Poslanecká směnovna

6.8.2007

Předseda sněmovny Vlček požaduje zprůhlednit příjmy politiků
Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) chce podle Mladé fronty Dnes zprůhlednit a zjednodušit příjmy politiků. "Uvažuji, že příjem by už nebyl rozškatulkovaný na plat a náhrady, ale nově by to byla jedna hromádka peněz. Jediný, v uvozovkách, velký plat," dle svého vyjádření.
Podle MfD je otázka, zda to Vlček myslí vážně a zda to od něj není jen populistické gesto. "Ale nevím, jak by to prošlo," řekl podle deníku Vlček k perspektivě svého návrhu.
List píše, že zmatek v příjmech politiků dělá to, že k základnímu platu dostávají ještě náhrady na nejrůznější výdaje - od dopravy po pronájem nábytku v kanceláři nebo na administrativní potřeby. Tyto nezdaněné náhrady mohou být v součtu vyšší než plat, poznamenává MfD. Informuje, že třeba prezident Václav Klaus by nově bral 395.400 korun - součet dnešního platu 204.800 korun a náhrad 190.600 korun.
MfD píše, že o jiné změně uvažují lidé v ODS kolem jejího poslance a bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého. Navrhují zdanit plat prezidenta republiky. Hlava státu má jako jediná z politiků plat nezdaněný.

8.8.2007

Rozpočtový výbor hlasy ČSSD a KSČM odmítl reformu, rozhodne ale sněmovna
Opozice zaznamenala dílčí úspěch ve sporu o reformu veřejných financí. Rozpočtový výbor dnes hlasy ČSSD a KSČM doporučil sněmovně, aby vládní návrh zamítla. Definitivně však o osudu reformy rozhodne právě až dolní komora jako celek, takže dnešní dění nemusí ve finále mnoho znamenat.
Sociální demokraté a KSČM ve výboru využili své aktuální početní převahy nad zástupci ODS, lidovců a zelených. Koalici chyběl poslanec Radim Fiala (ODS). Výbor má 22 členů, 11 opozičních a 11 vládních. Jediná absence tak zvrátila poměr sil.
Poslanec svou nepřítomnost zřejmě bude muset vysvětlovat vedení ODS. "Já nevím, jestli se válí na Rhodosu, ale pan (premiér a předseda ODS Mirek) Topolánek už o tom ví a nebyl rád," řekl novinářům místopředseda rozpočtového výboru za ODS Pavel Suchánek.
Asistentka poslance Jitka Krulová novinářům řekla, že Fiala je na prázdninách s dětmi. "Plní svůj dlouhodobý dluh vůči svým dětem. V minulosti se jim nemohl věnovat, manželka byla vážně nemocná a děti hlídali prarodiče," uvedla asistentka.
Levice nakonec požadovala zamítnutí přesto, že v předchozích dílčích hlasováních prosadila téměř všechny své návrhy a od základu reformu změnila podle svých představ. Ani žádný z opozičních návrhů, který na jednání výboru uspěl, tak nakonec není součástí doporučení výboru. Jeho konečné stanovisko obsahuje pouze zamítnutí vládního návrhu.
"Opozice byla překvapena, že má dnes většinu. Prošly všechny její pozměňovací návrhy. Když jim prošly, tak se toho tak lekli, že to raději celé navrhli zamítnout," komentoval po jednání postup opozičních poslanců ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše opozice bude mít šanci podat pozměňovací návrhy znovu při jednání celé sněmovny. Stanovisko výboru podle něj velký význam nemá. "Dnes to byla spíše vizitka těch, co nechodí do práce," uvedl.
Ve většině hlasování opoziční návrhy o hlas vítězily nad koaličními, a z vládního balíku se tak postupně stával levicový daňový koncept. Komunisté například prosadili progresivní zdanění příjmů. Lidé s příjmem nad 83.000 korun měsíčně by podle jejich návrhu platili čtyřicetiprocentní daň. Dvě pásma zdanění navrhli i pro firmy. Jeden z mála návrhů, se kterým komunisté ve výboru neuspěli, bylo zdražení cigaret. Podle KSČM se měly zdražit především luxusnější tabákové výrobky.
"Je to jednoznačný krok zpátky. Česká republika nejenže nepotřebuje milionářské daně, nejenže nepotřebuje vyšší daně pro firmy. Česká republika potřebuje atraktivnější daňové prostředí," uvedl poslanec ODS Martin Doktor na adresu návrhů, které ve výboru prosazovali socialisté a komunisté.
Návrhy na úpravy reformy ve výboru představili i někteří koaliční poslanci včetně Doktora. Poslanec chce rozšířit osvobození od dividend i na dividendy přijaté od firem mimo Evropskou unii a osvobodit kapitálové zisky z prodejů dceřiných společností. Také tento návrh, který podpořilo i ministerstvo financí, zřejmě zazní při dalším jednání sněmovny.
Zasedání výboru přihlížely i desítky odborářů, kteří mohli být s jeho výsledkem spokojeni. "Jednání rozpočtového výboru z našeho pohledu bylo dobré, ale my ho nepřeceňujeme, protože rozhodující bude plénum Poslanecké sněmovny," řekl novinářům předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch. Obává se, že na schůzi dolní komory, která začne 14. srpna, může být všechno jinak. "Tam už rozhodne stranická kázeň," míní.
Schválení této reformy by podle poslance Štěcha bylo prohrou pro všechny. Odbory jsou prý připraveny podpořit reformu, která bude lépe připravena a bude se opírat o širší společenskou dohodu než nynější vládní balík. Pokud ho parlament přesto schválí, odbory se s tím nesmíří, varoval Štěch.
Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek naopak poslancům v úvodu jejich jednání řekl, že reforma je naprosto nezbytná, pokud má česká ekonomika zůstat v dobré kondici. Varoval před návrhy, aby z reformy úplně vypadla její daňová část. Odmítl také tvrzení, že na takto připravenou reformu doplatí většina lidí a vydělají na ní jen ti nejbohatší.
Klíčové změny v zamýšlené reformě ale zřejmě určí až koaliční jednání a ta se pravděpodobně odehrají až těsně před a během schůze dolní komory, která začne v úterý 14. srpna. "Dokážu si představit pozměňovací návrhy, které nepůjdou proti trendům a filozofii reformního balíku a které na konci nezvýší deficit bilance veřejných rozpočtů," oznámil novinářům Kalousek.

Starostové plánují upozornit poslance na financování malých obcí
Starostové, kteří nejsou spokojeni se systémem přidělování státních prostředků městům a obcím, se chtějí 13. srpna vydat za poslanci. Den před zahájením projednávání vládní reformy veřejných financí hodlají zákonodárce upozornit na to, že chystané změny neodstraňují diskriminaci menších obcí, řekla novinářům senátorka Jana Juřenčáková.
Obce, jež mají méně než 100.000 obyvatel, jsou podle starostů současným způsobem přídělu peněz diskriminovány. "Nejmenší obce na hlavu občana získávají až 6,5 krát méně peněz do obecní pokladny než největší města," podotkla Juřenčáková. "Nepovažujeme za odůvodněné, že 20 procent občanů čtyř největších měst získává polovinu všech peněz určených všem městům a obcím celé země," dodala.
Řada poslanců podle ní nemá představu o tom, jak jsou malé obce financovány. Starostové si proto na pondělí domlouvají ve sněmovně individuální schůzky. Podle Juřenčákové jsou setkání úmyslně naplánována těsně před projednávání reformy na schůzi sněmovny, aby poslancům argumenty obcí zůstaly lépe v paměti.
Téměř tisícovka starostů již podepsala "Smlouvu měst a obcí proti daňové diskriminaci". Zastupují tak podle senátorky zhruba půl milionu obyvatel. Dalším krokem, který starostové připravují, je podání stížnosti na diskriminaci do Štrasburku. "Rozhodl jsem se navrhnout občanům a zastupitelům naší obce, abychom podali stížnost štrasburskému soudu. Musíme naše práva hájit," uvedl starosta obce Suchá Loz Petr Gazdík. O podání stížnosti rozhodnou místní občané v dobrovolném hlasování, následně pak zastupitelstvo. Řada dalších obcí je v podání stížnosti podporuje. Obce Suchá Loz i Vysoké Pole si na přidělování prostředků stěžovaly už u Ústavního soudu. Ten se stížností odmítl zabývat z formálních důvodů. "Nemůžeme si prý stěžovat na nezákonnost zákona," vysvětlil Gazdík.
Podle Juřenčákové nemůže obstát ani argument, že velká města poskytují některé služby i obyvatelům okolních vesnic. Návrh proto vychází z toho, že kdyby koeficient byl jedna, tak obce v okolí města by si službu u města rády zaplatily, řekla senátorka. Obce ale už nyní přispívají například na provoz škol nebo úpravu hřbitovů ve městech.
"My uznáváme, že město zajišťuje některé služby, které obce nezajišťují. Je jich ale velmi málo, je to kultura, sport a částečně městská doprava. To ale nečiní důvod, aby ten rozdíl byl 6,5 násobný," dodal Gazdík.
Problém přerozdělování financí trápí například obec Chýně u Prahy, která leží šest kilometrů od metropole. Obec se rychle rozrůstá a žije v ní mnoho lidí, kteří pracují v hlavním městě. "Do obecní pokladny směřuje 4,5krát méně na každého občana, než kdyby byli hlášeni v Praze," řekla místostarostka Věra Kovářová. Chýně dostává šest až osm milionů ročně a nestačí prý financovat výstavbu. Podle Kovářové chybí peníze hlavně na společenský život obce. Ministr Říman tvrdí: „Pokud poslanci neuvolní peníze, ohrozí investici Hyundai“ Sněmovní rozpočtový výbor na svém zasedání nepodpořil převod 900 milionů korun na stavbu továrny jihokorejské automobilky Hyundai Motor v Nošovicích v Moravskoslezském kraji. Investiční pobídku pro automobilku vyjednala loni vláda Jiřího Paroubka. Proti přesunu hlasovali poslanci ČSSD a KSČM. Pokud by opozice na svém stanovisku trvala, mohla by být investice v Nošovicích ohrožena, řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS). Sněmovna by o návrhu měla jednat příští týden. "Neuvolněním prostředků by se stát dostal do rozporu se smlouvou, kterou s firmou Hyundai uzavřel," řekl ministr Martin Říman.
Člen rozpočtového výboru za ČSSD Miroslav Svoboda však novinářům oznámil, že levicoví poslanci vládní návrh zamítli z formálních důvodů. "Výbor urazilo, že nikdo z ministerstva nepřišel obhájit toto rozpočtové opatření," dodal. V letošním státním rozpočtu má být podle loňského usnesení vlády na přímé dotace pro Hyundai 900 milionů korun, příští rok 600 milionů a v letech 2009 až 2013 dalších 915 milionů korun.
Částka má jít z programu zaměřeného na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, ve kterém je letos k dispozici zhruba miliarda korun.
Vláda převod peněz pro Hyundai na letošek odsouhlasila koncem července těsně před vládními prázdninami.
Podle smlouvy, kterou loni v květnu schválila vláda Jiřího Paroubka, má jihokorejská automobilka v letech 2007 až 2013 získat ze státního rozpočtu přímou dotaci až 2,415 miliardy korun na podporu výstavby nošovického závodu.
Dalších 2,5 miliardy korun může Hyundai a zhruba 15 jejích dodavatelů do roku 2011 dostat na vytváření nových pracovních míst či rekvalifikaci zaměstnanců. Součástí této částky jsou také daňové úlevy pro Hyundai.
Hyundai investuje do stavby první evropské továrny v Nošovicích 31 miliard korun. Na základní kámen bylo poklepáno letos na jaře. Zkušební provoz továrny by měl začít příští rok v září, zahájení sériové výroby je naplánováno na březen 2009. Výrobní kapacita by se z 200.000 vozů měla od roku 2011 zvýšit na 300.000 aut ročně.

9.8.2007

Stát nemůže podle Legislativní rady stavět hráze na soukromém pozemku
Legislativní rada vlády se postavila proti novele vodního zákona, která má citelně omezit soukromé vlastnictví. Norma by totiž umožňovala státu stavět protipovodňové hráze na soukromých pozemcích ještě předtím, než je podle zákona vyvlastní a s majiteli se finančně vyrovná.
Dosud platí, že stát musí nejdříve pozemek odkoupit, a teprve potom na něm může stavět. Novela z dílny ministerstva zemědělství a životního prostředí ale zavádí nový institut tzv. strpění. "Vlastník pozemku by musel strpět stavbu, to je vlastně tiché vyvlastnění. Dostal by náhradu, ale nedošlo by k vyvlastnění v klasickém slova smyslu," řekl novinářům šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Z hlediska ochrany vlastnictví je podle něj takový princip nepřijatelný, i když je to řešení rychlé a efektivní. "Může se rychle stavět a investovat. Začíná se stavět, aniž se dokončí vyvlastňovací řízení," uvedl. Nynější "konzervativní" postup, k němuž se přiklání legislativní rada, zní: nejdřív vyvlastnit, až pak stavět.
Novela má také umožnit státu přímo při povodni řízeně nasměrovat přebytečnou vodu například na soukromé pole a louky, aby nebyly zatopeny obce a ohroženy životy lidí. Vlastníkům pozemků, kteří by kvůli tomu přišli o majetek nebo o úrodu, by pak stát škodu dodatečně zaplatil.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) nedávno uvedl, že při budování protipovodňových staveb dává jeho úřad přednost dobrovolnému výkupu. "Když na něj majitel pozemku nepřistoupí, bude podle nové úpravy zákona muset stavbu na své parcele takzvaně strpět," řekl Gandalovič.
Pravicovému ministrovi se zákon omezující soukromé vlastnictví prý nepřipravoval lehce. "Jakýkoli zásah do vlastnických práv je velký problém, zároveň je ale jasné, že protipovodňová opatření jsou veřejným zájmem," vysvětlil ministr.
Vodní zákon potřebuje podle odborníků komplexnější novelizaci, část týkající se povodní je ale nejaktuálnější, a proto ji ministerstvo přichystalo přednostně.

10.8.2007

Vláda projedná návrh novely autorského zákona
Hoteliéři zřejmě budou opět muset platit autorské poplatky za sledování televize a poslouchání rádia v hotelových pokojích. Této povinnosti je sice před dvěma a půl lety zprostila novela autorského zákona, její navrhovaná změna však bude 13. srpna jedním z bodů programu zasedání vlády.
"Jde o rozsahem drobnou, ale obsahově významnou novelu, která uvede český autorský zákon do souladu s právem EU a s mezinárodními autorskoprávními smlouvami a úmluvami, jimiž je Česká republika vázána," řekla Marcela Žižková, mluvčí ministerstva kultury, jež novelu předkládá.
O tom, že dosavadní novela je v rozporu s právem Evropské unie, rozhodl například již v březnu Krajský soud v Praze, který rozhodoval o žalobě Ochranného svazu autorského (OSA) na jednoho z hoteliérů, jenž mu tyto poplatky neplatil. Soud tehdy dal přednost evropským zákonům po vzoru Evropského soudního dvoru, který již dříve podobný spor mezi španělským kolektivním správcem autorských práv a provozovatelem hotelového řetězce vyřešil ve prospěch autorů.
Proti kontroverzní novele zákona protestovali již v době jejího přijetí jak OSA, tak i mnozí umělci a někteří zákonodárci; upozorňovali také na to, že ČR kvůli ní hrozí sankce. Přes odpor autorů a správců jejich práv však pro novelu tehdy hlasovala drtivá většina poslanců.
"Evropská komise situaci v České republice průběžně sleduje a již v březnu tohoto roku české vládě její závazek změnit autorský zákon důrazně připomněla," uvedla Žižková.
Další navrhovanou změnou autorského zákona má být vypuštění podmínky, aby žadatel o udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy práv musel mít sídlo v Česku.
Návrh novely již projednala pracovní komise Legislativní rady vlády, jež navíc doporučila sněmovně, aby v tomto případě zkrátila projednávací procedury. Kdyby novela zákona prošla sněmovnou již v prvním čtení, urychlil by se proces sladění české legislativy s evropskými a mezinárodními předpisy a Česku by již nehrozilo riziko postihu.

ČSSD digitální novelu asi podpoří, ale je proti zkrácenému řízení
Sociální demokracie by podle některých svých zástupců mohla ve sněmovně podpořit současný návrh novely mediálních zákonů, který by podle autorů odblokoval nástup digitálního zemského TV vysílání. Podle ČSSD se však přijetí této složité a významné novely nesmí uspěchat. Strana proto zřejmě bude proti návrhu projednat novelu ve zkráceném řízení. Není tak jasné, zda je možné novelu přijmout tak, aby začala platit již od 1. ledna 2008.
"Náš postoj je v této věci konstruktivní, rozhodně to nechceme brzdit. Ale musíme trvat na určitém prostoru a řekl bych důstojnosti toho procesu projednávání," řekl místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) na jednání senátní mediální komise. "V tomto případě si nedokážu představit zkracování lhůty, jak bylo navrhováno, protože pak bychom to nemohli seriózně projednat," dodal.
Podle Zaorálka již nyní existují body, na kterých se je možné shodnout s ODS. Týká se to například návratu reklamy do vysílání České televize. Podle současného zákona od 1. ledna nebude moci ČT vysílat až na výjimky reklamu; nynější návrh počítá s tím, že by ČT mohla dočasně do doby vypnutí analogového vysílání věnovat reklamě půl procenta svého vysílacího času na každém ze svých současných čtyř programů, ale bez možnosti přesouvat reklamu z jednoho programu na jiný.
"To je pole, kde je veliký společný základ dohody, tam můžeme pokračovat a je možné se dohodnout," podotkl Zaorálek. Výnosy z této reklamy v odhadované výši 450 milionů korun ročně by podle novely směřovaly na výstavbu vysílačů pro digitální vysílání, na jeho propagaci, zhruba 150 milionů by dostal fond kinematografie na podporu výroby českých filmů.
Členka mediální komise senátu a předsedkyně klubu ČSSD v senátu Alena Gajdůšková se Zaorálkem souhlasí. Termín 1. ledna se podle ní co se týče legislativních procesů teoreticky dá stihnout. "Ale obáváme se jedné věci - abychom nespěchali a neznamenalo to pak, že se na dlouho zastavíme. To, co bude schváleno sněmovnou a poté senátem, musí být skutečně právně čisté," uvedla senátorka. Podle ní například novela dává příliš velký vliv provozovatelům vysílačů na to, kdo bude v éteru vysílat. Obává se, že si budou vybírat jen finančně nejsilnější zájemce, třeba i s nadsázkou řečeno z řad erotických kanálů.
Novelu společně předložilo ministerstvo vnitra, ministerstvo obchodu a průmyslu a ministerstvo kultury. Hlavním bodem novely je mimo jiné otevření televizního trhu všem zájemcům o vysílání poté, co bude vypnut poslední analogový vysílač. Licenci bude moci získat každý, kdo o ni požádá, jako je tomu již nyní u satelitních a kabelových stanic. Nova a Prima mají dostat jednu kompenzační licenci navíc za to, že se vzdají svých analogových kmitočtů, na které mají práva do let 2017 a 2018; bez uvolnění jejich analogových kmitočtů přitom nevznikne prostor pro další digitální stanice.
Novela také dává dočasnou kompenzační licenci šesti TV stanicím, které loni po rok a půl dlouhém výběrovém řízení získaly licenci pro nastupující digitální zemské vysílání a které o ně na podzim vinou soudních sporů vyvolaných neúspěšnými uchazeči o licence přišly.
Digitální zemské vysílání (zkráceně DVB-T) v následujících měsících a letech zcela nahradí současné analogové. Lidem to přinese až tři desítky nových i současných programů, a to mnohde v lepší kvalitě. Evropská komise doporučuje členům EU vypnout poslední analogový vysílač do roku 2012, Český telekomunikační úřad a nyní i vláda navrhuje říjen 2010.

Senát

10.8.2007

Senátorky z klubu SNK nechtějí Zieleniece za prezidenta
Senátorky Jana Juřenčáková a Liana Janáčková, které jsou členkami klubu SNK, nesouhlasí se záměrem strany SNK Evropští demokraté postavit do boje o prezidentský úřad v příštím roce europoslance Josefa Zieleniece. Juřenčáková řekla, že na Hradě by podle ní měl setrvat i v dalším funkčním období nynější prezident Václav Klaus.
"Kandidaturu (Zieleniece) v žádném případě nepodpořím. Jako jednoznačného kandidáta vidím současného prezidenta pana Václava Klause. Nemíním dělat něco jiného, než říkám. Pan Zieleniec prostě pro mě není takový kandidát na takové úrovni jako současný pan prezident," uvedla Juřenčáková (Nezávislí starostové pro kraj).
Ze zbývajících pěti členů klubu sdílí její názor ještě senátorka Janáčková (za hnutí Nezávislí), dodala. "Chci vyvrátit spekulace o jistých šesti hlasech senátorů klubu SNK pro pana poslance EP Zieleniece," uvedla Juřenčáková v tiskovém prohlášení.
Vyjádření předsedy SNK ED Helmuta Dohnálka se nepodařilo zatím získat. "U rozhodování jsem nebyla. Mám pouze neformální informaci, že se vedení SNK ED, zejména pan senátor Igor Petrov, budou pokoušet sehnat těch deset senátorských hlasů. S panem Zieleniecem jsem o tom nemluvila, takže nevím, nakolik je to promyšlená akce a nakolik už je to jaksi pevné rozhodnutí vedení," řekla bývalá šéfka strany a europoslankyně Jana Hybášková. Zda má podle ní Zieleniec šanci uspět ve volebním klání, nekomentovala.
Zpráva o možné Zieleniecově kandidatuře se objevila v pondělí. Exministr zahraničí poté oznámil, že se teprve rozhodne, zda bude skutečně usilovat o nejvyšší ústavní funkci. Chce se rozhodnout až podle toho, zda se podaří vyjednat případnou širší parlamentní podporu.
Jedinou stranou, která zatím oznámila, koho jako prezidentského kandidáta postaví, jsou občanští demokraté. Na Hradě chtějí i dále svého čestného předsedu Klause. Nynější hlava státu možná může počítat i s podporou zástupců některých jiných stran, asi mimo jiné části KDU-ČSL.
Dalším možným adeptem na prezidentský post je polistopadový československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier. Oficiálně zatím nikdo neoznámil, že by ho navrhl. Předpokládá se ale, že by ho mohli nominovat sociální demokraté a podpořit zelení a možná i komunisté. Šéf ČSSD Jiří Paroubek již avizoval, že kandidaturu Zieleniece jeho strana nepodpoří

Zdroj:ČTK