Před pár měsíci proběhly volby do krajských zastupitelstev. Nejen v internetových diskuzích se vedou spory mj. o tom, kdy vlastně vzniká mandát zastupitele kraje, je to dnem ukončením voleb nebo dnem složení zastupitelského slibu? I na tuto otázku si odpovíme v následujícím textu.
Dne 27. ledna 2025 vydal Nejvyšší správní soud ve věci velmi zajímavý rozsudek v řízení sp. zn. 7 As 17/2024. Výrok ve znění „Rozsudek Městského soudu v Praze … a rozhodnutí žalovaného (Ministerstva dopravy) se zrušuje“ nic převratného nenaznačuje, jak již to v řízeních o kasační stížnosti bývá. Napínavou materii ukrývají až vnitřnosti rozsudku.
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 18. prosince 2024, sp. zn. Pl. ÚS 30/24 (dále jen „Nález“), zabýval otázkou, zda postupem Nejvyššího správního soudu, který nepřihlédl k návrhu stěžovatele na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky, konaných ve dnech 20. a 21. září 2024 a ve dnech 27. a 28. září 2024 ve…
Poslanecká sněmovna projednává návrh vládního zákona[1], kterým se mění zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a další související zákony s tím, že zákon by měl dle původního návrhu nabaýt účinnosti dne 1. ledna 2024, přičemž pozměňovací návrhy počítají s účinností od 1. července 2025, resp. od 1. ledna 2026. V rámci série článků…
Dlouho projednávaný Lex Ukrajina VII, tedy zákon, který upravuje zákon 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, v účinném znění, byl nakonec schválen a dne 6. 2. 2025 podepsán prezidentem republiky.
Po více než třinácti letech praxe v oblasti správního práva by člověk řekl, že již dokáže vymezit pojem „správní orgán“ a to nejen tak, že otrocky přeříká zákonnou definici, ale hlavně že v tom kterém případě pozná, zda určitý subjekt v takovém postavení je, či nikoli. Kdo by chtěl zažít trochu té nejistoty a pochybností, nechť čte…
Nejvyšší správní soud České republiky (dále i jen „NSS“) se v nedávné době zabýval zajímavou otázkou, a to přípustností pravé retroaktivity jako nástroje k nápravě (údajných) „chyb“ zákonodárce. Konkrétně se touto otázkou NSS zabýval v rámci rozsudku ze dne 26.9.2024, č.j. 10 As 158/2024-45 (dále jen „Rozsudek“), kdy postavil zcela jednoznačně na…
Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 30 Cdo 1891/2012, „konstatování porušení práva je formou zadostiučinění, při které stát prostřednictvím orgánu veřejné moci uzná, že jeho postupem k zásahu do práv poškozeného a v důsledku toho vzniku nemajetkové újmy došlo.Ve výroku rozsudku, kterým soud poskytuje poškozenému zadostiučinění za způsobenou…
Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 19. září 2024, č.j. 1 As 241/2023 – 49 zabýval otázkou limitů výstavby na plochách určených pro sport a rekreaci. Cílem tohoto článku je čtenáře seznámit se závěry tohoto rozhodnutí, jelikož se zabývá otázkou, která dosud nebyla v judikatuře Nejvyššího správního soudu…
Listina základních lidských práv a svobod v čl. 21 odst. 4 každému garantuje: „právo na rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím, zakotvující každému občanovi možnost seberealizace výkonem veřejné funkce“. K tomuto základnímu lidskému právu se vztahují další práva garantovaná Listinou, a to např. rovnost v právech (čl. 1 Listiny), zákaz…
V rámci rozvoje svého území mají obce zákonem svěřeny různé nástroje územního plánování. Od územního plánu, přes regulační plán a územní studii až po stavební uzávěru. V naší praxi se však setkáváme s tím, že obce tyto nástroje ne vždy využívají správně. V tomto článku se zaměříme na rozdíl mezi územním a regulačním plánem a na otázku, kdy je obcí…
Cílem nového stavebního zákona mělo být předně zjednodušení a zrychlení procesů, jelikož stávající neutěšený stav byl spíše ostudou, kdy doba trvání vyřízení stavebního povolení podle dosavadních stavebních předpisů nás posunula do poslední čtvrtiny všech zemí světa. Dojde s novými stavebními předpisy ke zrychlení? V některých ohledech určitě ano…
Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se nedávno opakovaně věnoval problematice postupu poskytovatele dotace podle § 14e odst. 1 zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále jen „rozpočtová pravidla“). Tímto způsobem je poskytovatel dotace oprávněn, v případě důvodné domněnky, provést „krácení“ doposud nevyplacené dotace, a to do výše…
Po předloňské přestřelce mezi Městským soudem v Praze a Nejvyšším soudem, které se neshodly na závěru, zda ze zákona bez dalšího vyplývá právo právnické osoby na odčinění nemajetkové újmy jí způsobené neoprávněným zásahem do její pověsti, je zde další názorová neshoda mezi soudy, tentokrát však mezi Nejvyšším soudem a Ústavním…
Ohledně přípustnosti formátu PDF pro účely řádného zákonného zveřejňování smluv v registru smluv od začátku roku 2024 panovala jistá nejistota vyvolána mj. nejednotností výkladů objevujících se v relevantních metodických dokumentech i odborné literatuře. Tento článek si klade za cíl zmapovat dosavadní relevantní výkladové zdroje a postavit na…
Účastníci soudního řízení často požadují po správních soudech přiznání institutu odkladného účinku žaloby ve smyslu § 73 zákona 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), popř. kasační stížnosti ve smyslu § 107 s. ř. s. Tento postup umožňuje posílení obrany proti postupu správního orgánu v soudním řízení, především…
V tomto článku se zaměříme na konkrétní případ rozhodovaný Nejvyšším soudem, který ilustruje složitost a význam správy pozůstalosti v praxi. Případ se týkal sporu o dědické právo mezi dvěma sestrami, z nichž jedna byla ustanovena správkyní celé pozůstalosti. O procesních aspektech nedávno rozhodoval Nejvyšší soud pod sp. zn. 24 Cdo 111/2023.
S účinností od 1.1.2024 došlo v rámci tzv. konsolidačního balíčku na základě zákona 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „novela“), ke zrušení kolkových známek Ministerstva financí jako platebního prostředku. V právní praxi byly tyto ceniny využívány především pro hrazení správních…
Pří výkladu právních předpisů je jedním z obvykle využívaných pramenů výkladu rozhodovací činnost soudů a příslušných orgánů veřejné správy, do jejichž působnosti daný právní předpis spadá. Výjimkou samozřejmě nejsou ani předpisy regulující podnikání na kapitálovém trhu, kde vedle rozhodovací činnosti soudů a ČNB je dalším zdrojem výkladu též…
S účinností od 1. 1. 2025 nabývá účinnosti novela zákona 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (dále jen „zákon o úřednících“), a to novela provedená zákonem 196/2024 Sb. Změny se dotýkají především vzdělávání úředníků územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) a požadavků na jejich kvalifikaci, ale mění se i ustanovení…
Ustanovení § 27 odst. 5 a § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu shodným způsobem řeší otázku, jak má vlastník komunikace naložit s vozidlem neoprávněně stojícím na vyhrazeném...
Pohledávka z titulu odvodu dle § 81 odst. 2 písm. c/ zákona o zaměstnanosti vzniklá po zahájení insolvenčního řízení, avšak před rozhodnutím o úpadku, nespadá do výčtu pohledávek...
V případě rozhodnutí vlastníků (byť v rámci „schůze vlastníků“ technicky organizované jako shromáždění společenství), nikoliv rozhodování shromáždění, coby orgánu...
Účinná ochrana dobré pověsti právnických osob ústavně zaručená článkem 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje analogické použití stejných prostředků jako při...
Pravá retroaktivita nastává typicky v situaci, kdy pozdější zákon ruší, mění nebo neuznává právní účinky založené na základě právních skutečností, které se v úplnosti staly...
