautorek novely Olga Zubová ze Strany zelených. "Tyto zkoušky prostě nemají smysl," řekla a její názor podpořil i lidovecký ministr Cyril Svoboda. Rovněž on se na rozdíl od své stranické kolegyně Šojdrové přimluvil za zrušení přijímacího řízení mezi nižším a vyšším stupněm víceletého gymnázia. "Neříkejme si, že něco zlepšíme tím, že budeme traumatizovat studenty," prohlásil.
Vedení gymnázií někdy upozorňují na to, že žáci devátých tříd nemají o zapojení do "rozjetého programu" zájem. Organizace přijímacího řízení tak prý byla pro mnohé školy jen zbytečnou administrativní zátěží. Novelu, která řízení ruší, sněmovně předložila skupina poslanců ČSSD a zelených.
Sněmovna minulý rok navrhla, aby novela dále zrušila povinnost pro zřizovatele škol s vyučovacím jazykem národnostních menšin hradit zvýšené náklady na vzdělávací činnost, pokud mají málo žáků. Senát tuto část doporučil vypustit. Horní komora chtěla odstranit i tu část, podle níž by se Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) nestalo státní příspěvkovou organizací. Sněmovna Senátu vyhověla, přimluvil se za to i ministr školství Ondřej Liška (Strana zelených). Podle něj by pasáž, která se týká Cermatu, mohla zkomplikovat přípravu státních maturit.

30.1.2008

Poslanecká sněmovna podpořila úvěr EIB na dopravní projekty
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila návrh zákona o přijetí úvěru od Evropské investiční banky. Půjčku v objemu až 34 miliard korun bude moci stát použít na spolufinancování projektů z operačního programu Doprava. Nyní se jím bude zabývat sněmovní hospodářský výbor. Poslanci výboru zkrátili lhůtu na projednání na tři dny.
Půjčka by se měla čerpat v letech 2008 až 2010 se splatností 40 let ode dne podpisu smlouvy o úvěru. Program Doprava je největším operačním programem a představuje až 22 procent peněz, které může ČR v příštích letech z evropských fondů obdržet. Češi budou mít pro roky 2007 až 2013 k dispozici 5,77 miliardy eur, tedy až 150 miliard korun. Peníze z tohoto programu jsou určeny především na rozvoj dálniční a železniční sítě.

ČSSD neuspěla s návrhem na snížení DPH na pět procent
Sociální demokracie ve sněmovně neuspěla s návrhem, aby snížená sazba daně z přidané hodnoty klesla zpět na pět procent ze současných devíti. Tam ji od ledna posunula reforma veřejných financí a ČSSD tvrdí, že to vede ke zdražení nejen potravin, ale třeba i léků nebo nájemného. Poslanci návrh zamítli hned v prvním čtení. Pro návrh na zamítnutí hlasovalo 89 přítomných poslanců z koaličních stran včetně nezařazených poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Proti bylo 81 přítomných opozičních poslanců.
Výsledku předcházel názorový střet opozice s koalicí, kdy opozice kritizovala reformu veřejných financí a s ní spojené dopady. Místopředseda ČSSD David Rath například prohlásil, že nynější vláda se stala synonymem pro zdražování. Ministr financí Miroslav Kalousek použil na svoji podporu dokonce argumenty prezidentského kandidáta ekonoma Jana Švejnara, jehož podporuje ČSSD.
Kalousek citoval před poslanci Švejnarovo hodnocení reformy veřejných financí. Hodnocení minulý rok 4. dubna otiskly Hospodářské noviny a připomněly ho Lidové noviny: "Lidé budou motivováni, aby více vydělávali. Stát bude o něco méně trestat úspěch. V obchodech budou naopak více přemýšlet, za co utrácejí. Přesun daní od příjmů ke spotřebě ekonomice prospívá. V Česku patří podíl přímých daní včetně odvodů pojistného k jedněm z nejvyšších v Evropě. To zbytečně prodražuje práci", citoval ministr.
Vzápětí vyzval opoziční poslance, aby přijali "argument autority, kterou podporují na nejvyšší ústavní místo v zemi", a novelu spolu s ním zamítli. Již dříve také poukázal na to, že tržní vlivy mají na pohyb cen větší vliv než třeba změna sazby DPH.
Radko Martínek (ČSSD) mu ale oponoval s tím, že Švejnar nikdy nehovořil o tom, kolik procent má daň činit. Sám Švejnar se na svojí odpolední tiskové konferenci o diskusi ve sněmovně zmínil a potvrdil, že je pro to, aby se daňová zátěž více uvalila na přidanou hodnotu a méně na osobní příjmy. "Což je v principu správné, za tím stále stojím," řekl. Zdůraznil však, že pokud chce stát ulehčit středním a nízkopříjmovým skupinám obyvatel, pak snížení DPH na základní potraviny je běžnou praxí, která se ve světě používá.
Sociální demokracie chtěla novelu projednat ještě minulý rok v prosinci, koalice ale tento návrh smetla. Proti návrhu se vyslovila i vláda. Návrh měl platit od letošního ledna, stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka navrhl posunout účinnost na leden příštího roku.
V případě potravin vyšší daň z přidané hodnoty zatím podle obchodníků zdražila zboží jen minimálně. Řetězce tvrdí, že nárůst DPH utlumily na úkor marží. Prodejci bytů ji ale do cen promítli. "V letošním roce se tedy nebude dít žádné velké cenové zemětřesení," je přesvědčen daňový expert a poslanec ODS Michal Doktor. Ekonomika se podle něj na dopady reformy připravila daleko dřív.

Poslanci schválili novelu ztěžující spekulace při prodeji půdy
Poslanci v prvním čtení ve zrychleném režimu podle očekávání schválili návrh novely zákona, která by měla zamezit spekulacím při prodeji státní zemědělské půdy. Novela, na které se podíleli zástupci všech stran zastoupených ve sněmovně, nyní zamíří rovnou do Senátu. Zemědělci ale požadují uzákonění dalších změn.
Novela reaguje na situace, kdy při soutěžích na prodej půdy skupina domluvených spekulantů podá nabídky. Vítěz poté svoji nabídku stáhne, po něm i ostatní v pořadí a stát nakonec půdu prodá za nevýhodnou a nízkou cenu. Nově bude platit, že pokud zájemce s nejvyšší nabízenou cenou svoji nabídku stáhne, kauce mu propadne, ostatním uchazečům stát kauci vrátí. Propadlá kauce se stane příjmem pozemkového fondu. Pozemek potom stát nabídne majitelům restitučních nároků.
Podle dosud platného zákona musí pozemkový fond po odstoupení prvního zájemce nabídnout dalšímu v pořadí i vícekrát, dokud není půda prodána. Farmáři, kteří na půdě dosud hospodařili, o ni kvůli tomuto postupu často přišli.
Poslanec Josef Šenfeld (KSČM) však uvedl, že někteří zemědělci tímto návrhem nejsou nadšeni a nemyslí si, že novela bude k něčemu dobrá. Jak řekl, podle zemědělců se problém se spekulacemi pouze přesouvá do jiného paragrafu. Pokud totiž pozemek přejde do režimu restitučních nároků, může ho pozemkový fond prodat ostatním osobám ve veřejném výběrovém řízení. Jak ale dodal, horší řešení je v tomto případě lepší než žádné. Poslanci KSČM pak návrh podpořili. Ruku pro něj zvedlo 142 poslanců ze všech stran, proti nebyl žádný hlas.
Předseda sněmovního zemědělského výboru Jiří Papež je s přijatým návrhem spokojen. "Myslím si, že naplní svůj účel," řekl novinárům. Bude rád, pokud nabude účinnosti co nejdříve. V druhé polovině roku se chystá větší novela zákona o prodeji státní půdy a v té době už by sněmovna měla mít zkušenosti s touto novelou. Pokud některé zkušenosti budou negativní, bude možné je v novele odstranit.
Zemědělci již déle než rok požadují širší novelu tohoto zákona. Podle prohlášení Agrární komory České republiky (AK) by legislativní změny měly ulehčit a urychlit prodej státní půdy farmářům, kteří na ní hospodaří. AK spolu s Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů vyzvali farmáře v Česku k podpisu petice, která bude v březnu předložena parlamentu a ministerstvu zemědělství.
Zemědělci například požadují, aby ti, kteří hospodaří na státní půdě, mohli při jejím nákupu výrazněji uplatnit přednostní právo a nebyli omezováni hranicí 500 hektarů. Nástupci farmářů, kteří odejdou do důchodu, by měli mít možnost s farmou převzít i výhodu dlouhodobých splátek za nakoupenou půdu. Podnikatelům dále vadí zachování předkupního práva státu i po zaplacení pozemků. Zdůvodňují to tím, že těmito pozemky nemohou ručit bankám za úvěry.
"Problém je opravdu závažný a nelze jej dál odkládat," řekl prezident komory Jan Veleba. Uvedl, že by pro české zemědělce měly být co nejrychleji vytvořeny lepší podmínky pro nákup půdy, protože určitou právní přednost před cizinci mají vyjednánu jen do roku 2011. "To pak padne," dodal.
Podle předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeňka Koubka ministerstvo zemědělství sice přislíbilo, že se zákonem o půdě bude zabývat a před čtyřmi měsíci kvůli tomu ustavilo komisi, ale ta zatím žádné podněty zemědělcům nepředložila. Podle Koubka bude stát ještě prodávat asi 250.000 hektarů půdy.

Poslanecká sněmovna propustila novelu, která má ztížit krádeže kovů
Novela zákona o odpadech, která má ztížit krádeže kovů, například dopravních značek nebo poklopů od kanalizace, dostala ve sněmovně šanci. Návrh poslanců KSČM a ČSSD Poslanecká sněmovna propustila do druhého čtení, kdy se jím bude zabývat výbor pro životní prostředí. Poslanci zároveň prodloužili lhůtu pro projednání o 20 dní. Vláda však s návrhem nesouhlasí, podle ní je sice záměr správný, ale špatně napsaný.
Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) před poslanci sice tuto iniciativu přivítal, zároveň je však vyzval, aby se raději podíleli na přípravě velké novely zákona o odpadech, kterou nyní ministerstvo zpracovává. Vládě by ji mělo předat k připomínkovému řízení do konce března. To se ale některým navrhovatelům nelíbí; podle nich by to znamenalo velké zpoždění v účinnosti zákona. Ministerský materiál podle něj již také obsahuje některá opatření, se kterými přišli poslanci. Zároveň je ujistil, že je připraven jejich připomínky zapracovat.
Podle Břetislava Petra však na novele vládě možná vadí spíš to, že ji připravovali výhradně poslanci opozičních stran. Uvedl, že ročně se v tuzemsku vykoupí za 4,5 miliardy korun kradených kovů. Za návrh se přimlouval i lidovecký předseda výboru pro životní prostředí Libor Ambrozek s tím, že bude možné o tomto návrhu podrobně diskutovat ve výborech. "Nejde přece o politiku, ale o trestnou činnost," naléhal na poslance Miroslav Opálka z KSČM.
Novela rozšiřuje okruh odpadů, u kterých budou provozovatelé sběren povinni zjišťovat totožnost prodávajícího, o železný odpad. U některých věcí, například uměleckých děl nebo součástek strojů, je nesmí 48 hodin od vykoupení prodat dál nebo s nimi cokoli provádět. Toto opatření má pomoci poškozeným, aby mohli ve sběrnách dohledat odcizený majetek.
Sběrny a výkupny budou muset podle návrhu vést povinnou evidenci lidí a firem, od kterých odpad vykupují. Stejně tak budou muset evidovat i vykoupený odpad. Policii dává návrh novely právo vstupovat do sběren a výkupen.

31.1.2008

Poslanecká sněmovna podpořila rovný přístup dopravců na železnici
Všichni dopravci budou mít rovný přístup k železniční dopravní cestě, vyplývá z novely zákona o akciové společnosti České dráhy. Předlohu na schůzi Poslanecké sněmovny představil předseda hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS) a poslanci ji propustili do dalšího čtení. ČD již nebudou provozovat celostátní a regionální tratě, tato povinnost připadne Správě železniční dopravní cesty, která s dopravci bude uzavírat smlouvy o přístupu na koleje.
Hlavní výhodou chystaného převodu je podle Vojíře transparentnost. SŽDC bude pronajímat Českým drahám i jiným subjektům železniční trať. "Nebude to tak, že by mohlo - v uvozovkách - docházet k tomu, že České dráhy si díky zpoplatnění budou vylepšovat zisk, protože jinak mají ztrátu z osobní dopravy," popsal Vojíř.
V důvodové zprávě se uvádí, že České dráhy jsou dominantním dopravcem v osobní i nákladní železniční dopravě na domácím trhu, a přitom současně provozují celostátní a regionální dráhy ve vlastnictví státu. Takovýto stav nepřispívá ke snahám o posilování rovného a nediskriminačního přístupu ke všem dopravcům, vytváření transparentního prostředí a vyvolává negativní reakce i v zahraničí, uvádí zpráva.
České dráhy s tím ale nesouhlasí. Jejich mluvčí Ondřej Kubala tvrdí, že přístup na železnici je v tuzemsku liberalizovaný již nyní a nikdo nikomu nebrání, aby po splnění podmínek vyjel na trať.
Převod již počátkem loňského prosince schválila vláda. Vojíř ho sněmovně předložil jako poslanecký návrh. "Tato norma je vypracována na základě dohody ministerstva dopravy a jednotlivých reprezentantů politických frakcí, kteří jsou odborníky na dopravu, takže to šlo přes celé politické spektrum," řekl novinářům.
Dráhy by měly na SŽDC převést příslušné kapacity. Podle zpravodaje k zákonu Karla Sehoře (ODS) půjde mimo jiné o 11.000 zaměstnanců a majetek za asi deset až 12 miliard korun. Na zaměstnance by se měl vztahovat doprovodný restrukturalizační program. O objem převedeného majetku se pak sníží základní jmění drah. Celá transakce si vyžádá asi 400 milionů korun. Prostředky by měly dodat ministerstvo dopravy, České dráhy a SŽDC ze svých rozpočtů.
Novelou se nyní bude zabývat hospodářský výbor. Poslanci mu zkrátili lhůtu na projednání na 30 dnů, aby ho mohli schvalovat již na následující schůzi.

Poslanecká sněmovna podpořila novelu umožňující vyvlastnění kvůli záplavám
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o vodách. Ta umožňuje vyvlastnit soukromé pozemky potřebné pro výstavbu protipovodňových opatření, předtím se stát ale bude muset pokusit o dohodu s jejich vlastníky. Ministr zemědělství Petr Gandalovič poslance ujišťoval, že vyvlastnění bude až tou nejzazší možností. Novelou se nyní budou zabývat sněmovní výbory.
"Boj proti povodním musí začít v horních tocích, tam, kde je možné vodu rozlít do ploch, které jsou používány v podstatě pouze pro zemědělskou činnost a kde škody z takového rozlivu nejsou v žádném případě srovnatelné se škodami z povodní, tak jak je známe," řekl Gandalovič.
Novela podle Gandaloviče umožní rychle stavět protipovodňové poldry, které mají velký ochranný efekt. "Do roku 2012 máme na protipovodňová opatření připraveno přes 14 miliard korun. Tyto prostředky chceme rychle a efektivně využít, a zabránit tak případným velkým škodám při povodních," uvedl Gandalovič.
Aby bylo možné vybudovat protipovodňová opatření, bude nutné nejprve vybrat vhodné pozemky a dohodnout se s jejich vlastníky. Na nich musí stát postavit hráze a část z nich v případě povodní zaplavit. "To nám umožňuje tento zákon," podotkl ministr.
Zákon podle Gandaloviče obsahuje slovo, "které nikdo z nás nemáme rádi", a to slovo vyvlastnění. Jde však o ten nejposlednější režim, který je používán v případě, že se nepodaří dohoda s vlastníkem vybraného pozemku, ubezpečoval ministr. V takovém krajním případě by se postupovalo podle obecného zákona o vyvlastnění.
Ve sněmovně by se měl během druhého čtení novely uskutečnit seminář, kde by odborníci zodpověděli všechny dotazy týkající se tohoto návrhu.
Novela počítá s řízeným zaplavováním soukromých pozemků, pokud je při povodních ohrožen majetek a lidské životy. Majitelé pozemků na nich budou i nadále smět podnikat, v případě zaplavení jim stát škody nahradí. Návrh také obsahuje takzvaný institut chráněných lokalit pro akumulaci povrchových vod. V těchto místech nebudou smět být umísťovány stavby nebo provozovány činnosti, které by ztížily využití lokalit pro stavbu suchých poldrů.

Poslanecká sněmovna v prvním kole podpořila návrh zvyšující ochranu dětí
Vládní novela občanského soudního řádu, která má zvýšit ochranu dětí, úspěšně absolvovala první kolo sněmovního projednávání. Návrh například zavádí zvláštní řízení při řešení mezinárodních únosů dětí. Pro případ sporu rodičů definuje takzvané vhodné prostředí, kam lze dítě umístit, když soud rozhodne o jeho odebrání z rodiny. Předlohu nyní posoudí sněmovní ústavně-právní a sociální výbor.
"Je zřejmé, že tato novela bude mít pozitivní přínos pro soudní rozhodování o právech nezletilých občanů, o právech našich dětí," obhajoval návrh před poslanci ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Zvláštní řízení o navrácení dítěte při mezinárodních únosech má především urychlit vydání dítěte do domovského státu. Soud má v těchto případech dodržet šestitýdenní lhůtu pro rozhodnutí. Mezinárodní únosy dětí má podle návrhu v budoucnu řešit zvláštní soudní senát v Brně.
Pozornost médií vzbudily v minulosti například případy matek Natálie Baraové a Marcely Krajníkové. Šestiletou Sáru Baraovou soud začátkem ledna vydal otci do Portugalska, od poloviny února je dítě již zpět v Česku. Dvě děti Krajníkové musely odcestovat do Argentiny, kde žijí dosud.
Vláda počítá dále s vytvořením seznamu vhodných prostředí pro umístění dítěte, který bude soudům k dispozici. Návrh má zabránit tomu, aby dítě při odebrání z rodinného prostředí putovalo na místa, která jsou nevyhovující. V této souvislosti média zaznamenala případ desetileté Terezy Smutné. Dívka kvůli sporům rodičů v létě asi dva měsíce pobývala v léčebně v Říčanech. Předtím strávila na pokyn soudu měsíc na psychiatrii motolské nemocnice. Tereza zatím zůstává u své matky. Verdikt o úpravě styků rodičů soud ve středu odložil.
Novela přináší dále možnost soudů stanovit takzvaný plán navykacího režimu v případech, kdy se má dítě začít stýkat s rodičem, s nímž nebylo dlouhodobě v kontaktu. Soud stanoví postup takového kontaktu a bude dohlížet na jeho plnění.
Návrh upravuje i předběžná opatření. Soud bude moci v budoucnu nařídit alternativní metody řešení sporů mezi rodiči, tedy například mediaci nebo rodinnou terapii. Norma rovněž umožňuje soudu na návrh účastníků přerušit řízení, aby se mohla uskutečnit mimosoudní jednání.

Vláda odeslala reformní smlouvu EU do parlamentu
Český parlament se může začít zabývat reformní smlouvou EU. Premiér Mirek Topolánek (ODS) při sněmovních interpelacích uvedl, že vláda již dokument zákonodárcům odeslala. Ratifikace smlouvy, která nahradila původní návrh euroústavy, bude podle Topolánka zřejmě dokončena za několik měsíců. Topolánek počítá s tím, že senátoři ODS dají smlouvu přezkoumat Ústavnímu soudu. V případě kladného vyjádření Ústavního soudu, očekává schválení dokumentu na podzim.
"Slíbili jsme, že na konci ledna ji pošleme do parlamentu - na konci ledna jsme ji do parlamentu odeslali. Podepisoval jsem ten dokument v minulých dnech, musí být již v podatelně Poslanecké sněmovny," řekl Topolánek. Do Senátu lisabonská smlouva dorazila minulé úterý. Jeho předseda Přemysl Sobotka (ODS) řekl novinářům, že organizační výbor horní komory ji na svém zasedání příští týden přidělí k projednání odborným výborům.
Předpokládá se, že nová smlouva EU by měla platit od roku 2009. Podmínkou je, že ji schválí všechny členské země. Sociální demokraté podezírají kabinet a hlavně ODS z toho, že se snaží proces přijetí smlouvy ztížit a zpomalit, mimo jiné proto, aby se české předsednictví na začátku příštího roku odehrávalo ještě podle starých pravidel.
"Za vládu mohu říci, že my nebudeme v žádném případě ten proces zdržovat, přestože jsme si vědomi, že pokud by prezident Evropské rady a nejvyšší představitel pro bezpečnost a zahraniční politiku byl určen do 1. ledna 2009, tak naše předsednictví v tomto smyslu nebude plnohodnotné," řekl Topolánek.
Žádost o přezkum Ústavním soudem podle něj není zdržovací taktika. Podobný postup je prý běžný například v Německu či ve Francii. "Je to dokonce i zodpovědné, protože má-li někdo vznést právní pochybnosti, je lepší, aby je Ústavní soud vyřešil před vstupem smlouvy v platnost, a nikoliv až za běhu, kdy by se rukojmím tohoto problému v jednotlivých členských zemích mohla stát celá Evropská unie," řekl.
Podle Sobotky budou senátoři ODS na klubovém zasedání teprve jednat o tom, jakou formou a způsobem požádají Ústavní soud o jeho předběžné stanovisko, zda je smlouva v souladu s ústavním pořádkem. Zatím není jasné, zda se touto věcí budou zabývat už na nejbližším, úterním zasedání, na které mají pozvaného prezidenta Václava Klause jako kandidáta na znovuzvolení hlavou státu. Podle Sobotky je ale tendence to nezdržovat.

1.2.2008

Poslanecká sněmovna podpořila zákon proti „praní špinavých peněz“
Poslanecká sněmovna v prvním kole projednávání podpořila vládní návrh nového zákona proti takzvanému praní špinavých peněz. Návrh nyní posoudí sněmovní rozpočtový a bezpečnostní výbor.
Nový zákon má pomoci v boji proti organizovanému zločinu a financování terorismu tím, že ztíží možnost legalizovat výnosy z trestné činnosti. Podle návrhu by se měl účastník obchodu identifikovat při každé transakci převyšující částku 1000 eur (zhruba 26.000 korun). Podle stávajících předpisů přitom banky musejí žádat doklady jen u sum přesahujících 100.000 korun.
Zákon dále podstatně rozšiřuje zejména pro banky a další finanční instituce povinnost sledovat a kontrolovat obchody svých klientů, kteří mají povinnost u transakcí nad 15.000 eur (asi 390.000 korun) doložit smysl a účel transakce a původ prostředků v ní použitých.
Zpřísnit se má také kontrola podezřelých obchodů u "politicky exponovaných osob", které žijí v zahraničí či tam vykonávají veřejnou funkci. Přísnější dohled nad finančními transakcemi by se v tomto smyslu týkal ministrů, poslanců a senátorů, soudců, či vysoce postavených diplomatů a vojáků. Vztahoval by se i na jejich rodinné příslušníky a lidi, kteří spolu s nimi vlastní firmu.
Europoslankyně Jana Hybášková (SNK ED) nedávno upozornila na to, že se Česko zavázalo evropskou směrnici proti praní špinavých peněz zavést do svého práva do poloviny prosince loňského roku. Parlament by proto podle ní neměl přijetí zákona příliš odkládat. Také ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) na poslance apeloval, aby o návrhu rozhodli pokud možno bez velkých průtahů. Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše ale není nutné při projednávání zákona příliš spěchat. "Nemyslím, že je to tak akutní, že bychom hned v únoru či březnu za to byli nějakým významným způsobem potrestáni," uvedl.
Ročně eviduje finanční analytický útvar ministerstva financí na 3000 podání o podezřelých transakcích, a to převážně z bankovního sektoru. Po jejich vyhodnocení podávají úředníci každý rok zhruba 100 až 150 trestních oznámení. Zdrojem špinavých peněz v ČR jsou podle odborníků nejčastěji daňové úniky, zneužívání informací v obchodním styku a úplatky.

Poslanecká sněmovna podpořila novelu zákona o silniční dani
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila novelu zákona o silniční dani, která má kromě jiného stimulovat podnikatele k tomu, aby si pořizovali novější automobily s nižšími emisemi. Novela mění výpočet slevy ze základní sazby silniční daně. Ta má záviset na stáří vozu, a nikoli na emisní třídě Euro, jak je tomu nyní. Zákon rovněž rozšiřuje seznam aut s ekologickým pohonem, která daň nemusí platit vůbec.
"Navržený kvalitativně nový průběžný systém snížení sazeb daně, odvozený po dobu 72 měsíců od data první registrace, přispěje podle našeho názoru k větší obměně vozového parku a napomůže i konkurenční schopnosti českých autodopravců," řekl před poslanci ministr financí Miroslav Kalousek. "Nepředpokládám, že touto změnou dojde k významné změně rozpočtových dopadů do fondu dopravní infrastruktury. Pohybujeme se někde v rozmezí mezi pěti až šesti miliardami korun," dodal.
Silniční daň se netýká úplně všech motoristů, ale odvádí se s určitými výjimkami za všechna vozidla určená k podnikání. Podnikatelé a firmy, kteří vlastní auta do tří let od registrace, zaplatí o 48 procent nižší daň než je základní sazba. Další tři roky bude sleva 40 procent.
Naopak za vozy uvedené do provozu před rokem 1990 budou jejich majitelé platit více než v současné době. Dnes platí 15 procent nad základní sazbu, podle nového zákona by to mělo být 25 procent. Novela osvobozuje od daně nákladní auta do 12 tun, která jezdí na ekologicky šetrná paliva, například stlačený zemní plyn, nebo jezdí na hybridní pohon.
Sněmovna dále propustila do závěrečného čtení novelu zákona o povinném ručení, která řidičům umožňuje, aby byli v budoucnu více chráněni proti odpovědnosti za vysoké škody. Také oběti dopravních nehod by měly snadněji získávat odškodné.
Sněmovní rozpočtový výbor k novele žádné usnesení nepřijal. Milan Urban (ČSSD), který byl zpravodajem k novele v rozpočtovém výboru, řekl, že šlo o důsledek sporu mezi koaličními a opozičními členy výboru. Spor se týkal řady vznesených pozměňovacích návrhů, se kterými koalice nesouhlasila a hájila vládní návrh. "A my jsme zcela nesouhlasili s tím vládním návrhem," podotkl.
Poslanec Pavel Hrnčíř (ODS) předložil pozměňovací návrh, který má omezit provoz nepojištěných vozidel. Pokud takové auto způsobí nehodu, platí se škoda z garančního fondu. Jen v roce 2006 činily škody hrazené z tohoto fondu 1,8 miliardy korun, zdůraznil. Vlastníci a provozovatelé nepojištěných aut by měli platit za každý den provozu takového vozidla příspěvek garančnímu fondu. Jeho stranický kolega Tomáš Kladívko navrhl, aby uložené pokuty, které řidiči nezaplatí na místě, vymáhali místo policie celníci.

Novela stavebního zákona se nachází před konečným schvalováním
Poslanecká sněmovna propustila do závěrečného čtení novelu stavebního zákona. Ta podle ministra Cyrila Svobody, který ji před poslanci uvedl, mimo jiné upravuje režim povolování stavby plotů, zjednodušuje řízení při povolování souboru staveb a řeší problematiku stavební uzávěry v obcích. Poslanci vznesli několik pozměňovacích návrhů týkajících se hlavně povolování staveb v obcích bez územních plánů. Novelu budou definitivně schvalovat ve třetím čtení.
Ministr Svoboda dále poslance informoval, že ministerstvo pro místní rozvoj nehodlá nyní přistoupit k žádné zásadní novele stavebního řízení, protože chce v praxi prověřit nynější koncepci stavebního práva. "A pokud přistoupit k zásadní novele stavebního řízení, tak po zralé úvaze s řádnými argumenty a nikoli pod dojmem krátké zkušenosti," dodal. Sněmovní výbor pro veřejnou správu doporučil novelu přijmout.
Novela řeší mimo jiné povolování souboru staveb. Pokud například stavebník staví současně rodinný dům a vedle něj garáž, projedná to stavební úřad prostřednictvím jednoho povolení. Obce by také podle nové úpravy nahrazovaly zpracované územní plány nikoli v pětileté, ale devítileté lhůtě. To by jim mělo pomoci ušetřit peníze.
Václav Mencl (ODS) připomněl, že z více než 6000 obcí v ČR jich téměř 2800 nemá zpracovanou územně plánovací dokumentaci. Podle Mencla se jedná hlavně o obce do tisíce obyvatel, které na ni nemají peníze a bude jim ještě několik let trvat, než si ji pořídí. Podle současného zákona přitom není možné stavět v nezastavěných částech těchto obcí. Proto navrhl, aby bylo mezitím možné určité druhy staveb povolit i bez územního plánu. Týkat by se to mělo například staveb pro bydlení. "A ty stavby ostatní, které nelze vyjmenovat tak jednoduše, budou podléhat speciálnímu procesu, kde se bude prokazovat, že nemění charakter území, že nemají vliv na krajinu a tak dále," řekl novinářům.
K pozměňovacímu návrhu se přihlásila i poslankyně Strany zelených Kateřina Jacques, která ale odlišně upravila některá ustanovení. Její stranická kolegyně Věra Jakubková přišla s návrhem, aby stavby mohly povolovat pouze ty obce, které začaly na svém územním plánu pracovat již před účinností nového stavebního zákona a tyto práce ještě nestihly dokončit. Podmínkou je, aby povolované stavby byly v souladu s rozpracovanými plány.
Řešení problému s povolováním staveb v nezastavěném území by mělo podle Mencla pomoci zejména malým obcím v jejich dalším rozvoji. V jejich nezastavěných částech by mohly vznikat například rodinné domky, stavby pro drobnou výrobu a podobně. "Podle mého názoru zásadním předpokladem obnovy venkova je, abychom těm malým obcím neházeli klacky pod nohy. Na jedné straně je budeme finančně podporovat, aby něco dělaly, a na druhé straně jim nedovolíme, aby to realizovaly. To je podle mne nepřijatelné," dodal Mencl.

Sporná novela o převodu bytů v Poslanecké sněmovně prošla prvním čtením
Poslanecká sněmovna neodmítla návrh poslanců ODS, který má podle autorů znovu otevřít cestu k převodům družstevních bytů do osobního vlastnictví. Předlohu tak v příštích týdnech posoudí parlamentní výbory a za několik měsíců by o ní mohli poslanci rozhodnout.
Návrh počítá mimo jiné i s tím, že při odchodu z družstva a postoupení bytu družstvu může dosavadní člen za určitých okolností na družstvu vymáhat tržní cenu svého podílu. Kritici míní, že vyplácení tržní ceny by družstva přivedlo do těžkých problémů a některá z nich by kvůli tomu mohla zaniknout. V ČR je nyní 800.000 družstevních bytů, z nichž je do osobního vlastnictví převedeno 350.000.
Poslanci proto žádali zamítnutí novely již v prvním čtení. Předloha ale tomuto návrhu odolala. Pro zamítnutí bylo 60 poslanců, zejména sociálních demokratů, komunistů a přítomných lidovců. Novelu naopak podpořilo 62 zákonodárců, hlavně z řad ODS. Pro zamítnutí ale nebyli ani zelení a dva bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka.
Podat žádost o odkoupení bytu mohl nájemník-družstevník do roku 1995, poté už družstva na případnou žádost nemusela brát zřetel. Řada lidí, kteří lhůtu dodrželi, ale podle autorů novely, občanských demokratů Zdeňky Horníkové a Oldřicha Vojíře, kvůli obstrukcím družstev dodnes byt do osobního vlastnictví nezískala. Novela tak cestu k převodům opět otevírá.
Ačkoliv většina přítomných členů klubu ČSSD byla pro zamítnutí novely, poslanec a předseda Sdružení nájemníků ČR Stanislav Křeček podpořil její propuštění do druhého čtení. "Družstva si dělají, co chtějí a nikomu to nevadí. Takže pokud nějak na družstva zatlačíme, aby práva plnila, tak co je na tom špatného? Každý platí za převod družstevního bytu tržní cenu s jedinou výjimkou - bytových družstev," prohlásil. Slyšel prý o případu, kdy družstvo členovi, který chce odejít, nabídlo za převzetí bytu 200 korun. "A vzápětí bytové družstvo pak byt prodá za 1,5 milionu korun! To je spravedlivý postup?" dotázal se řečnicky.
Mezi kritiky normy patří například poslankyně Milada Halíková (KSČM). "Chci upozornit na to, že přijetí návrhu, tak jak je předložen, by znamenalo permanentní vyvlastňování, kdy by bytová družstva nemohla na základě vlastní vůle nakládat se svým majetkem, například garantovat svou existenci vůči věřitelům, především bankám a dodavatelským firmám," uvedla. Předlohu v rozpravě kritizoval i šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL). "Toto řešení zasahuje do majetkových práv družstev," varoval. Jeho stranický kolega Tomáš Kvapil návrh novely označil přímo za protiústavní.
Sněmovna prodloužila lhůtu, v níž mají návrh novely posoudit výbory, na 100 dnů. Závěrečné hlasování je tedy daleko a je možné, že do té doby najdou poslanci kompromis.

Senát

31.1.2008

Senátoři požadují spíše tajnou volbu prezidenta, veřejnou požaduje pouze ČSSD
Budoucí prezident republiky by měl být podle drtivé většiny senátorů volen tajným hlasováním. Doporučil to i senátní organizační výbor na základě odpovědí senátorů v dotaznících k výběru hlavy státu. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) k tomu novinářům řekl, že pro veřejnou volbu byl senátorský klub ČSSD, což oznámila jeho předsedkyně Alena Gajdůšková.
Pět senátorů, kteří se pod dotazník na rozdíl od ostatních nepodepsali, podpořilo tajnou volbu, uvedl Sobotka. Veřejnou volbu hlavy státu měli prosazovat také lidovečtí senátoři, alespoň podle žádosti celostátního výboru KDU-ČSL.
"To číslo, které chce tajnou volbu, je tak vysoké, že já s tím mohu bez problémů operovat a jednat," řekl Sobotka, přesný počet ale neuvedl. Podle jeho vyjádření ale pro tajnou volbu rozhodně nebyli jen senátoři ODS, kteří mají v horní komoře většinu. Příští týden se mají kvůli organizaci volby prezidenta setkat členové vedení obou komor parlamentu.
Organizační výbor na základě dotazníků doporučil také to, aby o procedurálních otázkách hlasovaly parlamentní komory samostatně. Pokud by se neshodly, mělo by podle senátorů platit, že projednávaný návrh nebyl přijat. Mezi procedurální otázky bude patřit právě návrh, zda bude parlament vybírat prezidenta v tajné, nebo veřejné volbě. Právní názory na to, zda by v tomto případě mohla sněmovna díky početní převaze přehlasovat Senát, se liší, zvyklosti ale nahrávají senátnímu doporučení.
Podle dalšího doporučení organizačního výboru by kandidáti na prezidenta mohli mít maximálně čtvrthodinové vystoupení. Rovněž řečnická doba zákonodárců by měla být omezena na maximálně dvakrát deset minut s výjimkou těch, kteří budou přednášet stanovisko parlamentní frakce.
Pokud by se parlamentu nepodařilo příští pátek vybrat prezidenta ani v 1., ani ve 2. kole, závěrečné 3. kolo první volby by se mělo podle výboru uskutečnit ještě tentýž den. Jestliže by poslanci a senátoři ani na třetí pokus budoucí hlavu státu nevybrali, k další volbě by se měli sejít podle výboru už do deseti dnů, tedy do 18. února.

Zdroj:ČTK