Sporný versus nesporný rozvod manželství
Navzdory představě většiny novomanželů se ne každé manželství vždy vydaří. Pakliže manželství dospěje do fáze, kdy jeho další trvání již není možné, přichází na řadu jeho rozvod. Obecně lze říci, že v případě, že oba manželé s rozvodem manželství souhlasí a na všech záležitostech ohledně rozvodu manželství se jsou schopni shodnout, jedná se o rozvod nesporný dle ust. § 757 občanského zákoníku. Ne vždy je však možné se na hladkém průběhu rozvodu dohodnout, a tak v případě, že jeden z manželů s rozvodem manželství nesouhlasí anebo v případě, že manželé nejsou schopni se na výchově k nezl. dětem po rozvodu manželství nebo na vypořádání společného jmění dohodnout, jedná se o rozvod sporný neboli o rozvod se zjišťováním příčin dle ust. § 755 občanského zákoníku.
Jinak je tomu za situace, kdy se manželé byť jen na jediné z výše uvedených skutečností nejsou schopni dohodnout. Rozvodové řízení tak představuje táhnoucí se soudní proces, zpravidla rozdělený do tří samostatných řízení, která mají jasně dané pořadí. Stejně jako v případě rozvodu nesporného, je i u rozvodu sporného nutné nejprve rozhodnout o úpravě poměrů k nezl. dětem. Pokud se manželé nejsou schopni na této otázce dohodnout, následuje zpravidla zdlouhavý spor o svěření nezl. dětí tomu kterému rodiči do péče, jakož i řízení o určení výše vyživovací povinnosti. Jakmile je o úpravě poměrů k nezl. dětem pro dobu před i po rozvodu manželství rozhodnuto a stejně tak i v případě, že je manželství bezdětné, následuje řízení o rozvod manželství. Samotné rozvodové řízení nebývá zpravidla tak rozsáhlé jako řízení o úpravě poměrů k nezl. dětem, ale oproti řízení nespornému je v něm nutné zjišťovat příčiny rozvratu manželství, v důsledku čeho se prokazují např. nevěra jednoho z manželů či jiné choulostivé skutečnosti, což může být pro oba manžele nejen značně nepříjemné, ale mnohdy i zásadní pro následné řízení o vypořádání společného jmění manželů. Jakmile je manželství rozvedeno může, ale také nemusí následovat řízení o vypořádání společného jmění manželů, které zaniká ke dni právní moci rozsudku o rozvodu. Návrh na vypořádání společného jmění manželů může podat kterýkoliv z manželů, přičemž se na něm manželé mohou i mimosoudně dohodnout. Nevypořádá-li se však společné jmění manželů do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu, dojde k vypořádání společného jmění manželů na základě zákonné domněnky dle ust. § 741 občanského zákoníku.
V dnešní době je přitom pravidlem, že je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, soud rozhodující o návrhu na rozvod manželství toto manželství většinou rozvede. I přes tuto skutečnost, však nemůže být manželství rozvedeno v případě, že by byl rozvod v rozporu se závažnými okolnostmi, které jsou předvídány v ust. § 755 občanského zákoníku a kterými jsou především zájem nezl. dítěte a zájem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma.
Ať už se jedná o rozvod nesporný či o rozvod sporný, vždy se s rozvodem manželství bude pojit řada dalších práv, která budou touto skutečností dotčena, a to především příjmení rozvedeného manžela, výživné nerozvedeného manžela, jakož i právo nájemní a právo společného bydlení.
JUDr. David Řezníček, Ph.D., LL.M.
Mgr. Alena Hejná
Řezníček & Co. s.r.o., advokátní kancelář
U Černé věže 66/3
370 01 České Budějovice
Tel.: +420 386 323 247
Fax: +420 383 839 361
e-mail: recepce@reznicek.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz