Poslanecká sněmovna

10.4.2007

ČSSD opět předloží návrh ústavního zákona o celostátním referendu
Sociální demokraté během týdne sněmovně předloží návrh na uzákonění celostátního referenda. Uvedl to po jednání klubu ČSSD předseda frakce Michal Hašek.
Půjde už o několikátý pokus prosadit zákon o lidovém hlasování, v němž by se občané mohli vyjadřovat ke klíčovým otázkám. Ani tentokrát nejsou šance normy na úspěch velké. Jde o ústavní zákon a k jeho schválení je nutná třípětinová většina poslanců a senátorů. ODS referendum dlouhodobě odmítá. Občanští demokraté mají přitom v obou parlamentních komorách tolik hlasů, že už jen oni mohou přijetí zákona o referendu blokovat.
Kromě debat o obecném referendu politici v posledních měsících diskutují i o speciálním zákonu, který by umožnil vypsat jednorázové hlasování o umístění americké radarové stanice v České republice. Ani jednorázové referendum ale zatím nenašlo v parlamentu dostatečnou podporu.
K hlasování o radaru by bylo možné použít i zákon o obecném referendu, s nímž nyní přichází ČSSD. Obecné referendum připravují i zelení. Chtějí pro něj vyjednat podporu v koalici.
S referendem počítá ústava, podle níž může ústavní zákon stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. V tuzemsku se dosud konalo jedno celostátní referendum - v červnu 2003 občané schválili přistoupení země k EU. Aby se toto referendum mohlo uskutečnit, schválil parlament jednorázový ústavní zákon.

Langer před poslanci hájil chystanou reformu policie
Ministr vnitra Ivan Langer přestavil poslancům bezpečnostního výboru podrobný návrh reformy policie. Ta by měla podle nových pravidel začít fungovat od roku 2009 a Langer se nyní snaží získat pro své plány podporu mezi opozičními poslanci. Policie by tak v budoucnu například již neměla doručovat soudní obsílky, měla by fungovat na základě jiného územního členění, nebo mít jiná pravidla pro vzdělávání nových příslušníků. Langer také chce, aby více spolupracovala s veřejností.
Ministr svou reformu založil na deseti základních bodech, mezi které také patří nový systém kontroly práce policistů, jiné financování, nebo debyrokratizace.
Za jeden ze základních úkolů pak považuje změnu působnosti policie, která dnes musí plnit řadu "nepolicejních" úkolů. Například za druhé pololetí loňského roku obdrželi policisté v krajích a Praze od soudů 82.479 žádostí o doručení písemností. Podle Langra tak fungují jako "drazí pošťáci".
Přibývá také žádostí o policejní asistenci při exekucích. Za první pololetí roku 2006 zaznamenala policie 2433 takových případů. Podle Langra by přitom v těchto případech mohli policisty nahradit příslušníci justiční stráže.
Ministr ve své obsáhlé zprávě upozornil také na současný stav, kdy je velká část veřejnosti s prací policie nespokojena. Podle průzkumů policii v roce 1998 důvěřovalo 52 procent dotázaných a v roce 2003 to bylo 66 procent. Za další tři roky důvěryhodnost policie poklesla na 47 procent.
V současné době pracuje u policie 45.295 policistů a 11.353 občanských zaměstnanců.

11.4.2007

Rozpočtový výbor odmítl zmírnit podmínky pro prodej půdy cizincům
Sněmovní rozpočtový výbor doporučil Poslanecké sněmovně zamítnout návrh novely devizového zákona, která má usnadnit podmínky pro prodej tuzemské zemědělské půdy občanům zemí EU. Zákon nyní směřuje do druhého čtení a sněmovna o něm bude rozhodovat na některé ze svých dalších schůzí.
Cizincům by mělo podle předlohy stačit, aby se zaregistrovali jako zemědělští podnikatelé. Odpadla by jim hlavně podmínka tříletého pobytu v tuzemsku. O návrhu jednal minulý týden již zemědělský výbor a projednávání přerušil. Někteří jeho členové chtějí nejdřív svolat seminář, nejspíš na květen, kde by se zabývali hlavně záležitostmi kolem prodeje státní půdy. Zemědělský výbor by se k projednávání návrhu vrátil až poté.
Zástupce ministerstva financí na jednání rozpočtového výboru uvedl, že pozastavení této novely je negativním signálem a že to nepřinese nic, co by mohlo českému zemědělci prospět.
S novelou ale nesouhlasí ani Agrární komora i další organizace zemědělců, například Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Zemědělci, kteří v tuzemsku hospodaří z 90 procent na pronajatých pozemcích, vyjadřují obavy z toho, že na trhu s půdou nebudou s to čelit kapitálově silnějším konkurentům ze zahraničí.
Rozpočtový výbor se také zabýval návrhem na vydání dluhopisů na krytí letošního schodku státního rozpočtu. Nezaujal žádné stanovisko a návrhem se bude na některé z dalších schůzí zabývat sněmovna.

Sněmovní zemědělský výbor podpořil dřívější zavádění biopaliv
Sněmovní zemědělský výbor podpořil dřívější přimíchávání biopaliv do motorové nafty a souhlasil s vládním návrhem novely zákona o ochraně ovzduší, který změnu zavádí, doporučil však změnit její účinnost. Zatímco původní vládní návrh počítal s tím, že biopaliva by se přidávala od ledna 2008, nyní by to mohlo být od letošního srpna či září. Uvedl to předseda výboru Jiří Papež (ODS). Návrhem se na některé z příštích schůzí bude zabývat Poslanecká sněmovna.
Do motorové nafty by se podle návrhu přidávala dvě objemová procenta metylesteru řepkového oleje (MEŘO). Zákon by nabyl účinnosti dnem vyhlášení "Podle mne je reálný termín srpen či září, podle toho, jak se k tomu vyjádří Senát," řekl Papež.
Poslanci zároveň navrhli změnit pravidelnou kontrolu přimíchávání biopaliv. Zatímco původní návrh předpokládal kontrolu výkaznictví jednou za kalendářní rok, nyní by měla být dvakrát do roka. Papež s tím nesouhlasí, protože to podle něj bude znamenat nárůst administrativy. Poukázal také na to, že v zemích, kde se již biopaliva přimíchávají, se konají kontroly také jen jednou ročně.
S návrhem na povinné přimíchávání od 1. září přišel již minulý týden ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Jedním z důvodů pro dřívější termín je podle ministerstva předpokládaná vyšší letošní sklizeň řepky. Zemědělci počítali s tím, že biopaliva se začnou přidávat do pohonných hmot již od letošního pololetí, a proto řepku pro letošek zaseli na větší výměře. Pole s touto plodinou se meziročně rozrostla o desetinu, a navíc se očekává nadprůměrný výnos. Agrární komora již dříve varovala, že odložení programu biopaliv může vést ke zhroucení trhu s řepkou.

13.4.2007

Vízum do USA nedostali poslanec z KSČM a senátor z KDU-ČSL
Komunistický poslanec Alexander Černý a lidovecký senátor Rostislav Slavotínek nedostali americké vízum potřebné k návštěvě Marshallových ostrovů. Delegace českých poslanců a senátorů si tam má prohlédnout radar americké protiraketové obrany, o jehož umístění v Česku vyjednávají čeští a američtí zástupci.
Neudělení víza zdůvodnili Američané tím, že neměli dost času na jejich vyřízení. Podle serveru iDnes.cz nestihl Slavotínek termín pro odevzdání podkladů, bez nichž nelze víza udělit. Tiskové oddělení amerického velvyslanectví v Praze popřelo, že by Černý nedostal vízum kvůli tomu, že je členem komunistické strany. Šéf KSČM Vojtěch Filip si přesto kvůli postupu velvyslanectví USA stěžoval americkému velvyslanci.
Zahraniční odbor sněmovny vysvětlil zdržení v případu Černého tím, že byl na seznam členů delegace doplněn o několik dní později než ostatní poslanci. O vyřízení jeho víza požádala sněmovna ve čtvrtek, zatímco pasy ostatních účastníků předala již v úterý. Černý byl na seznam dopsán teprve po čtvrtečním jednání organizačního výboru.
"My si nemyslíme, že by to byla politická hra Spojených států," uvedl serveru iDnes.cz k záležitosti Slavotínka mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek. Slavotínek se o cestě dozvěděl až těsně před termínem - byl totiž nominován dodatečně. "Neměl v Praze pas, bylo složité ho získat za tak krátkou dobu," dodal Horálek.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg novinářům řekl, že udělení, nebo naopak neudělení víza je rozhodnutím daného státu s vízovým režimem, v tomto případě USA. "Kdyby si to (Spojené státy) nevyhradily, tak by nepotřebovaly vízový režim," prohlásil. Dodal však, že se chce "poptat", zda má neudělení víza poslanci Černému ještě jiné důvody. V době, kdy odpovídal na dotazy novinářů, nebylo známo, že kromě Černého nedostal vízum ani Slavotínek.
Velvyslanectví uvedlo, že podle dohody s ministerstvem obrany a ministerstvem zahraničí mělo obdržet konečný seznam účastníků ve středu 11. dubna. Jména dvou zákonodárců však Američané podle velvyslanectví dostali až téměř o 24 hodin později. "Bohužel jsme tak neměli dostatek času pro dokončení procesu udílení víz před sobotním odjezdem skupiny," doplnilo tiskové oddělení.
Zahraniční a branný výbor sněmovny na prohlídku základny vyslaly zástupce ODS a ČSSD, tři z každé strany. Celkem se cesty zúčastní šest poslanců, dva za zahraniční výbor a čtyři za branný. Šéf branného výboru Jan Vidím (ODS), ani předseda zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD) na prohlídku radaru nejedou.
Kromě poslanců jsou v delegaci i dva senátoři z výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost - Josef Zoser (klub SNK) a Richard Svoboda (ODS). Předseda výboru Richard Sequens účast odřekl z rodinných důvodů.
Cílem cesty je seznámit se podrobně s tím, jak pracuje tamní protiraketový radar. Zařízení chtějí USA umístit v České republice, pokud se na tom obě země dohodnou.

Senát

10.4.2007

Senátoři vytkli policii postup kvůli Čunkovu případu
Senátoři z mandátového a imunitního výboru vytkli policii, že jim v žádostech o vydání členů horní komory nedává všechny informace. Podnětem jim byl postup policie v případě vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Senátoři proto požádali ministra vnitra a policejního prezidenta, aby pro všechny další podobné případy zajistili "maximální profesionalitu" při přípravě takových žádostí.
Policie v případě Čunka podle člena výboru Jaromíra Volného (ODS) neposkytla Senátu informaci o tom, kdy bylo zahájeno vyšetřování předsedy KDU-ČSL, na čí podnět a kdy byl podnět podán, ačkoli na to byla dotázána a měla tuto informaci od loňského 6. listopadu. Policisté senátorům zamlčeli třeba to, že případ začali vyšetřovat na popud advokáta a exministra spravedlnosti Jiřího Nováka, který zastupoval Čunkovu bývalou sekretářku Marcelu Urbanovou.
Ve světle těchto informací by podle senátora SNK ED Josefa Novotného patrně Čunek nyní nebyl k trestnímu stíhání vydán. "Jisté je, že na začátku nebyla náhoda, ale že to byl záměr," uvedl Novotný. Na Čunkově případu se podle něj může ukázat celá mašinerie a okolnosti policejního vyšetřování.
Senátor za Stranu zelených Jaromír Štětina neprosadil do usnesení svůj návrh, aby výbor konstatoval znepokojení nad délkou vyšetřování Čunkova případu.
Čunek čelí obvinění, že jako vsetínský starosta před více než pěti lety vzal půlmilionový úplatek, kterým se údajně chlubil své sekretářce. Vicepremiér trvá na tom, že žádný úplatek nepřevzal.

11.4.2007

Senát pravděpodobně podpoří zrušení ministerstva informatiky
Ministerstvo informatiky pravděpodobně skončí, jeho pravomoci si rozdělí ministerstva vnitra, průmyslu a obchodu a místního rozvoje. Nyní úřad pracuje samostatně pod řízením ministra vnitra. Se zrušením ministerstva počítá vládní návrh zákona, který jednomyslně podpořili senátoři z hospodářského výboru. Senát jako celek bude předlohu schvalovat na schůzi, která začíná tento čtvrtek.
Zákon má nabýt účinnosti do měsíce po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Ministr vnitra Ivan Langer již dříve uvedl, že ministerstvo informatiky by reálně mohlo skončit zhruba v polovině roku. Převod agend i části zaměstnanců by měl být ukončen k 1. červnu 2007. Náměstkyně ministra Lenka Ptáčková Melicharová senátorům řekla, že se zrušením ministerstva ubude 50 z jeho 160 zaměstnanců. Podle dosavadních informací ministerstvo v současnosti zaměstnává 119 lidí.
O hmotném majetku MI rozhodne delimitační komise. Počítá se s převodem majetku na MPO. Dům v Holečkově ulici na Žižkově, kde nyní MI sídlí, bude převeden na ministerstvo vnitra. Předběžně se uvažuje o jeho využití pro sídlo nově připravované instituce Ústav paměti národa.
První vláda Mirka Topolánka původně zamýšlela zrušit MI již ke konci minulého roku. Proti se ale postavili poslanci ČSSD a KSČM. Levice zrušení ministerstva nepodpořila. Návrh ale ve sněmovně uspěl díky hlasům vládní koalice a bývalých členů poslaneckého klubu ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky.
Zrušení ministerstva informatiky podle Langra neznamená oslabení vládní politiky v oblasti informačních technologií. MI podle něj nemělo dost pravomocí vůči ostatním ministerstvům, a špatně proto koordinovalo elektronizaci státní správy. "Je to uměle vytvořený úřad, který byl takto slepen dohromady jen proto, aby jeden člen minulé vlády měl možnost sedět ve vládě," oznámil. Ministerstvo informatiky zřídila koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody (US-DEU) v lednu 2003. Post ministra informatiky připadl Vladimíru Mlynářovi (US-DEU).
Lepší prosazení záměrů státu v informatice podle vlády zajistí převedení agendy v elektronické veřejné správě pod ministerstvo vnitra, telekomunikacích a poštách pod ministerstvo průmyslu a veřejných dražbách na ministerstvo pro místní rozvoj. Vnitro převezme také kompetence zřizovatele České pošty, jejíž pobočky mají v budoucnu fungovat jako takzvané Czech Pointy, tedy kontaktní místa pro elektronickou komunikaci s úřady.
Zástupci operátorů rozhodnutí respektují. Podle mluvčí T-Mobile Martiny Kemrové je z pohledu operátora vždy vhodnější, aby zájmy odvětví hájil člen vlády. "Pro další vývoj je důležité, co se stane s kompetencemi a odborníky bývalého ministerstva," dodala. Podle předsedkyně České asociace kompetitivních komunikací Vladimíry Chlandové mají firmy v oboru pozitivní zkušenost jak se samostatným ministerstvem, tak i odborem v rámci jiného resortu.

12.4.2007

Senát podpořil odkup státních dluhopisů před splatností
Senátoři podpořili návrh zákona, který umožní ministerstvu financí odkupovat vydané státní dluhopisy ještě před jejich splatností. Stát kvůli tomu letos vydá dluhopisy za nejvýše deset miliard korun. Norma, kterou sněmovna schválila 21. března, nyní čeká ještě na podpis prezidenta republiky. Nahrazením starších dluhopisů novými zamýšlí ministerstvo financí mimo jiné co nejvíce snížit částky na úhradu původních dluhopisů.
Pro jejich splacení musí ministerstvo nashromáždit dostatek peněz; již od příštího roku to bude muset být víc než 40 miliard korun. Do té doby dluhopisy zrušit nemůže, protože je drží jejich majitelé. Zpětnými odkupy se však bude výsledná cílová splátka jistin dluhopisů snižovat o postupně odkupované cenné papíry.
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) při projednávání ve sněmovně i Senátu zákonodárce opakovaně ujišťoval, že vydání těchto dluhopisů za deset miliard korun nezatíží státní dluh. Ten by měl podle ministerstva ke konci roku vzrůst na téměř 900 miliard korun. Podle Kalouska zákon naopak pomůže snížit náklady na správu státního dluhu.

Senát sladil zákaz tabákové reklamy s EU, normu posoudí prezident
Senát podpořil novelu, která má sladit českou úpravu zákazu tabákové reklamy s evropskou legislativou. Nyní normu posoudí prezident.
Evropská komise už loni v říjnu pohrozila České republice tím, že věc předá Evropskému soudnímu dvoru, protože tuzemské právo dosud není v souladu s příslušnou směrnicí. Pokud země nezjedná nápravu, hrozí jí pokuta zhruba 280 milionů korun.
Vláda i zákonodárci proto nyní urychleně projednali novelu zákona o regulaci reklamy. Sněmovna ji v březnu schválila ve zrychleném režimu a hladce uspěla i v horní komoře. Úprava by měla mimo jiné znamenat, že závod mistrovství světa silničních motocyklů na Masarykově okruhu v Brně se bude muset obejít bez tabákové reklamy. Majoritní vlastník Masarykova okruhu Karel Abraham ale již v únoru oznámil, že pořadatelé se s tabákovým koncernem dohodli na ukončení sponzorování velké ceny. "Měli jsme sice povolenou výjimku, Evropská unie už ale nechce další tabákovou reklamu respektovat," řekl tehdy.
Tabáková reklama je už nyní v České republice výrazně omezena. Výjimku pro brněnský motocyklový závod poslanci schválili koncem roku 2005. Někteří zákonodárci tehdy uvedli, že závod v Brně by byl bez této reklamy ohrožen.

Senát podpořil odklad zákona o úpadku, zákon bude platit pravděpodobně od ledna
Nový insolvenční zákon, který má mimo jiné zrychlit konkurzy a zlepšit postavení věřitelů, zřejmě začne platit až v lednu příštího roku. Půlroční odklad účinnosti zákona schválil Senát. Vládní návrh nyní čeká ještě na podpis prezidenta.
Odklad má podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) umožnit kvalitní přípravu takzvaného insolvenčního rejstříku, který je nedílnou součástí zákona. Do elektronického rejstříku mají být zapisovány veškeré údaje o jednotlivých fázích konkurzu. Jeho přípravu podle ministra nelze stihnout do 1. července, kdy měl zákon původně začít platit.
"Pro spuštění systému musíme provést několik výběrových řízení, vybrat odpovídající firmu, která dodá celý systém, sestavit, vyzkoušet ten systém a naučit personál s ním pracovat," vysvětlil Pospíšil. Zdůraznil přitom, že k odložení zákona vedly vládu technické problémy a nikoliv nezájmem o změnu konkurzního práva. Současná norma podle něj nefunguje dobře a nedostatečně chrání práva věřitelů.
Insolvenční zákon nahrazuje nevyhovující a nesčetněkrát novelizovaný zákon o konkurzu a vyrovnání. Kromě zrychlení konkurzů má umožnit také ozdravení problémových podniků. Zákon nově zavádí také osobní bankroty pro předlužené lidi a nabízí možnosti jejich oddlužení mimo exekuční režim.
Odklad nevadí ani zástupcům podnikatelů. Generální ředitel Svazu průmyslu Zdeněk Liška již dříve uvedl, že je lepší, aby zákon bezchybně fungoval hned od začátku, než aby se objevily problémy těsně před jeho spuštěním.

Čerpací stanice mají od Senátu další odklad na odstranění závad
Vlastníci malých čerpacích stanic pravděpodobně dostanou ještě do konce října čas na to, aby dostáli stavebním či ekologickým požadavkům zákona o pohonných hmotách a získali povolení k dalšímu provozu. Nový odklad přináší novela, kterou schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) senátorům řekl, že novela se týká stovek čerpacích stanic zejména v areálech stavebních firem a zemědělských družstev, kterým pohonné hmoty slouží především pro vlastní potřebu. Novela má podle ministra prodloužit o deset měsíců původní lhůtu na odstranění nedostatků, která uplynula koncem loňského roku. Původní lhůta byla podle Římana nepřiměřeně krátká k odstranění například stavebních nedostatků a vyřízení kolaudace.
Senátor KDU-ČSL Josef Vaculík poznamenal, že mnohé čerpací stanice nejsou klasickými stavbami, ale umožňují výdej nafty na stavbách či na polích. Proti novele se postavila senátorka Soňa Paukrtová (za SOS), podle níž zákon o pohonných hmotách pouze sumarizoval požadavky z jiných platných norem.
Novela má také zrušit povinnost nahlašovat ministerstvu průmyslu a obchodu roční výši prodeje jednotlivých pohonných hmot vždy do 28. února následujícího roku za každou provozovanou čerpací stanici zvlášť. Říman to zdůvodnil tím, že tato povinnost je v praxi obtížně uskutečnitelná.

13.4.2007

MDŽ možná v seznamu významných dnů nahradí Svátek matek
Mezinárodní den žen (MDŽ) by mohl být v seznamu českých významných dnů nahrazen Svátkem matek. Počítá s tím novela senátora Martin Mejstříka (za Cestu změny), kterou horní komora v prvním čtení podpořila. Novelou se nyní budou zabývat senátní výbory kulturní, ústavně-právní a sociální.
MDŽ je podle Mejstříka výrazně spjatý s komunistickou ideologií. Svátek matek má podle Mejstříka politicky nevyhraněný původ, jeho zařazení mezi významné dny by pomohlo obnovit humanistické hodnoty zničené komunistickou diktaturou.
Proti novele se podle očekávání postavili senátoři ČSSD. "Návrh nemá žádnou logiku, je to vytržení ze souvislostí, je to návrh hloupý a zbytečný," uvedl senátor a odborářský předák Milan Štěch. Doporučil nejprve novelu zamítnout, posléze ale podpořil návrh předsedkyně senátorů ČSSD Aleny Gajdůškové, aby byl kromě MDŽ významným dnem i Svátek matek. Gajdůšková označila MDŽ za skutečně mezinárodní svátek a odmítla jeho spojování jen s komunistickým režimem.

Klaus opět kritizoval velký počet zákonů, ocenil roli Senátu
Prezident Václav Klaus znovu kritizoval nadměrný počet zákonů, kterými se podle něj snaží politici regulovat čím dál víc věcí. V projevu k senátorům mimo jiné uvedl, že hlava státu a horní komora jsou do jisté míry na jedné lodi a mají být korektivem při přijímání nových norem. Roli Senátu ve své řeči ocenil hned několikrát.
Klaus bude počátkem příštího roku obhajovat prezidentský mandát. Vzhledem k tomu, že na přímé volbě se politici do té doby téměř jistě neshodnou, bude opět rozhodovat parlament.
Prezident v dnešním projevu rovněž varoval před "módním trendem" - podle něj je nadnárodní legislativa automaticky pokládána ze lepší než národní zákonodárství. V souvislosti s Evropskou unií (EU) hovořil o obtížích, které přináší standardizace uvnitř celku, který v podstatě homogenní není.
Kritika rozbujelosti legislativy, přílišné regulace a také výhrady k nynější podobě integrace EU jsou Klausova dlouhodobá témata. Nadměrný počet a nepřehlednost českých zákonů kritizoval i v březnu 2004, kdy navštívil Senát v roli hlavy státu poprvé.
Václav Klaus uvedl, že "neúnosná extenze" legislativy pokračuje. "Mám strach, že jsme se od té doby nevydali jiným směrem," řekl a dodal, že od jeho poslední návštěvy v roce 2004 bylo předloženo 593 návrhů zákonů. Schváleno jich bylo 344, což znamená každý druhý pracovní den jedna norma. "Čísla téměř neuvěřitelná," poznamenal. Kabinet předložil 337 návrhů, poslanci 196, kraje 40 a senátoři 20. "I v tomto srovnání vychází vaše komora dobře," uvedl. Řekl také, že od návštěvy Senátu v březnu 2004 vetoval 26 zákonů a jen dvakrát to bylo proti stanovisku horní komory.
Český právní řád se podle prezidenta nevyvíjí žádoucím směrem. "Došlo-li v legislativě posledních tří let k nějakému posunu, pak to bylo směrem k posilování přerozdělovací role státu a k narůstajícímu počtu nejrůznějších kontrol, sankcí, registrů, akreditací a v neposlední řadě i dozorujících kamer," řekl Klaus. Nejen v posledních třech letech vládě dominovala ČSSD.
Ve vztahu k Senátu prezident připomněl období, kdy mezi Hradem a horní komorou panovalo napětí kvůli rozdílnému názoru na některé Klausovy kandidáty do Ústavního soudu. Přesto nakonec Senát a prezident dokázali své pohledy sjednotit, dodal Klaus a vysloužil si za svůj projev potlesk senátorů a poděkování předsedy horní komory Přemysla Sobotky (ODS).

Zdroj:ČTK