Poslanecká sněmovna

31.10.2007

Poslanecká sněmovna přidala peníze obcím a krajům
Poslanecká sněmovna definitivně schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Podle vládního záměru má přinést obcím v příštím roce až 4,6 miliardy korun. Novelu zákona podpořilo celkem 158 poslanců ze všech politických stran.
Ministr financí Miroslav Kalousek poslance ujistil, že vláda chce připravit zcela nový zákon, který by rozdělování daní řešil. Vysvětloval také, že rozpočtové určení daní není ekonomickým problémem, ale konsensem samospráv, pro který neexistuje žádný výpočet.
Místo dosavadních 14 velikostních koeficientů, podle kterých se peníze obcím rozdělují, přináší novela jen čtyři. Podle Kalouska je jedním z cílů vládní novely odstranit skokové rozdíly v příjmech obcí podle počtu obyvatel. Dalším cílem je posílit příjmy venkova. "Ze schodů učinit křivku a posílit venkovský prostor," charakterizoval již dříve vládní novelu Kalousek.
Poslanci neschválili ani jeden z předložených pozměňovacích návrhů. Poslanec KSČM Petr Braný například navrhoval, aby obce dostávaly až 25 procent ze sdílených daní. Podle schváleného návrhu budou dostávat 21,4 procenta.
Novela stanoví, že obce budou dostávat peníze také podle poměru celkové výměry svého území k celkové výměře katastrálních území všech obcí. K tomu se ještě přičte podíl počtu obyvatel k počtu obyvatel všech obcí a vše se navíc upraví podle zákonem stanovených koeficientů.
Vzrůst by měly příjmy všech obcí, s výjimkou Olomouce a dalších asi 20 obcí. Podle Kalouska dostane Olomouc o téměř 150 milionů korun méně. Premiér proto ministrovi financí již dříve uložil, aby vládě předložil individuální řešení pomoci tomuto městu.
Obce minulý rok dostaly z daní téměř 131 miliard korun, což byla víc než polovina všech příjmů. Schválená novela předpokládá nejvyšší nárůst příjmů u obcí do 300 obyvatel. Důvodem je hlavně nově zavedené kritérium výměry obce, které zvýhodňuje obce s nízkým počtem obyvatel a zároveň velkou rozlohou. Přijatá novela složení sdílených daní nemění. Počet obyvatel bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu k 1. lednu daného roku, výměra obce bude vycházet z čísel Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
V případě Prahy, Brna, Ostravy a Plzně zůstává podle důvodové zprávy výnos na jednoho obyvatele téměř nezměněn. V případě hlavního města půjde ročně o 31.630 korun. Zbývající tři města budou dostávat přibližně 19.150 korun. Nejmenší obce do 100 obyvatel budou dostávat na obyvatele zhruba 9,5 tisíce korun, zatímco dosud to bylo jen 4020 korun.

Poslanecká sněmovna zpřísnila pravidla pro pobyt cizinců v České republice
Pravidla pro cizince, kteří v České republice žádají o trvalý pobyt či o mezinárodní ochranu se zřejmě zpřísní. Počítá s tím novela cizineckého a azylového zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Návrh následně posoudí Senát a prezident republiky.
Novela přináší mimo jiné výraznou změnu pro smíšená manželství. Cizinci, kteří vstoupí do manželství s českými občany, by již nezískali povolení k trvalému pobytu okamžitě, ale až po dvou letech života v republice. V zemi by do té doby pobývali s přechodným povolením.
Lidé usilující o trvalý pobyt v Česku budou muset dále prokázat znalost českého jazyka. Složení jazykové zkoušky se totiž podle novely stane podmínkou při udílení povolení k trvalému pobytu.
Návrh nově definuje i podmínky pro zacházení s cizinci, kteří na ruzyňském letišti požádají o mezinárodní ochranu. Maximální dobu, po kterou může policie zadržovat cizince v přijímacím středisku na letišti, stanoví návrh na 120 dní.
Ministerstvo vnitra zavedení tvrdších pravidel obhajuje mimo jiné přípravou ČR na vstup do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Opozice i občanská sdružení ale novelu ostře kritizovaly. Vadilo jim mimo jiné právě zhoršení postavení smíšených manželství.

Poslanecká sněmovna zpřísnila státní dohled nad exekutory
Ministerstvo spravedlnosti bude mít zřejmě větší pravomoci při kontrole soudních exekutorů. V budoucnu už by nemuseli vůči úřadu dodržovat povinnost mlčenlivosti. Počítá s tím novela exekučního řádu, kterou hladce schválila Poslanecká sněmovna. Nyní novelu posoudí ještě Senát a prezident Václav Klaus.
Návrh počítá s tím, že exekutor bude muset na požádání ministerstva spravedlnosti poskytovat písemné a ústní vyjádření. Ministerstvo spravedlnosti by mělo mít možnost pravidelně kontrolovat exekutorské úřady, nahlížet do spisů, listin a případně též evidenčních pomůcek exekutora. Návrh dále stanoví, že úřad provádí dohled i na základě písemných podnětů fyzických nebo právnických osob.
Novela nově zakotvuje institut výtky, kterou soudním exekutorům bude moci udělit ministerstvo nebo Exekutorská komora. Bude možné ji udělit při méně závažných pochybeních, která není možné hodnotit jako kárná provinění.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil již dříve uvedl, že soukromí exekutoři sice jednoznačně přispívají k vymáhání práva, někdy ale proti dlužníkovi zasahují příliš razantně nebo zasahují proti lidem, kterých se exekuce nemá týkat.
Veřejnost citlivě vnímá případy, kdy někteří exekutoři zabaví majetek, který nepatří dlužníkovi. Děje se tak obvykle v případech, kdy si přijdou pro věci do domácnosti, kde je dlužník hlášen k pobytu, ale nic mu tam nepatří. V některých případech se zabavují věci v nepoměrně vyšší hodnotě, než je výše dluhu.
Podle dřívějšího vyjádření exekutorské komory se prolomením mlčenlivosti zjednoduší řešení situací, kdy dlužník neprávem obviní exekutora z nesprávného postupu. Nyní se exekutoři nemohou kvůli mlčenlivosti bránit.

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákoníku práce
Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu zákoníku práce, která má podle autorů odstranit největší chyby nynější úpravy a napomoci liberalizaci pracovního trhu. Předlohu následně posoudí Senát.
V novele se nakonec neobjevilo sporné téma, o němž uvažoval ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). V rámci předlohy chtěl prodloužit řádnou pracovní dobu lékařů, což mělo řešit problémy s přesčasy v nemocnicích a záchranných službách. Nakonec ale nikdo nic takového nenavrhl.
Přesto některé návrhy změn k původní vládní předloze zazněly. Například KSČM se nelíbí, že by mladí lidé do 18 let mohli pracovat místo 30 až 40 hodin týdně. Chtěli, aby mladiství takto dlouho mohli pracovat jen dva měsíce v roce, třeba o prázdninách, zbývajících deset měsíců by platil třicetihodinový limit. Sněmovna ale návrhy KSČM neschválila, a komunisté tedy novelu nepodpořili, jak avizovali na tiskové konferenci.
Nový zákoník práce minulý rok těsně před volbami prosadila i přes prezidentovo veto ČSSD spolu s KSČM. ODS usilovala o odklad. Představitelé zaměstnavatelů s kodexem nesouhlasili, odbory ho naopak požadovaly.
Nynější úprava vychází z dohody vládní koalice a vyhýbá se paragrafům, které jsou předmětem politických sporů. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) již dříve uvedl, že novela umožní práci přesčas i zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok. Má rovněž nabídnout možnost pružněji upravovat příplatky za práci v noci a o víkendu. Návrh by měl také umožnit pružnější konta pracovní doby, jejichž rozvržení bude možné měnit během celého dohodnutého období.

Poslanecká sněmovna podpořila zpřísnění režimu odposlechů
Lidé by se v budoucnu mohli dozvědět, že je odposlouchávala policie. V případě, že by její postup považovali za neoprávněný, mohli by požadovat i odškodné. Počítá s tím vládní novela trestního řádu, kterou Poslanecká sněmovna propustila do další fáze projednávání. Zabývat se jí nyní bude sněmovní ústavně právní výbor.
"Přicházíme s tím, co například platí v Německu či v Rakousku, kde každý občan, pokud odposlech není použit jako důkaz u soudu, má po uplynutí určité lhůty právo se dozvědět o tom, že byl odposloucháván, má právo se seznámit s rozsahem odposlouchávání a případně se obrátit na soud, aby přezkoumal, zda povolení odposlechu bylo zákonné či nezákonné," řekl ve sněmovně ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Návrh zároveň zpřesňuje formální náležitosti příkazu k odposlouchávání. Zatímco doposud musí příkaz obsahovat jen údaje o účastnické stanici, v budoucnu bude muset uvádět i totožnost konkrétní osoby nebo skutkové okolnosti případu. Novela také výslovně ukládá policejním orgánům povinnost sledovat, zda stále trvají důvody, pro které byl odposlech povolen, v opačném případě musí být odposlech okamžitě ukončen. Maximální lhůta trvání nařízeného odposlechu je zkrácena ze šesti na čtyři měsíce.
V současnosti schvaluje nasazení policejních odposlechů krajský soud na šest měsíců a stejný soud pak řeší i žádost o jejich prodloužení. Zatímco v roce 2004 bylo nasazeno 10.000 odposlechů, o rok později 7300. V roce 2005 tak počet odposlechů poprvé klesl. Do té doby stále stoupal. Podle policie za prvních šest měsíců loňského roku odposlouchávala policie 4130 telefonních čísel.
 

Senát

31.10.2007

Senát schválil změnu zákona o obchodu s osivem
Senát schválil novelu zákona o obchodování s osivem a sadbou tak, aby odpovídal dvěma novým evropským směrnicím. Změna se týká hlavně přílohy zákona s výčtem jednotlivých druhů zeleniny a obilnin. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Převzetí směrnic do českého právního řádu je nutné kvůli obchodování s rozmnožovacím rostlinným materiálem v rámci Evropské unie. "Pokud bychom totiž urychleně tuto novelu nepřijali, hrozí podnikatelské škody a snížení konkurenceschopnosti našich obchodníků a výrobců," řekl za tvůrce novely poslanec ODS Jiří Papež.
Evropská komise zařadila do seznamu certifikovaných odrůd osiv určité druhy zeleniny a obilnin, které je každá členská země povinna začlenit do svých předpisů. Minulý rok přijaté směrnice měly být podle Evropské komise převedeny do národních právních řádů do začátku července.
Převedení směrnic bylo zatím provedeno změnou vyhlášky o stanovení metodiky zkoušek odlišnosti uniformity, stálosti a užité hodnoty odrůd, uvedl senátor Josef Vaculík (KDU-ČSL). "Věcně se jedná o celou škálu odrůd zeleniny a o kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou," dodal.

Senát schválil novelu o finanční kontrole ve veřejné správě
Splnit podmínky EU pro čerpání peněz z evropských fondů v letech 2007 až 2013 je cílem poslanecké novely zákona o finanční kontrole ve veřejné správě, kterou schválil Senát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Novela doplňuje veřejnosprávní kontrolu o audit podle předpisů EU, doplňuje také procesní pravidla pro audit a zpřesňuje některé pojmy.
Ne všichni senátoři byli s podobou novely spokojeni. Podle Soni Paukrtové (za Stranu pro otevřenou společnost) z hospodářského výboru návrh neobsahuje definici platební agentury, která by měla provádět veřejnosprávní kontrolu. Senátorka v tom vidí rozpor s ústavním požadavkem, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech stanovených zákonem.
Paukrtová upozornila, že předloha zařazuje audit vykonávaný podle přímo použitelných předpisů EU do systému takzvané veřejnosprávní kontroly. "Tím není zajištěno rozlišení kontrolní a auditní činnosti a není zaručen výkon auditu funkčně nezávislým orgánem," uvedla. Senátorka proto navrhovala zamítnutí novely, avšak neúspěšně.
Poslanec Libor Ježek (ODS) za tvůrce novely uvedl, že všechny kritizované problémy byly vyřešeny už při projednávání novely ve vládě. "Žádný předpis EU nám nenařizuje oddělení kontroly od auditu. Audit v pojetí pravidel EU je specifický druh kontroly, který má za úkol kontrolovat funkčnost systému," poznamenal Ježek. Ministerstvo financí je schopno audit zajistit přesně podle potřeb a pokynů unie, dodal.
Místopředsedkyně senátního výboru pro veřejnou správu Ludmila Müllerová (KDU-ČSL) podotkla, že při kontrole čerpání prostředků z fondů EU je třeba postupovat podle mezinárodně uznávaných kontrolních a auditních standardů. V Česku se tak dosud dělo podle zastaralých metodických pokynů pro kontrolní činnost z roku 1959. Novela má tato procesní pravidla změnit. "Podle vyjádření ministerstva financí se stávají zcela kompatibilní s právem EU," uvedla.

Senát podpořil státní záruku za úvěr 860 milionů Kč pro České dráhy
Stát bude mít možnost se zaručit za další úvěr Českých drah ve výši 30 milionů eur (860 milionů korun) od společnosti Eurofima. Počítá s tím vládní návrh zákona, jehož přijetí podpořil Senát. Normu tak nyní dostane k posouzení prezident. Dráhy chtějí peníze použít na obnovu vozového parku v osobní dopravě.
České dráhy chtějí za prostředky z úvěru nakoupit například tři nové soupravy příměstských vlaků CityElefant od ČKD Vagónka Ostrava nebo vysokorychlostní lokomotivy řady 380, které jsou schopny jet až 200 kilometrů v hodině. Celkem dráhy v příštích letech počítají s nákupem 20 těchto lokomotiv.
Úvěr je splatný do roku 2017, státní záruka by neměla mít žádný dopad na státní rozpočet. Hospodaření Českých drah je podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky od roku 2003 stabilní a od roku 2004 je lepší než podnikatelský plán. Dráhy disponují záložním zdrojem pro investice, ve kterém je každý rok vyčleňována částka až 1,5 miliardy korun, která může sloužit k částečnému či úplnému splácení závazků z úvěrů.
České dráhy budou splácet státnímu rozpočtu 150.000 eur (asi 4,1 milionu korun) jako odměnu za poskytnutí státní záruky. To si podle předsedy senátního výboru pro dopravu Ivana Adamce (ODS) vyžádala Evropská komise.
Parlament podobnou záruku drahám neschvaluje poprvé. Předminulý rok ručil za úvěr ve výši 45 milionů eur, minulý rok pak stejně jako letošní rok za třicetimilionový úvěr. Státní záruka za úvěr se v EU chápe jako veřejná podpora, která vyžaduje souhlas Evropské komise. Ten ČR získala už v květnu.
Evropská organizace Eurofima nepůsobí jako tradiční banka. Jejími majiteli a zároveň klienty jsou evropští železniční dopravci, kterým Eurofima poskytuje zvýhodněné úvěry na obnovu vozového parku.

Senát schválil zpřesňující novelu insolvenčního zákona
Senát podle očekávání schválil novelu, která má nový insolvenční zákon sladit se stovkou dalších norem. Přijetí novely je nezbytné například kvůli spuštění insolvenčního rejstříku od ledna 2008. Nové úpadkové právo má umožnit věřitelům lépe chránit svůj majetek a urychlit konkurzní řízení. Novelu zákona nyní dostane k posouzení prezident republiky.
Novela má odstranit některé nedostatky a výkladové nejasnosti platného zákona, mění dále terminologii. Například místo termínu správce konkurzní podstaty zavádí pojem insolvenční správce, konkurzní podstatu střídá majetková podstata a místo úpadce bude dlužník.
Dosavadní konkurzní právo se řídilo podle mnohokrát pozměňovaného zákona o konkurzu a vyrovnání. Zastaralý systém konkurzního řízení umožňoval podle tvůrců nového zákona spekulativní manipulace s majetkem úpadců, krácení práv věřitelů i neodpovídající délku řízení. Insolvenční zákon má kromě zrychlení konkurzů umožnit také ozdravení problémových podniků. Zákon nově zavádí také osobní bankroty pro předlužené lidi a nabízí možnosti jejich oddlužení mimo exekuční režim.
Podobnou novelu parlament projednával již minulý rok. Tehdy ale poslanci k vládní předloze přidali desítky dalších novel, což Senát odmítl. Sněmovna se s tím už v předvolebním období nestihla vyrovnat. Nyní se poslanci omezili pouze na několik úprav. Například elektronicky zaslaný návrh na úpadek by měl od Nového roku být kvůli ochraně před zneužitím v konkurenčním boji opatřen úředně ověřeným podpisem nebo elektronickým podpisem. Firmy, které čelí návrhu na úpadek, by pak měly být z výběrových řízení vyloučeny až poté, co by soud uznal oprávněnost návrhu.

1.11.2007

Senát schválil novelu o digitálním televizním vysílání
Senát schválil novelu, která má umožnit v České republice rozjezd digitálního televizního vysílání. Novela přispěje k rozšíření nabídky televizních programů, neboť otevírá televizní trh dalším zájemcům o vysílání. Normu, která je výsledkem kompromisů, musí ještě posoudit prezident.
"Výsledný produkt je optimálním kompromisem, který umožňuje od 1. ledna spustit to, o čem se dlouhá léta v České republice zatím jen hovoří, ale nikdy nikdo pro to nic reálného a nutného neudělal, a to je rozvoj televizního digitálního vysílání," uvedl ministr vnitra a informatiky Ivan Langer (ODS). Zákon podle něj přináší liberalizaci v oblasti přístupu na digitální televizní trh, neboť "skončí doba tzv. soutěže krásy, kterou vypisovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, kdy určovala, kdo vysílat může a kdo vysílat nemůže".
Pro takzvanou diginovelu hlasovalo 60 senátorů, proti žádný a čtyři se hlasování zdrželi.
Licenci pro digitální vysílání by měl podle novely po vypnutí zastaralého analogového vysílání získat každý, kdo o ni požádá a splní určité podmínky, jako je tomu již nyní u satelitních a kabelových stanic. Analogové vysílání by mělo podle novely v Česku skončit mezi 10. říjnem 2010 a koncem roku 2012. Předseda Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák nedávno za reálný termín vypnutí všech analogových vysílačů označil 11. listopad 2011.
Televize Nova a Prima mají podle diginovely dostat kompenzační licenci za to, že se vzdají svých analogových kmitočtů. Bez jejich uvolnění by nevznikl prostor pro další digitální stanice. Licence obou celoplošných soukromých televizí mají být navíc prodlouženy o dalších osm let. Langer to označil za motivační princip pro tyto televize, neboť bez jejich aktivního přístupu by celý projekt digitalizace možný nebyl.
Diginovela má také dát dočasnou kompenzační licenci šesti TV stanicím, které minulý rok  získaly licence pro nastupující digitální vysílání a které o ně později vinou soudních sporů přišly. Jde o Febio TV, TV Barrandov, TV Pohoda, Óčko, Z1 a RTA, které se sdružily v Asociaci digitálních televizí (ADT).
Předseda asociace a ředitel hudební televize Óčko Jiří Balvín novinářům řekl, že jak sdružení, tak Óčko vítají, že byl učiněn další krok k prolomení zablokovaného přechodu na pozemní digitální vysílání.
Tyto televize budou mít příští rok na to, aby spustily vysílání. "Začátek vysílání záleží jen a jen na nich a vždy se jedná o velmi důležité strategické rozhodnutí," připomněl Balvín. Domnívá se, že nejdříve může vysílání zahájit zpravodajská televize Z1.
Předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS) uvedl, že kompenzační licence pro šestici televizí sdružených v ADT budou pouze dočasné do vypnutí analogového vysílání. "Pro jejich držitele to znamená, že sice budou mít jistou výhodu pro rozjezd svého vysílání, ale nebudou mít jistotu, že tuto licenci podrží tak dlouho, aby se jejich investice bezpečně vrátily," podotkl.
Předmětem výtek senátorů byla sněmovní úprava, podle níž mají provozovatelé kabelového vysílání programy těchto šesti stanic zařadit do své nejnižší programové nabídky. Mluvčí největší tuzemské kabelové firmy UPC František Malina to označil za "zásah do práv soukromých investorů ve prospěch omezené skupiny jiných podnikatelů". Senátoři budou podle Oberfalzera tento problém zřejmě řešit při projednávání novely zákona o elektronických komunikacích.
Senátorům se dále nelíbilo, že novela umožňuje České televizi (ČT) vysílat víc reklamy - na ČT1 až 0,75 procenta denního vysílacího času, na ostatních půl procenta. Původní vládní verze povolovala i na ČT1 jen půl procenta. Podle nyní platného zákona by nemohla ČT od ledna reklamu až na výjimky vysílat, což jí parlament kompenzoval navýšením koncesionářských poplatků. Langer zdůraznil, že navýšení je dočasné a účelově vázané. Výnosy ČT z reklamy mají směřovat na podporu digitalizace, do fondu kinematografie a na digitalizaci archivu ČT. "Beru to jako nutné zlo či úlitbu tomu, aby bylo možno tuto novelu vůbec prosadit," uvedl Oberfalzer. Generální ředitel Novy Petr Dvořák to označil za vychýlení rovnováhy na reklamním trhu.
Digitální zemské vysílání má lidem přinést až několik desítek volně přístupných programů. Nutností pro sledování digitálního vysílání je zapojení převaděče signálu, označovaného jako set-top box, anebo zakoupení dražšího televizoru s již zabudovaným digitálním tunerem. Pokud novelu podpoří i prezident, mohla by od ledna nabýt účinnosti.
 

Zdroj:ČTK