Úvodem je třeba podotknout, že tazatel uzavřel s prodávajícím kuchyňského nádobí tzv. spotřebitelskou kupní smlouvu.

Jak vyplývá z  ustanovení § 52 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. , ve znění pozdějších předpisů), jde o takovou kupní smlouvu, pokud smluvními stranami jsou  na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Velmi zjednodušeně lze říct, že spotřebitelem se v takovém případě rozumí koncový zákazník, zatímco dodavatelem je podnikatel.

V tomto případě byla navíc kupní smlouva na sadu kuchyňského nádobí uzavřena mimo provozovnu dodavatele, tedy jeho prodejce. Smluvní vztah, který jejím uzavřením mezi tazatelem a prodejcem vzniknul, se proto bude řídit i ustanovením § 57 občanského zákoníku.

Dle odstavce prvního ustanovení § 57 občanského zákoníku byla-li spotřebitelská smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele (nebo nemá-li dodavatel žádné stálé místo k podnikání), může spotřebitel od smlouvy  písemně odstoupit. Spotřebitel však nemůže odstoupit od smlouvy zcela libovolně. Občanský zákoník mu k tomu stanoví lhůtu, ve které je nutné, aby odstoupení bylo dodavateli doručeno.

Spotřebitel může předně odstoupit od takové smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření. Pokud ještě ani nedošlo ke splnění dodávky zboží (tj. pokud tazatel ještě zakoupené zboží neobdržel), může od smlouvy odstoupit bez udání důvodů a bez jakékoliv sankce dokonce do 1 měsíce.

Z uvedeného vyplývá, v jakých lhůtách musí tazatel jakožto spotřebitel právo na odstoupení od uzavřené smlouvy realizovat. Pokud lhůtu zmešká, právo mu zanikne.

O právu odstoupit od smlouvy navíc musí dodavatel spotřebitele písemně upozornit, a to nejpozději při uzavření smlouvy. Toto upozornění většinou bývá součástí všeobecných smluvních podmínek, které tvoří přílohu samotné kupní smlouvy. Písemné upozornění musí obsahovat i označení osoby (včetně bydliště či sídla takové osoby), které musí být odstoupení od smlouvy doručeno. Pokud dodavatel poruší povinnost písemně informovat spotřebitele o právu na odstoupení od smlouvy, stanoví zákon, že spotřebitel může od uzavřené smlouvy odstoupit až do 1 roku od jejího uzavření.

Navíc, jestliže spotřebitel od smlouvy včas odstoupí, má dodavatel povinnost mu do 30 dnů od odstoupení od smlouvy vrátit zaplacenou kupní cenu zakoupeného zboží. V případě, že spotřebitel již zakoupené zboží obdržel, musí jej samozřejmě dodavateli oproti vrácení kupní ceny vrátit.

Závěrem je vhodné podotknout, že uvedený výklad se nevztahuje na všechny spotřebitelské smlouvy uzavírané mimo provozovnu dodavatele. Výjimky, u kterých spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy nemá, jsou uvedeny v § 57 odst. 4 občanského zákoníku. Jedná se např. o smlouvy, jejichž předmětem je výstavba, prodej či nájem nemovitosti, či o smlouvy na dodávku potravin do domácnosti.