Poslanecká sněmovna

9.5.2007

Zákonodárci ODS opět navrhnou Václava Klause do příští volby prezidenta
Poslanci a senátoři ODS se na společném zasedání podle očekávání dohodli, že do prezidentské volby v příštím roce navrhnou Václava Klause. Usnesení o nominaci přijali zákonodárci nejsilnější vládní strany jednomyslně. Předsedové obou klubů ODS Petr Tluchoř a Tomáš Julínek věří, že Klaus dostane hlasy všech poslanců i senátorů ODS, přestože všichni nebyli na dnešní nominaci přítomni.
Vedení ODS zároveň zahájí jednání s koaličními partnery s cílem dosáhnout znovuzvolení současného prezidenta. Zatímco zelení už dali najevo, že si Klause na Hradě nepřejí, mezi lidovci není situace zatím jasná. Místopředseda ODS Ivan Langer prohlásil, že jeho strana si uvědomuje svou početní sílu v obou komorách parlamentu, která k úspěchu jejího kandidáta nestačí.
"Na tomto jednání to bylo naprosto jednoznačné a můžu potvrdit, že i z ostatních jednání senátorského klubu ODS zaznívají jednoznačné hlasy pro nominaci Václava Klause," řekl novinářům Julínek. ODS podle něj ale nebude od svých poslanců a senátorů chtít, aby se před hlasováním zavázali, že Klause podpoří. "Jsem přesvědčen, že v této zemi v tuto chvíli není žádná alternativa k prezidentu Václavu Klausovi," řekl novinářům Tluchoř. I podle Julínka se bude ODS spoléhat na podporu koaličních partnerů, zejména KDU-ČSL.
Občanští demokraté mají v obou komorách 122 zákonodárců, lidovci 24, celkem tedy 146 poslanců a senátorů. V případě jejich shodného postoje by byl Klaus zvolen prezidentem ve třetím kole volby, kdy se hlasy poslanců a senátorů sčítají. Ke zvolení by mu stačilo 141 hlasů. Klaus by mohl podle dostupných informací získat i hlasy ze senátorského klubu SNK.
Klaus je zatím jediný, kdo oznámil zájem o prezidentský úřad. Oficiální nominaci získá, až návrh dostane volební komise sněmovny a Senátu. Volba hlavy státu se má uskutečnit nejpozději začátkem března příštího roku. Prezidenta budou s největší pravděpodobností opět volit zákonodárci, přímá volba je už velmi málo pravděpodobná, neboť by zřejmě znamenala i snahu o posílení pravomocí hlavy státu.
Sociální demokraté jsou odhodláni poslat do souboje se současným prezidentem vlastního kandidáta, který by byl přijatelný i pro ostatní parlamentní strany a byl by schopen Klause porazit. Zatím ale takovou osobnost nevybrali. Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka novinářům řekl, že jeho strana čeká na to, s kým přijdou zelení a lidovci. ČSSD chce postupovat tak, aby Klaus měl "důstojného a silného protikandidáta", dodal Sobotka.
Politologové soudí, že Klaus sice od počátku prvního funkčního období důsledně podřizoval své kroky tomu, aby si opětovné zvolení zajistil, výsledek klání o nejvyšší ústavní funkci je ovšem do značné míry nevyzpytatelný. Proti jeho znovuzvolení podle nich hraje to, že je čestným předsedou ODS. I v rámci této strany si ale Klaus vytvořil řadu protivníků v důsledku své "soukromé války" s premiérem Mirkem Topolánkem v době vládní krize.
Někteří poslanci ODS dříve přiznali, že Klausovo znovuzvolení není zdaleka jasnou věcí. Některým občanským demokratům se totiž nelíbí, jak prezident kritizoval Topolánkovu vládu. Premiér na dnešním jednání chyběl podobně jako předseda Senátu Přemysl Sobotka, oba však podle místopředsedy horní komory Jiřího Lišky (ODS) Klausovi vyjádřili podporu.
Senátor ODS Jaroslav Kubera poznamenal, že Klausovi byly vytýkány "v zásadě drobnosti" a choval se jako nestranný prezident, byť se to někdy ODS nelíbilo. V nadsázce zopakoval, že jediným kandidátem, který by mohl Klause porazit, je jeho manželka Lívie. "Lepší pár si nedovedu představit na Pražském hradě," dodal Kubera.
Sněmovna a Senát se k volbě prezidenta sejdou nejdříve počátkem února příštího roku ve Španělském sále Pražského hradu. Společnou schůzi totiž svolá předseda sněmovny v posledních 30 dnech volebního období úřadujícího prezidenta, který se ujal funkce 7. března 2003.

Sněmovna podpořila nižší DPH u palivového dřeva
Palivové dřevo a další dřevěné výrobky určené na topení budou zřejmě podléhat pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty místo nynějších 19 procent. Novelu zákona o DPH přijala Poslanecká sněmovna. Zákon nyní zamíří do Senátu, a poté k podpisu prezidentovi. Pokud projde, platit by měl od prvního dne měsíce poté, co bude vyhlášen ve Sbírce zákonů.
Vláda s návrhem nesouhlasila. Obává se mimo jiné toho, že tyto dřevěné výrobky se sníženou sazbou budou sloužit i k jiným účelům, například k výrobě papíru nebo celulózy. Poslanec Michal Doktor (ODS) při projednávání ve druhém čtení ujistil, že rozpočtový výbor přijal takový pozměňovací návrh, aby vyhověl odborným námitkám vlády i potřebě souladu s číselníkem celního sazebníku. To by mělo zabránit případným nedorozuměním.
Palivové dřevo bylo ještě do konce roku 2003 ve snížené sazbě, od ledna 2004 ho však zákon přesunul do 19. procentní sazby. Předkladatelé převážně z řad poslanců ČSSD, mezi nimiž je i lidovec Libor Ambrozek, poukazují například na to, že do nižší sazby jsou zařazena paliva na bázi dřeva například v Německu, Rakousku nebo Itálii. Na druhou stranu některé členské státy této možnosti nevyužívají. Jde například o Polsko, Slovensko, Finsko, Švédsko nebo Francii.

Začínající podnikatelé nebudou muset dokladovat bezdlužnost
Zájemci o podnikání nebudou muset s nejvyšší pravděpodobností dokazovat svoji bezdlužnost. Počítá s tím novela zákona o správě daní a poplatků, kterou přijala Poslanecká sněmovna. Zákon nyní poputuje do Senátu a k podpisu prezidentovi. Poslanci nepřijali návrh Vladimíra Koníčka (KSČM), který chtěl naopak povinnost dokazování bezdlužnosti zachovat.
Poslanci přijali také návrhy Michala Doktora (ODS), které mají zlepšit postavení daňového poplatníka před správcem daně a stanovují i lhůty ke zrychlenému průběhu kontroly. V jiných případech také nařizují správci daně, aby svá rozhodnutí zdůvodnil.
Naopak neprošel návrh, aby se státní fondy staly účastníky daňového řízení v případech, kdy se řízení týká odvodů, které jsou jejich příjmy. Proti tomuto návrhu protestoval ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj by šlo o bezprecedentní průlom do daňového práva.

Sněmovna chce změnu systému financování zastupitelských úřadů
Způsob financování českých zastupitelských úřadů v zahraničí se pravděpodobně změní. Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o rozpočtových pravidlech, která má novým způsobem zajistit ambasádám peníze pro provoz na několik měsíců dopředu. Ministerstvo zahraničí má kvůli tomu vytvořit speciální účet u České národní banky. Novelu nyní dostanou k posouzení Senát a prezident.
Důvodem pro předložení novely bylo rozhodnutí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který označil dosavadní zálohový způsob financování přes depoziční účet za porušení rozpočtové kázně. Novela má proto umožnit použití stálé mimorozpočtové zálohy, která by umožnila plynulé financování ambasád.
Ministerstvo zahraničí je povinno zajistit financování zhruba 120 zastupitelských úřadů. Některé z nich jsou ale v zemích, kde bezpečnostní a ekonomické podmínky komplikují dodržování standardních rozpočtových pravidel. Některé z úřadů musí mít zajištěny prostředky na několik měsíců provozu pro případ, kdy by jim nebylo možné peníze vůbec doručit.
NKÚ na dosavadní praxi vadilo to, že ministerstvo zahraničí pro financování ambasád nedodržuje shodu rozpočtového a kalendářního roku. Doklady o použití nebo příjmu peněz byly zastupitelskými úřady zasílány jednou měsíčně na ministerstvo hlavnímu účetnímu, který po kontrole provádí jejich zaúčtování. Pak byly peníze na náklady doplněny z příslušných výdajových účtů, v případě příjmů odvedeny na příjmový účet. Ministerstvo technicky právě tento okamžik považovalo za den vzniku výdaje nebo příjmu rozpočtu.
"Důvodem pro vytvoření a používání zvláštního účtu je důsledné sledování opakovaného zálohového financování jednotlivých typů výdajů všech zastupitelských úřadů," uvedla vláda.

Sněmovna schválila vydání dluhopisů za 86,5 miliardy korun
Poslanecká sněmovna schválila vydání státních dluhopisů v objemu 86,5 miliardy korun na krytí schodku letošního rozpočtu. Ministr financí Miroslav Kalousek při projednávání zdůraznil, že k vydání dluhopisů vládu sněmovna zavázala, když schválila rozpočet na letošní rok, který s vydáním dluhopisů počítá. Návrh však prošel až na několikátý pokus. Poslanci ho několikrát zamítli, několik z nich vždy však poté zpochybnilo hlasování, dokud neuspěl. Pro návrh hlasovali všichni přítomní poslanci ODS, KDU-ČSL, Strany zelených i nezařazení Miloš Melčák a Michal Pohanka. Všichni poslanci KSČM se zdrželi, sociální demokracie hlasovala proti vydání dluhopisů.
Kalousek kritizoval sociální demokracii, že sice podpořila návrh letošního rozpočtu, ale už nepodpořila právě vydání dluhopisů. Obvinil poslance ČSSD z toho, že riskovali rating, důvěru i peníze České republiky. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek reagoval tím, že se vládní koalice ani nepokusila jednat s opozicí o podmínkách, které by umožnily pro vydání dluhopisů hlasovat.
Zákon o státním rozpočtu počítá v letošním roce s účetním schodkem 91,3 miliardy korun. Faktický deficit je ovšem podle MF 122 miliard korun. Část deficitu by měl pokrýt výnos z prodeje sedmi procent akcií ČEZ. Stát vydává dlouhodobé dluhopisy se splatností do 35 let. Chce se tím kromě jiného vyhnout situaci, kdy by podíl krytí krátkodobými dluhopisy byl příliš vysoký. V případě potíží na finančním trhu by hrozilo, že stát nebude moci financovat dluh prodejem pokladničních poukázek, získat peníze a splatit své dluhy.

Státní dohled na exekutory se možná zpřísní
Ministerstvo spravedlnosti by mohlo dostat větší pravomoci při kontrole exekutorů. V budoucnu už by exekutoři nemuseli vůči ministerstvu dodržovat povinnost mlčenlivosti. Počítá s tím vládní návrh, který Poslanecká sněmovna propustila do další fáze projednávání. Předlohou se nyní budou zabývat sněmovní výbory.
Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je cílem novely především lépe upravit a zpřísnit dohled státu nad prací exekutorů. Soukromí exekutoři podle něj sice jednoznačně přispívají k vymáhání práva. Někdy ale proti dlužníkovi zasahují příliš razantně nebo zasahují proti lidem, kterých se exekuce nemá týkat, řekl ministr poslancům.
Veřejnost citlivě vnímá případy, kdy někteří exekutoři zabaví majetek, který nepatří dlužníkovi. Děje se tak obvykle v případech, kdy si přijdou pro věci do domácnosti, kde je dlužník hlášen k pobytu, ale nic mu tam nepatří. Někdy také zabavují věci v nepoměrně vyšší hodnotě, než je výše dluhu.
Vládní návrh počítá s tím, že exekutor bude muset na požádání ministerstva spravedlnosti poskytovat písemné a ústní vyjádření. Návrh také výslovně stanovuje, že úřad provádí dohled i na základě písemných podnětů fyzických nebo právnických osob. Ministerstvo spravedlnosti by mělo mít možnost pravidelně kontrolovat exekutorské úřady, nahlížet do spisů, listin a případně též evidenčních pomůcek exekutora.
Návrh novely nově zakotvuje také institut výtky, kterou soudním exekutorům bude moci udělit ministerstvo nebo Exekutorská komora. Bude možné ji udělit při méně závažných pochybeních, která není možné hodnotit jako kárná provinění.
Podle dřívějšího vyjádření exekutorské komory se prolomením mlčenlivosti zjednoduší řešení situací, kdy dlužník neprávem obviní exekutora z nesprávného postupu. Nyní se exekutoři nemohou kvůli mlčenlivosti bránit.

Sazka a loterijní firmy zřejmě budou moci uplatňovat odpočet DPH
Největší tuzemská loterijní společnost Sazka a další loterijní firmy zřejmě budou moci uplatňovat nárok na vrácení daně z přidané hodnoty. Sazce by to ročně přineslo 200 až 250 milionů korun, které by měla odvést sportovním svazům. Vyplývá to z pozměňovacího návrhu k novele zákona o správě daní a poplatků, který přijala Poslanecká sněmovna. Novelou se ještě bude zabývat Senát a poté prezident republiky.
Pro návrh hlasovali hlavně poslanci ČSSD a KSČM, proti byla většina poslanců ODS. Lidovci hlasovali pro i proti. Ministr financí Miroslav Kalousek s návrhem nesouhlasí, podle jeho názoru je v rozporou s legislativou EU.
"Myslím si, že se to zbytečně vztahuje jenom k Sazce a dalším loterijním organizacím. Smysl je v tom, aby se podpořila možnost získání finančních prostředků pro sportovní věci, pro veřejné potřeby a je to otázka především podpory sportu," uvedl autor pozměňovacího návrhu, poslanec Josef Smýkal (ČSSD).
Podle návrhu budou muset peníze z odpočtu DPH jít na veřejně prospěšné účely. "ČSTV a sportovní organizace mě v tom podpořily, protože předpokládají, že to půjde zpátky do sportu a podpory tělovýchovy," dodal.
Návrh umožní odpočet DPH například u peněžitých loterií, losů, sportky, stíracích losů nebo kurzových sázek. Odpočet daně se podle důvodové zprávy nevztahuje na tomboly, výherní automaty, kasina nebo dostihové sázky.
Obdobný návrh, podle něhož měli mít provozovatelé loterií možnost žádat o vrácení daně z přidané hodnoty, sněmovna projednávala loni. Tehdy ho ale zamítla. Když Sazka loni v koncem května uplatnila nárok na odpočet DPH, ministerstvo financí ho odmítlo s tím, že loterijní společnosti nárok na tento odpočet nemají.

10.5.2007

O CzechInvestu budou poslanci jednat zřejmě až v červnu
O situaci v agentuře CzechInvest bude sněmovna jednat zřejmě až v červnu. Informaci vlády o situaci v agentuře se poslanci rozhodli vyřadit z pořadu nynější schůze, zařadí je však na pořad další schůze, která začne 5. června. Poslanci ČSSD a bývalému ministrovi průmyslu Milanu Urbanovi se nelíbí, že nynější ministr Martin Říman vyměnil generálního ředitele CzechInvestu, což vyvolalo řadu odchodů zaměstnanců.
Urban proto navrhl na začátku zařadit příslušný bod na pořad schůze, což se podařilo prosadit zejména hlasy poslanců ČSSD a KSČM. Exministr se za odvolaného ředitele Tomáše Hrudu postavil již dříve a označil jeho odvolání a následné výpovědi několika desítek pracovníků CzechInvestu za Římanovu zásadní manažerskou chybu. Nynější situace podle něj ohrozila probíhající investiční projekty i možné nové investice.
Římana se v této souvislosti již v dubnu při jedné z interpelací zastal premiér Mirek Topolánek. "To není žádná čistka. Čistka by byla, kdyby ti lidé byli vyhozeni," prohlásil. Říman se podle jeho slov pouze rozhodl, že vymění neloajálního ředitele.
Poslanci také vzali na vědomí zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za loňský rok. Centrální banka skončila loňské hospodaření se ztrátou 56,4 miliardy korun, a to hlavně kvůli silné koruně, která snižuje korunové ohodnocení devizových rezerv.

Vláda a opozice se ve sněmovně přely o postoj k reformě EU
Vláda a opozice se ve sněmovně přely o postoj České republiky k reformě Evropské unie. Sociální demokraté vládě vyčetli, že odmítáním původní verze euroústavy blokuje další integraci unie a hazarduje s důvěryhodností ČR. Podle kabinetu naopak projekt euroústavy selhal a východiskem je nový, méně ambiciózní smluvní rámec. V závěru debaty poslanci vzali vládní informaci na vědomí. Požadavek ČSSD, aby vláda připravila novou pozici, ve které zohlední názory opozice, neuspěl.
Podle místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry (ODS) bude kabinet k jednání o novém institucionálním rámci EU přistupovat se střízlivostí a uměřeností. "Budeme spolupracovat jen na takové smlouvě, o které bude možno říci bez váhání, že členské státy zůstávají jejím pánem," řekl. Reforma unie podle něj musí zajistit její funkčnost a akceschopnost, zároveň by ale neměla zbytečně zasahovat do pravomocí členských zemí v oblastech, kde to není nutné.
Občanští demokraté, lidovci a zelení se dohodli, že nový smluvní dokument upravující fungování sedmadvacítky nemá obsahovat "kvaziústavní symboly", například termín ústava nebo název ministra zahraničí EU. Reforma unie by podle vlády měla umožňovat nejen převod kompetencí od národních vlád do Bruselu, ale i opačným směrem. Česká pozice obsahuje i požadavek, aby nová smlouva neobsahovala Chartu lidských práv.
Sociální demokraté, kteří již několik měsíců volají po parlamentní debatě o budoucnosti euroústavy, měli příležitost vládní postoj ve sněmovně podrobit kritice. Ocenili sice, že vládní politici zmírnili slovník, kterým euroústavu odmítají, postoj kabinetu podle nich ale zůstává nepřijatelný.
Vláda už neříká, že se má ústavní smlouva "zakopat pod zem", ale chová se k ní jako "k cáru, který se vyžil, který tedy bereme jako z nouze", řekl místopředseda sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek. Takové stanovisko je podle něj v EU ojedinělé a mohlo by ve svém důsledku vést k tomu, že ČR bude vyloučena z hlavního integračního proudu a zůstane na vedlejší koleji.
Euroústavu zatím ratifikovalo 18 z 27 členských zemí unie. Na jaře 2005 ji ovšem v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci, což brání tomu, aby dokument vešel v platnost. Ostatní členské země včetně Česka následně ratifikaci z různých důvodů odložily.

Senát

7.5.2007

Doplňovací volby složením Senátu moc nezamíchaly
Letošní doplňovací senátní volby podle očekávání složením horní komory příliš nezamíchaly. Noví senátoři - přerovský Jiří Lajtoch (ČSSD) a chomutovský Václav Homolka (KSČM) sice posílili levicový tábor. Pravice však bude mít dál v horní komoře s 81 členy většinu.
Největší debaty se tak nyní budou asi vést o to, ve kterých výborech budou noví senátoři působit. Místopředseda senátorů ČSSD Ladislav Macák řekl, že však bude v prvé řadě záležet na přerovském primátorovi Lajtochovi, v jaké oblasti by chtěl jako senátor působit. Podle dostupných informací se uvažuje například o hospodářském výboru.
Největší zájem bývá o výbor pro veřejnou správu a místní rozvoj, kde působila bývalá přerovská senátorka Jitka Seitlová. Klub SNK, kam patřila, už v březnu na uvolněné místo nominoval předsedkyni komise pro obnovu venkova Václavu Domšovou (za SNK ED). Proti se ale tehdy postavili senátoři ODS. Podle nich by to bylo proti uzavřeným povolebním dohodám. Nelíbilo se jim ani to, že by změnou oslabil ústavně-právní výbor. Změny tak senátoři odložili až na povolební dobu.
Výsledek voleb se nijak nedotkl ODS, které zůstala nadpoloviční většina 41 senátorů. Ve stejné situaci je i KDU-ČSL, která má nadále v klubu 11 členů. Tyto strany tak mají v obou komorách celkem 146 zákonodárců, což více než dostatečný počet hlasů, který by zaručil ve třetím kole prezidentské volby případné znovuzvolení Václava Klause. Nic na tom nezměnilo posílení ČSSD na 13 senátorů. Sociální demokracie měla největší sílu v Senátu po prvních volbách v roce 1996, kdy jich bylo 25.
O jednoho člena v doplňovacích senátních volbách přišly obě početně nejslabší senátorské frakce - klub SNK má nyní šest a Klub otevřené demokracie sedm členů, převážně zástupců menších stran a hnutí. Tuto frakci oslabil odchod bývalého chomutovského senátora Petra Skály. Komunisté mají díky Homolkovi v Senátu tříčlenné zastoupení, což na vlastní klub nestačí.
Volby nijak nezměnily počet stran a hnutí zastoupených v Senátu, nadále jich bude 15. Deset z nich ale má v horní komoře jen jednoho kandidáta, většinou nestraníka. Nezávislý kandidát zůstal v Senátu také jen jeden, a to nynější předseda kulturního a školského výboru Karel Barták, člen klubu KDU-ČSL. Bez stranické příslušnosti je podle www.volby.cz v Senátu aktuálně 16 členů horní komory. Ostatní jsou členy sedmi stran a hnutí - ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, SNK ED, ODA a Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.

9.5.2007

Senátoři nevěří, že by změna systému voleb zabránila novému patu
Senátoři z ústavně-právního výboru jsou skeptičtí k tomu, že by případná změna volebního systému dokázala zabránit zopakování patového výsledku voleb do Poslanecké sněmovny. Shodli se na tom ve stanovisku k petici "Již nikdy 100 na 100, prosím!", která byla reakcí na výsledek loňských sněmovních voleb.
Jednoznačnou většinu v dolní komoře by podle senátorů nezaručila ani ústavní změna počtu poslanců ze sudého na lichý. Jaromír Volný (ODS) upozornil na to, že poslanci během volebního období mohou změnit stranickou příslušnost, a tím ovlivnit výsledek voleb. Složení sněmovny a síla vládní koalice by závisela také na počtu zvolených stran.
Petice je podle předsedy výboru Jaroslava Kubery (ODS) ve skutečnosti adresována voličům, kteří rozhodují o výsledku hlasování, nikoli zákonodárcům. Jiří Oberfalzer (ODS) však oponoval s tím, že výsledek voleb je deformován způsobem přepočtu hlasů na mandáty. Podle platného systému vládní strany obsadily ve sněmovně stovku křesel stejně jako levicová opozice, přestože ve volbách dostaly o zhruba 200.000 hlasů více.
Kubera upozornil také na to, že jedním z řešení by bylo zrušení sněmovny s tím, že její pravomoci by převzal jednaosmdesátičlenný Senát. V horní komoře by podle něj díky většinovému způsobu volby jejích členů nikdy nemohla patová situace nastat. Tato varianta by navíc přinesla větší úspory než zrušení Senátu, uvedl Kubera v reakci na postoj stranického kolegy a poslance Vlastimila Tlustého. Tlustý v souvislosti s reformou veřejných financí uvedl, že horní komora není nutná.
Petici loni v červnu zorganizovala trojice občanů z Mostecka, podle www.petice.eu se k ní připojilo 3477 lidí. Petiční akce skončila 19. ledna po jmenování nynější vlády Mirka Topolánka (ODS). Vláda se v programovém prohlášení zavázala navrhnout novelu volebního zákona tak, aby garantoval vyšší míru poměrného zastoupení stran a vítězi voleb přiřkl takzvanou volební prémii v rámci přerozdělování mandátů.
Parlamentní strany se už v povolebním týdnu shodovaly na potřebě změny volebního systému. Nebyly ale jednotné ve způsobu této změny. Lidovci navrhovali sudý počet poslanců ve sněmovně změnit na lichý, a to 199. ODS byla pro změnu poměrného systému voleb do sněmovny na většinový, podle kterého se nyní vybírají senátoři. Zelení a komunisté propagovali čistý proporční systému, který platil před šesti lety. Podobný názor měli i sociální demokraté.

Zdroj:ČTK