Poslanecká sněmovna

29.1.2007

ČSSD znovu předloží návrh zákona o krajském referendu
Sociální demokraté ve sněmovně znovu předloží návrh zákona o krajském referendu. Norma by umožnila, aby se do důležitých rozhodnutí přesahujících hranice obce či města mohli zapojit i lidé ze širšího regionu. Nyní jsou v Česku možná pouze místní referenda. Návrhem zákona o krajském referendu se poslanci zabývali už loni na jaře, nakonec ale o něm nehlasovali. Nový návrh doplněný o připomínky poslanců z minulého projednávání by mohli zástupci ČSSD předložit do dvou měsíců, oznámil to novinářům předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.
Podle něj by mělo být referendum, tentokrát celostátní, vypsáno také k radarové základně, kterou chtějí Spojené státy postavit ve vojenském prostoru Brdy. "Při svých poslaneckých dnech jsem o tom mluvil s lidmi a 80 procent z nich by se k základně chtělo vyjádřit," uvedl Hašek. Návrh zákona k referendu kvůli radaru americké armády chtějí ve sněmovně předložit komunisté. Podle nich by se iniciátorem celostátního hlasování mohla nově stát také zastupitelstva krajů.
Sociální demokraté komunistický návrh patrně podpoří, kromě toho budou dál prosazovat zákon o krajském referendu, které by se mohlo konat na území jednotlivých krajů. Podle Haška nyní začnou pro normu hledat podporu mezi poslanci. „V Senátu má většinu ODS a bude záležet na tom, s jakým postojem se setkáme z jejich strany,“ uvedl Hašek. Strana předpokládá, že iniciativu podpoří zelení. Mají nástroje přímé demokracie v programu, řekl Hašek.
Jihomoravští sociální demokraté navrhovali zákon o krajském referendu už v minulém volebním období. Tehdy ho oficiálně předložil Jihomoravský kraj. Návrh normy se dostal do sněmovny, když ale o něm jednali poslanci, hejtman kraje Stanislav Juránek tento návrh stáhnul. Jednal tak na pokyn krajských zastupitelů. Sociální demokraté ale tvrdili, že Juránek zahodil mnohaměsíční práci zastupitelů a svým jednáním smetl ze stolu návrh, který měl šanci na přijetí.

Schůze Poslanecké sněmovny 30.1.2007

Opozice zatím ve sněmovně neprosadila debatu k euroústavě
Sociálním demokratům se ve sněmovně nepodařilo prosadit parlamentní debatu o české pozici k euroústavě. Komunisté zase neuspěli s návrhem, aby sněmovna na této schůzi jednala o okolnostech případného umístění americké radarové základny na českém území. V obou případech trojkoalice ODS, lidovců a zelených zařazení těchto bodů do programu těsně zabránila. Opozice tak ve sporu s vládním táborem utrpěla dílčí porážku, ČSSD i KSČM ale chtějí své návrhy brzy zopakovat.
Při vyrovnaném poměru sil, kdy trojkoalice ve dvousetčlenné sněmovně disponuje jen 100 vlastními hlasy, je možné, že příště budou ČSSD a KSČM úspěšnější. Schůze, která 30.1. začala, je prvním jednáním po téměř osmi měsících od loňských voleb, kdy před dolní komoru předstupuje vláda s důvěrou sněmovny. Kabinet premiéra Mirka Topolánka (ODS) ji získal předminulý týden. V tomto smyslu jde tedy o první schůzi po dlouhé době, kdy proti sobě stojí plnohodnotná vláda a jednoznačně definovaný opoziční blok.
Socialisté a komunisté hlasovali jak v případě debaty k euroústavě, tak k radaru společně, ale nestačilo jim to. Komunisté podpořili i návrh ČSSD, aby sněmovna zařadila do programu návrh na zřízení parlamentní vyšetřovací komise k práci policejních útvarů s celostátní působností. Ani v tomto případě ale ČSSD neuspěla. Kdyby komise vznikla, zaměřila by se asi i na činnost Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Socialisté ÚOOZ obviňují z toho, že nahrává ODS a snaží se ČSSD vždy před volbami poškodit. Hovoří o ní jako o politické policii. Útvar nařčení odmítá, za nesmysl ho označuje i ODS.
Ačkoli ČSSD a KSČM s některými svými návrhy neuspěly, brzy se zřejmě pokusí prosadit je znovu. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) očekává, že debata o euroústavě bude brzy opět ve hře. "My tohle téma budeme vracet a věřím, že se nám to zítra nebo další dny podaří (do programu) dostat," oznámil novinářům. ČSSD soudí, že vládní postoj k euroústavě je nejasný. Kabinet podle socialistů nesmí v této věci parlament obcházet.
Vladimír Koníček (KSČM) uvedl, že ani návrh na zařazení debaty o radaru do programu schůze KSČM nevzdává.

Centra pro oběti domácího násilí budou mít roli určenou zákonem
Intervenční centra, která pomáhají obětem domácího násilí, mají mít zákonem stanovenou podobu. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna. Poslanci přehlasovali námitky senátorů, podle nichž je nadbytečné uzákonit zvlášť postavení tohoto typu krizových center. Poslaneckou novelu zákona o sociálních službách, která má roli a povinnosti intervenčních center přesně vymezit, nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Novela navazuje na zákon, podle něhož policisté mohou od počátku tohoto roku vykázat z domova na deset dní násilníky, kteří opakovaně týrají své blízké. Policie musí vykázání intervenčnímu centru nahlásit, jeho pracovníci se pak do 48 hodin musí s týranými spojit. Jim pak nabídnou psychologickou, právní či jinou pomoc. Dočasně by střediska mohla rodinám poskytovat i ubytování a stravování.
Místopředseda sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL) uvedl, že potřebnost definování intervenčních center v zákoně vyplývá z charakteru domácího násilí. Jednotná pravidla pro fungování těchto center by měla podle Kasala zaručit jejich správné fungování. Centra pracují s citlivými informacemi a "představují most mezi represivně-preventivní složkou a oběťmi domácího násilí". Po uzákonění svého postavení se stanou pro policii řádnými partnery, dodal Kasal.
Centra mají zároveň koordinovat činnost mezi obcí, policií, charitativními organizacemi či orgány sociálně-právní ochrany dětí. Podle Kasala existují ve všech krajích, vznikla přeměnou obdobných organizací, byť někdy jejich vytvoření provázely potíže. Kasal dále uvedl, že do 24. ledna bylo v rámci celé republiky použito vykázání z bytu v 54 případech.
Senát odmítl uzákonit postavení intervenčních centrem s ohledem na to, že by je bylo možné zahrnout pod služby krizové pomoci. Samostatné postavení v zákoně by mohlo vést k požadavkům, aby se do zákona jmenovitě dostali i ostatní poskytovatelé sociálních služeb, uvedla senátorka ODS Daniela Filipiová.

Zvláštní stavební úřady zřejmě vznikat nebudou
Zvláštní stavební úřady pro stavby podléhající integrovanému povolení zřejmě nevzniknou. Poslanecká sněmovna ve zrychleném režimu schválila úpravu nového stavebního zákona. Počítá s tím, že i u tohoto typu staveb budou povolení dále vydávat nynější stavební úřady. Se vznikem zvláštních úřadů počítal nový stavební zákon, který začal platit 1. ledna.
Podle autorů novely by nové stavební úřady byly nadbytečné. Jejich zřízení by podle nich úřední proces neurychlilo a pouze by zatížilo krajské úřady, které nemají s vydáváním stavebních povolení zkušenosti a museli by kvůli nové agendě přijmout desítky nových pracovníků.
Nový režim by podle zastánců schválené úpravy také roztříštil stavební řízení u velkých provozů, které budou na některé části stavby potřebovat integrované povolení a na jiné nikoliv. Část řízení by potom stavebníci museli vyřizovat na krajských a část na obecních úřadech.
Sněmovna příslušnou úpravu stavebního řádu schválila drtivou většinou hlasů. Novelu nyní posoudí Senát a prezident republiky.

Omezení přístupu k materiálům NATO míří ve sněmovně do finále
Okruh lidí, kteří budou mít i bez příslušné prověrky přístup ke strategickým dokumentům NATO a EU, se zřejmě výrazně zmenší. Vládní novelu, která s touto změnou počítá, Poslanecká sněmovna hladce postoupila do závěrečného čtení. Poslanci o ní budou hlasovat zřejmě příští týden. Zpřísnění pravidel po České republice žádá Severoatlantická aliance.
Současný zákon umožňuje, aby se s tajnými informacemi NATO a EU bez prověrky seznamovali všichni ministři, poslanci, senátoři, ale například i státní zástupci a soudci. Celkem se jedná o zhruba 5000 lidí. Tak široký přístup k tajným materiálům není v ostatních členských zemích NATO obvyklý. Představitelé aliance Česko již dříve varovali, že pokud zákon neupraví, přestanou mu spojenci v plné míře sdělovat klasifikované informace.
Novela proto zužuje okruh lidí, kteří mohou s tajnými údaji pracovat bez příslušné prověrky, pouze na pět státních činitelů - prezidenta, premiéra, ministra zahraničí a předsedy obou komor parlamentu. Ostatní lidé budou k práci s tajnými dokumenty NATO a EU potřebovat osvědčení Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ).
Vláda sněmovnu na podzim žádala o zrychlené schválení nové úpravy. Zkrácené projednání návrhu ale tehdy nenašlo podporu u poslanců ČSSD a KSČM. Stínový ministr vnitra ČSSD František Bublan v této souvislosti řekl, že sociální demokraté proti samotnému návrhu nic nemají. Nelíbil se jim prý pouze silový způsob, jakým vláda, která tehdy neměla důvěru sněmovny, zákon prosazovala.

31.1.2007

Poslanecká sněmovna dala šanci návrhu, který rozšiřuje ochranu spotřebitele
České dozorové orgány by měly při ochraně spotřebitele více spolupracovat s úřady v členských státech Evropské unie. Počítá s tím vládní návrh, který Poslanecká sněmovna podpořila v prvním čtení. Návrh souvisí s nařízením EU, podle kterého by národní dozorové orgány měly zasahovat proti porušování práv spotřebitelů i tehdy, když je zjistí jiný členský stát. Pokud například český spotřebitel zakoupí v Německu vadný výrobek a bude mít problémy s jeho reklamací, Česká obchodní inspekce na to upozorní německé orgány.
Nařízení se týká 15 směrnic na ochranu zájmů spotřebitele, jako jsou například záruky, nepřiměřené podmínky ve spotřebitelských smlouvách, klamavá reklama, cestovní ruch, prodej zboží či poskytování finančních služeb na dálku.
Vytvořit podmínky pro aplikaci tohoto nařízení je povinen každý členský stát EU. Cílem vládní novely je zakotvit pravomoci příslušných dozorových orgánů tak, aby mohly zasáhnout v souladu s českým právním řádem a lépe spolupracovat s dozorovými orgány jiných členských státu EU.
Vláda proto navrhuje úpravu zákonů o České obchodní inspekci, regulaci reklamy, provozování rozhlasového a televizního vysílání, živnostenského zákona, zákona o ČNB, o některých službách informační společnosti a zákona o působnosti orgánů ČR v oblasti cen.

Sněmovna podpořila změnu pravidel pro investiční pobídky
Investiční pobídky zřejmě v budoucnu budou dostávat pouze technologicky náročné provozy. Počítá s tím vládní novela zákona o investičních pobídkách, Poslanecká sněmovna podpořila novelu v prvním čtení. Novela má zároveň snížit požadavek na minimální investice z původních 200 milionů na 100 milionů korun, aby pobídky mohly získat i středně velké firmy.
"Chceme, aby na investiční pobídky dosáhly i subjekty s více českým kapitálem, které té stávající hranice 200 milionů málokdy byly schopny dosáhnout," řekl poslancům ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS). Před závěrečným schvalováním novelu projednají výbory hospodářský a pro regionální rozvoj.
Investiční pobídky by podle návrhu měly být poskytovány pouze na nové strojní zařízení, jehož stáří je omezeno na pět let, uvedl ministr. Novela podle něj zvyšuje minimální podíl strojového zařízení na celkové hodnotě investice na 60 procent. Minimální investice na celém území ČR by byla sjednocena na částku 100 milionů korun a minimální investice krytá vlastním kapitálem se má snížit na 50 milionů korun.
Návrh novely zjednodušuje posuzování investičních záměrů, které se budou o investiční pobídky ucházet. Firmy usilující o podporu státu by v budoucnu podle návrhu měly být rozděleny do dvou skupin podle technologické náročnosti odvětví. Maximální výše pobídek by byla určena podnikům například z leteckého průmyslu, farmacie, výroby počítačů nebo motorových vozidel.
Jan Linhart z úseku daňového poradenství společnosti KPMG oznámil, že v případě schválení novely lze díky snížení minimální požadované výše investice očekávat nárůst počtu projektů, kterým budou investiční pobídky poskytnuty. "Je to obdobná situace jako nastala po novele účinné od 1. května 2004, kdy došlo ke snížení minimální požadované výše investice ze 350 milionů korun na 200 milionů korun, což s sebou přineslo významný nárůst počtu projektů," uvedl Linhart, podle kterého by pobídky již ale neměly získávat projekty založené na přesunu výroby z jiných zemí. Linhart podotkl, že od začátku letošního roku byl kvůli změnám v legislativě EU snížen objem investičních pobídek vyplácených novým projektům, a to z přibližně 50 procent investičních nákladů na 40 procent.
Česká vláda svým nařízením také snížila objem investičních pobídek projektům v nepreferovaných odvětvích, jako je například textilní, sklářský či potravinářský průmysl. "Tato opatření spolu se zpřísněními v samotné novele mohou částečně či zcela vykompenzovat dopady na státní rozpočet plynoucí z většího počtu projektů, které se budou kvalifikovat pro investiční pobídky," uvedl Linhart.
Římanův předchůdce Milan Urban (ČSSD) podotkl, že novelu vypracovalo MPO ještě pod jeho vedením, její záměr označil za správný. Za paradox označil to, že Říman před volbami sliboval zrušení investičních pobídek. "Když budete přebírat to, co jsme zavedli, tak vám snad ani tolik nadávat nemůžeme. Dělejte to tak dál a možná toho tolik nezkazíte," dodal. Říman dále uvedl, že po příchodu na ministerstvo jeho odpor k investičním pobídkám vzrostl kvůli systému jejich udělování. Pobídky podle něj budou zrušeny po přijetí daňové reformy. Nyní jejich zrušení není možné kvůli rozložení sil ve sněmovně. "Proto preferuji za této situace evoluci před revolucí," dodal. Poslanci poté zhruba hodinu debatovali o vhodnosti a užitečnosti investičních pobídek.
Se změnou zákona souhlasí zástupci agentury CzechInvest, která na novele s ministerstvem spolupracovala. "Změna ve způsobu poskytování státních investičních pobídek je logickým vyústěním toho, že se české ekonomice daří a příliv investic byl v minulých letech skutečně rekordní. Je v našem zájmu vybírat si a podporovat projekty s vysokou přidanou hodnotou, které nejsou založeny na levné pracovní síle, ale na znalostech," uvedl generální ředitel CzechInvestu Tomáš Hruda. Souhlas s novelou vyjádřil i Svaz průmyslu a dopravy.

2.2.2007

Výměna informací z rejstříků trestů zemí EU se má zrychlit
Výměna informací z rejstříků trestů zemí Evropské unie se má zjednodušit. Počítá s tím vládní novela trestního řádu, kterou Poslanecká sněmovna hladce propustila prvním čtením. Návrh nyní posoudí sněmovní ústavně-právní výbor.
Nová pravidla podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) výrazně zrychlí předávání údajů o lidech odsouzených v členských zemích EU. Zkrátit by se tak podle něj v řadě případů měla i délka trestního řízení.
Navrhovaná změna vychází z rozhodnutí EU z listopadu 2005, které sjednocuje postup zemí pětadvacítky při získávání informací o tom, zda jejich občan byl na území jiného členského státu odsouzen. Ústředním místem, které bude za Českou republiku tyto citlivé informace poskytovat do zahraničí, by se měl stát rejstřík trestů.
Pospíšil poslancům připomněl, že výměnu údajů o odsouzených mezi evropskými zeměmi nyní upravuje téměř padesát let stará norma. Předávání informací je proto těžkopádné a zdlouhavé. Nově by měl v každém členském státě EU pracovat jeden centrální orgán, který bude přímo komunikovat s podobnými úřady v partnerských zemích. Odpadne tak složitá správní procedura, kdy údaje předává státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti, vysvětlil ministr.
Žádosti o poskytnutí informací z rejstříku trestů jiného členského státu bude podle nových pravidel třeba zasílat v jazyce osloveného státu. Pokud tedy například německá justice bude chtít vědět, zda její občan byl v Česku odsouzen, bude muset svou žádost na rejstřík trestů napsat v češtině a česky také dostane odpověď. Pro žádost i odpovědi jsou již stanoveny jednotné formuláře ve všech jazykových mutacích.
Výměna informací o odsouzených občanech zemí EU se má již letos zjednodušit ještě více. Rejstříky trestů České republiky, Francie, Německa, Španělska a Belgie by se totiž měly elektronicky propojit. Systém má zabránit případům, kdy zločinci těží z toho, že policie v jednom státě neví o jejich kriminální minulosti v jiné zemi.
Ministři spravedlnosti EU se loni v dubnu dohodli, že pokud se projekt propojení národních trestních rejstříků osvědčí, přidá se k němu postupně všech 25 členských států unie. Alternativou, kterou dříve prosazovala Evropská komise, bylo vytvořit centrální databázi trestních záznamů na úrovni EU. Tato varianta je ale podle některých zemí příliš drahá.

Senát

1.2.2007

Doplňovací senátní volby na Chomutovsku budou v půlce dubna
Doplňovací senátní volby na Chomutovsku, z nichž vzejde nástupce Petra Skály, se budou konat 13. a 14. dubna. Termín vyhlásil prezident Václav Klaus. Oznámil to jeho mluvčí Petr Hájek. Skála rezignoval v úterý ze zdravotních důvodů, senátorem byl zhruba tři měsíce.
Zájemci o uvolněné místo se musí přihlásit do voleb nejpozději 26. února, což je v souladu s volebním zákonem 46 dní před zahájením voleb.
Někteří z kandidátů, kteří loni v říjnu v boji o post senátora se Skálou prohráli o zvolení už znovu usilovat nebudou. Platí to pro ministryni Džamilu Stehlíkovou ze Strany zelených nebo bývalou nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou (ČSSD).
Zpěvák Martin Maxa, který pod svým občanským jménem Ivan Varga kandidoval za stranu Politika 21, si novou kandidaturu chce ještě rozmyslet, v říjnu skončil z deseti kandidátů pátý. Znovu kandidovat hodlá naopak místostarosta Klášterce nad Ohří na Chomutovsku Václav Homolka (KSČM), který skončil třetí za chomutovskou primátorkou Ivanou Řápkovou (ODS). Řápková po pracovnici své kanceláře vzkázala, že nemá potřebu se k tomuto tématu vyjadřovat.
"Na 6. února jsme svolali mimořádnou radu, na níž určíme termín sněmu volitelů. Každá organizace ODS na Chomutovsku navrhne kandidáty pro doplňovací volby do Senátu. Poté se určí pořadí a vybere kandidát a jeho náhradník. Výběr posoudí i regionální sněm ODS Ústeckého kraje," oznámil šéf občanských demokratů na Chomutovsku a náměstek chomutovské primátorky Jan Řehák.
Skálovo působení v horní komoře oficiálně skončilo v úterý odpoledne, kdy předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), jak řekl, dostal příslušný notářský zápis o vzdání se mandátu.
Prezident tak ani nevyužil celou měsíční lhůtu na to, aby v souladu se zákonem vyhlásil doplňovací volby. Jejich nejzazším možným termínem byl poslední dubnový víkend. Konání voleb v tomto termínu by se ale zřejmě negativně odrazilo na volební účasti. Druhý den po tomto víkendu totiž bude 1. května státní svátek, což řada lidí pravděpodobně tradičně využije k prodloužení volných dnů.
Skálův nástupce nebude podle zákona zvolen na celých šest let, jeho mandát bude o pět a půl měsíce kratší. V doplňovacích volbách je totiž senátor volen pouze na zbytek volebního období, které patřilo jeho předchůdci.

2.2.2007

Američtí Židé ocenili český Senát za boj s antisemitismem
Zástupci amerických židovských organizací ocenili odmítavý postoj českého Senátu ke snahám o zpochybňování a popírání holokaustu. Zástupce Konference prezidentů hlavních amerických židovských organizací Stephen Savistky to pokládá za odvážný přístup v boji proti antisemitismu. Uvedl to při dnešním setkání představitelů konference s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou v Praze. Senát se před půldruhým měsícem připojil usnesením k protestu proti zpochybňování a popírání holokaustu. Podle senátorů jsou takové snahy podporou antisemitismu, odporují historickým faktům a "vedou ve svém důsledku k vládě lži, k popírání práva člověka na důstojný život, a tudíž nastolení diktatur a totalitních režimů". Savitsky to označil za "odvážný přístup v boji proti antisemitismu, který není hrozbou pouze pro židovskou obec jako takovou, ale pro celý svět".
Sobotku potěšil tento ohlas na usnesení, které Senát zaslal evropským parlamentům. Ve svém projevu připomněl proces emancipace židovské komunity v českých zemích, poválečnou pomoc tehdejšího Československa Izraeli i nedávné shromáždění ke Dni památky obětí holokaustu. Premiér Mirek Topolánek (ODS), s nímž se odpoledne američtí Židé setkali, zdůraznil nutnost nezapomínat na to, co vedlo k vyhlazování židovských obyvatel za druhé světové války. Součástí delegace amerických židů je i americký podnikatel a mediální magnát Ronald Lauder, dědic kosmetického impéria Estée Lauder, který v roce 1994 spolu s Vladimírem Železným zakládal televizi Nova. Lauderova společnost CME pak odkoupila podíly v televizi Nova od finanční skupiny PPF.
Konference (Conference of Presidents of Major American Jewish Organisations) sdružuje představitele 51 organizací napříč politickým a náboženským spektrem. Jejím cílem je podle serveru „www.conferenceofpresidents.org“ mimo jiné zastupovat zájmy amerických Židů, posilovat vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem a hájit vyslyšení zájmů židovského státu.
Členové Konference chtějí mimo jiné posilovat bezpečnost a vážnost Židů po celém světě. I kvůli tomu představitelé konference každoročně navštěvují různé státy, aby se setkali s jejich představiteli. V Praze se mají během šestidenní návštěvy setkat také s prezidentem Václavem Klausem a předsedou Poslanecké sněmovny Miloslavem Vlčkem.

Zdroj:ČTK