Poslanecká sněmovna

30.7.2007

Sociální část reformy je v ODS dohodnuta, vázne daňová
Na změnách v sociální části reformy financí jsou občanští demokraté v zásadě dohodnuti, ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) slíbil výhrady poslanců ODS zapracovat. Oznámila to Alena Páralová, která se ve sněmovním klubu ODS touto problematikou zabývá. Podstatně složitější je to podle ní u daní. Páralová má dojem, že straničtí šéfové se úpravám daňové části brání a se zástupci daňové skupiny ODS příliš nekomunikují.
"Zdá se mi, že to nespěje nikam," řekla. Z vyjádření šéfů ODS uvádí, že "není vůle ke změně". Řešením by bylo daňovou část z reformy odstranit, míní Páralová. Někteří politici z vedení ODS, například právě Nečas nebo předseda poslanců Petr Tluchoř, ale již dříve vynětí daní z reformního balíku důrazně odmítli.
Pokud jde o změny v sociální části reformy, Páralová potvrdila, že porodné za první dítě by místo nynějších 17.500 korun mělo činit 13.000 korun. Na návrh bývalých členů ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky by podle ní mělo být oproti původním plánům zachováno takzvané pastelkovné, neboli tisícikorunový příspěvek na školní pomůcky prvňáků. Páralová to sice pokládá za neefektivně vynaložené peníze, Melčák a Pohanka to ale prý žádali.
Další novinkou by mělo být to, že lidé, kteří jsou bez práce déle než rok, by museli vyžít jen z existenčního minima. "To tam dáme. To byla také podmínka pana Melčáka, to my vítáme," uvedla Páralová. Podle Páralové je práce dost a touto cestou by měl stát lidi motivovat k tomu, aby nějaké místo vzali. Melčák již dříve řekl, že jeho návrhy směřují k postihu "černých pasažérů" - nikoli paušálně všech lidí, kteří si nemohou dlouhodobě najít práci.
Páralová uvedla, že další ze změn v reformě by měla finančně pomoci rodičům dětí s fenylketonurií a celiakií, kdy je nezbytně nutné dodržovat zvláštní dietu. Schůze sněmovny, na které mají poslanci o reformě rozhodnout, začne zřejmě 14. srpna, závěrečné hlasování se očekává o týden později. Levicová opozice návrh reformy odmítá. Pokud ji tedy chce koalice prosadit, potřebuje nejen podporu Melčáka a Pohanky, ale hlavně jednotu vlastních řad.
Ve vládních stranách ale reformní balík stoprocentní podporu dosud nemá. Je otázka, zda se vnitrokoaličním kritikům podaří se stranickými šéfy najít takový model, který by na jedné straně umožnil snížit daně víc, než vláda původně chtěla, a na straně druhé by neposlal státní rozpočet do hlubšího deficitu.
Změny v reformě žádají kromě poslanců ODS i lidovci, kterým nejvíc vadí poplatky ve zdravotnictví. Křesťanští demokraté chtějí, aby u lékaře nemusely platit děti do věku patnácti let. Poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka ale prosazuje, aby byli od poplatků osvobozeni mladí do 18 let. Nejraději by však byl, kdyby celá zdravotnická část reformy z vládního balíku vypadla.
Koalice se chce dohodnout na jednom komplexním pozměňovacím návrhu, který by zahrnul všechny dohodnuté úpravy a umožnil vládním stranám hlasovat jednotně. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek předpokládá, že koaliční jednání kvůli změnám reformy se uskuteční až těsně před mimořádnou schůzí sněmovny, tedy zřejmě v pondělí 13. srpna. "Není důvod pro to, aby probíhalo dříve," řekl minulý týden premiér novinářům.

31.7.2007

ČSSD plánuje v parlamentu oživit diskusi o etickém kodexu
Sociální demokraté chtějí s ostatními parlamentními stranami znovu jednat o etickém kodexu zákonodárce. Jednání by mohla začít v září a do konce roku by mohli všichni poslanci i senátoři kodex podepsat.Novinářům to oznámil předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.
Hašek výzvou reagoval na případ senátora ODS Jiřího Žáka, který podle rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě musí vrátit 48.000 korun své bývalé asistentce. Ta tvrdí, že odváděla v roce 2005 pod nátlakem Žákovi ze své asistentské odměny peníze, které požadoval pro svou manželku, která pro něho údajně také pracovala.
"Chtěl bych využít dnešního rozsudku krajského soudu, abych apeloval zejména na ODS, kterou senátor Žák zastupuje na úrovni Senátu, aby se vrátila k jednacímu stolu nad podobou etického kodexu zákonodárce," řekl Hašek. Výzvu adresoval i ostatním parlamentním stranám. Jednání by podle něj měla začít co nejdříve po parlamentních prázdninách, tedy zřejmě v září.
Etický kodex zákonodárce ve sněmovně již v minulém volebním období prosazoval její tehdejší předseda Lubomír Zaorálek (ČSSD). Pro svůj návrh ale nezískal všechny poslance vlastní strany. Kandidáti ČSSD v loňských sněmovních volbách nicméně museli etický kodex podepsat.
Kauza senátora Žáka podle Haška ukazuje, že nepřijetí etického kodexu bylo velkou chybou. Návrh podle něj totiž obsahoval i závazek zákonodárce, že nebude zaměstnávat ani využívat pro expertní služby své nejbližší rodinné příslušníky.
Kolem najímání asistentů poslanců a senátorů vznikly v minulosti některé problémy. Asistenty a asistentkami některých zákonodárců se totiž stali jejich rodinní příslušníci, takže odměna pro asistenta se tak stala dalším příjmem poslancovy či senátorovy rodiny.
Etický kodex měl kromě zaměstnávání rodinných příslušníků upravit například vztahy politiků s lobbisty či přijímání darů. Není ale právně vymahatelný, protože je pouze dobrovolným závazkem poslance. Někteří poslanci proto tvrdí, že jde jen o politickou deklaraci, která fakticky nic neřeší.

1.8.2007

Podle předsedy Poslanecké sněmovny by volba prezidenta mohla začít 7. či 8. února
Volba příštího prezidenta by mohla začít 7. nebo 8. února, tedy na začátku termínu, který vyplývá z ústavy. Po jednání s prezidentem Václavem Klausem to novinářům řekl předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Zároveň ale uvedl, že na konkrétním termínu se ještě nedohodli.
Je to právě šéf sněmovny, kdo svolává společnou schůzi obou parlamentních komor k volbě hlavy státu. Vlček to také několikrát zdůraznil. Klaus již minulý týden jednal s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou (ODS), který pak řekl, že volba by měla začít v nejbližším vhodném termínu, tedy po 7. únoru. Vlček později prohlásil, že nechápe, proč se Sobotka nejprve na vhodném datu volby nedomluvil s ním a se schůzkou na Hradě nepočkal. "Ať se pan předseda Senátu dohodl s prezidentem, jak chtěl, tak tu schůzi svolávám já," dodal Vlček.
Klaus se funkce oficiálně ujal 7. března 2003, kdy složil slavnostní slib. Pětiletý mandát se podle ústavy počítá právě od tohoto dne. Nová prezidentská volba se má konat v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta.
Zatím jediným oficiálním kandidátem na nejvyšší ústavní funkci je právě Klaus, kterého do volby vyšle ODS. Jen její hlasy ale pro jeho znovuzvolení nestačí, proto chce nejsilnější vládní strana jednat s lidovci, nezávislými senátory i dalšími stranami. Zelení, lidovci, sociální demokraté ani komunisté zatím nevědí, koho navrhnou či podpoří. Nejčastěji se nyní v souvislosti s Klausovým protikandidátem mluví o exministru zahraničí Jiřím Dienstbierovi. Sociální demokraté ale dodávají, že ve hře je víc jmen.
Vlček uvedl, že ČSSD zatím neřekla, koho podpoří. Udělá to do konce září. "Zatím bez komentáře," odpověděl na dotaz, zda počítá s Klausem jako kandidátem. Sociální demokracie se podle Vlčka usnesla na tom, že nynějšího prezidenta už na Hradě nechce a jeho kandidaturu nepodpoří. Vlček dále připomněl, že zatím není oficiálně navržen ani Klaus, protože ještě neexistuje společná volební komise sněmovny a Senátu, která může nominace přijímat.
Vlček s Klausem hovořil také o přípravě shromáždění, které by se mělo v září konat na Pražském hradě při příležitosti výročí úmrtí T. G. Masaryka.
S prezidentem prý mluvil i o tom, jak zlepšit informovanost obyvatel v případě ohrožení. Již v dubnu o tom Vlček jednal s generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru Miroslavem Štěpánem a senátorem Vítězslavem Jonášem. "Víte, že teď už siréna nehouká kolísavě, ale má stálý zvuk. A ti lidé, když zahouká siréna, tak neví, co se děje," řekl novinářům předseda dolní komory. Řešením by podle Vlčka mohla být "takzvaná digitální mluvící siréna". "Zahoukala by a (například) řekla: 'Blíží se povodňová vlna'," popsal.

2.8.2007

KSČM požaduje novelu, která omezí obchodování s kradeným odpadem
Komunisté by ve spolupráci s dalšími poslaneckými kluby chtěli po prázdninách předložit novelu, která by omezila obchodování s kradeným kovovým odpadem. Na tiskové konferenci KSČM to řekl poslanec Karel Šidlo.
Dodal, že obdobnou novelu již sněmovna schválila v minulém volebním období, ale Senát ji vetoval a poslanci už o předloze kvůli volbám nestihli znovu hlasovat. Nyní tedy v dolní komoře vzniká taková iniciativa znovu.
Debatu o tom, jak předcházet prodeji kradených kovů, rozvířila sobotní nehoda v areálu bývalých kladenských hutí, kdy při zřícení části budovy zahynuli dva lidé a čtyři skončili v nemocnici. Muži podle dosavadních informací opuštěné haly rozebírali a brali z nich železo.
Podle návrhu, se kterým přišel již dříve kladenský primátor Dan Jiránek, by sběrné suroviny neměly lidem za odevzdané kovy platit hotově, ale například složenkou nebo jiným bezhotovostním způsobem. Podle zastánců tohoto řešení by to byl účinný způsob, jak proti obchodu s kradeným materiálem bojovat.
Šidlo to ale za dobrý nápad nepovažuje a se zavedením bezhotovostních plateb nepočítá. Chce se vrátit k návrhu, který už v parlamentu jednou byl. Měl by podle něj mimo jiné znamenat, že výkupna by měla vždy ověřit totožnost prodávajícího. Zpřísnit by se měly i podmínky provozování sběrných surovin, nebyla by to už volná, ale koncesovaná živnost. Novela má rovněž nařídit, aby po dobu 24 hodin od výkupu nikdo odpad nerozebíral. Má počítat i s pokutami za nedodržení zákona, a to až do výše 300.000 korun. "Tím by se snížil obchod s kradenými materiály," soudí poslanec. Odhady podle něj říkají, že 20 až 30 procent vykoupeného železného šrotu pochází právě z krádeží.

3.8.2007

Novela cizineckého zákona postavení Ukrajinců asi příliš nezmění
Novela cizineckého a azylového zákona, kterou bude na podzim schvalovat Poslanecká sněmovna, by neměla výrazně zkomplikovat život většině Ukrajinců, kteří dlouhodobě žijí v České republice. Úpravy zákonů jejich postavení ale ani nijak nezlepší. Ve vztahu k úřadům by tak i nadále měli mít podobné povinnosti jako nyní, uvedl Bohdan Rajčinec z Ukrajinské iniciativy v ČR.
"Není to žádná velká změna. Ti lidé budou mít všude stejné problémy a stejné výhody či nevýhody," řekl Rajčinec. Nový zákon je podle něj pro Ukrajince žijící v ČR zklamáním, protože není žádným posunem k otevřenější imigrační politice. "Není žádné ulehčení, které by říkalo: 'Otevíráme vám dveře. Dokažte, že jste slušní a umíte zde žít'," řekl. Novela podle něj naopak obsahuje některé změny, které se negativně dotknou i ukrajinské menšiny. Mezi ty patří především zpřísnění podmínek pro smíšená manželství.
Podle novely by manželé či manželky českých občanek a občanů nezískali povolení k trvalému pobytu hned, ale až po dvou letech života v Česku. V zemi by pobývali s povolením přechodným, tedy s nižším statusem. Cizinci a cizinky ze smíšených svazků by neměli jeden rok nárok na sociální podporu a dva roky na běžné zdravotní pojištění, dávky a stavební spoření.
Neziskové organizace kritizují také zpřísnění postupu vůči uprchlíkům, kteří v ČR žádají o ochranu. Za sporné považují třeba omezení pohybu a pobytu žadatelů. V přijímacím středisku by například žadatelé nesměli mít mobilní telefony.
Změny v zákonech o azylu a pobytu cizinců souvisí s přípravou na vstup ČR do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Pravidla pro cizince a žadatele o azyl se proto mají v některých ohledech zpřísnit. O definitivní podobě vládní novely ale ještě není rozhodnuto. Poslanci o ní ještě budou jednat ve výborech a navrhovat v ní změny.

Senát

30.7.2007

Senátor Kubera plánuje odpovědnost za chodníky přenést na stát
Senátor ODS Jaroslav Kubera chce zmírnit odpovědnost majitelů domů za stav chodníků. Majitelé domů v současné době nesou odpovědnost i za to, když se na chodníku, který k domu přiléhá, někdo zraní. Kubera předložil novelu, podle které by se odpovědnost za škody přenesla na obce, kraje nebo stát. Uvedla to Česká televize (ČT).
Novela by vyřešila každoroční potíže, které může majitelům domů přinést sníh a náledí. Člověk, který na chodníků uklouzne a zraní se, může nyní majitele domu žalovat. V budoucnu už by se to, pokud novela projde parlamentem, stát nemělo, uvedla ČT.
Za chodníky by podle Kubery měli nést odpovědnost obce, kraje nebo stát. Upozornil na to, že se to netýká jen zimy, ale je to celoroční problém. Majitel domu by tak odpovědnost za zranění už nenesl. Obce či kraje jsou v řadě případů v této věci pojištěny.
Pokud novela projde Senátem, může v Poslanecké sněmovně uspět. Podle ČT nejsou proti ní totiž ani někteří sociální demokraté. Novelu zákona o pozemních komunikacích senátoři projednají na zářijové schůzi. Pokud ji schválí i poslanci a podepíše prezident, začne platit už příští rok.

1.8.2007

Senát začal přijímat návrhy do rady Ústavu pro výzkum totalitních režimů
Senátní volební komise začala přijímat návrhy kandidátů na členy rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Ústav se bude věnovat zkoumání éry komunismu a nacistické okupace Československa. Sedmičlenná rada ústavu má mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování i odvolání jeho ředitele.
Senát by měl členy rady volit v říjnu. Dva vybere z návrhů Poslanecké sněmovny, jednoho z nominací prezidenta Václava Klause. Čtyři zbývající členové rady vzejdou z návrhů sdružení odbojářů nebo politických vězňů či občanských sdružení a společností, které se zabývají zkoumáním historie, archivnictvím, vzděláváním či ochranou lidských práv.
Šéf senátní volební komise Josef Pavlata uvedl, že řada občanských sdružení už o nominaci do rady projevila zájem. Očekává proto, že nejsložitější bude právě vybrat z množství kandidátů, které navrhnou občanská sdružení. "Domnívám se, že prezident navrhne jednoho kandidáta, a to tak silného, že to bude bez problémů. U Poslanecké sněmovny jich bude určitě více, protože tam půjde i o politiku, protože každá strana bude navrhovat svého kandidáta," dodal.
Konec lhůty pro podávání kandidátů zatím není pevně určen. Přijímání návrhů skončí nejpozději deset dnů před schůzí Senátu, na které budou členové rady voleni. Ta se uskuteční zřejmě v druhé polovině října.
V radě nebo ve vedoucích funkcích ústavu nebudou moci být lidé, kteří byli členy nebo kandidáty předlistopadové komunistické strany či dokonce StB a bezpečnostních složek bývalého režimu. Kandidáti to budou muset doložit čestným prohlášením a negativním lustračním osvědčením, mají připojit i svůj stručný životopis. Členy rady budou moci být jen nestraníci. Z členství v radě jsou vyloučeni zákonodárci, členové vlády, soudci, státní zástupci, členové Nejvyššího kontrolního úřadu a bankovní rady České národní banky.
Ústav má zlepšit shromažďování, analyzování a zpřístupňování dokumentů, které vypovídají o období totalit. Vznik ústavu prosadila vládní koalice přes odpor levicových zákonodárců, podle nichž je instituce zbytečná a umožní prý opět politické ovlivňování výkladu dějin. Zastánci vzniku ústavu takové obavy odmítli, podle nich naopak na zpřístupňování dokumentů přestanou mít vliv ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti, která mají stejně jako vojenské a civilní tajné služby předat dokumenty z období od dubna 1945 do února 1990 do správy Archivu bezpečnostních složek.

Zdroj:ČTK