Spor o katedrálu sv. Víta začne soud projednávat v říjnu

Na konci října se Obvodní soud pro Prahu 1 opět pokusí rozhodnout, komu patří katedrála sv. Víta a přilehlé nemovitosti - zda státu, či církvi. Touto otázkou se soudy zabývají již téměř 13 let. "Jednání jsem nařídila na 25. října," řekla dnes ČTK soudkyně Libuše Fritzová.

Žalobu na určení vlastnictví katedrály sv. Víta s přilehlými nemovitostmi (domy ve Vikářské uličce) a dalších starobylých sakrálií v areálu Pražského hradu (kapli sv. Anny a baziliku sv. Jiří s pozemky) podala v prosinci 1992 Náboženská matice spolu s dalšími církevními subjekty.
   

Již v roce 1994 soudkyně Fritzová rozhodla, že všechny zmíněné objekty patří církvi. Rozsudek vyvolal ve veřejnosti značnou odezvu. Přes sto poslanců se připojilo k petici, která žádala, aby se Hrad proti rozsudku odvolal. V listopadu 1995 Městský soud v Praze rozsudek zrušil. Odvolací senát vítězství církve nepotvrdil a vrátil případ soudkyni Fritzové.
   

Počátkem roku 1996 byl spor o určení vlastníka katedrály a dalších objektů na Pražském hradě rozdělen na dva. Jeden se týkal pouze katedrály a přilehlých nemovitostí, druhý kaple sv. Anny a baziliky sv. Jiří. V témže roce soudkyně Fritzová znovu přiřkla vlastnictví kaple i baziliky Náboženské matici.
   

Rozhodnutí, že bazilika a kaple jsou majetkem církve, odvolací senát v roce 1998 opět zrušil a kauzu v květnu 1998
zastavil. Matice se pokusila nepříznivý verdikt zvrátit dovoláním podaným k Nejvyššímu soudu. Ten v roce 2000 definitivně potvrdil, že církvi nepatří ani kaple, ani bazilika.
   

Nyní soud bude řešit spor o katedrálu a přilehlé nemovitosti. Až k Nejvyššímu soudu se dostal problém, kdo může za církev stát na straně žalobce. Soudy definitivně stanovily, že žalobci jsou dva - Metropolitní kapitula u sv. Víta, která se soudí přímo o katedrálu s pozemkem a o věž u chrámu sv. Víta s pozemkem, a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě Pražském.
   

Podle některých odborníků brzdí vyřízení sporu neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem, která má dořešit vztahy státu a církve. Předloni smlouvu neschválila sněmovna, loni v únoru se k jejímu návrhu kriticky vyjádřil prezident Václav Klaus. Mimo jiné se mu nelíbí část o zřizování církevních  právnických osob. Někteří právníci namítají, že další zdržování podpisu smlouvy zkomplikuje nejen spor o katedrálu, ale i řadu dalších církevních restitučních sporů. Mělo by podle nich již být vyjasněno, kdo zřizuje a ruší církevní instituce, zda stát, či církev.

Zdroj. ČTK

• Tweet