Poslanecká sněmovna

6.2.2007

Sněmovna zamítla senátní návrh ohledně propadlého dědictví
Poslanecká sněmovna zamítla senátní návrh, podle kterého měly obce snadněji získávat od státu nezděděné nemovitosti po svých obyvatelích. Zamítnutí předlohy navrhl ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Mimo jiné poznamenal, že návrh bezdůvodně omezuje vlastnické právo státu ve prospěch obcí.
O stejné novele jednala sněmovna již před parlamentními volbami. Proti předloze se loni v červenci postavila tehdejší vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). Kabinet se obával, že obce by pak měly zájem jen o výnosný majetek, dluhy by ale zůstaly státu.
Zastánci novely však tvrdí, že nyní je převod majetku zdlouhavý a často vede k tomu, že neobývané objekty chátrají. Nakonec se musí nákladně opravovat nebo dokonce zbourat. V novele zákona o majetku republiky proto navrhli, aby se proces nakládání s nemovitostmi, byty a nebytovými prostory, které připadly státu v důsledku smrti jejich majitele bez dědice, maximálně zefektivnil a zrychlil formou bezodkladného převodu na příslušnou obec.
"Stávající převod majetku je zdlouhavý a často vede k tomu, že například neobývané objekty zchátrají natolik, že obce jen hyzdí a nezřídka je devastace objektů nebo prostor natolik rozsáhlá, že vede až k nutnosti jejich generální rekonstrukce, případně i zbourání," napsali předkladatelé v důvodové zprávě.

Zrušení ministerstva informatiky je ve sněmovně před schvalováním
Vládní návrh na zrušení ministerstva informatiky míří ve sněmovně k rozhodujícímu hlasování. Kompetence ministerstva mají podle kabinetu přejít na resorty vnitra, průmyslu a obchodu a místního rozvoje. Nyní úřad pracuje samostatně pod řízením ministra vnitra. Poslanci vládní návrh hladce projednali ve druhém čtení. První vláda Mirka Topolánka (ODS) původně zamýšlela zrušit ministerstvo již ke konci minulého roku. S žádostí o zrychlené schválení návrhu ale ve sněmovně v listopadu neuspěla. Proti se postavili poslanci ČSSD a KSČM. Mimo jiné jim vadilo, že do struktury ministerstev chce zasahovat vláda, která tehdy neměla důvěru sněmovny.
Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) apeloval na poslance, aby návrh podpořili a dále neprodlužovali nejistotu zaměstnanců v resortu informatiky. "Byl bych nerad, kdybychom o ty lidi přišli. Pokud ale nebudou mít jasné záruky, že mohou přejít na příslušná místa například na ministerstvu vnitra, tak skončí v soukromých firmách," řekl.
Podle vlády je samostatné ministerstvo informatiky slabé. Lepší prosazení záměrů státu v informatice by podle kabinetu zajistilo převedení agendy v elektronické veřejné správě pod ministerstvo vnitra, telekomunikacích a poštách pod ministerstvo průmyslu a veřejných dražbách na ministerstvo pro místní rozvoj. Zrušení ministerstva doporučil sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Hospodářský výbor se na stanovisku neshodl. Podle jeho předsedy Oldřicha Vojíře (ODS) mírně převažoval názor, že by část agendy mělo místo ministerstva průmyslu a obchodu převzít ministerstvo dopravy.

Velký pátek státním svátkem nebude, spor o MDŽ v Poslanecké sněmovně
Velikonoční Velký pátek se zatím nestane státním svátkem, a počet volných dnů se tedy nerozšíří. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna. Zejména hlasy ČSSD a KSČM těsně zamítla senátní návrh na zařazení Velkého pátku mezi svátky. Spoluautor novely, senátor Martin Mejstřík (za Cestu změny), ji chce ale brzy předložit znovu.
Horní komora také neúspěšně navrhovala vypustit Mezinárodní den žen (MDŽ) ze seznamu významných českých dnů. Právě tato pasáž novely se stala nejspornějším místem. Podobné to bylo loni před volbami, kdy sněmovna projednávala stejný senátní návrh. Zatímco levicovým poslancům vyškrtnutí MDŽ vadí, podle pravicově laděného Senátu je tento den zprofanovaný z komunistické éry.
Miroslav Grebeníček (KSČM) soudí, že jeho zrušení by bylo v rozporu s potřebou "zápasu o emancipaci žen". Mejstřík v rozpravě prohlásil, že komunisté by neměli poučovat o rovnoprávnosti. "Dámy a pánové komunisté, držte se zpátky, radši mlčte," řekl. Právě komunisté podle něj udělali z MDŽ "prázdnou slupku". Šéf klubu KSČM Pavel Kováčik mu pak vyčetl, že se chová, jako kdyby upíral jiným právo na názor. "Hle demokrat jak vyšitý. Napadlo mě přirovnání - jakýsi Brouk Pytlík demokracie," dodal. Grebeníček odpověděl aforismem: "Klerikální politik slovy tone v dobru, pod jazykem ukrývá inkviziční kobru". Mejstříkova slova vyprovokovala i bývalého ministra kultury Vítězslava Jandáka (ČSSD), který se řečnicky zeptal, jestli budou zrušeny i automobily Tatra, v nichž také jezdili komunisté, a salám Vysočina, který i komunisté jedli. Petr Bratský z ODS ho potom vyzval, aby se nechoval jako herec, ale jako politik. Jandák mu od řečnického pultu vzkázal, ať se o něj nestará.
Ve sněmovně se tak nakonec víc debatovalo o MDŽ než o Velkém pátku. Návrh na jeho zařazení mezi státní svátky však někteří levicoví poslanci kritizovali, upozorňovali mimo jiné na to, že Česká republika je sekulární stát. Kritici argumentují i tím, že další státní svátek by nepříznivě dopadl na ekonomiku, obhájci novely to odmítají. Hlavně ale připomínají, že Velký pátek je součástí nejvýznamnějších církevních svátků, Velikonoc. "Jsem velmi zásadně pro to, abychom se vrátili ke staré tradici a Velký pátek zavedli jako svátek ... Je to svátek naší sebereflexe," uvedl například Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Mezi státem uznanými svátky má Velký pátek řada zemí, například Británie, Irsko a Španělsko a skandinávské země. Z českých sousedů světí Velký pátek v Bavorsku a na Slovensku, ne však v Rakousku a Polsku. Dánsko a Norsko mají naopak volný i Zelený čtvrtek. O Zeleném čtvrtku hovořil i sociální demokrat František Bublan. "Pokud chceme to velké církevní období současně udělat státním svátkem, tak to udělejme i se Zeleným čtvrtkem, protože to k tomu nutně patří," míní.
Loni Senát předložil poslancům stejnou novelu a tehdy ji poslanci vrátili horní komoře k dopracování. V minulé dolní komoře měly ČSSD a KSČM pohodlnou většinu.
Mejstřík novinářům řekl, že příští novela by se už měla soustředit na Velký pátek, přiřazení MDŽ podle něj předloze uškodilo. "Debaty se míchaly a někteří poslanci neměli jistotu, že tam MDŽ zůstane," uvedl. Nesdílí ale názory některých zákonodárců, že novele uškodil i on, a to svými argumenty. "Nevím, jak dlouho budu senátorem, ale pevně věřím, že se jednoho dne dočkám, že tady nebudou komunisté a konečně to projde," dodal. Komunisty nepokládá za demokraty a partnery. Na námitku, že proti byli i lidé z jiných stran, řekl: "Ostatní neposlouchali. A i sociální demokracie má problém ve vlastních řadách".
Česká republika bude mít tedy i po dnešku 13 státních svátků nebo volných dnů, stejně jako třeba Dánsko, Itálie, Slovensko či Portugalsko. Méně jich má z evropských zemí například Francie (12), Nizozemsko (11), Polsko a Británie (10) či Řecko (9), více volna než Češi si užívají obyvatelé Španělska (18) či Norska (19). Zatímco významné dny, například právě MDŽ, jsou dny pracovní, o státních svátcích mají lidé volno.
Senátoři uvedli, že Češi mají ve skutečnosti volných dnů méně, protože když svátek připadne na víkend, neposouvá se. "V praxi tak dochází k situaci, kdy i při existenci 13 státních a ostatních svátků připadá na pracovní dny zhruba polovina," napsali v důvodové zprávě k novele.

7.2.2007

Společné zdanění manželů bude moci uplatňovat i pozůstalý manžel
Společné zdanění manželů bude možné uplatnit i v případě, že ve zdaňovacím období jeden z manželů zemře. Počítá s tím novela zákona o daních z příjmů, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky.
Společné zdanění musí podle současného znění zákona uplatnit každý z manželů ve svém zdaňovacím přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě. Předkladatelé ale upozorňují, že pokud jeden z manželů ve zdaňovacím období zemře, není tato podmínka splněna, ačkoli manželé v uplynulém roce společně vyživovali dítě. Předkladatelé proto chtěli novelou zmírnit tuto tvrdost zákona.
"U předloženého návrhu nelze vyčíslit finanční dopady do státního rozpočtu," uvedl poslanec ODS Pavel Svoboda, který je jedním z předkladatelů novely. Nelze totiž předpokládat, kolika manželství se nešťastná událost úmrtí dotkne. "Z případů roku 2006 lze usoudit, že půjde řádově o desítky případů, a tedy dopad do státního rozpočtu bude řádově v desítkách až stovkách tisíc korun," uvedl již dříve poslanec Svoboda.
Novelu její autoři předložili minulý rok a počítali s tím, že by tato právní úprava společného zdanění manželů byla využitelná již pro zdaňovací období loňského roku.
Sněmovna přitom nepřijala návrh sněmovního rozpočtového výboru, podle kterého měly mít finanční úřady dvojnásobnou lhůtu na to, aby v případě společného zdanění manželů vrátili přeplatek na dani z příjmů. Nyní platí třicetidenní lhůta.

8.2.2007

Volební komise potvrdila, že Seitlová bude zástupkyní ombudsmana
Zástupkyní ombudsmana se na příštích šest let stane senátorka Jitka Seitlová. Ve druhém kole tajné volby získala 100 hlasů ze 168. Její protikandidát, šéf Rady vlády pro lidská práva Jan Litomiský, obdržel od poslanců 47 hlasů. Poslanecké sněmovně to oznámila místopředsedkyně volební komise Vlasta Bohdalová.
Nynější senátorka za Přerovsko Seitlová (za hnutí Nezávislí) již v úterý oznámila, že v horní komoře končí, protože parlamentní mandát je s působením v pozici zástupce ombudsmana neslučitelný. Funkce v úřadu veřejného ochránce práv se ujme složením slibu do rukou předsedy sněmovny. Stát se tak má v nadcházejících deseti dnech.
Prezident pak bude muset vyhlásit na Přerovsku doplňovací senátní volby, neboť senátoři nemají na rozdíl od poslanců kvůli odlišnému způsobu volby náhradníky. Doplňovací volby se musí ze zákona uskutečnit do tří měsíců od zániku mandátu. Budou tedy nejpozději do konce května. Nástupce Seitlové nebude zvolen na celých šest let, ale jen do konce jejího funkčního období, tedy do listopadu příštího roku.
Doplňovací volby se letos budou konat také na Chomutovsku, kde na funkci senátora ze zdravotních důvodů rezignoval koncem ledna Petr Skála. Prezident Václav Klaus už jejich termín určil na polovinu dubna. Odchod Skály ani Seitlové poměr sil v horní komoře příliš neovlivní, Senát ale bude muset vybrat novou předsedkyni či předsedu své komise pro krajany.
Již v prosinci rozhodla dolní komora o tom, že veřejným ochráncem práv bude i dalších šest let Otakar Motejl. Úkolem úřadu ombudsmana je bezplatně hájit občany před byrokracií a bránit jejich práva. Ombudsman má právo vstupovat do projednávání konkrétních případů na úřadech včetně ministerstev, není však oprávněn úřad k určité činnosti donutit. Na nedostatky může pouze upozornit nadřízený orgán či sněmovnu, případně kauzu zveřejnit.
Kandidáty na ombudsmana i jeho zástupce navrhují Senát a prezident.

Sněmovna schválila novelu zpřísňující regulace bank
Banky a další finanční instituce se pravděpodobně od poloviny letošního roku dočkají zpřísnění pravidel fungování. Poslanecká sněmovna přijala příslušnou novelu zákona. Předloha počítá s tím, že zpřísnění by se mělo týkat zejména řízení rizik, tedy kapitálové přiměřenosti a kontrolních pravidel. Novelu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky.
Předloha souvisí především s přechodem finančních institucí na evropská pravidla kapitálové přiměřenosti s názvem Basel II ze současných Basel I. Cílem navrhovaného zákona je podle ministerstva financí zajistit jednotnou aplikaci nového konceptu kapitálové přiměřenosti v rámci Evropské unie.
Basel II nahrazují postupně dosud platná pravidla Basel I. Nová pravidla například mění způsob měření rizik bankami a finančními institucemi. Dále se změní způsob, kterým finanční společnosti umisťují kapitál pro neočekávané škody. Změnou projdou také informace bank a finančních institucí, přičemž se zvětší požadavek na odbornost a aktuálnost informací.
Rozšíří se i rozsah informací, které budou instituce požadovat od zákazníka žádajícího o úvěr. Například banky tak budou moci rozlišovat mezi méně a více rizikovými podnikovými klienty a méně rizikovým nabídnout lepší podmínky pro financování.

Sněmovna vyslala nemocnici, po interpelacích schůze Poslanecké sněmovny skončila
Sněmovna podpořila vyslání české vojenské nemocnice do Afghánistánu. Vzhledem k tomu, že Senát s ním souhlasil ve středu, odjezdu vojáků již nic nebrání. Čtvrteční odpoledne dolní komora věnovala ústním interpelacím. Premiér Mirek Topolánek (ODS) v nich zaujal poslance mimo jiné ve chvíli, kdy jim řekl, že "ve sněmovně je bordel" a zákonodárci často tak pokřikují, že není slyšet vlastního slova. Večer poslanci schůzi ukončili, další je čeká v březnu.
Topolánek při interpelacích také hájil Jiřího Čunka (KDU-ČSL), respektive požádal opozici o to, aby vicepremiérovi dala šanci očistit se od podezření z korupce. "Dávám Jiřímu Čunkovi šanci, a chci, abyste mu ji dali i vy, protože ten případ je podivný, nese znaky určitého ovlivňování," uvedl. Obvinění z přijetí úplatku pak několikrát znovu odmítl i Čunek, kterého se opoziční zákonodárci na jeho kauzu také ptali.
Pozornost poutaly hlavně interpelace premiéra. "Nesnažte se vypadat chytřejší, než jakým jste! Buďte sám sebou, tedy bodrým chasníkem," řekl mu při nich David Rath (ČSSD). Po této poznámce se Topolánek vydal k řečnickému pultu, i když původně to asi už neměl v úmyslu. "Z médií jsem zjistil, že dobře mířená facka v této zemi stojí tři tisíce," odvětil. Facku dal Rathovi loni bývalý místopředseda ODS a poradce prezidenta Miroslav Macek. Incident pak úřady vyšetřovaly jako přestupek.

Senát

7.2.2007

Senát souhlasil s vysláním polní nemocnice do Afghánistánu
Senát schválil vyslání 6. polní nemocnice do Afghánistánu. Plánuje se, že čeští vojáci odjedou do této asijské země v březnu a budou tam 12 měsíců. Nemocnice se zhruba sedmdesátičlenným obsazením se zapojí do mírové mise ISAF pod hlavičkou NATO. Vládním návrhem, s nímž souhlasilo 71 ze 72 senátorů, se má ještě tento týden zabývat Poslanecká sněmovna. Jelikož pro jsou strany vládní koalice a souhlas avizovali i sociální demokraté, dostane mise pravděpodobně zelenou i v dolní komoře parlamentu a vyslání nemocnice již nebude nic bránit.
Původně se s účastí nemocnice v Afghánistánu vůbec nepočítalo. Spojenci ze Severoatlantické aliance o ni požádali loni v listopadu a vláda se jim rozhodla vyhovět.
Česká elitní vojenská nemocnice nebude v Afghánistánu novinkou. Nemocnice a její lékařští specialisté tam pobývali již v roce 2002. O rok později byla v misi v Iráku.
K úkolům nemocnice by mělo patřit poskytování pomoci raněným, popáleným či nemocným v boji i mimo něj. Podle možností by mohla pomáhat také civilistům. Náklady na činnost nemocnice mají činit 150 milionů korun. Podle ministryně obrany Vlasty Parkanové část nákladů uhradí NATO.
"ISAF je největší a nejvýznamnější operací NATO," zdůraznila lidovecká ministryně s poukazem na boj proti terorismu.
Tým vojenské nemocnice se připojí k vojákům, kteří tam již pracují. V Kábulu působí 67 českých vojáků. Část z nich se podílí na meteorologickém a ženijním zabezpečení a likviduje nevybuchlou munici a výbušniny, část dohlíží na bezpečnost mezinárodního letiště. Kromě Kábulu působí Češi i na severu Afghánistánu u města Fajzábád v hornaté provincii Badachšán, kde se 83 vojáků v rámci alianční operace ISAF spolu s německými a dánskými kolegy podílí na činnosti rekonstrukčního týmu.
Jediným senátorem, který hlasoval proti účasti nemocnice v mírové misi, byl komunista Eduard Matykiewicz.

8.2.2007

Šéfka albánského parlamentu ocenila podporu ČR na cestě do NATO
Stabilita v západní části Balkánu a snahy Albánie o členství v NATO a Evropské unii byly hlavními tématy, o nichž v Praze hovořila předsedkyně albánského parlamentu Jozefina Topalliová s předsedou českého Senátu Přemyslem Sobotkou. Topalliová ocenila podporu Česka při začlenění její země do NATO. Aliance nabídla Albánii od příštího roku plné členství za předpokladu, že splní příslušná kritéria.
"Určitě bychom potřebovali podporu českého státu, českých kolegů, abychom se mohli stát i členem Evropské unie," řekla Toppalliová po setkání novinářům.
Sobotka k tomu uvedl, že Albánii čeká ještě obrovský kus práce mimo jiné na dostatečném zajištění bezpečnosti a demokratických reformách. Ocenil také plán OSN o budoucnosti jihosrbské provincie Kosovo, v níž většinu tvoří albánské obyvatelstvo. Podle něj by Kosovo mohlo získat svrchovanost na základě dohody, nikoli násilnou cestou.
Otázka bezpečnosti patří podle Sobotky spolu s vybudováním dostatečné infrastruktury k podmínkám pro českou účast na rozvoji turistiky, kde má Albánie velký potenciál. Konkrétní témata pomoci budou ale podle Sobotky předmětem dalších jednání.
Stranou nemá zůstat ani dosud bezvýsledné pátrání po třech mladých Češích, kteří před zhruba šesti lety zmizeli v albánských horách. Nepomohl ani příslib finanční odměny ve výši asi půldruhého milionu korun, který albánská policie dala za poskytnutí informací o osudu bratrů Michala a Jana Pavelkových a jejich přítelkyně Lenky Tučkové.
Topalliová přijela do Prahy na dvoudenní jednání s českými představiteli. Kromě zástupců parlamentu se má setkat také s prezidentem Václavem Klausem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.

Zdroj: ČTK