Poslanecká sněmovna

3.9.2007

ČSSD plánuje novelu, která má zachovat pětiprocentní sazbu DPH
Sociální demokracie na přelomu září a října předloží novelu, která má zachovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na úrovni pět procent. Vládní reforma veřejných financí, kterou schválila sněmovna, přitom počítá se zvýšením na devět procent, a to už od ledna příštího roku.
Šéf poslanců ČSSD Michal Hašek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že nejde o "plané politické gesto". Nejsilnější opoziční strana podle Haška udělá maximum pro to, aby její iniciativa byla úspěšná a DPH vztahující se například na potraviny či léky se po Novém roce neměnila.
"Neříkám, že to bude jediná záležitost, kterou by takový návrh zákona obsahoval," řekl Hašek bez dalších podrobností. Vedle toho sociální demokraté chystají ústavní stížnost, v níž chtějí napadnout některé principy reformy.
Sociální demokraté mají spolu s komunisty ve dvousetčlenné sněmovně 98 hlasů, k prosazení svého návrhu na zachování pětiprocentní sazby DPH by tak potřebovali získat několik hlasů z koaličních řad.
Levicová opozice stejně jako odbory tvrdí, že devítiprocentní sazba DPH neúměrně zdraží potraviny, léky, veřejnou dopravu či bydlení. Tím se podle kritiků reformy zhorší už tak tíživá sociální situace hlavně důchodců, rodin s dětmi či zaměstnanců s nízkými a středními příjmy. Vláda ovšem argumentuje propočty, podle nichž si většina lidí po zavedení daňových a sociálních změn polepší. Penzistům podle ministerstva práce a sociálních věcí pokryje zvýšené náklady lednová valorizace důchodů.
Místopředseda ODS a ministr zemědělství Petr Gandalovič v televizní diskusi s Haškem řekl, že všude na světě vlády v podobném stavu veřejných financí seškrtají veřejné výdaje a zvýší daně. Kabinet Mirka Topolánek ale podle něj seškrtal veřejné výdaje a daně snížil, zvedne se pouze snížená sazba DPH.
"Sbližování sazeb DPH je celoevropský trend, takže tady byste fakticky šli proti větru," řekl ministr o návrhu ČSSD. Pokud někdo hodlá snížit daně, musí současně říct, kde vezme chybějící peníze, dodal Gandalovič.

5.9.2007

Podle Bohuslava Sobotky změny finanční reformy neprošly řádně sněmovnou
Senátní tisk návrhu zákona o reformě veřejných financí obsahuje 11 legislativně technických změn, které neprošly řádnou procedurou Poslanecké sněmovny. Na tiskové konferenci v Lidovém domě to řekl místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka s tím, že by měl Senát změny ze zákona vyčlenit, vrátit je sněmovně, která by o nich měla znovu hlasovat.
Předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) výhrady svého stranického kolegy odmítl. Odeslání návrhu zákona do Senátu podle něj bylo v pořádku. Také předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) vyloučil, že by se reformní balík mohl do sněmovny vracet.
Místopředseda ČSSD a předseda rozpočtového výboru sněmovny Sobotka, byl v dolní komoře zpravodajem zákona. Problém vidí v tom, že měl být požádán o souhlas s těmito změnami před odesláním do Senátu, což se prý stalo až den po té, co byl tisk horní komoře odeslán. Bylo tak podle jeho přesvědčení porušeno usnesení sněmovny, které závazně stanoví nutnost souhlasu zpravodaje.
Sobotka uvedl, že tato skutečnost by se mohla stát i součástí ústavní stížnosti na nedávno sněmovnou schválený balík zákonů o reformě veřejných financí, které sociální demokraté chystají. Podotkl ale, že to ještě posoudí právníci.
Podle stanoviska legislativního odboru sněmovny, který novinářům poskytl Vlčkův mluvčí Tomáš Vyšohlíd, není podpis zpravodaje s legislativně technickými úpravami nutný. Vyplývá to údajně z dřívějšího rozhodnutí Ústavního soudu. Konečné legislativně technické redakční úpravy textu návrhu zákona jsou podle soudu nezbytné pro konečné zpracovávání předlohy. Toto rozhodnutí podle sněmovní legislativy ruší usnesení Poslanecké sněmovny, na které se Sobotka odvolává.
Vlček zdůraznil, že sněmovní legislativní odbor v návrhu zákona udělal pouze legislativně-technické opravy, které mají zákon učinit srozumitelným a jeho věcný obsah nijak nemění. Případů, kdy tyto formální změny zpravodaj před odesláním návrhu nepodepsal, podle něj bylo v minulosti několik a nebyl důvod kvůli tomu zákony ze Senátu vracet. "Nechtěl jsem tento návrh zdržovat a odeslal jsem ho. Je to běžná praxe a nevidím důvod, aby něco bylo zpochybněno," řekl novinářům.
"Neexistuje technika na to, abychom vrátili zpět zákon, protože mě ho poslal předseda Poslanecké sněmovny přesně tak, jak říká jednací řád a legislativně-technické změny se běžně upravují," doplnil jej šéf Senátu. Sociální demokraté podle něj pouze hledají "fintu," jak vládní reformní balík zdržovat.

Zákon o vztazích Poslanecké sněmovny a Senátu má být připraven do konce roku
Zákon, který by upravoval vzájemné vztahy Poslanecké sněmovny a Senátu, má být připraven do konce roku. Dohodli se na tom předsedové obou komor parlamentu Miloslav Vlček (ČSSD) a Přemysl Sobotka (ODS). Existenci tohoto zákona už téměř 15 let předpokládá ústava. Poslanci a senátoři se ale zatím na jeho znění nebyli schopni dohodnout.
"Chceme, aby Poslanecká sněmovna a Senát připravily obecný stykový zákon, aby do konce roku byl předložen do Poslanecké sněmovny," řekl novinářům Vlček. "Chceme tu nejrychlejší cestu, protože oba nás mrzí že vlastně 11 let, co existují dvě komory vlastně není naplněna ústava," uvedl Sobotka. Návrh zákona mají zpracovat sněmovní podvýbor pro jednací řád a senátní komise pro ústavu a parlamentní procedury.
Ústava předjímá vznik zákona "o styku obou komor mezi sebou jakož i navenek". O jeho přípravě hovořili zástupci parlamentu prakticky po každém společném jednání, avšak většinou bez hmatatelného naplnění těchto příslibů. Přípravu zákona se pokoušela v minulosti iniciovat hlavně senátní ústavní komise, ale bez úspěchu. "Poslanecká sněmovna prostě nemá pocit, že ke svému životu stykový zákon potřebuje," řekl k tomu před třemi lety tehdejší senátor Pavel Janata.
Jedna verze stykového zákona vznikla na základě spolupráce poslanců a senátorů již koncem 90. let, ale nikdy nebyla podrobně projednána. Zákon měl například přesně vymezit volbu prezidenta, která se zatím podle ústavy řídí jednacím řádem sněmovny, nebo podmínky pro hlasování ve sněmovně v případě ústavního zákona vráceného Senátem. Zákon měl také zrychlit legislativní proces vznikem společných pracovních komisí. Jasno měl vnést také do toho, jak postupovat v případě, kdy se k poslancům Senátem vrácený zákon dostane až po volbách, tedy když je politické složení dolní komory jiné, než jaké bylo v době schvalování znění předlohy.

Společná komise k volbě prezidenta má vzniknout do listopadu
Společná volební komise Poslanecké sněmovny a Senátu, která bude organizovat prezidentské volby, vznikne v říjnu či listopadu. Novinářům to řekl předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) po setkání se šéfem horní komory Přemyslem Sobotkou (ODS).
"Musíme zvolit své zástupce do společné volební komise, aby poslanci a senátoři mohli podávat nominace," uvedl Vlček. Potvrdil, že chce společnou schůzi obou komor k volbě hlavy státu svolat nejpozději na 8. února příštího roku. O měsíc později prezidentovi Václavu Klausovi, který usiluje o znovuzvolení, skončí jeho nynější funkční období.
Pouze společná komise bude oprávněna shromažďovat návrhy kandidátů na prezidenta a vyhodnocovat, zda kandidáti splňují všechny předpoklady. Při vlastní volbě, která bude pravděpodobně znovu tajná, bude tato komise vydávat poslancům a senátorům hlasovací lístky, sčítat hlasy pro kandidáty a oznamovat a potvrzovat oficiální výsledky voleb. Každého kandidáta může navrhnout nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Nominace mohou předkládat nejpozději 48 hodin před samotnou volbou.
Volba prezidenta má jasně stanovená pravidla. Volba má nejvýše tři kola. V prvním se stane hlavou státu kandidát, který by dostal nejméně 101 hlasů ve dvousetčlenné sněmovně a alespoň 41 hlasů v Senátu, který má 81 členů. Ve druhém kole by k vítězství stačil zisk nadpoloviční většiny hlasů přítomných zákonodárců v každé z komor. Ve třetím kole se hlasy poslanců a senátorů sčítají a prezidentem by se mohl stát ten, kdo by dostal nadpoloviční většinu hlasů.
Kdyby nikdo z kandidátů nedostal potřebný počet hlasů ani v jednom kole, prezidentem by nebyl zvolen nikdo. Volba by se pak musela opakovat a volební komise by před jejím zahájením znovu shromažďovala nominace. Přihlášeni by mohli být jak neúspěšní kandidáti z první volby, tak nováčci. Při posledních volbách byl Václav Klaus zvolen až ve třetím kole třetí volby.
Nyní je stále jediným kandidátem, opět ho hodlá navrhnout ODS. Je nejsilnější stranou ve sněmovně a v Senátu má dokonce nadpoloviční většinu, dohromady má 122 zákonodárců. To staví Klause do role favorita, protože při třetím volebním kole by při účasti všech poslanců a senátorů potřeboval už jen dalších 19 hlasů. Podporu mu již vyjádřili někteří senátoři mimo ODS. Ostatní strany své případné nominace zatím projednávají a uvažují i o navržení společného kandidáta, který by byl schopen Klausovi konkurovat. Pokud se nedohodnou, přinejmenším ČSSD v říjnu zřejmě představí vlastního kandidáta.

6.9.2007

Termín schůzky ohledně evropských vzdělávacích programů je zatím neznámý
Koaliční lídři se dosud nedohodli na termínu schůzky nad tématem čerpání peněz ze vzdělávacích evropských fondů. K jednání vyzvala takzvanou koaliční devítku ve středu místopředsedkyně školského sněmovního výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Není spokojena s návrhem ministryně školství Dany Kuchtové (SZ), aby o části peněz spolurozhodovala agentura zřízená ministerstvem průmyslu a obchodu CzechInvest. Kuchtová by podle Šojdrové kvůli chybě měla uvažovat o rezignaci.
Předseda lidovců a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek dodal, že Šojdrové výhrady se netýkají pouze evropských fondů a CzechInvestu, ale celkového stavu zajištění budoucí práce ministerstva na čerpání evropských peněz. O problému ve středu mluvil s Kuchtovou na jednání vlády. "Souhlasil jsem s částečným zapojením CzechInvestu, ale s výhradami," uvedl s tím, že hlavní je nezdržet přípravu programů a tím i možnost peníze čerpat.
"Jsme připraveni jednat o evropských fondech, schůzka zatím svolána nebyla. Rozhodně ale nebudeme jednat o odvolání ministryně Kuchtové," řekl novinářům šéf zelených a vicepremiér Martin Bursík s tím, že o to Šojdrová ani nepožádala.
Šojdrová má podle Čunka právo požádat o jednání koalice, protože ale jde o devět lidí, je těžké najít termín vyhovující všem. Když se setkání neuskuteční tento týden, bude v týdnu příštím, soudí šéf lidovců. K tomu, zda by měla Kuchtová odstoupit, se Čunek odmítl vyjádřit. Problém, který je třeba vyřešit, považuje nicméně za velký. Bývala ministryně školství Miroslava Kopicová, která označovala za svého působení operační programy za prioritu, věří, že se problémy podaří vyřešit. "Myslím, že se podaří ten spor, který se rozhořel, uhasit," řekla ředitelka Národního vzdělávacího fondu s tím, že už se s Kuchtovou setkala a navrhla jí řešení.
Spory se vedou o program Vzdělávání pro konkurenceschopnost v objemu 59 miliard korun. Kopicová řekla, že pokud by měl být CzechInvest kromě krajů a ministerské agentury CERA (Czech Education and Research Agency) dalším implementačním orgánem, musel by se program změnit a znovu poslat Evropské komisi, která jeho původní podobu nyní projednává. Netroufá si však odhadnout, jaké zdržení by to znamenalo.
Druhou možností prý je, že CzechInvest nebude přímo v implementační struktuře, ale bude ministerstvu školství pomáhat s programem jinou formou, třeba technickou pomocí. Kopicová by dala přednost této variantě.

Senát

4.9.2007

Prezident navrhl do rady ústavu pro studium totalitních režimů Naděždu Kavalírovou
Prezident Václav Klaus navrhl za členku rady Ústavu pro studium totalitních režimů předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždu Kavalírovou. Novinářům to řekl předseda senátní volební komise Josef Pavlata (ODS). Kavalírová tak získala už druhou nominaci, v předcházejících dnech ji navrhli i političtí vězni.
Ústav se bude zabývat obdobím komunismu a nacistické okupace. Jeho sedmičlenná rada, kterou bude Senát vybírat zřejmě na přelomu října a listopadu, má mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování i odvolání jeho ředitele.
Kandidáty do rady kromě prezidenta navrhují ještě Poslanecká sněmovna a sdružení odbojářů nebo politických vězňů či občanská sdružení a společnosti, které se věnují zkoumání historie, archivnictví, vzdělávání nebo ochranou lidských práv. Z návrhů těchto uskupení Senát vybere čtyři členy rady, další dva z kandidátů sněmovny a jednoho z prezidentských nominací.
Pavlata uvedl, že Klaus navrhl pouze Kavalírovou. Neočekává se proto, že by prezident dodatečně nominoval ještě další kandidáty. Předsedkyně Konfederace politických vězňů Kavalírová byla v roce 1956 souzena ve vykonstruovaném procesu za vlastizradu, velezradu a špionáž. Zasloužila se mimo jiné o řešení otázek odškodnění politických vězňů, za svou činnost za komunismu byla již v minulosti několikrát oceněna.
Kromě Kavalírové navrhla konfederace do rady ještě člena svého předsednictva Čestmíra Čejku. Byl rovněž politickým vězněm v 50. letech; soudili ho v souvislosti s procesem Milady Horákové, i jemu hrozil trest smrti. Patří k nejvýraznějším zastáncům postavení komunistické strany mimo zákon.
V předchozích týdnech byli do rady navrženi Českým svazem bojovníků za svobodu bývalá poslankyně za KSČM Jitka Gruntová, která členkou strany ale nebyla, a novinář Petr Žantovský, kterého nominovalo Masarykovo demokratické hnutí. Svaz Slováků v ČR navrhl svého dlouholetého předsedu a někdejšího federálního poslance Jána Mlynárika. Pozdějšímu signatáři Charty 77 ale možné zvolení překazí jeho dřívější členství v KSČ. Zákon vylučuje, aby v radě mohl být někdo, kdo byl od února 1948 do února 1990 členem nebo kandidátem komunistické strany.
Nominace bude možné předkládat ještě zhruba do poloviny října. Poslanecké kluby mají své kandidáty na nominaci sněmovně dodat do 14. září.

Senátoři KDU-ČSL podle svého místopředsedy podpoří vládní reformu
Senátoři vládní KDU-ČSL pomohou schválit vládní návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, míní místopředseda jejich klubu Josef Vaculík. Neočekává, že by některý z členů klubu hlasoval podobně jako lidovecký poslanec Ludvík Hovorka, který zvedl ruku proti záměrům kabinetu.
"Neočekávám žádné napětí v této záležitosti, předpokládám poměrně hladké schválení," řekl  novinářům Vaculík. Lidovci se tak připojí k ODS, která má v horní komoře nadpoloviční většinu. Senát má zákon, který mění daňový systém, zavádí poplatky ve zdravotnictví a škrtá v některých sociálních dávkách, schvalovat za dva týdny. Navrhované změny jsou podle kabinetu prvním krokem reformy veřejných financí.

5.9.2007

Předsedové parlamentu budou při předsednictví v EU jednotní
Senát a Poslanecká sněmovna budou koordinovat své aktivity v rámci českého předsednictví v Evropské unii tak, aby český parlament i vláda vystupovaly jednotně. Na schůzce se na tom dohodli předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) a šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS).
"Dohodli jsme se, že v rámci předsednictví budeme vystupovat jako parlament České republiky, budeme sjednocovat ty aktivity, že nebudeme dělat žádné truc akce jedna komora ani druhá," řekl novinářům Sobotka. Vlček uvedl, že se předsedové parlamentu budou kvůli předsednictví pravidelně scházet. "Na další schůzku bude přizván místopředseda vlády Alexandr Vondra (ODS), kde už budeme koordinovat další kroky, tedy nejen mezi sněmovnou a Senátem, ale i sněmovnou a vládou," dodal.
Sobotka zdůraznil, že parlamenty mají v Evropské unii stále větší význam. "Role parlamentů je v této chvíli v celé Evropské unii postavena o několik etáží výše, než to bylo. My dva to chceme za své komory udržet, ale přitom to chceme koordinovat," řekl. Předsednictví v Radě EU čeká Českou republiku v roce 2009. Role parlamentu může spočívat například v tom, že bude pořádat společná jednání parlamentních výborů či zasedání předsedů zákonodárných orgánů evropské sedmadvacítky.
Hlavním mottem českého předsednictví bude Evropa bez bariér. Mezi vládou zamýšlené priority patří především posilování konkurenceschopnosti, deregulace, důraz na čtyři základní svobody unie - tedy svobodu pohybu osob, služeb, kapitálu a zboží - a prosazování liberální obchodní politiky. Dalšími prioritami má být udržitelná a bezpečná energetika. Hlavní rámec priorit bude nicméně tvořit "zděděná" agenda včetně revize rozpočtové politiky EU a reformy společné zemědělské politiky.
ČSSD vládní přípravy kritizuje, vytýká kabinetu i personální politiku včetně rozhodnutí předčasně vystřídat českého velvyslance při EU Jana Kohouta. Má odejít už koncem roku, ačkoli měl původně ve funkci zůstat zhruba o půl roku déle.

Zdroj:ČTK