Poslanecká sněmovna

30.4.2007

ČSSD chce, aby policisté nemuseli pracovat zadarmo přesčas
Sociální demokracie navrhne změnu zákona o služebním poměru, která by zrušila povinnost policistů a hasičů odpracovat 150 hodin přesčas zadarmo. Chce tak vyhovět policistům a hasičům, kteří proti dopadům zákona protestují. Na tiskové konferenci to řekl místopředseda klubu poslanců ČSSD David Rath. Novela podle něj bude mít pouze tento bod proto, aby ji mohl parlament rychle přijmout.
Sociální demokraté tvrdí, že práce přesčas bez nároku na odměnu policistům měla být kompenzována zvýšením jejich platů a že vláda Jiřího Paroubka na to v rozpočtu vyčlenila 1,5 miliardy korun. Každému policistovi by tak stoupl plat zhruba o 3000 korun. Nová vláda ale tuto sumu snížila o třetinu a zbylé prostředky byly navíc rozděleny tak, že si výrazně polepšila jen malá skupina, zatímco řadoví policisté šli s platem dolů, tvrdí sociální demokraté.
Nový zákon mění pravidla služby policistům, hasičům, dozorcům ve věznicích i celníkům. Celkem jde zhruba o 72.000 lidí. Největší část tvoří policisté, kterých je asi 47.000. Zákon kromě zavedení 150 přesčasových hodin bez nároku na odměnu také zrušil příplatky za práci o svátcích, víkendech a za noční služby. Na druhou stranu ale prodlužuje dovolenou, zkracuje týdenní pracovní dobu a dává nárok na rehabilitaci. Měl také plošně navýšit základní platy.

Poslanci chtějí výjimku ze vzdělání pro učitele základních škol
Poslanci za ODS Walter Bartoš a Petr Pleva chtějí v Poslanecké sněmovně prosadit, aby učitelé na základních školách nemuseli mít striktně vysokoškolské vzdělání. Připravují proto novelu zákona o pedagogických pracovnících. Novela by umožnila ředitelům, aby v odůvodněných případech zaměstnali i středoškoláka, řekl novinářům v Brně poslanec Pleva.
Zákonodárci chtějí tímto krokem vyjít vstříc hlavně učitelům uměleckých předmětů nebo oborů, pro jejichž výuku jsou vhodnější lidé s praxí. Podle Plevy jsou například mnozí učitelé hudební či dramatické výchovy absolventy konzervatoří, často mají mnohaletou praxi, ale nikoli vysokoškolské vzdělání. Podle současné legislativy by takoví lidé museli od 1. ledna 2008 ze základních škol odejít.
"Nám se zdá toto ustanovení zákona jednak příliš tvrdé, jednak je i proti dětem," uvedl Pleva s tím, že žáci základních škol by tak mohli přijít o kvalitní učitele. Ředitelé základních škol jsou přitom prý v daleko svízelnějším postavení než jejich kolegové ze středních a vysokých škol. Na nich středoškolák v odůvodněných případech učit může.
Poslanci hodlají nyní oslovit ostatní kluby a zákonodárce, aby se k jejich iniciativně připojili. Politici chtějí novelu prosadit ještě letos a to tak, aby nabyla účinnosti před koncem roku. Učitelé by tak ze škol odcházet nemuseli, uvedl Pleva.
Podle Plevy nejde o nijak masový problém, norma by přesto pomohla desítkám, možná stovkám učitelů a ředitelů, odhadnul poslanec.

2.4.2007

Sněmovna zamítla volnější prodej akcií na jméno
Poslanecká sněmovna zamítla senátní návrh novely obchodního zákoníku, který měl umožnit volnější prodej akcií na jméno. Zamítnout novelu doporučil sněmovní hospodářský výbor. Nesouhlas s návrhem vyslovila již minulý rok v listopadu vláda. Předkladatelé z řad senátorů argumentovali mimo jiné tím, že majitelé akcií na jméno jsou omezeni ve svých právech.
Zpravodaj Jaroslav Plachý (ODS) při projednávání řekl, že tak důležitá norma, jako je obchodní zákoník, by se neměla současně otevírat dvakrát. Upozornil na to, že do sněmovny již dorazila další novela obchodního zákoníku, tentokráte z vlády, a případné návrhy související s prodejem akcií na jméno tedy mohou být podány v rámci jejího projednávání.
Novela například ukládala akciovým společnostem, aby ve stanovách přesněji vymezily důvody, kdy smí představenstvo společnosti bránit akcionářům v prodeji akcií na jméno. Nynější úprava některým akcionářům podle předkladatelů plně nezaručuje právo na prodej jejich akcií na jméno, protože k tomu podle stanov potřebují souhlas představenstva nebo dozorčí rady.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) při projednávání ve druhém čtení řekl, že podle jeho názoru není tento typ akcií v rozporu s vlastnickým právem. "Je totiž na každém vlastníkovi, respektive držiteli akcie, zda se rozhodne takovouto akcii získat, či nikoli," uvedl.

Sněmovna chce zpřísnění podmínek pro investiční pobídky
Investiční pobídky by měly v budoucnu podle poslanců dostávat pouze technologicky náročné provozy. Nejpřístupnější by měly být investování v regionech s velkou nezaměstnaností, kde bude moci být hranici minimální investice nižší než v ostatních oblastech. Počítá s tím novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Normu dostane k posouzení ještě Senát a prezident republiky.
Novela zpřísňuje podmínky pro stáří strojního vybavení a zároveň snižuje objem pro minimální investici z 200 na 100 milionů korun. To má podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana přiblížit pobídky i středním firmám, které na ně dosud dosahovaly jen obtížně. Návrh také snižuje objem minimální investice kryté vlastním kapitálem na 50 milionů korun.
"Česká ekonomika dlouhodobě roste především díky výhodné geografické poloze, slušné infrastruktuře, stabilnímu politickému rámci a ukázněné, trénované a levné pracovní síle. Za nejlepší pobídku pro všechny podnikatele považuji snížení daní a omezení byrokratické zátěže," uvedl v tiskové zprávě ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, podle kterého ale při nynějším rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně není možné investiční pobídky nahradit nízkými daněmi. "Systém jsme proto změnili tak, aby byl více otevřený domácím firmám," dodal.
Minimální podíl strojního zařízení na celkové hodnotě investice naopak zvyšuje na 60 procent, zařízení by však podle vládní předlohy nesměly být starší pěti let. Sněmovna na návrh hospodářského výboru doporučila technologie v nových výrobách, které by mohly získat investiční pobídky, ještě omladit, a to z pěti na dva roky.
Další změnou proti vládní předloze je snížení minimální investice ze 100 milionů na 50 milionů korun v regionech, které jsou významně postižené nezaměstnaností. Ta by musela být v dané oblasti v období jednoho předchozího roku o 50 procent vyšší, než je celorepublikový průměr. Výbor pro veřejnou správu uspěl s návrhem, aby v místech s nezaměstnaností vyšší o 25 procent proti průměru byla hranice minimální investice snížena na 60 milionů korun.
"Sněmovna dnes přijala pozměňovací návrhy hospodářského výboru, které jsou pro mne přijatelné. Jedné se především o přednostní nasměrování pobídek do těch regionů, kde je nadprůměrná nezaměstnanost," uvedl Říman.
Poslanec ČSSD Miloslav Kala naopak neuspěl s návrhem proti zkrácení lhůty, v níž by mohl zájemce požádat ministerstvo o příslib investičních pobídek. Tato dosud šestiměsíční lhůta má být novelou zkrácena na polovinu. Podle Kaly by to mohlo žadatelům poměrně výrazně zkomplikovat i čerpání pobídky, byť se podle ministerského stanoviska celý proces zrychluje.

Tresty pro převáděče se zřejmě zpřísní, změnu schválila Poslanecká sněmovna
Tresty pro lidi, kteří organizují nelegální migraci či násilně překročí české hranice, se zřejmě zpřísní. Počítá s tím vládní novela trestního zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Návrh posoudí ještě Senát a prezident.
Tvrdší postihy mají dopadnout především na převáděče, kteří na území státu za úplatu pomáhají nelegálním migrantům. Zpřísnění trestního zákona po Česku žádá Evropská unie. Lidem pracujícím v mezinárodně organizované skupině by za pomoc nelegálním migrantům hrozilo až dvanáct let vězení. Člověk, který překoná hranici za použití násilí či hrozby násilí, by mohl dostat až patnáctiletý trest.
Vedle tvrdších trestů za nedovolené překročení hranice novela zavádí také úplně nový trestný čin - napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky. Nový paragraf má umožnit trestat jednání, které doposud nebylo trestné a bez něhož by nelegální migrace nemohla fungovat. Trestní postih se omezuje pouze na zištné jednání, nemělo by se týkat například jednání motivovaného citovými nebo příbuzenskými vazbami.
Počet cizinců, kteří nelegálně pobývají v Česku nebo se pokusili o nepovolený přechod přes hranice ČR, podle cizinecké policie sice postupně klesá, přesto ale stále představuje vážnou bezpečnostní hrozbu. Zatímco v roce 2000 zaznamenaly české úřady zhruba 55.000 případů nepovolené migrace, v roce 2004 to bylo 27.000 a v roce 2005 přes 15.000 případů.
Nejpočetnější skupinu cizinců, u kterých policie předloni zjistila, že v zemi pobývají bez povolení, tvořili Ukrajinci - představovali téměř 70 procent z celkového počtu. O nelegální přechod hranic se v roce 2005 pokusilo nejvíce Rusů a Ukrajinců, kolem 11 procent. Česko vyhostilo předloni přes 10.000 lidí.

Sněmovna podpořila přimíchávání biopaliv od 1. září
Biopaliva se v tuzemsku začnou do pohonných hmot přimíchávat zřejmě od letošního 1. září. Příslušnou novelu zákona o ochraně ovzduší přijala sněmovna, nyní se jí bude zabývat Senát a poté půjde k podpisu prezidentu republiky. Původní vládní návrh počítal s přimícháváním až od 1. ledna 2008. Proti dřívějšímu termínu se postavil ministr financí Miroslav Kalousek. Ministerstvo podle něj nebude připraveno na správu příslušných poplatků.
Pro zákon hlasovalo 157 poslanců z přítomných 180. Pro byli poslanci ze všech stran včetně nezařazených Michala Pohanky a Miloše Melčáka. Proti hlasoval například Kalousek nebo poslanci ODS Vlastimil Tlustý, Libor Ježek a Marek Benda.
Do motorové nafty se budou přimíchávat dvě objemová procenta metylesteru řepkového oleje (MEŘO). Poslanci také přijali pozměňovací návrh poslance Petra Zgarby (ČSSD), podle něhož toto procento vzroste od 1. ledna 2009 na 4,5 procenta. Zároveň zamítli návrh, aby úřady kontrolovaly přimíchávání biopaliv pololetně, prodejci tak budou kontrolováni jednou ročně.
Poslanci podpořili návrh předsedy kontrolního výboru Vladimíra Koníčka (KSČM), aby dovozce pohonných hmot musel s předstihem sdělit celnímu úřadu místo a datum přijetí pohonných hmot, aby správce daně mohl odebrat vzorek ke kontrole. Kontrolní výbor při projednávání novely upozornil na to, že existuje riziko daňových úniků na spotřební dani. Požádal proto Kalouska, aby mu předložil analýzu možných rizik daňových úniků v souvislosti s biopalivy.
Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) při projednávání řekl, že přimícháváním biopaliv sníží Česko svou závislost na dodávkách ropy a zároveň zvýší podíl obnovitelných zdrojů. Pomůže také zemědělcům uplatnit jejich produkci.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič již dříve řekl, že pokud návrh projde, bude to považovat za dobrý výsledek, především s ohledem na očekávanou vysokou úrodu řepky. Zemědělci této plodiny oseli již letos víc, protože čekali start biopaliv od poloviny letošního roku.

Sněmovna je pro rychlejší výměnu údajů z rejstříku trestů zemí EU
Výměna informací z rejstříků trestů zemí EU bude zřejmě jednodušší. Příslušnou úpravu trestního řádu na návrh vlády schválila Poslanecká sněmovna. Návrh nyní posoudí ještě Senát a prezident.
Navrhovaná změna vychází z rozhodnutí EU z listopadu 2005, které sjednocuje postup zemí pětadvacítky při získávání informací o tom, zda jejich občan byl na území jiného členského státu odsouzen. Ústředním místem, které bude za Českou republiku tyto citlivé informace poskytovat do zahraničí, by se měl stát rejstřík trestů.
Nová pravidla podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) zrychlí předávání údajů o lidech odsouzených v členských zemích EU. Zkrátit by se tak podle něj v řadě případů měla i délka trestního řízení.
Výměnu informací o odsouzených mezi evropskými zeměmi nyní upravuje téměř padesát let stará norma. Správní procedura, kdy předávání některých údajů vyřizuje státní zastupitelství a jiných ministerstvo spravedlnosti, je podle Pospíšila příliš zdlouhavá. Nově by měl v každém členském státě EU pracovat jeden centrální orgán, který bude přímo komunikovat s podobnými úřady v partnerských zemích.
Žádosti o poskytnutí informací z rejstříku trestů jiného členského státu bude podle nových pravidel třeba zasílat v jazyce osloveného státu. Pokud tedy například německá justice bude chtít vědět, zda její občan byl v Česku odsouzen, bude muset svou žádost na rejstřík trestů napsat v češtině a česky také dostane odpověď. Pro žádost i odpovědi jsou již stanoveny jednotné formuláře ve všech jazykových mutacích.
Výměna informací o odsouzených občanech zemí EU se má již letos zjednodušit ještě více. Rejstříky trestů České republiky, Francie, Německa, Španělska a Belgie by se totiž měly elektronicky propojit. Systém má zabránit případům, kdy zločinci těží z toho, že policie v jednom státě neví o jejich kriminální minulosti v jiné zemi.

Sněmovna podpořila větší spolupráci při ochraně spotřebitele v EU
Poslanecká sněmovna přijala návrh, podle něhož by tuzemské úřady měly při ochraně spotřebitele více spolupracovat s úřady v členských státech Evropské unie. Předloha souvisí s nařízením EU, podle kterého by národní dozorové orgány měly zasahovat proti porušování práv spotřebitelů i tehdy, když je zjistí jiný členský stát.
Dosud mohly národní kontrolní orgány, například Česká obchodní inspekce, kontrolovat a trestat jen ty firmy, které byly registrovány v příslušném státu. Nařízení se týká 15 směrnic na ochranu zájmů spotřebitele, jako jsou záruky, nepřiměřené podmínky ve spotřebitelských smlouvách, klamavá reklama, cestovní ruch, prodej zboží či poskytování finančních služeb na dálku.
Poslankyně Věra Jakubková (SZ) uvedla, že návrh vychyluje ochranu v neprospěch českých spotřebitelů, a proto vznesla několik pozměňovacích návrhů, které měly tento stav napravit. Ty ale neprošly. Jak řekla již při projednávání v druhém čtení, v některých případech by proti poškozování spotřebitele nemohla zasáhnout například Česká obchodní inspekce, ale spotřebitel by se musel sám bránit u soudu. To by podle ní diskriminovalo české spotřebitele. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman však prohlásil, že její návrhy by převrátily dosavadní systém, který je postaven na úpravě soukromého práva. Ochrana spotřebitele by pak byla postavena na úroveň veřejného práva, což by vyvolalo nutnost změny dalších zákonů.

Česká republika bude mít ústav pro zkoumání éry komunismu a nacismu
Česká republika bude pravděpodobně bude mít nový ústav, který se bude věnovat zkoumání éry komunismu a nacistické okupace Československa. Posláním ústavu bude lépe než dosud shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty vypovídající o době nesvobody včetně materiálů o činnosti komunistických tajných služeb. Svazky Státní bezpečnosti (StB) a dalších složek má na rozdíl od původního záměru spravovat zvláštní Archiv bezpečnostních složek, který však bude ústavu podřízen.
Se vznikem ústavu počítá zákon, který schválila Poslanecká sněmovna přes nesouhlas levicových poslanců. Zástupci ČSSD se na protest hlasování nezúčastnili, komunisté byli proti. Ze 118 přítomných poslanců zákon podpořilo 92. Normu musí ještě posoudit Senát, který ji navrhl, a prezident republiky. Podobné ústavy už existují v sousedních zemích, v Česku vzniká více než 17 let po pádu komunistického režimu.
Ústav pro studium totalitních režimů, který se měl původně podle slovenského vzorem jmenovat Ústav paměti národa, má vzniknout ještě letos. Zabývat by se měl obdobím od září 1938 do května 1945 a komunistickou érou od února 1948 do prosince 1989. Plán činnosti ústavu a jmenování i odvolání jeho ředitele má mít na starosti sedmičlenná rada, kterou by volil Senát na základě nominací od sněmovny, prezidenta a sdružení odbojářů nebo politických vězňů.
Právě tato rada a podmínky členství v ní byly trnem v oku poslancům ČSSD a KSČM. Do rady a ani do vedoucích funkcí ústavu se totiž ze zákona nebudou moci dostat lidé, kteří byli členy nebo kandidáty předlistopadové komunistické strany či dokonce StB a bezpečnostních složek bývalého režimu. Podle Davida Ratha (ČSSD) bude ústav finančně náročnou institucí, bude pod kuratelou politiků ODS, kteří mají nyní v Senátu většinu, a bude to prý "novodobý ústav marxismu-leninismu naruby", který bude omezovat svobodné bádání historiků.
Zdeněk Jičínský (ČSSD) naznačil, že se možná sociální demokraté kvůli tomu obrátí na Ústavní soud. "Tento propagandistický ústav je popřením důstojnosti a práv nebýt majetkem státu. Sociální demokracie s tímhle nechce mít nic společného. A proto odcházíme," uvedl před hlasováním místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Tento postoj nerespektovali jen dva sociální demokraté, kteří se zdrželi.
Zástupci ODS výtky odmítali a připomínali, že výsledná podoba zákona vzešla z diskuse nad výhradami historiků a archivářů, obsahuje i návrhy opozice. Kompromisní podobu podpořil jménem předkladatelů i místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS). Rath ale argumentoval přetrvávajícími námitkami expertů, přednesl i jejich jména. Alena Páralová (ODS) na to reagovala poznámkou, že tito kritici nejsou odborníky na komunistické dějiny a někteří z nich se za komunismu angažovali, za což ji sociální demokraté obvinili z kádrování. "Z té diskuse tady je mi opravdu špatně," svěřil se v rámci tříhodinového jednání nad zákonem premiér Mirek Topolánek (ODS).
Novinkou v předloze je Archiv bezpečnostních složek, který do své správy získat má dokumenty komunistického režimu. Materiály z období od dubna 1945 do února 1990 mají ústavu poskytnout ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti a vojenské a civilní tajné služby. Exministr vnitra František Bublan (ČSSD) neuspěl s návrhem rozšířit okruh archivních dokumentů, které by ústav nemohl získat. Přijat nebyl ani jeho další návrh, aby místo sedmi měsíců měly ministerstva a tajné služby na předání dokumentů dva roky.
Zastánci zákona již dříve odmítli tvrzení, že by vznik ústavu znamenal vysoké nároky proti současným nákladům na spravování archivních dokumentů. Ani vznik zvláštního archivu nepřinese faktické stěhování archiválií. Na svých místech by měla zůstat většina ze zhruba 270 zaměstnanců, kteří s dokumenty nyní pracují. Ústav by podle některých informací mohl sídlit v Praze v budově, kterou opouští ministerstvo informatiky.

4.5.2007

Sněmovna dala šanci zákonu o referendu k radarové základně
Poslanecká sněmovna se bude dále zabývat návrhem zákona o speciálním referendu, v němž by lidé rozhodli o umístění americké radarové základny v ČR. Návrh poslanců KSČM a ČSSD v prvním kole projednávání odolal návrhu na zamítnutí.
Návrhem se nyní budou zabývat sněmovní výbory. Šance na jeho schválení ale zůstávají malé. Zákon o referendu je totiž ústavní změnou. Při závěrečném schvalování proto potřebuje podporu tří pětin sněmovny, tedy 120 poslanců. Občanští demokraté přitom ve sněmovně disponují 81 hlasy, a mají proto sami sílu referendum zablokovat. Pokud by návrh v dolní komoře přesto uspěl, musel by ho schválit i Senát, kde má ODS ještě větší sílu.
K zamítnutí návrhu jeho odpůrcům z řad koalice chyběly dva hlasy. Pro zamítnutí hlasovali všichni přítomní poslanci ODS, Strany zelených a drtivá většina křesťanských demokratů. Pro další projednávání návrhu z dílny KSČM se ale vyslovil lidovec Ludvík Hovorka i bývalí členové klubu ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka. Při neúčasti řady poslanců z koaličního i opozičního tábora nakonec zákon o referendu zamítnutí těsně odolal.
Přepracovaná verze návrhu, který se levice neúspěšně pokoušela prosadit již loni v říjnu, počítá s tím, že by k vypsání referenda stačilo, pokud by si ho přálo 80 poslanců. Takový počet KSČM a ČSSD ve sněmovně pohodlně dají dohromady. Referendum by mohlo vyvolat také krajské zastupitelstvo či petice s 200.000 podpisů. O osudu základny by rozhodla nadpoloviční většina lidí, kteří se referenda zúčastní. Žádná minimální účast přitom stanovena není.
Zástupci vládních stran upozornili na to, že návrh má vážné legislativní chyby. Podle šéfa legislativní rady vlády Cyrila Svobody (KDU-ČSL) by zákon například mohl rozhodování o základně úplně zablokovat. Říká totiž, že o jejím umístění lze rozhodnout jen v referendu. Zároveň ale stanovuje řadu podmínek bez jejichž splnění nelze referendum konat, uvedl ministr.
Levice podle Svobody téma radarové základny populisticky zneužívá a vůbec jí nejde o problém samotný. Připomněl přitom, že vláda sociálního demokrata Miloše Zemana v souladu s ústavou rozhodla o české účasti v operaci NATO na Balkáně a neptala se na to parlamentu, ani občanů.
Levicoví poslanci referendum k umístění radaru obhajovali tím, že základna výrazně zasáhne do suverenity a bezpečnosti České republiky. Přítomnost zařízení by podle autorů předlohy zvýšila riziko napadení ČR. "Pokud dojde k tomu, že má být v zemi cizí základna, je to vždy něco naprosto mimořádného," řekl místopředseda sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek. Šéf KSČM Vojtěch Filip zdůraznil, že téma základny nebylo součástí předvolební kampaně, a parlament proto nemá právo za občany v této věci rozhodnout.
Stejně jako při minulých debatách o zvláštním a obecném referendu levice obviňovala vládní Stranu zelených z toho, že zákon o plebiscitu z dílny KSČM odmítá, i když má prosazování přímé demokracie ve svém programu.
Šéf zelených Martin Bursík pozici své strany hájil tím, že návrh poslanců KSČM a ČSSD má vážné právní chyby. Zelení se podle něj snaží ústavní změny prosazovat ve vládě, protože jinak nemá šanci na úspěch. "Je zřejmé, že jestliže se pro jakýkoliv návrh referenda nepodaří získat alespoň část ODS, tak ten zákon je od počátku neživotný," řekl. Připomněl také, že minulý týden poslal do připomínkového řízení ostatním ministerstvům návrh zelených na uzákonění obecného referenda.

Senát

4.4.2007

Chomutovské volby platí, nikdo je u správního soudu nezpochybnil
Výsledky senátních voleb na Chomutovsku platí. Desetidenní lhůtu pro zpochybnění vítěze u Nejvyššího správního soudu nikdo nevyužil. Uvedla to mluvčí soudu Sylva Dostálová. Senátorem za Chomutovsko se v doplňovacích volbách stal dvaapadesátiletý Václav Homolka (KSČM).
O stížnosti ke správnímu soudu hovořili bezprostředně po oznámení výsledků prvního kola sociální demokraté. Jejich kandidáta Jana Mareše dělily od postupu do finále jen dvě desítky hlasů. Sociální demokraté ale změnili názor. "Protože nechceme zpochybnit průběh voleb, považujeme je za regulérní, nebudeme se nikam odvolávat," řekl ve středu minulý týden šéf ústecké krajské organizace ČSSD Petr Benda.
Chomutovské volby měly rekordně nízkou účast. K urnám přišlo jen 9744 lidí z celkového počtu 100.147 oprávněných voličů, tedy 9,73 procenta. Volební zákon ovšem žádnou hranici nejnižší možné účasti jako podmínku pro platnost voleb nestanovuje.
I kdyby sociální demokraté žádost o přepočítání hlasů podali, není jisté, že by jim správní soud vyhověl. Podobnou stížnost řešili soudci už loni v případě Petra Pitharta, který vyhrál na Chrudimsku nad kandidátkou ODS o 24 hlasů. Výsledek voleb tehdy zpochybnila ODS. Podle rozhodnutí soudu není samotný malý rozdíl mezi kandidáty důvodem pro revizi voleb či přepočítávání hlasů.
Návrh na neplatnost voleb nebo zvolení třeba jen některého z kandidátů mohou lidé podat tehdy, pokud byl podle nich ovlivněn výsledek hlasování porušením volebního zákona, například agresivní kampaní v blízkosti volebních místností.

5.4.2007

O druhé kolo senátních voleb na Přerovsku zájem příliš nebyl
Pouze malý zájem voličů přitáhly minulý týden v pátek a v sobotu k volebním urnám doplňovací senátní volby na Přerovsku. Podle odhadů členů volebních komisí, přišlo odevzdat svůj hlas kolem deseti procent voličů. Ve finále voleb se voliči rozhodovali ze dvou levicových kandidátů. Senátorem se může stát buď přerovský primátor Jiří Lajtoch (ČSSD) nebo podnikatel Josef Nekl (KSČM).
"Přišlo k nám necelých devět procent voličů, je to méně než v prvním kole," uvedla členka volební komise na základní škole Hranická v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Kolem 14 procent voličů zaznamenali na Obchodní akademii v Přerově. "V porovnání s minulým kolem je to podstatně méně, tehdy přišlo 22 procent voličů. Volby převážně zajímaly starší voliče," uvedl to člen tamní volební komise Josef Konupčík.
Účast nebyla valná ani v menších obcích. Ve Veselíčku přišlo k volbám jen osm procent voličů. "Minule jsme měli 20 procent. Bez debat je to tím, že zbyli pouze dva levicoví kandidáti. Lidi nemají, koho volit," uvedla členka tamní komise.
Podle Marie Mazánkové z krajského úřadu úředníci žádné větší problémy nezaznamenali. "Udělali jsme 20 kontrol, stížnost podána nebyla. Řešili jsme pouze jeden problém, kdy jeden z deníků otiskl špatně dobu voleb. Volali k nám členové komisí i voliči,". Doplnila, že volební účast na místech, která úředníci objížděli, se pohybovala od dvou do deseti procent.
Lidé ve volbách na Přerovsku vybírali nástupce Jitky Seitlové, která vyměnila křeslo v Senátu za funkci zástupkyně ombudsmana. Podle zástupců přerovského magistrátu mohlo kandidáty v tomto volebním senátním obvodě volit celkem 108.500 voličů.
Senátní volby se uskutečnily v dubnu také na Chomutovsku. Vyhrál je komunista Václav Homolka. Volebního finále se zúčastnilo 9,73 procenta voličů, nejméně v dosavadní historii senátních voleb.

Zdroj: ČTK