Poslanecká sněmovna

9.4.2008

Vláda odmítla návrh poslankyně Šojdrové zrušit regulační poplatky za novorozence
Vláda zamítla návrh lidovecké poslankyně Michaely Šojdrové na osvobození novorozenců od poplatků za pobyt v porodnici. Novinářům to řekla mluvčí Jana Bartošová. Šojdrová dále uvedla, že ji rozhodnutí kabinetu nepříjemně překvapilo. S poplatky za novorozence totiž podle jejího vyjádření původně nepočítala ani vládní reforma financí. "Proto jsem očekávala, že vláda bude vstřícná k tomuto návrhu," poznamenala v rozhovoru s novináři. Věří, že Poslanecká sněmovna její předlohu schválí.
Vládní strany v těchto týdnech o úpravách poplatků vyjednávají, zatím se ale neshodly. Někteří koaliční politici Šojdrové předlohu kritizují jako "sólo akci" a vyzývají lidoveckou poslankyni, aby ji stáhla a vyčkala na společný návrh ODS, KDU-ČSL a zelených. Šojdrová ale čekat nechce a říká, že její novela zůstane na stole tak dlouho, dokud koalice nepředloží jiný návrh.
Od ledna pacienti platí 30 korun za návštěvu lékaře, stejnou částku dají i za položku na receptu, 60 korun uhradí za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost. Platit by měli také po překročení ročního limitu ve výši 5000 korun, částky nad tento limit jim ale zdravotní pojišťovna vrátí.
Opozice poplatky odmítá a žádá jejich zrušení. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) je hájí, podle něj omezují plýtvání ve zdravotnictví a navíc díky nim získá stát přehled o výši spoluúčasti pacientů. O lidi, kteří před zavedením poplatků a limitu museli ročně doplácet mnohem víc než 5000 korun, se podle Julínka dosud nikdo nezajímal.

Školský výbor je pro libovolný počet přihlášek na střední školy
Žáci základních škol budou mít možná šanci podávat si v prvním kole přijímacího řízení na střední školu libovolný počet přihlášek. Poslancům to doporučil školský výbor sněmovny, když schválil změnu původního návrhu novely, která počítala nejvýše se třemi přihláškami. V současnosti žáci mohou v prvním kole podat přihlášku pouze jednu.
Návrh novely, která by změnila současnou praxi, předložila sněmovně skupina poslanců v čele s předsedou školského výboru Walterem Bartošem (ODS). O optimálním počtu přihlášek  diskutovali členové výborů. Místopředseda výboru Vítězslav Jandák (ČSSD) společně se svým stranickým kolegou Ivanem Ohlídalem podal pozměňovací návrh, který by počet přihlášek nikterak neomezoval. Současnou normu přitom prosazovala bývalá ministryně školství za sociální demokracii Petra Buzková.
Proti libovolnému počtu přihlášek se postavila místopředsedkyně výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která navrhovala, aby děti mohly zaslat přihlášky na dvě školy. Podle ní by tak měly právo volby, zároveň by se však zachovala rozumná míra administrativy, se kterou školy v souvislosti s přijímacím řízením musí vypořádat.
"Mně je velmi líto, že se školský výbor nechal unést iluzí o tom, že je možné dávat neomezený počet přihlášek, a že tím naplníme veškerá očekávání žáků," komentovala pak Šojdrová schválení návrhu.
Zastánci libovolného počtu naopak argumentovali tím, že když tento způsob funguje v přijímacím řízení na vysoké školy, není důvod, proč by ho nezvládly školy střední.
"Ten návrh jde správným směrem," reagoval na schválení neomezeného počtu Bartoš.
Poslanci by se mohli novelou znovu zabývat koncem dubna, podle Šojdrové bude záležet na tom, jak se k ní postaví ministerstvo školství. Dodala však, že návrh je natolik populistický, že bude mít zřejmě mnoho poslanců tendenci jej podpořit.

Poslanci mají k chystané reformě tajných služeb řadu připomínek
Kontrola dvou nově vzniklých zpravodajských služeb bude zřejmě hlavním sporným bodem při debatě o novém zákonu upravujícím jejich vznik a fungování. Tajné služby by totiž kromě komisí složených z poslanců mohl navíc kontrolovat zcela nově vzniklý nezávislý orgán. Vyplynulo to z jednání sněmovní bezpečnostní komise, kterého se zúčastnil i premiér Mirek Topolánek (ODS), ministr vnitra Ivan Langer (ODS) a ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL).
"Chci jen, abyste ho neodsoudili šmahem," řekl premiér poslancům během vysvětlování principů nového zákona. Později uvedl, že o změnách chce vláda dál diskutovat - všichni se prý shodují na potřebě změn, liší se ale v pohledu na jejich podobu. Reforma zpravodajských služeb podle Topolánka vyžaduje průřezovou podporu v parlamentu.
Návrh věcného záměru zákona o zpravodajských službách zatím schválila Bezpečnostní rada státu a asi již tento týden by mělo skončit meziresortní připomínkové řízení, po kterém ho projedná vláda. Právě po jednání Bezpečnostní rady státu si členové výboru stěžovali, že s nimi vláda normu neprojednala.
Podle zákona by se dosavadní tři zpravodajské služby měly zredukovat na dvě - Bezpečnostní zpravodajskou službu a Národní zpravodajskou službu. První by vznikla sloučením současné civilní kontrarozvědky, tedy Bezpečnostní informační služby (BIS), a té části Vojenského zpravodajství (VZ), která plní úkoly na území republiky. Národní zpravodajská služba by působila v zahraničí a spojila by civilní rozvědku (Úřad pro zahraniční styky a informace - ÚZSI) s druhou částí Vojenského zpravodajství - vojenskou rozvědkou.
Nejdelší debata se mezi poslanci vedla právě o nové, takzvané dvoustupňové kontrole služeb. Kromě dvou pětičlenných komisí složených z poslanců by na tajné služby měl dohlížet i nezávislý orgán tvořený předsedy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu a ombudsmanem. Tento orgán by měl podle Topolánka jednat spíše na základě podnětů, a ne jako "permanentně fungující orgán".
Někteří členové výboru zpochybnili právě nezávislost nového kontrolního orgánu, ale objevily se i hlasy, zda je opravdu účelné, aby na zpravodajské služby dohlíželi poslanci. Například bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc řekl, že si dokáže představit možnost úplné ztráty kontroly poslanců nad službami. Výhrady se objevily i k některým nově navrhovaným pravomocím služeb, které by například mohly získávat informace od soukromých finančních institucí, především bank. Až dosud totiž mohou zpravodajské služby žádat o spolupráci pouze státní instituce. Zákon tuto změnu odůvodňuje především nutností sledovat peníze určené na podporu terorismu.
Spor se také objevil u nového pojetí tajných služeb, které ztratily svou resortní příslušnost. Například civilní rozvědka je v současné době součástí ministerstva vnitra a vojenská služba spadá pod ministerstvo obrany. Služby by tak až na výjimky nemohli samostatně úkolovat jednotliví ministři, ale jen vláda jako celek a prezident. Hlava státu a ministři by se přitom mohli na zpravodajce obrátit jen se souhlasem premiéra.
Právě tento bod zákona se například nelíbil Janu Klasovi (ODS), který nesouhlasil ani se zvýšenými pravomocemi služeb. Podivil se také nad tím, že před několika lety byly dvě vojenské tajné služby pracně sloučeny do jedné, Vojenského zpravodajství, a nyní by se měly opět rozdělit.
Bezpečnostní výbor asi po dvou hodinách projednávání zákona přerušil a vyzval premiéra, aby poslancům předložil více variant možné podoby zpravodajských služeb. Chce také vytvořit odbornou komisi složenou z poslanců a příslušníků zpravodajské komunity, která by vládě vytvořila rámec pro budoucí podobu zákona. Nyní záleží na kabinetu, zda počká na závěry expertů, nebo bude o zákoně jednat před jejich výstupem.

Vláda odmítla návrh, aby zaměstnanecké ubytovny platily poplatky
Vláda na svém zasedání odmítla návrh, aby ubytovny pro zaměstnance musely odvádět poplatek z ubytovací kapacity podobně jako hotely a penziony. Výjimku jim umožňuje zákon o místních poplatcích. Skupina poslanců ČSSD ovšem navrhla novelu, která ji má odstranit. Vláda o negativním stanovisku k návrhu informovala na svých webových stránkách, definitivně o něm v příštích měsících rozhodne parlament.
Poslanci ČSSD zdůvodňují návrh tím, že přechodně ubytovaní zaměstnanci čerpají služby obcí, ale nejsou započteni v počtu obyvatel, podle nějž obce dostávají část svých příjmů. Poplatek činí podle zákona čtyři koruny za každé využité lůžko a den. Obce se ale mohou s ubytovateli dohodnout na paušální částce.
Předkladatelé také tvrdí, že osvobození podnikových ubytoven je nesystémové i z hlediska daně z příjmu. Některé firmy prý financováním ubytoven snižují vlastní daňový základ. Díky tomu, že zaměstnancům poskytují levné, nebo dokonce bezplatné ubytování, jim pak také mohou vyplácet nižší mzdy. Od odstranění výjimky si autoři novely slibují posílení obecních rozpočtů.
S požadavkem, aby i majitelé podnikových ubytoven platili místní poplatek, přišlo začátkem února Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, které zastupuje dvě třetiny měst a obcí v regionu. Plzeňští radní poté předložili návrh novely zákona a předali ho zákonodárcům, aby ho předložili jako svou iniciativu. Jen v Plzeňském kraji by podle sdružení získala města a obce ročně navíc až desítky milionů korun.
Místní poplatek z ubytování tvoří významnou část příjmů obcí. Platí se jen z lůžek v ubytovnách a hotelích, neplatí se z bytů určených k trvalému bydlení a z lůžek pronajatých k trvalému bydlení. Výjimku mají i koleje a domovy mládeže, zdravotnická zařízení a zařízení pro sociální a charitativní účely.

Vláda schválila principy Julínkovy reformy, chystá své vlastní úpravy
Kabinet jednomyslně schválil věcné záměry zákonů, které mají reformovat české zdravotnictví. Novinářům to oznámil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Koalice se dohodla, že předlohy schválí, do paragrafovaného znění norem ovšem zapracuje některé vlastní změny. Jedná se například o trvalou, nikoliv jen pětiletou regulaci zisku zdravotních pojišťoven či zachování nevýdělečného charakteru univerzitních nemocnic.
"Považuji to za úspěšný krok směrem k reformě. Věcné záměry, jak byly odsouhlaseny vládou, zakládají naději pro české pojištěnce, pacienty, že se v českém zdravotnictví leccos změní v jejich prospěch, že budou více respektováni, budou mít vyšší práva a budou uloženy povinnosti státu a zdravotním pojišťovnám, aby tato práva naplňovaly," shrnul Julínek.
K dosavadním výhradám lidovců a zelených k transformaci pojišťoven na akciové společnosti Julínek uvedl, že jejich přeměna je v koaliční dohodě i vládním prohlášení. Vláda dá podle ministra garanci, že Všeobecná zdravotní pojišťovna, která se má změnit na akciovou společnost v majetku státu, se privatizovat nebude.
Podobný závazek platí podle Julínka i pro budoucí univerzitní nemocnice. Zákon bude formulován tak, že i když to budou akciovky, budou svou podstatou vlastně neziskovou organizací, která zisk dá do léčení a výuky.
"Aby měli všichni jistotu, udělali jsme deklaraci o neprivatizaci těchto nemocnic a zapracovali 11 požadavků univerzit do přílohy usnesení," řekl ministr. Dodal, že obě strany, stát i univerzita, budou mít zákonem vymezené právo veta, pokud by partner chtěl své akcie prodat, a tedy nemocnici privatizovat.
Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková má podle premiéra Mirka Topolánka připravit do konce roku návrh zákona o neziskových organizacích, kterým by se mohla řídit i zdravotnická zařízení. Využitelný by byl mimo jiné v sociálních službách.
Julínek dodal, že seznámil ministry s tezemi chystaného transformačního zákona, vláda teze neschvalovala. V příštích týdnech bude o nich diskuse. Menší vládní strany se totiž obávaly úniku majetku zdravotního pojištění při privatizaci pojišťoven. Chtěly přesný popis transformačních kroků.
Lidovci uspěli rovněž s návrhem, aby zákon i nadále umožňoval umělé oplodnění jen párům, nikoliv ženám bez partnera. Julínek křesťanským demokratům slíbil i to, že by se neměla rozšiřovat možnost interrupce oproti současnému stavu. Na přání koaličních partnerů vyřadí Julínek například z návrhu zákona o zdravotních službách v termínu "zdravotní služba je za účelem zisku" část "za účelem zisku".
Reformní balíček původně obsahoval sedm zákonů, vláda ale na návrh svých legislativců dvě normy - o zdravotních pojišťovnách a o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami - sloučila do jedné předlohy. Další zákon se týká veřejného zdravotního pojištění. Na kvalitu péče se zaměřují tři zákony - o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, o specifických zdravotních službách a o zdravotnické záchranné službě. Poslední norma se zabývá univerzitními nemocnicemi a zdravotnickými pracovišti. K tomuto balíku přibude i transformační zákon, který chce vláda dopracovat během příštích dvou měsíců.

Ústavně-právní výbor schválil návrh úprav vymáhání alimentů
Sněmovní ústavně-právní výbor schválil poslanecký návrh, který má pomoci rozvedeným lidem s dětmi při případném vymáhání dlužných alimentů. Spory o alimenty by měly soudy v budoucnu vyřizovat přednostně, doba promlčení by se mohla nově počítat až od dovršení samostatnosti dítěte. Návrh ještě ve čtvrtek projedná sociální výbor, a pokud jím projde, budou se změnami zabývat poslanci zřejmě na další schůzi sněmovny, která začne 22. dubna.
Výbor návrh schválil, ale vypustil z něj část, která měla dát širší rozsah oprávnění soudům. Soudy by podle původního návrhu mohly žádat banky, poštu, advokáty a notáře o informace o lidech dlužících výživné. Dnes mají takové pravomoci pouze exekutoři. Podle členů výboru jsou soudy již tak přetížené. Autor návrhu poslanec David Kafka (ODS) neměl proti úpravám žádné námitky.
"Jedná se spíše o drobnou změnu," řekl Kafka novinářům. Podle něj to hlavní, co má pomoct lidem, kterým dluží jejich bývalý partner na výživném, v návrhu zůstalo. Naději Kafka vkládá také do nového trestního zákoníku, který upravuje zanedbání povinné výživy. "Až budou obě (změny) přijaty, tak se situace může opravdu změnit k lepšímu," dodal Kafka.
Poškození rodiče by podle návrhu nemuseli v budoucnu skládat zálohy na exekuci. Nezaplacené výživné by se mělo stát přednostní pohledávkou i při prodeji podniku. Úprava občanského soudního řádu se dotkne i neplatičů, kteří žijí ze sociálních dávek. Nedostávali by již životní minimum, ale jen existenční minimum.
Koaliční návrh ve výboru částečně podpořila i opozice. Podle opozičních politiků navrhované změny nic neřeší, ale ani zásadně neškodí. Koalice ve sněmovně minulý rok v říjnu odmítla návrh ČSSD, aby některým neúplným rodinám alimenty vyplácel stát.

Senát

9.4.2008

Vláda podpořila územní změnu tří desítek volebních obvodů
Vláda schválila změnu území tří desítek senátních volebních obvodů. Důvodem je změna počtu obyvatel v těchto obvodech a změny ve vymezení území některých okresů. Návrh novely volebního zákona připravilo ministerstvo vnitra, nyní ho posoudí parlament.
Novela by měla o něco zmenšit senátní obvody na Berounsku, Benešovsku a v samotné Plzni, v nichž se počet obyvatel zvýšil nad zákonem stanovený limit. Naopak rozšiřovat se mají volební obvody pro Prahu 1 a Prahu 2, neboť v nich se naopak počet obyvatel opětovně snížil.
V souvislosti s tím se změní také hranice celkem šesti sousedních obvodů. Některé obyvatele šesté a desáté pražské městské části tak čekají senátní volby již letošní rok na podzim. Naopak část voličů tak bude nově zastupovat ještě nejméně dva roky kutnohorský senátor Bedřich Moldan (ODS). Pro voliče ze zbývajících obvodů - Prahy 5, Příbramska a Kolínska - se v podstatě nic nezmění, neboť tam budou na podzim senátní volby v rámci pravidelné obměny třetiny horní komory. Stejně tak i v Praze 1 a v Plzni.
Důvodem navržených změn je dodržení podmínky rovnosti hlasů tak, aby se v souladu se zákonem počet obyvatel ve volebních obvodech pohyboval rozmezí 15 procent k průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden senátorský mandát. "Pokud počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesne nebo se zvýší oproti stanovenému rozpětí, musí se změnit území volebního obvodu," uvedla mluvčí ministerstva Jana Malíková. Změnu lze uskutečnit jen v roce, kdy jsou vyhlášeny volby do Senátu.
Změny ve vymezení území některých okresů se dotkly dvou desítek senátních obvodů. "Jednotlivé volební obvody jsou vymezeny územím okresů a tam, kde je třeba toto území rozdělit mezi několik volebních obvodů, i výčtem jednotlivých hraničních obcí," připomněla mluvčí. Tyto změny se týkají například obou plzeňských obvodů a sousedního rokycanského obvodu.
Hranice senátních volebních obvodů se tak mění prakticky pravidelně každé dva roky. Před dvěma lety se novelou kvůli snížení počtu obyvatel měnilo území čtyř pražských obvodů včetně Prahy 1 a Prahy 2.

10.4.2008

Senát se vyjádří k reformní smlouvě EU a ostatním zákonům za dva týdny
Senát bude o tom, zda požádá Ústavní soud o přezkoumání ústavnosti reformní smlouvy EU, rozhodovat za necelé dva týdny. V rámci schůze, která začne 23. dubna, má schvalovat také zvýšení důchodů, antidiskriminační zákon nebo zpřísnění pravidel pro používání policejních odposlechů.
Přezkoumání souladu českého ústavního pořádku s lisabonskou smlouvou, která má reformovat pravidla budoucího fungování Evropské unie, navrhl horní komoře její evropský výbor. A to nejen hlasy ODS, která přezkum iniciovala a v Senátu má většinu.
Ne zcela jednoznačný asi bude postoj horní komory k návrhu antidiskriminačního zákona. Norma, jejíž přijetí po Česku požaduje EU, má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či například sociálním výhodám. Před dvěma lety Senát tuto normu zejména hlasy ODS odmítl jako vágní a zavádějící pozitivní diskriminaci, sněmovna jeho veto v předvolebním období už nedokázala přehlasovat. Nyní se situace trochu obrátila. Pravice vidí v zákonu jen nutné zlo, levice považuje vládní návrh za bezzubý.
Žádné problémy se nečekají naopak se schválením novely, která má umožnit zvýšení důchodů kvůli vysoké inflaci. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase by se měly důchody od srpna zvýšit v průměru o 465 korun na zhruba 9600 korun měsíčně. Podobně by se mohl Senát postavit ke zpřísnění pravidel pro používání policejních odposlechů. Vládní novela má lidem umožnit zjistit, zda je policie odposlouchávala, a její postup nechat přezkoumat u soudu.
Senát čeká také schvalování novely, která má řešit problémy s financováním vzdělávání zdravotníků ve specializovaných oborech. Stát by jim mohl pomáhat formou dotací z rozpočtu. Horní komora má rovněž rozhodnout o tom, zda stát bude moci v krajním případě kvůli výstavbě protipovodňových opatření sáhnout až k vyvlastnění soukromých pozemků.

Zdroj:ČTK