Poslanecká sněmovna

3.3.2008

Ministerstvo životního prostředí je připraveno předložit návrh na stažení žaloby na EK
České ministerstvo životního prostředí vypracovalo podklady pro možné stažení žaloby, kterou k evropské justici proti Evropské komisi podala česká vláda kvůli množství povolenek, jež ji výkonný orgán unie přidělil. Oznámil to ministr Martin Bursík ze Strany zelených. Neupřesnil však, kdyby mohl materiál do vlády předložit.
"Myslím, že nám ta žaloba vůbec nic pozitivního nepřináší, že snižuje naši autoritu před předsednictvím a pravděpodobnost jejího úspěchu se rovná nule," prohlásil Bursík.
Narážel tím na skutečnost, že ČR bude v prvním pololetí příštího roku EU předsedat. Je přitom docela možné, že na ní spadne i hledání kompromisů pro široký energeticko-klimatický balíček návrhů, který nedávno přijala EK v rámci boje s klimatickými změnami a který počítá i se změnami obchodu s emisními povolenkami.
Žalobu na EK podala ČR v červnu. Důvodem bylo, že jí EK snížila příděl emisních povolenek pro roky 2008 až 2012 o přibližně 15 procent. Podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo průmyslu a obchodu, byly kroky EK při udělování emisních povolenek pro Česko vyhodnoceny jako diskriminační vůči českým energetickým a průmyslovým podnikům.
Česko žádalo roční limit na vypouštění emisí CO2 102 milionů tun ročně, komise však schválila 86,8 milionu tun ročně.
"Ministerstvo životního prostředí připravilo argumentaci pro stažení žaloby. Tím neříkám, že to je názor vlády," řekl Bursík novinářům v Bruselu.

4.3.2008

Změny v justici se dotknou i soudců přísedících
Ministerstvo spravedlnosti chystá změny, které se dotknou soudců přísedících. Jejich úlohu v trestním řízení určuje legislativa z 60. let minulého století, což již v současné době nevyhovuje. Soudci přísedící nemají kromě jiného žádnou kárnou odpovědnost, pokud by se dopustili osudových excesů. Novinářům to sdělil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Soudci přísedící vystřídali po roce 1989 soudce z lidu, nejsou profesionálními soudci a nejednou jim chybí hlubší právnické vzdělání. Mezi soudci přísedícími působí řada důchodců. "Nechci se soudců přísedících dotknout, mnoho z nich odvádí kvalitní práci, ale změny jsou nutné. Začneme na nich pracovat v příštím roce," dodal Pospíšil.
Zločiny s horní sazbou více než pět let vězení projednávají nyní senáty složené z předsedy, profesionálního soudce a dvou soudců přísedících - laiků. Méně závažné případy řeší pouze profesionální soudce - takzvaný samosoudce. Přísedící jsou také v senátech řešících pracovně-právní spory. "Kdyby soudci přísedící chtěli, pak by předsedu senátu při rozhodování o trestu přehlasovali," upozornil Pospíšil.
Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa uvedl, že by s takovým návrhem souhlasil. "Přísedící laici přinášejí prvek lidovosti, který ale nepřináší žádné výhody," řekl Jirsa. Za hlavní problém považuje především jejich omezenou nezávislost. Přísedící totiž sice skládají slib, jejich nezávislost ale není tak striktně vymezena jako u profesionálních soudců. Podle Jirsy jsou také při projednávání kauzy často pasivní.
Podle ministra by u některých trestných činů mohly v budoucnu pracovat senáty, v nichž by byli pouze profesionální soudci. Případně by se rozšířil výčet trestných činů, na jejichž projednávání by stačil samosoudce. Kdyby se ukázalo, že se justice bez soudců přísedících neobejde, pak by podle Pospíšila měli skládat přísnější zkoušky ze znalostí práva. "A za svou práci by dostávali také větší odměnu, nyní je symbolická," uvedl Pospíšil.
Soudce přísedící pro krajské soudy schvalují krajská zastupitelstva, pro okresní soudy městská zastupitelstva. Někdy však zastupitelé soudce přísedící odmítnou schválit, což většinou přináší velké komplikace v probíhajících kauzách. Pokud se totiž členové senátu vystřídají, hrozí opakování procesu od úplného začátku. Kromě jiného musí znovu přijít všichni svědci nebo znalci.

5.3.2008

Ministerstvo financí bude odkupovat státní dluhopisy i letošní rok, zákon schválila vláda
Ministerstvo financí bude stejně jako minulý rok i v letošním roce odkupovat vydané státní dluhopisy před jejich splatností a nahrazovat je emisemi nových dluhopisů. Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na svém jednání schválila vláda, informoval tak její tiskový odbor na internetu.
"Minulý rok se takto podařilo ušetřit dvě miliardy korun. Ta operace je jinak peněžně neutrální," uvedl premiér Mirek Topolánek. Nahrazením starších dluhopisů novými chce MF co nejvíce snížit částky na úhradu původních dluhopisů. "V době jejich splatnosti hrozí riziko, že ministerstvo nesplatí jednorázově tyto dluhopisy v souladu s emisními podmínkami včas a v plné výši," uvedlo již dříve MF.
Riziku chce ministerstvo předejít právě zpětným odkupováním starších dluhopisů z finančního trhu již před datem splatnosti emise, aby částka potřebná v době splatnosti dluhopisů byla co nejnižší. Praxe zpětných odkupů je podle ministerstva v zemích Evropské unie obvyklá.

Vláda plánuje rozložit přidělování povolenek aukcemi do roku 2020
Vláda bude při jednání o novém energetickém balíčku EK prosazovat, aby prodej energetických emisních povolenek v aukcích nabíhal postupně mezi roky 2013 až 2020. Po  jednání vlády to uvedl premiér Mirek Topolánek s tím, že toto je oficiální pozice vlády při vyjednávání s EK. Podle návrhu EK by si producenti elektřiny měli kupovat 100 procent povolenek už od roku 2013.
Nyní je dostávají zdarma; pokud jim zbudou, mohou je prodat. A naopak, pokud vypustí více CO2, než na kolik mají povolenky, může si chybějící povolenky dokoupit.
"Domníváme se, že máme na jednání přijít s pozicí, že aukce pro emisní povolenky pro energetiku mají být i po roce 2013 až do roku 2020 rozloženy v čase. Tato pozice je u nových zemí EU poměrně běžná," uvedl premiér.
Důvodem českého postoje je podle Topolánka i struktura domácí energetiky, kdy tři pětiny elektřiny pocházejí z uhlí. Naopak například francouzská energetika je postavena na výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách. Česko není podle Topolánka schopno zcela změnit strukturu energetických zdrojů do roku 2013.
"Drtivá většina energetických zdrojů není mladší než ze 60. let minulého století a očekávají nás velké investice do nových uhelných elektráren... Takže při schválení současného návrhu EK bychom odčerpali potřebné investice, které budou potřeba nejvíce právě v té době," upozornil Topolánek.
Od roku 1990 do roku 2005 zvýšily podle Topolánka staré evropské země emise o 3,6 procenta, zatímco nové evropské země snížily ve stejném období emise o 26 procent. "My kjótský protokol plníme na rozdíl od jiných," uvedl.

Senát

3.3.2008

Některé politické strany v Praze již vybraly kandidáty do Senátu
Některé politické strany již mají jasno v tom, kdo se za ně bude v Praze ucházet v podzimních volbách o místo v Senátu. Kandidáty má ČSSD a KSČM, téměř jasno je v ODS. Naopak pražská KDU-ČSL a Strana zelených ještě zvažují, koho do klání vyšlou, vyplývá z ankety ČTK. V Praze se bude na podzim volit ve třech obvodech. V Praze 1 je nyní senátorem Martin Mejstřík (nestraník), v Praze 5 Miroslav Škaloud a v Praze 9 Josef Pavlata (ODS).
Občanské demokraty by měl zastupovat v páté městské části opět Miroslav Škaloud, v Praze 8 poslanec Tomáš Kladívko. V Praze 1 ještě jasno není. Definitivně by se mělo rozhodnout do konce března. Pražští socialisté chtějí mít v Senátu v Praze 1 dětskou alergoložku Blanku Haindlovou, v Praze 5 někdejšího rektora Českého vysokého učení technického Jiřího Witzanyho a v Praze 9 bývalého náměstka ministryně zdravotnictví a nynějšího primáře druhé interní kliniky nemocnice na Bulovce Jiřího Koskubu.
Pražští komunisté chtějí postavit v Praze 1 zastupitelku šesté městské části Dagmar Gušlbauerovou a v Praze 5 stranického funkcionáře Petra Šimůnka. V deváté městské části by je měl v klání zastupovat místní zastupitel Evžen Smrkovský.
Zelení ani lidovci ještě žádné oficiální kandidáty nemají. "Intenzivně o tom diskutujeme," řekl novinářům pražský místopředseda Strany zelených Ondřej Mirovský. Zelené i lidovce teprve čekají primárky v místních organizacích. Lidovci sice okruh možných jmen mají, na zveřejnění to podle místopředsedy pražské KDU-ČSL Martina Plíška není.
Lidovci navíc podle něho sondují u dalších stran, které kandidáty chtějí postavit ony. Z debat by mohly vzejít i vzájemné podpory. Teprve potom se rozhodne, zda lidovci postaví své kandidáty ve všech obvodech, nebo jen v některých, dodal Plíšek.

7.3.2008

Václav Klaus složil prezidentský slib a na dalších pět let se ujal úřadu prezidenta
Václav Klaus se na dalších pět let ujal prezidentského úřadu. Ve Vladislavském sále Pražského hradu složil při společné schůzi obou komor parlamentu ústavou předepsaný slib. Druhý prezidentský mandát Václava Klause potrvá do 7. března 2013.
Šestašedesátiletý Václav Klaus je po Václavu Havlovi druhým prezidentem samostatné České republiky a desátou hlavou státu od vzniku Československa v roce 1918. Václav Havel byl mezi hosty, kteří inauguraci přihlíželi. Ve Vladislavském sále byli kromě poslanců, senátorů a ministrů i další pozvaní - například hejtmani a primátoři, zahraniční diplomaté, zástupci církví a armády, představitelé akademické obce a justice. Do sálu vstupoval Klaus sám za doprovodu slavnostní intrády od Valentina Haussmanna, po složení slibu odcházel po boku manželky Livie za zvuku tradičních fanfár ze Smetanovy Libuše.
Poprvé byl Klaus zvolen v roce 2003, úřadu se tehdy ujal rovněž 7. března. Funkci obhájil v letošním roce 15. února. V příští volbě se o nejvyšší funkci ucházet nemůže. Podle ústavy nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
Složení slibu není jen formální záležitostí. Prezidentského úřadu se totiž každý ujímá právě až v okamžiku, kdy do rukou předsedy sněmovny složí tento slib. Kdyby to neudělal nebo ho složil s výhradou, hlavou státu by se nestal.
Z schůze se podle informací novinářů omluvilo zhruba 30 poslanců, senátorů a členů vlády. Chyběl například i předseda horní komory Přemysl Sobotka (ODS), který je na zahraniční cestě. Na rozdíl od únorové volby hlavy státu, kdy hrála roli jakákoli absence, a účast byla tedy téměř stoprocentní, se již o ničem nehlasovalo a hlavním bodem schůze byl prezidentský slib.
Klaus s rukou položenou na originále české ústavy přečetl slib, který zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." Závazek následně stvrdil podpisem, tentokrát speciálním platinovým perem, který dostal právě pro tuto slavnostní příležitost.
Následovala státní hymna, kterou doprovodilo 21 čestných salv vystřelených z Petřína. Poté Klaus pronesl první projev ve svém druhém funkčním období.
Stejně jako před pěti lety ještě před slibem uctil památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, od jehož narození právě uplynulo 158 let. Na rozdíl od roku 2003 nad Pražským hradem nepřestala vlát prezidentská standarta, neboť své druhé prezidentské období zahájil Klaus v den, kdy jeho první mandát končí - země tak nebyla ani chvíli bez prezidenta.
Po Klausově projevu k zákonodárcům a hostům parlamentní schůze skončila, následovala vojenská přehlídka na třetím hradním nádvoří. K příslušníkům čestné jednotky Hradní stráže a pražské posádky se přidali i vojáci v historických uniformách, které připomněly armádní tradice československých legionářů, první republiky i druhé světové války. K těmto událostem odkazovaly také historické vojenské prapory. Tím se letošní přehlídka lišila od předchozích polistopadových, uvedl Robert Spejchal z Vojenského historického ústavu.
Prezident dále položil květiny k ostatkům svatého Václava ve svatovítské katedrále. Závěr inaugurace se odehrál ve Španělském sále Pražského hradu, kde prezident přijímal při číši vína gratulace od stovek hostů.
Španělský sál byl také místem, kde se odehrála prezidentská volba. První tříkolové klání se konalo 8. a 9. února, druhé pak 15. února. Ve třetím kole druhé volby byl Václav Klaus zvolen, a to hlasy těsně nadpoloviční většiny přítomných. Na Hrad mu pomohly zejména hlasy zákonodárců ODS, strany, která ho do funkce navrhla. Pro staronového prezidenta hlasovala i většina lidovců, dva bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka, dvě senátorky z klubu SNK a ve druhé volbě i Evžen Snítilý, který za to byl vyloučen z poslaneckého klubu ČSSD a pak i ze strany. Socialisté totiž spolu se zelenými, částí KDU-ČSL a většinou nezávislých senátorů podporovali v obou volbách Klausova protikandidáta Jana Švejnara, profesora ekonomie na Michiganské univerzitě.

Zdroj:ČTK