Poslanecká sněmovna

5.11.2007

Poslanci se budou zabývat novelou zákona o prodeji státní zemědělské půdy
Spekulacím při prodeji státní zemědělské půdy má zabránit novela zákona, kterou se na některé z příštích schůzí bude zabývat Poslanecká sněmovna. Novela zájemcům o půdu ukládá, aby složili kauci ve výši pěti procent z minimální ceny prodávaných pozemků, nejméně však 5000 korun. Pokud se ale zájemce s nejvyšší nabídkou rozhodne, že pozemky nekoupí, kauce mu propadne a stane se příjmem Pozemkového fondu.
Pokud vítěz výběrového řízení na prodej půdy odstoupí, fond už také nebude oslovovat další zájemce, ale prodej ukončí. Cílem je zabránit tomu, aby smluvení uchazeči v pořadí podle nabídnutých cen spekulativně stahovali své nabídky. Stát by pak nemusel prodávat půdu za nevýhodnou cenu zájemcům s nízkou nabídkou.
Nové ustanovení se týká prodejů státní půdy podle zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků ve vlastnictví státu. Ten mimo jiné stanoví, komu lze půdu prodat. Pokud se ozve víc zájemců, fond je vyzve, aby nabídli cenu za pozemek, a poté podle zákona prodá půdu nejvyšší nabídce. Ostatním uchazečům vrátí složené kauce.
Návrh opatření proti spekulantům s půdou představil ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) sněmovnímu zemědělskému výboru již začátkem října. Je pod ním, ale jako poslanec, také podepsaný spolu s dalšími členy zemědělského výboru, z nichž někteří se na vypracování novely rovněž podíleli. Místopředsedové výboru Michal Hašek (ČSSD) i Pavel Kováčik (KSČM) již oznámili, že novelu podpoří. Předkladatelé dále navrhují, aby s ní sněmovna souhlasila ve zrychleném režimu již v prvním čtení.

7.11.2007

Poslanci podpořili návrhy rozpočtů sněmovny, Senátu i prezidenta
Sněmovní rozpočtový výbor podpořil návrhy rozpočtů Poslanecké sněmovny, Senátu i Kanceláře prezidenta republiky. Poslanecká sněmovna tak bude mít pro příští rok k dispozici přes 1,2 miliardy, Senát 604,5 milionu a prezidentská kancelář přes 438 milionů korun. Sněmovna v příštím roce pořídí mimo jiné nový kamerový systém, Senát kromě jiného nakoupí nové automobily.
Ve srovnání s navrhovaným rozpočtem na letošní rok si sněmovna polepší o 92 milionů korun, Senát dostane o 42 milionů korun víc. Kancelář prezidenta naproti tomu přijde proti letošnímu roku o 18 milionů korun.
Celý navrhovaný rozpočet na příští rok počítá s výdaji 1,107 bilionu korun. Nyní ho projednávají výbory, koncem listopadu ho čeká druhé čtení a jako celek ho budou poslanci schvalovat začátkem prosince.
Na plat prezidenta republiky je vyčleněno téměř 2,5 milionu korun, na náhrady a výdaje spojené s výkonem této funkce zhruba 2,3 milionu korun. Dalších 1,2 milionu je určeno na rentu pro bývalého prezidenta. Bývalí čeští prezidenti dostávají podle zákona 100.000 korun měsíčně, polovinu jako rentu a druhou polovinu na výdaje spojené s provozem kanceláře. Zákon se zatím týká pouze Václava Havla.
Pokud by však nynější prezident Václav Klaus v příštím roce nebyl opět zvolen, měla by republika dva bývalé prezidenty. Člen rozpočtového výboru a zpravodaj k této rozpočtové kapitole poslanec Michal Doktor (ODS) soudí, že v takovém případě by bylo nutno tuto kapitolu dodatečně upravit. Podle něj však nejde o tak velkou změnu v rozpočtu, aby bylo nutné přijímat rozpočtové opatření. "V tuto chvíli se uvažuje s výplatou pouze jedinému bývalému prezidentovi," uvedl ČTK a deníku Právo.
Sněmovna bude mít v rozpočtu na příští rok 43 milionů korun na investice, na běžné výdaje 1,163 miliardy korun. "Je to návrh kompromisní, k němuž jsme dospěli po několikerém jednání s ministerstvem financí," uvedl kancléř sněmovny Petr Kynštetr. Z peněz na investice půjdou například čtyři miliony korun na nový kamerový systém do jednacího sálu, zhruba deset milionů bude stát obnova klimatizace.
Na druhé straně se předpokládá, že výnosy z provozu stravovacích zařízení sněmovny vzrostou o téměř dvě pětiny na 16,4 milionu korun. "Předpokládám, že to bude zabezpečeno zřejmě spíše zvýšením cen," podotkl zpravodaj Pavel Hrnčíř (ODS).
Dalším výdajem, který bude muset sněmovna hradit ze svého rozpočtu, budou náklady na prezidentskou volbu. Pro návrh rozpočtu sněmovny nakonec zvedli ruku všichni přítomní členové výboru.
Senát chce v příštím roce investovat například do účinnější kontroly vstupu do svého sídla, vzduchotechniky nebo lepší požární signalizace. Na zahraniční cesty senátorů bude mít stejně peněz jako letos - 19 milionů.
Vedoucí Kanceláře Senátu František Jakub musel poslancům vysvětlovat, proč výdaje v přepočtu na jednoho senátora činí téměř 7,5 milionu korun, zatímco na jednoho poslance stačí 6,3 milionu. Tento rozdíl podle něj vyplývá z jinak koncipované budovy horní komory parlamentu, která vyžaduje vyšší náklady. Například jen stálé náklady na údržbu Valdštejnské zahrady si vyžadují ročně tři až pět milionů korun. "Jsou fixní náklady, které jsou neměnné, které jedna komora má, druhá je nemá. Já to srovnání opravdu nemohu přijmout," reagoval.
Více než 6,5 milionu vynaloží Senát na obnovu vozového parku. Podle Jakuba nakoupená nová auta nahradí vozy pořízené v roce 2001 a dříve.

8.11.2007

Sněmovní výbor nepodpořil rozpočet  ministerstva obrany, změny nenavrhl
Návrh rozpočtu ministerstva obrany na příští rok nedostal podporu sněmovního branného výboru. Koaliční poslanci ve výboru sice pro návrh hlasovali, bez opozice, která se hlasování zdržela, ale neměli sílu doporučující stanovisko k rozpočtu prosadit. Žádné změny v rozpočtové kapitole ministerstva obrany výbor nenavrhl. Jeho stanovisko je jen doporučující, definitivně o rozpočtu rozhodne Poslanecká sněmovna.
"Je to kvůli netransparentnosti rozpočtu a také nás nepřesvědčili, že ten rozpočet odpovídá cílům, které jsou stanoveny v koncepci Armády České republiky," řekl novinářům místopředseda výboru za ČSSD Antonín Seďa. Nelíbí se mu například to, že ministerstvo chce rušit některé záchranné prapory, systémové kroky směrem k transformaci armády podle něj ale v návrhu rozpočtu chybí.
Sociální demokraté vládě vytýkají také to, že má příliš ambiciózní plány zahraničních operací. "Máme schvalovat zahraniční mise, kde 700 milionů korun vlastně není v současné době kryto," řekl Seďa. Ministryni obrany Vlastě Parkanové také vyčetl, že s výborem pro obranu málo komunikuje. Parkanová rozpočet před poslanci obhajovala, zúčastnila se ale jen části jednání.
Rozpočet armády pro příští rok by měl podle návrhu ministerstva financí činit 54,195 miliardy korun. Je to sice téměř o miliardu více než letos, avšak ve vztahu k HDP je to méně (1,46 HDP na příští rok oproti letošním 1,56 procenta). Parkanová při nástupu do funkce prosazovala to, aby výdaje ze státního rozpočtu neklesaly pod hranici 1,55 procenta HDP. Při sestavování rozpočtu však podle ní zvítězil kompromis mezi zájmy různých resortů.
K hospodaření armády měli některé výhrady i koaliční poslanci. Místopředseda výboru za ODS Michael Hrbata se například pozastavil nad tím, že se armáda chystá v příštím roce utratit dalších 50 milionů korun za údržbu letounů L-159, které nepoužívá a již několik let se je snaží neúspěšně prodat. Otázkou podle poslance je, zda by nebylo lepší se letounů raději za každou cenu zbavit.
Náměstek ministryně obrany Martin Barták poslancům řekl, že peníze na údržbu letounů L-159 jsou nutné k tomu, aby dále zůstaly prodejné. Úplně je "odepsat" by podle něj byla hrubá chyba, protože šance na jejich prodej prý stále trvá. Zájem o L-159 projevily v poslední době například Nigérie nebo Gruzie. Ani jedna z těchto zemí ale podle Bartáka teď není pravděpodobným kupcem. Ve hře je podle něj například Bolívie či Indonésie.
Hrbata se zajímal také o to, zda může do rozpočtu armády přinést nějaké peníze případné penále pro rakouskou firmu Steyer, která zřejmě armádě včas nedodá obrněné transportéry. "Penalizace je mizivým přínosem do státního rozpočtu," reagoval Barták.
Poslanci měli některé výhrady také k tomu, jak hospodaří vojenské nemocnice. Nedostatky v řízení vojenského zdravotnictví zjistil letos i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Barták poslancům řekl, že ministerstvo obrany nechce vojenské zdravotnictví úplně "zlikvidovat", některými změnami ale pravděpodobně projde.

Senát

5.11.2007

Usilovat o znovuzvolení plánuje za rok polovina ze 27 senátorů
Usilovat o znovuzvolení chce za rok nejméně polovina z 27 senátorů, kterým počátkem listopadu 2008 skončí jejich funkční období. ODS bude v příštích volbách obhajovat vítězství v devíti obvodech, ČSSD v sedmi, KDU-ČSL ve třech a SNK ED ve dvou. Ve zbývajících obvodech před pěti lety zvítězili zástupce KSČM a nestraníci, kteří většinou kandidovali s podporou menších politických uskupení.
Prodloužit si senátorský mandát chtějí například šéfka senátorů ČSSD Alena Gajdůšková, odborářský předák Milan Štěch (ČSSD) nebo předseda výboru pro veřejnou správu Ivo Bárek (za ČSSD). Za ODS se do voleb opět chystají předseda i místopředseda hospodářského výboru Ivan Adamec a František Kopecký, místopředseda ústavně-právního výboru Jaromír Volný a prorektor ostravské univerzity Václav Roubíček.
Kandidovat znovu chtějí také místopředseda senátorů KDU-ČSL Josef Vaculík, jejich další místopředseda Milan Špaček však ne. Obhajovat svůj mandát pravděpodobně nebude ani místopředseda horní komory Jan Rakušan (ČSSD). "Dovolím si ponechat tuto otázku bez komentáře," uvedl na dotaz, jaké jsou důvody jeho rozhodnutí. Zatím rozhodnut není předseda senátního školského a kulturního výboru Karel Barták, který byl už dvakrát zvolen jako nezávislý kandidát a nyní je členem klubu KDU-ČSL. Podle něj "bude záležet hlavně na zdraví".
O opětovné zvolení se naopak pokusí určitě šéf klubu SNK Josef Novotný (SNK ED) a další dva členové této frakce - předseda senátní krajanské komise Josef Zoser (Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst) i šéfka komise pro rozvoj venkova Václava Domšová (za SNK ED). "Od rozdělané práce se neutíká," uvedla. Jejich případný neúspěch by asi znamenal zánik klubu, který je se šesti členy početně nejmenší senátorskou frakcí.
Podobné potíže by mohl mít i Klub otevřené demokracie (KOD), kde mandát končí třem ze sedmi členů. Podle zákona musí být senátorský klub nejméně pětičlenný. Obě frakce už po loňských senátních volbách vyjednávaly o sloučení, avšak neúspěšně. KOD sdružuje především nestraníky, kteří byli zvoleni za menší pravicová uskupení.

7.11.2007

Švejnar oznámí rozhodnutí kandidovat pravděpodobně až v prosinci
Ekonom Jan Švejnar je po setkání se senátory nakloněn tomu přijmout kandidaturu na prezidenta. Definitivní rozhodnutí ale oznámí možná až počátkem prosince. Chce vyčkat na rozhodnutí parlamentních frakcí, které mu podporu zatím nepřislíbily. Řekl to novinářům po debatě s jedenáctkou senátorů ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a z Klubu otevřené demokracie, kterou uspořádali sociální demokraté.
"Na základě tohoto setkání jsem velice pozitivně orientován, a tudíž bude záviset na těch dalších klubech, jak se poradí a jak se rozhodnou," uvedl Švejnar na dotaz, zda je nyní víc kandidatuře nakloněn. Chce klubům poskytnout čas na to, aby se mohly rozhodnout a byly si jisty tím, co chtějí. "V tomto smyslu na ně nevytvářím jakýkoli tlak," dodal. ČSSD na setkání pozvala všechny senátorské frakce. Nepřišli jen zástupci ODS a SNK.
Švejnarovi nabídla nominaci ČSSD spolu s většinou senátorů z klubu SNK a Klubu otevřené demokracie. Sociální demokraté chtějí profesora ekonomie na Michiganské univerzitě navrhnout jako společného kandidáta v případě, pokud mu do 8. prosince vyjádří podporu další parlamentní strany. O jeho podpoře uvažují KSČM a KDU-ČSL, jejíž senátoři si asi Švejnara pozvou ještě na své separátní jednání; s lidoveckými poslanci se Švejnar setkal již minulé úterý. Senátorský klub ODS, který je v horní komoře v nadpoloviční většině, má ale podle svého předsedy Jiřího Stříteského jiného kandidáta - prezidenta Václava Klause. Přesto by se chtěl Švejnar sejít i s občanskými demokraty.
Švejnar v debatě se senátory tlumočil své názory na roli České republiky v zahraniční politice, na soudnictví, korupci, amnestii či referendum. K němu by se podle Švejnara mělo přistupovat uvážlivě, neboť lidé si v plebiscitu často nemusí uvědomit důsledky svého rozhodování. Referendum by nepoužil v otázkách národní bezpečnosti, neboť řadoví občané by nemohli mít pro své rozhodování takové informace jako zákonodárci.
Zákony by podle Švejnara měly být připravovány pořádně, aby mohly tvořit silný a vnitřně konzistentní právní systém. Uvedl, že nemá význam otevírat otázku poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše, neboť by to znamenalo otevírat celou druhou světovou válku. Švejnar je také pro brzké zavedení eura. "Bylo by pro nás prospěšné vstoupit (do eurozóny) dříve nežli později," uvedl s poukazem na zájem českých výrobců a vývozců.
Podle Švejnara je třeba začít uvažovat také o tom, za jakých podmínek by bylo možné KSČM učinit státotvornou stranou a případně jí i umožnit vstup do vlády, musel by pro to ale být společenský konsensus. "Myslím, že bychom měli začít uvažovat směrem do budoucna, co by to znamenalo, za jakých podmínek a kdy by se k něčemu takovému mohlo dojít," řekl Švejnar. Konkrétní podmínky, které by podle něj musela komunistická strana "vnitřně splnit, ale neuvedl.
Je důležité spíš to, co člověk dokáže, než to, kde sedí," uvedl v souvislosti s tím, že většinu života tráví ve Spojených státech. V Česku je v průměru jeden týden v měsíci.
Česká republika má podle Švejnara potenciál k tomu, aby se znovu stala morálním, demokratickým a ekonomickým lídrem, jakým bylo Československo v době mezi světovými válkami. Nejlepší způsob, jak ve světě prosazovat národní zájmy, vidí Švejnar v aktivní roli v rámci EU a ve spoluvytváření její politiky. "Nejsme Norsko, nejsme Švýcarsko, to znamená nemáme ropu, nemáme tajné bankovnictví," uvedl. Podmínkou je podle něj také to, aby čeští představitelé vystupovali jako jeden tým a povznesli se nad rivality. Jako prezident by chtěl "sloužit své rodné zemi tím, že bych se stal součástí opravdu dobře skloubeného sehraného týmu, který by tuto zemi posunul razantně dopředu".

Zdroj:ČTK