Společnost s ručením omezeným podle nové soukromoprávní úpravy

Vedle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), má 1. ledna 2014 nabýt účinnosti i zbrusu nový zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech, neboli zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Ten by měl nahradit úpravu obchodních společností a družstev nyní obsaženou v druhé části obchodního zákoníku, který bude zrušen se vstupem této významné rekodifikace soukromého práva v účinnost. Naopak NOZ bude obsahovat obecná ustanovení o právnických osobách a veškerou úpravu závazkových vztahů, čímž zanikne současný dualismus, kdy jsou závazky nepřehledně upraveny jak v občanském, tak obchodním zákoníku.

Úpravu společnosti s ručením omezeným (dále jen „SRO“), která je u nás nejobvyklejší formou obchodní společnosti, postihne celá řada více či méně významných změn. V tomto článku se zaměříme pouze na některé z nich, když shrneme podstatné znaky SRO. Ta bude i podle nové soukromoprávní úpravy právnickou osobou, resp. korporací, tj. společenstvím osob.

Základní kapitál a vklady společníků

SRO bude spolu s akciovou společností i podle ZOK řazena mezi kapitálové společnosti, jejichž podstatou je majetková účast společníků a povinná tvorba základního kapitálu. Velkou novinkou však od ledna 2014 bude minimální výše vkladu, a tedy i základního kapitálu společnosti, která se změní ze současných 20.000, resp. 200.000,- Kč na pouhou 1,- Kč, ledaže by společenská smlouva určila, že vklad bude vyšší. Jeho výše může být dokonce pro jednotlivé druhy podílů stanovena odlišně. Vklady budou moci být i nadále peněžité a nepeněžité, přičemž druhé zmíněné bude i podle nové úpravy třeba oceňovat znalcem, nikoli však již nutně jmenovaným soudem.

Založení a vznik SRO

I nadále bude možné založit SRO jediným zakladatelem. ZOK však nově umožní dosud zakázané řetězení společností, kdy je SRO s jediným společníkem jediným zakladatelem nebo společníkem jiné SRO. Pro založení SRO bude nutná forma veřejné listiny, tj. např. jako doteď notářského zápisu. Zřídí-li si SRO internetové stránky, bude povinna na nich uvádět údaje, které je podle ZOK nutné uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené ZOK.

Společníci a podíl na společnosti

Podíl společníka se určuje podle poměru jeho vkladu k výši základního kapitálu. Nicméně společenská smlouva to může určit odlišně. S účinností ZOK může společník vlastnit i více podílů a společenská smlouva může dokonce připustit vznik různých druhů obchodních podílů. To je změna oproti dnešní úpravě, která připouští vlastnictví pouze jednoho obchodního podílu na jedné společnosti. Základním druhem podílu se bude rozumět podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva ani povinnosti. Společenská smlouva může určit, že podíl společníka bude představován kmenovým listem, který bude možné vydat pouze jako cenný papír na řad. Zůstanou zachovány dosavadní možnosti ukončení účasti společníka na společnosti, novinkou bude možnost v určitých případech účast ukončit vystoupením společníka. Celkově tak dojde k liberalizaci vnitřních poměrů SRO.

Orgány SRO

Orgány SRO budou i v nové úpravě valná hromada, jednatelé a také dozorčí rada, určí-li tak společenská smlouva.

Statutárním orgánem SRO zůstane jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že jednatelů bude více a že vytvoří kolektivní orgán. Valná hromada bude moci nově udílet jednatelům na jejich žádost pokyny ohledně obchodního vedení společnosti.

ZOK posílí osobní odpovědnost jednatele za řádný výkon funkce, a to díky nové úpravě možnosti vyloučení člena statutárního orgánu a jeho ručení při úpadku společnosti. O vyloučení bude rozhodovat soud, na rozdíl od současné právní úpravy, kdy nezpůsobilost k výkonu funkce vzniká ex lege. Doteď ji však šlo zhojit kvalifikovaným souhlasem příslušného orgánu společnosti, což u soudního rozhodnutí možné nebude. Na druhou stranu ZOK zavádí také tzv. pravidlo podnikatelského úsudku, které spočívá v možnosti jednatele prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře, a tím se zprostit odpovědnosti za případnou újmu.

ZOK výslovně stanoví, že SRO bude moci požadovat, aby jednatel, který poruší zákaz konkurenčního jednání, vydal prospěch, který v jeho důsledku získal, anebo aby na společnost převedl z něho vzniklá práva. Vzájemná práva a povinnosti mezi SRO a jednatelem obsahuje smlouva o výkonu funkce, která je v ZOK nově podrobně upravena. Nebude-li v souladu se ZOK odměna za výkon funkce sjednána ve smlouvě o něm, platí, že je výkon funkce bezplatný.

Ochrana věřitelů

Zvýšená garance ochrany věřitelů bude dána např. novými pravidly pro podnikatelská uskupení či zvýšenou regulací správy SRO nebo zavedením tzv. testu insolvence.

Společenská smlouva

Bude nově výslovně stanoveno, že společenskou smlouvou se rozumí i zakladatelská listina.

Společenská smlouva bude od ledna 2014 obsahovat mimo jiné:

firmu společnosti,
předmět podnikání nebo činnosti společnosti,
určení společníků uvedením jejich jména a bydliště nebo sídla,
určení druhů podílů jednotlivých společníků a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,
výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly,
výši základního kapitálu a
počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.

Při zakládání SRO bude muset společenská smlouva obsahovat ještě následující údaje (ty však budou moci být po vzniku SRO a po splnění vkladové povinnosti vypuštěny):

vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,
jednatele, popřípadě členy jiných orgánů společnosti volených valnou hromadou,
určení správce vkladů a
u nepeněžitého vkladu jeho popis, ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

Jak jsme tedy výše nastínili, změn nebude málo a některé budou opravdu významné. Je tedy třeba se s novou úpravou začít postupně seznamovat, abychom byli v lednu 2014 dostatečně připraveni na její příchod.

Thomas Rechberger