Poslanecká sněmovna

5.12.2007

Topolánkova vláda zůstává, opozici se ji nepodařilo sesadit
Vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) pokračuje ve funkci. Kabinet podle očekávání odolal opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry. ČSSD a KSČM nezískaly potřebných 101 hlasů - pro sesazení kabinetu hlasovalo jen 97 ze 198 přítomných. Opozici se tedy v tomto roce nezdařil již druhý pokus. Vládu se pokoušela sesadit již v červnu.
Při hlasování o osudu kabinetu byl vládní tábor jednotný. Napětí uvnitř koalice ale momentálně vyvolává záměr lidovců znovu dostat svého předsedu Jiřího Čunka (KDU-ČSL) do vlády. Zelení i někteří občanští demokraté k tomu mají výhrady.
Do hlasování o návrhu na sesazení vlády se ale tyto spory nepromítly. Pro nedůvěru tak hlasovalo 97 komunistů a sociálních demokratů, proti hlasovalo 101 poslanců - všichni přítomní koaliční zákonodárci a bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Hlasování se nezúčastnili nemocný poslanec ČSSD Petr Wolf a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), který je pracovně v Bruselu.
Vláda si ještě předtím vyslechla od levicových poslanců tvrdou kritiku své činnosti. Svou roli prý nezvládá a bez o hledu na výsledek je nedůvěryhodná. Diskuse se protáhla na dva dny, v úterý ji poslanci nestihli dokončit. Opozice i koalice využily rozpravu k bilancování téměř ročního působení Topolánkova kabinetu. Levice postupně kritizovala situaci téměř ve všech resortech. Na rozdíl od červnové schůze k nedůvěře ale tentokrát na opoziční výtky reagovali i premiér a ministři. Dosavadní výsledky kabinetu označili za úspěch. ČSSD zároveň vyčetli, že řadu problémů zdědili po její vládě.
ČSSD a KSČM kabinet kritizovaly mimo jiné i za to, že se opírá o "přeběhlíky" - Melčáka a Pohanku. Levice připomínala i Čunkovu kauzu. Předseda lidovců byl vyšetřován kvůli podezření z korupce, žalobce ale jeho stíhání zastavil. Podle kritiků však zůstávají některé pochybnosti kolem jeho majetkových poměrů.
Topolánek po hlasování novinářům řekl, že jeho kabinet dělá dobrou práci a zaslouží si dál vládnout. Opozice navzdory neúspěchu při hlasování nepovažuje svůj pokus za ztrátu času. Podle sociálních demokratů tím všichni koaliční poslanci přijali za vládu odpovědnost.

Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh státního rozpočtu na příští rok. Rozpočet předpokládá celkové výdaje 1,107 bilionu korun. Příjmy mají činit 1,037 bilionu, výsledný schodek by měl představovat téměř 71 miliard korun. Příjmy rozpočtu poprvé překročily jeden bilion korun. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky.
Rozpočet podpořili všichni koaliční poslanci s výjimkou poslankyně Strany zelených Věry Jakubkové, která se hlasování nezúčastnila. Pro vládní návrh hlasovali dále dva někdejší sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Opozice hlasovala podle očekávání proti. Pro rozpočet se vyslovilo 100 poslanců, proti bylo 97.
Poslanci přidali školství 933 milionů korun, jak se na tom dohodli koaliční poslanci s Melčákem a Pohankou. Školští odboráři požadovali tři miliardy a levice se snažila navýšení o tuto sumu prosadit, neuspěla však.
Pro téměř miliardu do školství hlasovalo 167 poslanců, proti byli jen dva. Neprošel ani návrh Ivana Ohlídala (ČSSD), který mimo jiné navrhoval přidat vysokým školám 1,2 miliardy korun.
Sněmovna také podpořila návrh rozpočtového výboru, který rozdělil téměř dvě miliardy korun na nejrůznější investice v regionech; této praxi se říká porcování medvěda. Jde o dotace z rozpočtu například na opravy chodníků, škol, výstavbu sportovních areálů nebo hřišť.
Rozpočet na příští rok má napomoci snížit schodek veřejných financí na 2,95 procenta hrubého domácího produktu, což je pod úrovní maastrichtských kritérií, tedy podmínek nutných pro přijetí eura.
Podle oslovených analytiků je schválený státní rozpočet krokem správným směrem, ale pro zlepšení stavu veřejných financí není dostatečně razantní. Odborníci se shodují v tom, že při poměrně vysokém růstu ekonomiky a ohlášeném nižším schodku rozpočtu v letošním roce je plánovaný deficit necelých 71 miliard korun stále příliš vysoký.
Premiér Mirek Topolánek (ODS) byl se schváleným rozpočtem spokojen. "Prosadili jsme dnes všechny zahraniční mise, získali jsme nový mandát pro důvěru vládě, schválili jsme rozpočet ve znění, v jakém jsme chtěli, zabránili jsme porcování medvěda z druhého čtení ve výši několika miliard," řekl. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) je schválený rozpočet "zprávou o stabilitě".
Šéf ČSSD Jiří Paroubek v úvodní diskusi uvedl, že vládní návrh rozpočtu nepodporuje hospodářský růst a začíná rozbíjet sociální soudržnost v ČR. "Takový rozpočet nemůže podpořit žádný sociální demokrat," prohlásil. Na reformě financí, z níž rozpočet vychází, podle něho prodělá 92 procent zaměstnanců.
"Reálný příjem stagnuje nebo klesá, ale hypotéka zdraží, protože roste inflace, zdraží leasing auta, a když do toho přijde nemoc, s prvními dny úplně bez příjmu, hrozí v některých případech katastrofa," prohlásil. Vláda rozpočet naopak hájila s tím, že jedním z jeho cílů je zbrzdit nárůst zadlužení veřejných rozpočtů.
Poslanci kromě jiného schválili návrh ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL) přesunout 2,8 milionu korun z rozpočtu ministerstva obrany do všeobecné pokladní správy. Tam by měly dva miliony putovat na příspěvek na činnost Československé obce legionářské, zbytek na činnost Svazu pomocných technických praporů.
Sněmovna nepřijala ani jeden z návrhů Zdeňka Škromacha (ČSSD), který vyzval vládu, aby navýšila v příštím roce důchody v rozmezí od 300 do 750 korun.

7.12.2007

Sněmovna podpořila zákaz agresivních obchodních praktik
Sněmovna v závěrečném čtení podpořila novelu zákona o ochraně spotřebitele, která obchodníkům zakazuje klamavé a agresivní obchodní praktiky. Novela nyní půjde do Senátu, a pokud ten ji schválí, zamíří k podpisu prezidentovi.
Novela obsahuje výčet zakázaných klamavých a agresivních praktik převzatý z příslušné evropské směrnice. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) jde o jedinou možnost, jak evropskou směrnici převést do zdejšího práva, aby se Česko vyhnulo případnému postihu Evropské komise.
Jako příklad agresivní praktiky uvádí zákon situaci, kdy prodejce vytváří dojem, že zákazník nemůže odejít bez toho, aby danou věc či službu koupil. Prodejce také nebude smět vyhrožovat, že pokud si spotřebitel nabízenou věc nekoupí, ohrozí tak své podnikání, pracovní místo nebo existenci. Mezi agresivní praktiky ale nebude patřit doručování reklamních letáků a katalogů do poštovních schránek.
"Jak je vám známo, proti tomuto typu obchodní praktiky se lze velmi jednoduše bránit tím, že poštovní schránku označíte, že si nežádáte reklamní tiskoviny," řekl již dříve autor tohoto pozměňovacího návrhu Zdeněk Prosek (ODS).
Prodejce nebude smět požadovat peníze za výrobky a služby, které dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal. Prodejci už také nebudou smět uvádět nepravdivé prohlášení, že jejich výrobky a služby umějí vyléčit nějakou nemoc, poruchu nebo postižení.
Do zákona se nedostal návrh Věry Jakubkové (zelení), která navrhovala, aby byl prodávající povinen uvést cenu zboží v plné výši, tedy včetně daně a další plateb spojených například s doručením zboží. Sněmovna naopak přijala návrh Tomáše Hasila (ODS), aby Česká obchodní inspekce mohla trestat například neoprávněné užívání chráněných označení na obchodních listinách nebo reklamě.

Novela zákona o spotřebních daní se nachází před konečným schvalováním
Před konečným schvalováním se nachází novela zákona o spotřebních daních, která má zamezit daňovým únikům při přimíchávání biolihu do benzinu. Podle ministra financí Miroslava Kalouska bude mít správce daně větší možnost kontrolovat nakládání s lihem, což je údajně nezbytné vzhledem k množství lihu, které se začne vyrábět. Absence této novely by podle ministra účinnou kontrolu znemožnila.
Sněmovna by o novele měla definitivně rozhodnout zřejmě až v lednu. Není vyloučeno, že se kvůli ní sejde i na mimořádné schůzi. Ještě v lednu by ji měl schvalovat i Senát. Navrhovaná účinnost novely je totiž od 1. února. Vláda se snažila, aby sněmovna projednala novelu co nejdříve, protože již od 1. ledna začne povinné přimíchávání biolihu do benzinu.
Sněmovní rozpočtový výbor doporučil osvobodit od spotřební daně pohonné hmoty pro vodní dopravu. To by se ale nemělo týkat soukromých rekreačních plavidel.
Novela mimo jiné snižuje sazbu spotřební daně na tzv. směsnou naftu, tedy takovou, která obsahuje nejméně 31 procent biosložky. Ze zákona se zároveň vypouštějí normativy spotřeby pohonných hmot, které určovaly, na jaké množství nafty může zemědělec požadovat vrácení spotřební daně. O vrácení části daně z tzv. zelené nafty už nově nebude možné žádat u činností v lesním hospodářství.

Sněmovna omezila přístup k vnitřním dokumentům NATO a EU
Pravidla pro přístup k některým vnitřním dokumentům NATO a EU se asi zpřísní. Počítá s tím novela zákona o svobodném přístupu k informacím a dalších norem, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Úprava se týká interních materiálů NATO a EU, které ale nepatří mezi utajované informace. Podle novely by úřady mohly i u těchto dokumentů zakázat jejich zveřejnění.
Omezení přístupu neoprávněných osob k materiálům označeným v NATO "Unclassified" a v EU "Limite" vyplývá podle vlády z požadavků obou organizací. Poslankyně zelených Kateřina Jacques již dříve upozornila na to, že tyto dokumenty nespadají podle mezinárodních závazků ČR, ani podle českého práva mezi utajované informace. Jejich zvláštní režim by proto podle ní neměl být zakotven v zákoně o svobodném přístupu k informacím, ale pouze v novele zákona o archivnictví a spisové službě. Jacques ale se svým pozměňovacím návrhem neuspěla.
Vládní novela upravuje dále zákon o ochraně utajovaných informací. Cílem je především zjednodušit a zrychlit výměnu utajovaných dokumentů mezi českými úřady, NATO a EU. Materiály ve stupni utajení "vyhrazené" již nebudou muset být evidovány. Volnější by měl být také způsob převzetí informací v tomto režimu.

Senát

5.12.2007

Přijímací řízení mezi stupni víceletého gymnázia bude pravděpodobně zrušeno
Přijímací řízení mezi nižším a vyšším stupněm víceletého gymnázia bude pravděpodobně zrušeno, ale zřejmě až od příštího školního roku. Změnu měla ještě letošní rok přinést novela školského zákona. Senát tento záměr podpořil. Postavil se ale proti dalším pasážím novely, které by podle něj přinesly neúměrné zvýhodňování škol s jiným vyučovacím jazykem než českým. Novelu tak bude muset znovu projednat Poslanecká sněmovna asi počátkem roku.
Novela počítá s tím, že studenti víceletých gymnázií by po úspěšném absolvování nižšího stupně školy postupovali do vyššího stupně automaticky. Podle platného zákona musí podstoupit další přijímací řízení, což předkladatelé novely pokládají za zbytečnou byrokratickou zátěž.
Přijímací řízení nicméně mělo umožnit žákům devátých ročníků základních škol zapojit se do víceletých studijních programů a odhalit gymnazisty, kteří na studium nestačí. Letos se řízení poprvé dotklo studentů šestiletých gymnázií.

Senát podpořil přísnější podmínky pro pobyt cizinců ze zemí mimo EU
Pravidla pro cizince, kteří v Česku žádají o trvalý pobyt či o mezinárodní ochranu, se zpřísní. Počítá s tím novela cizineckého a azylového zákona, kterou schválil Senát. Novela, která nyní čeká na podpis prezidenta, souvisí se vstupem do schengenského prostoru a s pádem hraničních kontrol 21. prosince. Snaží se mimo jiné bránit fingovaným sňatkům s cizinci ze zemí mimo EU.
Manželé a manželky českých občanů by již nedostávali trvalý pobyt v ČR automaticky, ale až po dvou letech života v Česku. Do té doby by v zemi pobývali s povolením přechodným. Znamenalo by to například, že by neměli jeden rok nárok na sociální podporu a dva roky na běžné zdravotní pojištění, dávky a stavební spoření.
Cizinci žádající o víza budou muset podle novely nově odevzdat takzvané biometrické údaje - tedy například otisky prstů. Novinkou v zákoně je také povinnost složit při udílení povolení k trvalému pobytu zkoušku z českého jazyka. Také tato podmínka se netýká občanů zemí EU. Návrh nově definuje i podmínky pro zacházení s cizinci, kteří žádají o mezinárodní ochranu na ruzyňském letišti nebo pobývají v azylových zařízeních.
Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) senátorům řekl, že migrace je fenomén a je povinností vlády je něj reagovat. "Špatně nastavená migrační politika je příčinou negativních jevů objevujících se v současné době v západoevropských metropolích," uvedl ministr.
Nevládní organizace již dříve upozornily na to, že nové opatření ke sňatkům postihne i rodiny s dětmi, u nichž prokazatelně o fingované manželství nejde. Zástupci ministerstva kritiku odmítají. Podle ministerstva roste počet případů, kdy si cizinci berou Češky, případně se prohlašují za otce českých dětí, jen kvůli získání trvalého pobytu. Mezi lety 2005 a 2006 prý jejich počet vzrostl o 80 procent. Ve většině případů jde o muže z Ukrajiny, Ruska, Vietnamu nebo Nigérie.

Senát odmítl zvýšení pokut za nepořádek na pozemcích v Praze
Senát se postavil proti razantnímu zvýšení pokut, které mohou pražské radnice uložit obyvatelům a podnikatelům za nepořádek na jejich pozemcích. Příslušnou novelu, kterou předložil pražský magistrát, senátoři zamítli. Jejich verdikt ale bude moci změnit sněmovna, která předlohu dostane k novému projednání.
K důvodům senátního veta patřilo mimo jiné to, že pokuty na území hlavního města by byly mnohonásobně vyšší než mimo Prahu. "Toto nesystémové řešení ve svých důsledcích zakládá nerovnost před zákonem, protože výrazně zvýhodňuje delikventy, kteří budou za stejné činy stíháni mimo území Prahy," uvedl senátor ODS Miloslav Pelc.
Náměstek pražského primátora Rudolf Blažek (ODS) byl s verdiktem smířen, problematika se podle něj stane jedním z témat chystané rozsáhlé novely zákona o hlavním městě.
Nyní mohou obyvatelé Prahy dostat za nepořádek na svých parcelách, pokud tím narušují vzhled městské části, pokutu až 50.000 korun. Podle novely by sankce mohla být až dvojnásobná, přičemž mimo Prahu by za tento přestupek mohla být udělena maximálně desetitisícová pokuta, uvedl Pelc. Novela podle něj navíc pro Prahu tento přestupek mění na správní delikt, u kterého nemá být nutné prokazovat zavinění. Novela tak Pražanům neposkytuje záruku řádného procesu, podotkl senátor.
Pro podnikatele by měl postih vzrůst podle novely z nynější maximální výše 100.000 korun na půl milionu korun. Podnikatelé, kteří znečistí veřejné prostranství, by mohli dostat až milionovou sankci místo nynější půlmilionové. Mimo Prahu platný zákon umožňuje udělit pokutu jen do 200.000 korun, uvedl Pelc.
Praha si od zpřísnění sankcí slibuje, že lidé či firmy budou více nuceni udržovat na svých pozemcích čistotu. Zejména některé pozemky v okrajových částech Prahy podle Blažka připomínají skládky. Dosavadní hrozba pokutování majitelů se podle něj míjela účinkem. Ze současného znění zákona podle magistrátu také není zcela jasné, kdo může za nepořádek na parcele pokutu dostat. Majitelé často nemají s nájemci uzavřeny přesné smlouvy. V zákoně by mělo být jasně stanoveno, že pokutu může dostat vlastník nebo uživatel pozemku.

Senát podpořil přísnější dohled ministerstva spravedlnosti nad exekutory
Státní dohled nad soudními exekutory se zřejmě zpřísní. Ministerstvo spravedlnosti bude mít při jejich kontrole větší pravomoci. Změny přináší vládní novela exekučního řádu, kterou beze změn schválil Senát. Novelu nyní dostane k posouzení prezident.
"Naším cílem je nikoliv omezovat či snižovat efektivitu exekutorů, ale pouze kultivovat výkon jejich činnosti a zpřísňovat pravidla dohledu," řekl senátorům ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) na adresu novely.
Návrh počítá s tím, že exekutor bude muset na požádání ministerstva spravedlnosti poskytovat písemné a ústní vyjádření. Ministerstvo by mělo mít možnost pravidelně kontrolovat exekutorské úřady, nahlížet do spisů, listin a případně evidenčních pomůcek exekutora. Návrh také stanoví, že úřad provádí dohled i na základě písemných podnětů fyzických nebo právnických osob.
Novela nově umožňuje ministerstvu nebo Exekutorské komoře udělit exekutorům výtku v případě jejich méně závažných pochybení, která není možné hodnotit jako kárná provinění. Pospíšil k tomu uvedl, že soukromí exekutoři někdy proti dlužníkovi zasahují příliš razantně nebo zasahují proti lidem, kterých se exekuce nemá týkat. Obvykle jde o případy, kdy exekutoři přijdou zabavit věci do domácnosti, kde je dlužník hlášen k pobytu, ale nic mu tam nepatří.
 
6.12.2007

Senát schválil novelu zákoníku práce, novelu posoudí prezident
Napomoci liberalizaci pracovního trhu a odstranit nejasnosti a nepřesnosti platného zákoníku práce má jeho vládní novela, kterou přijal Senát. Novelu, která vychází z dohody vlády se zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců, musí ještě podepsat prezident. Očekává se, že novela by mohla začít platit počátkem příštího roku.
Novela například ruší podmínku souhlasu všech zaměstnanců se zavedením flexibilního využívání konta pracovní doby. Tato podmínka způsobovala hlavně u velkých podniků značné administrativní potíže, uvedl senátor Pavel Čáslava (ODS) z výboru pro sociální politiku.
Norma také umožňuje sjednat v kolektivní smlouvě výši příplatků za práci v noci a o víkendech jako pevnou částku. To umožní pružnější úpravu těchto příplatků, které musejí být podle dosavadního zákoníku stanoveny procentuální částí platu.
Mladiství zaměstnanci budou moci podle novely pracovat obvyklých 40 hodin týdně a osm hodin denně, zatímco doposud mohli pracovat nejvýše 30 hodin týdně při šestihodinové denní pracovní době, uvedl Čáslava. Novela dále umožní práci přesčas i zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než rok. Zaměstnavatel podle novely nebude platit zvýšené odstupné v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jestliže byl zproštěn odpovědnosti za jejich způsobení, uvedl senátor, s tím, že úprav tohoto druhu jsou v novele dvě desítky.
Jako příklad nepřesností v nynějším zákoníku Čáslava citoval ustanovení o zkušební době, kterou je podle platného zákoníku možné sjednat nejpozději v den nástupu do práce; zároveň ji však není možné sjednat v den, kdy již pracovní poměr vznikl. Novela obsahuje dalších zhruba 120 změn podobného zaměření.

Ekologické požadavky na výrobu spotřebičů se zřejmě zpřísní
Výrobci různých spotřebičů budou muset zřejmě při jejich konstrukci a výrobě splňovat přísnější požadavky na ochranu životního prostředí. Změnu přináší novela zákona o hospodaření energií, kterou schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Novela výrobcům nařizuje informovat spotřebitele nejen o tom, kolik energie je zapotřebí na provoz výrobku, ale na celý jeho životní cyklus od výroby po likvidaci. Tento takzvaný ekodesign se má vztahovat nejen na elektrické spotřebiče. V prvních třech letech se mají přísnější požadavky týkat 14 výrobků. Zpočátku má jít ale hlavně o nejběžnější domácí spotřebiče, jakými jsou pračky nebo ledničky.
Zákon nevyjmenovává podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) všechny elektrospotřebiče, kterých se to týká. Pro jednotlivé spotřebiče budou postupně vydávány prováděcí předpisy v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise. Říman uvedl, že novela souvisí s evropskou směrnicí, která se snaží docílit úspor energie a materiálů. Směrnici mělo Česko začlenit do svého právního řádu do letošního 10. srpna.
Projednávání novely ve sněmovně provázelo snaha ČSSD prosadit to, aby energetickou koncepci státu, a tím i případnou výstavbu nových jaderných bloků, napříště schvalovala sněmovna a nikoli pouze vláda. Sociálním demokratům se tímto hlasováním nepodařilo rozdělit vládní koalici, která se na přání zelených zavázala v tomto volebním období nestavět další jaderné bloky.

Vyřizování ochranných známek původu bude zřejmě jednodušší
Vyřizování evropské ochrany označení původu nebo zeměpisného označení výrobků či potravin má být jednodušší a rychlejší. Změnu pravidel přináší vládní novela, kterou podle očekávání schválil Senát. K úplnému přijetí novely chybí ještě podpis prezidenta.
Novela podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) upravuje postup žadatelů o získání ochrany původu a zeměpisného označení. Těžiště řízení o zápis do příslušného rejstříku přesouvá na členské státy EU. Žadatelé se mají obrátit na Úřad průmyslového vlastnictví, který bude žádosti projednávat na národní úrovni, a pak je postoupí orgánům EU.
Norma upravuje také postup při podávání námitek českých občanů nebo firem proti zápisu označení u zemědělských výrobků a potravin, které nemají svůj původ na území ČR. Za Česko bude v takových případech jednat Úřad průmyslového vlastnictví společně s ministerstvem zemědělství.
Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.
ČR má zatím nejvíce ochranných známek z nováčků EU, naposledy je letos v srpnu získaly hořické trubičky a suchary z východočeské Lomnice nad Popelkou. Několik dalších výrobků, třeba pardubický perník nebo mariánskolázeňské oplatky, na zisk ochranné známky aspiruje. Nejvíc ochranných známek mají středomořské země - Itálie, Francie, Španělsko a Portugalsko.
Chráněné zeměpisné označení spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Chráněné označení původu se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Tuto známku získal například pohořelický kapr či žatecký chmel.

Senát schválil rozšíření výběru léků, na něž nebude nutný recept
Výběr léků, které by si lidé při splnění určitých podmínek mohli koupit i bez receptu, se pravděpodobně rozšíří. Počítá s tím návrh nového zákona o léčivech, který schválil Senát. Normu, která má mimo jiné rozšířit také internetový prodej léků, nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus.
Nový zákon rovněž převádí do českého právního řádu evropské předpisy v oblasti léčiv, například evropskou směrnici o technických požadavcích pro krev a krevní komponenty. Česko mělo tyto předpisy promítnou do národních zákonů do konce října 2005, upozornil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Kvůli této absenci už prohrála dva spory s Evropskou komisí u Evropského soudního dvora, zatím bez sankcí.
Do nové skupiny léků, které by za určitých podmínek bylo možné vydat bez receptu, by měly patřit podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) například léky na snižování cholesterolu nebo antikoncepce. Pacient by měl při jejich koupi mimo jiné prokazovat svou totožnost, u antikoncepce i věk. "Jako příklad uvedu, aby to bylo úplně jednoduché a odlehčené: Bude možnost, aby si mládež Postinor vyzvedla bez receptu," uvedl s úsměvem ministr zdravotnictví.
Zákon má podle něj také zavést elektronické recepty, zvýšit záruky za bezpečnost a kvalitu léčiv a zavádí postup sledování dostupnosti léčivých přípravků pro pacienty. Řada změn se týká oblasti registrace léčiv. Zákon umožní třeba zrušit registraci, pokud léčivý přípravek není po dobu tří let uváděn na trh. Umožňuje také v důsledku celospolečenských hrozeb pandemie či terorismu za zvláštních podmínek použít i neregistrované léčivé přípravky, uvedl Julínek.
Místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS), původní profesí veterinář, za jeden z největších problémů zákona označil to, že zákon umožní chovatelům nakupovat léky přímo u distributora, byť na základě předpisu od kteréhokoli veterinárního lékaře. Liška se kvůli tomu obává nesprávného používání veterinárních léčiv, což by se mohlo projevit na nezávadnosti masa a mléka.
Julínek přiznal, že zákon v tomto směru nenabízí nejšťastnější řešení, ale státní veterinární správa bude muset zvládnout kontrolu pohybu veterinárních léčiv. Zákon nakonec podpořilo 58 ze 61 přítomných senátorů.

Senát schválil posílení příjmů obcí z daňových výnosů
Obce pravděpodobně dostanou v příštím roce z daňových výnosů navíc až 4,6 miliardy korun. Polepší si zejména vesnice a menší města. Změnu přináší novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou téměř jednomyslně schválil Senát. Normu nyní ještě dostane k podpisu prezident.
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) uvedl, že novela má odstranit skokové rozdíly v příjmech obcí, které jsou dané hlavně počtem jejich obyvatel. "Naprosto drtivá většina obcí na tom bude stejně, případně lépe. Samozřejmě nejlépe na tom budou malé obce, které do této chvíle měly až šestapůlkrát méně než město největší," podotkl ministr.
Kalousek připomněl, že jeho ministerstvo už ve spolupráci se zástupci měst a venkova začalo pracovat na novém zákoně o rozdílení výnosů z daní. Ministr uvedl, že dává přednost uzavření pevné a trvalé dohody před ukvapeným rozhodnutím. Proto si myslí, že nový zákon nezačne platit dříve než za dva roky. "Předpokládám, že nový zákon by mohl vstoupit v platnost k 1. lednu 2010. Kdyby to bylo k 1. lednu 2009, bylo by to fajn, ale to, si myslím, je příliš ambiciózní," uvedl ministr.

Zdroj:ČTK