24. 3. 2017
ID: 105531upozornění pro uživatele
Soukromoprávní odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem se zaměřením na význam spolupůsobení poškozeného na vznik škody
Právní úprava odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem byla s účinností od 1. 1. 2014 do českého právního řádu zavedena zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „OZ 1964“), se škoda způsobená zvířetem posuzovala podle obecné úpravy odpovědnosti za škodu, přičemž konstantní judikatura z období účinnosti OZ 1964 kladla na majitele či chovatele zvířat velmi vysoké požadavky, a to prakticky na hranici objektivní odpovědnosti.
 |
Zákonodárce navázal na přísný přístup soudů k odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem a zčásti (tj. v ust. § 2933 NOZ) konstruuje odpovědnost vlastníka za škodu způsobenou jeho zvířetem dokonce jako odpovědnost absolutní objektivní, kdy poškozenému postačí prokázat, že mu zvíře způsobilo škodu, a vlastník zvířete je povinen způsobenou škodu poškozenému nahradit. Vlastník zvířete za způsobenou škodu odpovídá i v případě, že zvíře škodu způsobilo v době, kdy nebylo pod jeho dohledem, neboť:
- bylo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, nebo
- se zatoulalo nebo
- uprchlo.
Speciální kategorii zvířat z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem tvoří dle ust. § 2934 NOZ domácí zvířata, která jejich vlastníku slouží k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo která slouží jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením. NOZ však kategorii domácích zvířat nedefinuje. Při výkladu tohoto pojmu lze při dosavadní absenci rozhodovací praxe soudů k této kategorii vyjít především z důvodové zprávy NOZ, která uvádí, že domácí jsou podle soukromoprávního pojímání ta zvířata, jejichž druh žije s člověkem buď bezvýjimečně, anebo z převážné části, přičemž existence např. pštrosích nebo krokodýlích farem nemění nic na tom, že pštros i krokodýl je z hlediska občanského zákoníku divoké zvíře. Ust. § 2934 NOZ zmírňuje přísné nazírání na odpovědnost vlastníka zvířete spadajícího do výše specifikované speciální kategorie zvířat za škodu způsobenou takovým zvířetem a zakotvuje možnost vlastníka zvířete se odpovědnosti (povinnosti k náhradě škody) zprostit, a to pokud prokáže, že:
- při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že
- by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti.
Při posuzování, zda byla ze strany vlastníka (či osoby, které vlastník zvíře svěřil) vynaložena potřebná pečlivost při dozoru nad zvířetem, budou posuzovány okolnosti konkrétního případu a zvažována kritéria spočívající např. v povaze a vlastnostech zvířete, místa vzniku škodní události.
Vlastník zvířete (tj. jakéhokoliv zvířete, nikoliv pouze zvířete dle ust. § 2934 NOZ) či osoba, které vlastník zvíře svěřil, nejsou v souladu s ust. § 2935 NOZ odpovědní za škodu způsobenou zvířetem, jestliže jim bylo zvíře svémocně odňato třetí osobou a jestliže prokáží, že odnětí nemohli rozumně zabránit. V uvedeném případě za škodu způsobenou zvířetem odpovídá a je povinna ji nahradit osoba, která jim zvíře svémocně odňala. Neprokáží-li vlastník nebo osoba, které vlastník zvíře svěřil, že odnětí nemohli rozumně zabránit, odpovídají za škodu společně a nerozdílně s osobou, která jim zvíře svémocně odňala. Osobě, která zvíře svémocně odňala, nesvědčí žádný liberační důvod a nemůže se povinnosti k náhradě škody zprostit.
I v případě objektivní odpovědnosti je třeba se zabývat spolupůsobením poškozeného na vznik škody jako okolností, která může mít vliv na rozsah odpovědnosti škůdce. Ustanovení § 2918 NOZ stanovuje základní zásadu, podle níž nemůže být poškozený oprávněn k náhradě celé utrpěné škody, ale pouze její části, bylo-li jednou z příčin vzniku újmy jednání poškozeného. Náhrada škody poškozenému se poměrně sníží, existují-li okolnosti přičitatelné poškozenému, které se na vzniku škody či na jejím rozsahu určitým způsobem podílely. Ust. § 2918 NOZ však dále stanoví, že se škoda nedělí, pokud se okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, podílejí na škodě jen zanedbatelným způsobem.
Konečná úvaha o tom, nakolik se na škodě podíleli jednotliví účastníci, odvisí vždy od skutkových okolností konkrétního případu a od porovnání všech okolností, které mohly mít a měly vliv na výsledek, a zobecnění, tj. vytvoření obecného pravidla aplikovatelného na jiné obdobné případy, je zpravidla vyloučeno. Přesto si dovolujeme v otázce spolupůsobení poškozeného na vznik škody poukázat na následující rozhodovací praxi Nejvyššího soudu České republiky, která by mohla být při posuzování míry odpovědnosti poškozeného na škodách způsobených zvířetem nápomocná.
Reklama
V této věci utrpěl poškozený při dopravní nehodě škodu na zdraví. K dopravní nehodě došlo v důsledku jednání řidiče, který řídil osobní automobil pod značným vlivem alkoholu (3,26 promile), a to v obci rychlostí 96 až 110 km/h. Poškozený jakožto spolujezdec věděl, že řidič před jízdou požil alkoholické nápoje, přesto do vozu nasedl, a nadto při jízdě nebyl připoután bezpečnostním pásem. Spoluzavinění poškozeného na vzniku škody bylo stanoveno v rozsahu 50 %.
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1054/2007
V případě, kdy host restaurace v opilosti vstoupil na terasu restauračního zařízení, na které probíhaly stavební práce, z terasy spadl a utrpěl úraz dolních končetin, byla shledána míra spoluzavinění poškozeného na vzniku škody ve výši 30 %. V uvedeném případě host na terasu vstoupil, přestože bylo staveniště označeno igelitovou páskou a přestože byl personálem restaurace upozorněn, aby na terasu nevstupoval.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 25 Cdo 244/2015
V citovaném rozhodnutí určil dovolací soud míru spoluzavinění poškozené na vzniku škody v rozsahu 20 %. Skutkový stav věci spočíval v tom, že poškozená si byla prokazatelně vědoma nebezpečí hrozícího na pozemku ve vlastnictví jiné osoby, a přesto na něj opakovaně vstupovala za účelem výkonu preventivních opatření ve formě sečení trávy, a to dobrovolně a bez domluvy s vlastníkem pozemku. Poškozená při pohybu na předmětném pozemku bez patřičného zajištění utrpěla smrtelný úraz.
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1465/2011
V případě, kdy se poškozený v rozporu se zákazovou značkou pohyboval na pozemní komunikaci na kole a při jízdě byl pokousán psem, který unikl z nedůsledně zajištěného dvora, soud neshledal spoluzavinění poškozeného, přestože poškozený v tomto případě dokonce podlezl závoru. V popsané věci nebylo prokázáno, že by pes zaútočil pouze na cyklistu (tj. že by chování zvířete bylo ovlivněno právě tím, že poškozený jel na kole) a že by při svém úniku z nedůsledně zajištěného dvora do ulice chodce neporanil.
Byť v NOZ došlo oproti OZ 1964 k terminologickému i systematickému posunu ve vztahu k institutu spolupůsobení poškozeného na vznik škody, máme za to, že dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky, který několikrát potvrdil, že ust. § 441 OZ 1964 upravující tzv. spoluzavinění poškozeného dopadá i na případy objektivní odpovědnosti, je aplikovatelná i za účinnosti NOZ. Z uvedené judikatury vyplývá, že v případech, kde spolupůsobení poškozeného na vznik škody spočívalo dokonce ve vědomém (protiprávním) jednání poškozeného, nebylo soudy klasifikováno více než na 50 %.
Závěr
Lze uzavřít, že NOZ konstruuje odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem poměrně přísně, přičemž liberační důvody se uplatní pouze v případech škody způsobené tzv. privilegovanými zvířaty. Rozsah snížení povinnosti k náhradě škody z důvodu spolupůsobení poškozeného na vznik škody záleží vždy na konkrétních skutkových okolnostech případu a vytvoření obecného pravidla aplikovatelného na jiné obdobné případy je zpravidla vyloučeno. S ohledem na dostupnou judikaturu však lze předpokládat, že rozsah snížení povinnosti k náhradě škody způsobené zvířetem z důvodu spolupůsobení poškozeného na vznik škody obvykle nepřesáhne 50 %. Vyšší míra spoluodpovědnosti poškozeného by dle našeho názoru přicházela v úvahu při zcela mimořádných skutkových okolnostech.
Mgr. Michal Štrof,
advokát
Mgr. Tereza Trojanová,
advokátní koncipient
PPS advokáti s.r.o.
Velké náměstí 135/19
500 02 Hradec Králové
Tel.: +420 495 512 831-2
Fax: +420 495 512 838
e-mail: pps@ppsadvokati.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
