Poslanecká sněmovna

1.4.2008

Sněmovna podpořila růst penzí, podle ministra Nečase se od srpna zvýší o 465 Kč
Poslanecká sněmovna otevřela cestu ke zvýšení důchodů. Poslanci hlasy 158 ze 162 přítomných schválili vládní návrh novely, který to umožní. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS) by kabinet měl penze od srpna zvýšit v průměru o 465 korun. Mimořádná valorizace je reakcí na vysokou inflaci. Novelu nyní posoudí Senát, pak prezident Václav Klaus.
Zatím naposledy se penze zvýšily počátkem letošního roku, kdy je vláda zvedla v průměru o 3,9 procenta, tedy o 346 korun. Průměrná penze tak činí 9111 korun. Po valorizaci by to od srpna mělo být kolem 9600 korun, příští rok by se průměrná výše penze podle Nečase měla dotknout hranice 10.000 korun.
Opozice se sice domnívá, že kabinet zvyšuje důchody pozdě a méně, než by měl, schválení vládního návrhu novely ale ČSSD a KSČM podpořily. Levice však vládu obvinila z toho, že inflaci záměrně podcenila a že mimořádný růst penzí načasovala tak, aby důchodci dostali přidáno krátce před podzimními krajskými volbami. "ODS si umí kupovat voliče za veřejné peníze," prohlásil stínový ministr práce za ČSSD Zdeněk Škromach.
"Vláda nám lhala..., když nás (minulý rok) seznamovala s dopady takzvané reformy veřejných rozpočtů," dodal stínový ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Koaliční politici toto obvinění odmítají. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) uvedl, že reforma se podílela na růstu inflace jen menším dílem, větší část má podle ministra na svědomí růst cen na komoditních burzách a dražší ropa. Obviňovat vládu ze záměrného podhodnocení odhadu inflace je podle Kalouska demagogie.
Spor o příčiny růstu cen, o stav tuzemských daní, obecně veřejných financí i o to, jaká vláda nese za to či ono odpovědnost, ale pokračoval. Nakonec tak pře o inflaci a daně tvořila větší část zhruba tříhodinové parlamentní rozpravy k novele penzijního zákona.
Místopředseda klubu ČSSD David Rath kromě toho občanské demokraty nařkl z toho, že nesplnili předvolební sliby penzistům. Vybídl ODS, aby podpořila doprovodné usnesení, které socialisté navrhli. Dolní komora jím kabinet měla vyzvat ke zvýšení penzí o 1000 korun. Sněmovna ale usnesení neschválila a neuspěl ani komunistický návrh, aby doporučení hovořilo o 1200 korunách.
Socialisté a komunisté však trvají na tom, že penze by se letošní rok měly v průměru zvýšit víc než o 465 korun, s nimiž počítá Nečas. Penze však zvyšuje sama vláda.
Levice má ale v plánu ještě jeden návrh. V tomto případě jde o předlohu zvláštního zákona, podle něhož by důchodci dostali od státu letošní rok mimořádně 6000 korun. Tuto variantu, tedy vyplacení jednorázového příspěvku, Nečas již dříve označil za populismus. O osudu opozičního návrhu ale rozhodne až Poslanecká sněmovna, která se jím začne zabývat možná na schůzi koncem dubna. Zdá se však, že jeho šance na schválení nejsou velké.
Podle současného penzijního zákona je možné valorizovat k 1. lednu, případně tehdy, když inflace překročí deset procent. Novela, kterou dolní komora ve zrychleném režimu jednání schválila, počítá s tím, že penze by měl kabinet valorizovat už tehdy, pokud růst cen překročí pět procent.
Ceny v ČR se v lednu meziročně zvedly o 7,5 procenta, což je nejvíc za posledních deset let. Stejný meziroční růst se zopakoval i v únoru. Od minulého srpna do letošního ledna se podle Nečase ceny zvedly o 5,1 procenta. O stejné procento navrhuje penzistům přidat.
Mimořádná valorizace, kterou vláda plánuje, se má týkat starobních, invalidních i pozůstalostních penzí. Pobírá je zhruba 2,7 milionu lidí. Na důchody se letos vydá přes 300 miliard. Dodatečné zvýšení penzí si podle ministra vyžádá dalších 6,65 miliardy. Putovat by měly z vybraného důchodového pojištění. Valorizace by systém do deficitu dostat neměla, uvedl již dříve Nečas. Dodal, že přebytek na důchodovém účtu bude za letošní rok po plánované srpnové valorizaci "symbolický" - asi 1,5 miliardy korun.

2.4.2008

O protikuřáckém zákonu rozhodne Poslanecká sněmovna až v červnu
O novele takzvaného protikuřáckého zákona, a tedy i o návrhu zakázat kouření v restauracích rozhodne sněmovna až na své červnové schůzi. Hospodářský výbor dolní komory debatu o novele přerušil do 14. května. Norma je ve sněmovně déle než rok.
Očekávalo se, že poslanci o ní rozhodnou v březnu. Těsně před závěrečným hlasováním ji ale vrátili k novému projednání hospodářskému a také zdravotnímu výboru, který se jí má zabývat tento týden. Další schůze dolní komory začne koncem dubna, na ní se ale o předloze s největší pravděpodobností opět nerozhodne, už proto, že hospodářský výbor diskusi přerušil a dal si čas na shromažďování pozměňovacích návrhů. "Bude to (schvalování ve sněmovně) až v červnu," řekl novinářům hlavní autor novely Boris Šťastný (ODS).
V předloze jde o řadu věcí, největší pozornost je ale soustředěna právě na to, zda a jak omezit kouření v restauracích. Ve hře je jak návrh plošného zákazu, tak i série mírnějších variant, kdy by majitel například mohl označit svou restauraci za kuřácký podnik.
O zákazu kouření v restauracích dolní komora jednala již několikrát, zatím se ale v parlamentu nikdy nenašlo dost hlasů pro. Hostinští se bojí, že kdyby si lidé nemohli v restauraci zakouřit, přestali by tam chodit. Kritici novely navíc soudí, že efekt zákazů je pochybný a navíc omezuje svobodu podnikání.
Jejich oponenti říkají, že země, kde je kouření v barech zakázáno, mají opačné zkušenosti. Eva Králíková z pražského centra pro odvykání kouření již dříve uvedla, že v zemích, kde takový zákaz zavedli, klesl prodej tabáku o osm až deset procent a množství infarktů se snížilo dokonce o deset až 20 procent. Uvedla, že ve vyspělých státech již je zákaz kouření v restauracích standard a tématem je spíš zákaz kouření v autech.
Údaje se různí, uvádí se ale, že v tuzemsku denně zemře na následky nemocí z kouření 50 až 60 lidí. Podle statistik kouří zhruba čtvrtina české populace, mezi mladými od 15 do 18 let dokonce polovina. Náklady na léčbu kouřením zapříčiněných nemocí dosahují zhruba devíti miliard korun ročně.
Do tažení proti tabáku se zapojuje stále více států - omezují reklamu, zdražují cigarety a zakazují kouření na veřejných místech. V restauracích se nesmí kouřit mimo jiné ve Švédsku, Británii a mnoha jiných zemích, od ledna sem přibyla i Francie.

Omezení praktik řetězců slíbili podpořit i koaliční poslanci
Potravinářská komora (PK) tvrdí, že návrh zákona, který má nastavit pravidla chování obchodních řetězců vůči dodavatelům, slíbilo podpořit několik koaličních poslanců. Poslanec a spoluautor této předlohy Michal Hašek (ČSSD) proto věří, že návrh projde takzvaným prvním čtením a bude o něm jednat zemědělský výbor sněmovny. Poslaneckou úpravu vztahů mezi obchodními řetězci a dodavateli v březnu odmítla vláda.
Podle poslaneckého návrhu by obchodníci s ročním obratem vyšším než pět miliard korun měli vypracovat etický kodex vůči svým dodavatelům, který budou muset dodržovat. Pokud obchodní řetězce tato etická pravidla poruší a zneužijí své výsadní postavení na trhu, tak by jim podle Haška hrozila pokuta v rozmezí od 100.000 až po deset milionů korun, případně sankce do deseti procent z čistého obratu. Dodržování zákona má kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
"Jednáme napříč politickým spektrem bez ohledu na politickou příslušnost a podporu tomuto zákonu při našem jednání již vyslovilo i několik vládních poslanců," řekl novinářům prezident PK Miroslav Toman. Hašek proto vidí osud návrhu ve sněmovně optimisticky.
Potravináři i zemědělci již delší dobu žádají, aby stát zákonnou úpravou zasáhl do chování řetězců vůči dodavatelům. Maloobchodní sítě podle nich mnohdy příliš stlačují ceny výrobků, mívají dlouhé splatnosti a od dodavatelů vyžadují různé poplatky, třeba za vystavení zboží na výhodném místě, tzv. regálné. Například v závěru loňského roku podle Tomana některé obchodní řetězce při jednáních o dodávkách na letošní rok své dodavatele nutily snížit ceny o pět či deset procent, jinak od nich přestanou odebírat.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič upozornil, že poslanecký návrh zákona může v konečném důsledku mít dopad na ceny a poškodit menší výrobce potravin. Místo přijímání nových zákonů je podle něj třeba lépe využívat platné normy, například obchodní zákoník. Podle potravinářů i Haška by ale přijetí zákona nemělo mít za následek výrazné zvýšení cen potravin. Autoři zákona tvrdí, že odstranění různých poplatků může otevřít cestu do obchodních řetězců i menším potravinářským firmám, což by zvýšilo nabídku potravin i jejich kvalitu.
Zatímco v zemích západní Evropy jsou obchodní řetězce většinou regulovány, v Česku podle Haška působí bez jakýchkoliv pravidel. "Budou si muset zvyknout na to, že standardy, které platí například v Německu, Francii a jiných státech zkrátka začnou platit i tady. Toto není divoký východ a po 15 letech to musí pochopit i obchodní řetězce," uvedl Hašek.
Podle jednatele obchodního řetězce Globus Petra Vyhnálka je zákon zbytečný a postavení a chování subjektů na trhu řeší již současná legislativa a antimonopolní úřad. Některé řetězce, včetně Globusu, již přijaly etický kodex, podle kterého se ve vztahu k odběratelům řídí. Vyhnálek poukázal také na fakt, že u některých komodit, jako jsou například tavené sýry nebo balené vody, jsou v dominantním postavení s podílem 70, respektive 60 procent trhu někteří dodavatelé, zatímco největší obchodník má pouze devět procent trhu.
Chování obchodních řetězců se nelíbí Evropskému parlamentu. Po Evropské komisi chce, aby vyšetřila, jaké důsledky sebou nese koncentrace supermarketů v Evropské unii pro malé podniky, dodavatele, pracovníky a spotřebitele, a aby posoudila veškeré případy zneužívaní kupní síly, které mohou z této koncentrace vyplývat.
Deseti největším obchodním řetězcům minulý rok v Česku podle předběžných výsledků vzrostly tržby meziročně o 31,3 miliardy korun na rekordních 289,1 miliardy korun. Desítka největších obchodníků minulý rok posílila podíl na domácím trhu, který se v rychloobrátkovém zboží zvýšil z 63 procent v roce 2006 na 66 procent.

3.4.2008

Předsedové parlamentu požadují zákon o vztazích obou komor ještě letošní rok
Přípravu zákona o vztazích sněmovny a Senátu si zvolili za téma pracovní večeře členové vedení obou komor parlamentu. Jejich předsedové chtějí, aby tento "stykový zákon", jehož existenci již přes 15 let předpokládá ústava, byl přijat do konce letošního roku. Norma má ale zatím jen podobu tezí, byť by předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) chtěl mít zákon na stole do půldruhého měsíce.
Norma by, jak řekl Vlček novinářům, měla být spíše obecná. "Hodně podrobný stykový zákon už tu byl a byl hned v prvním čtení zamítnut," připomněl Vlček osud senátorského návrhu z počátku tohoto desetiletí. Také předseda Senátu Přemysl Sobotka je pro co nejjednodušší podobu zákona.
"Snad se nám po 11 letech (od vzniku Senátu) podaří vytvořit znění, které bude vyhovovat oběma komorám. Prezidentská volba ukázala, že bez stykového zákona v podstatě společná schůze (obou komor parlamentu) téměř nemá pravidla, respektive má je jednostranná," uvedl Sobotka.
Při prezidentské volbě se postupuje podle jednacího řádu sněmovny, což způsobilo problémy při rozhodování o tom, zda se bude hlava státu volit veřejně zdvižením ruky, anebo tajně pomocí hlasovacích lístků a volební urny. Nakonec si svou prosadila sněmovna, neboť většina poslanců odmítla přistoupit na tradičnější tajnou volbu, kterou chtěla většina senátorů. I podle Vlčka by stykový zákon tyto problémy mohl odstranit. Podle tezí zákona by poslanci a senátoři mohli spor svých komor o způsob volby vyřešit ve společném hlasování.
Stykový zákon by měl dát pravidla také pro vytváření společných parlamentních komisí a delegací do meziparlamentních orgánů, v nichž zatím prim hrají poslanci. Senátoři by chtěli stanovit pravidla pro obsazování těchto delegací a volbu jejich vedoucích. Ze sedmi delegací senátor vede jen jedinou.
Zákon by měl také upravovat schvalování ústavních zákonů, na jejich znění se musejí shodnout obě komory parlamentu. Pokud nyní Senát takový zákon vrátí sněmovně s úpravami, poslanci nemají jinou možnost než senátní verzi schválit, chtějí-li dosáhnout přijetí normy. Senátoři proto navrhují pro tyto zákony možnost jejich opakovaného projednávání sněmovnou i Senátem nebo dohodovacího řízení nad jejich obsahem.

Senát

2.4.2008

Senát pravděpodobně navrhne přezkoumání sedmi částí lisabonské smlouvy
Senát by mohl požádat Ústavní soud o přezkoumání ústavnosti až sedmi částí lisabonské smlouvy, tedy nových pravidel budoucího fungování Evropské unie. Vyplývá to z návrhu, který senátnímu evropskému výboru předložil jeho předseda Luděk Sefzig (ODS). Senátní výbor bude o konečné podobě návrhu rozhodovat tento týden.
Vládní ODS usiluje o posouzení ústavnosti lisabonské smlouvy před jejím konečným parlamentním schvalováním, byť je smlouva podle vlády v souladu s ústavním pořádkem. Ani podle senátní ústavní komise není smlouva ve zjevném rozporu s českým ústavním pořádkem, byť by tomto směru některá citlivá místa obsahuje.
Poukázal na ně i Sefzig s tím, že návrh vypracoval na základě expertních stanovisek. Ústavní soudci by měli podle Sefzigova návrhu posoudit třeba předání některých pravomocí národních parlamentů na evropskou úroveň. Předmětem zkoumání by mohlo být také právo Evropské rady za určitých okolností přijímat opatření nad rámec unijních kompetencí nebo měnit způsob rozhodování.
Rada, v níž jsou zástupci vlád členských zemí, by totiž mohla stanovit, že o některých věcech nebude rozhodovat jednomyslně, ale jen kvalifikovanou většinou s platností od listopadu 2014. Členské státy by pak přišly o právo veta. "Vidím v tom prolamování se do ústavního principu suverenity členského státu," uvedl Sefzig. Řešení vidí ve změně zákonů o parlamentních jednacích řádech tak, aby byli zástupci vlády vázáni doporučením parlamentu, který může podle smlouvy v půlroční lhůtě změnu způsobu rozhodování zablokovat.
Za "zvláštní způsob změny primárního práva EU" označil Sefzig postup, jakým má být uznána Listina základních práv Evropské unie. Listina sice součástí smlouvy není, podle smlouvy má mít ale stejnou právní sílu. Ústavní soud by měl proto pomoci vyjasnit, v jakém vztahu bude evropská listina k české Listině základních práv a svobod a co z toho bude vyplývat.
Smlouva, jejímž cílem je umožnit lepší fungování EU, má místo neschválené euroústavy reformovat instituce Evropské unie. Zavádí funkce představitele pro zahraničí a bezpečnost a stálého předsedy Evropské rady, který by byl volen na dva a půl roku. Počet členů Evropského parlamentu snižuje o 34 na 751. Rozděluje a vymezuje rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy s možností jejich obousměrného přenosu, takzvané oboustranné flexibility. Smlouva by měla být přijata do konce roku, zatím ji schválilo sedm z 27 zemí EU.

Zdroj:ČTK