Splnění a následky nesplnění oznamovací povinnosti podle obchodního zákoníku
Vznikne-li oznamovací povinnost podle § 183 d zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník udává tento pro její splnění lhůtu. Její nesplnění s sebou přináší různé sankce. Do tří pracovních dnů potom, co se dověděli nebo bylo možno dovědět se, že získaly podíl na hlasovacích právech, jež zakládá oznamovací povinnost, musí osoby, kterým tato povinnost vznikla, oznámit tuto skutečnost společnosti, Středisku cenných papírů a Komisi pro cenné papíry.
Za splnění oznamovací povinnosti se nepovažuje doručení, ale odeslání (ve lhůtě) písemného oznámení o skutečnosti, že bylo dosaženo stanoveného podílu na hlasovacích právech společnosti všem třem institucím: společnosti, Komisi pro cenné papíry, Středisku cenných papírů.
Jestliže však osoba, která je povinna splnit oznamovací povinnost, ve stanovené lhůtě tuto povinnost nesplní a dostane se tím do prodlení, pak obchodní zákoník stanoví, že tato osoba nesmí smluvně nabývat další účastnické cenné papíry této společnosti. A to až do doby, než splní oznamovací povinnost. Avšak smlouva, jež byla uzavřena v rozporu se zákonem není neplatná. Akcionáři, který nabyl účastnické cenné papíry poté, co se dostal do prodlení se splněním své oznamovací povinnosti, zakazuje obchodní zákoník vykonávat hlasovací práva spojena s těmito cennými papíry. Tento zákaz platí po celou dobu, kdy je v prodlení s plněním oznamovací povinnosti.
Další sankcí, kterou uplatňuje obchodní zákoník vůči akcionářům, kteří jsou v prodlení se splněním oznamovací povinnosti, je zákaz výkonu hlasovacích práv, která jsou spojena s účastnickými cennými papíry, jež nabyl nad zákonem stanovenou hranici, podléhající oznamovací povinnosti a u kterých tuto povinnost splnil. Jestliže však akcionář podléhá oznamovací povinnosti, ale nepodal dosud žádné oznámení o tom, že nabyl účast ve společnosti, pak nesmí vykonávat žádná hlasovací práva, která jsou spojena se všemi účastnickými cennými papíry.
Akcionář odešle písemné oznámení o překročení, dosažení nebo snížení podílu na hlasovacích právech všem třem institucím a Středisko cenných papírů bez zbytečného odkladu, nejpozději do devíti kalendářních dnů po tom, co mu bylo toto oznámení doručeno, musí uveřejnit informaci o podílu akcionáře na hlasovacích právech, a to způsobem, jenž stanovuje zvláštní právní předpis. Tato povinnost Střediska cenných papírů se vztahuje i na případy, kdy samo Středisko zjistí skutečnost, že akcionář dosáhl, překročil nebo snížil svůj podíl na hlasovacích právech společnosti nad (nebo pod) zákonem stanovenou hranici. Lhůta devíti kalendářních dní pro uveřejnění předepsané informace počíná běžet ode dne, kdy byla skutečnost zjištěna. Středisko cenných papírů je dále povinno bez zbytečného odkladu podat informaci Komisi pro cenné papíry o tom, že povinnost uveřejnit informaci o podílu na hlasovacích právech byla splněna.
Ustanovení § 87c zákona o cenných papírech předepisuje Středisku cenných papírů povinnost bez zbytečného odkladu každému, kdo o to požádá, podat informaci o firmě, jménu nebo názvu každého majitele deseti a více procent zaknihovaných registrovaných akcií společnosti, včetně uvedení velikosti podílu a informaci o podílu na základním kapitálu emitenta těchto akcií v případě, že se liší od jeho podílu na celkovém počtu akcií.
Takto poskytované informace musí Středisko cenných papírů alespoň jednou týdně vhodným způsobem uveřejňovat, archivovat a zajišťovat jejich veřejnou dostupnost. Vhodným způsobem může být chápán způsob, na základě kterého se informace dostanou co největšímu počtu akcionářů.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz