Správní právo - obec a publikace poskytnutých informací
Právo na informace je ústavním právem, tedy té nejvyšší právní síly, je ukotveno především v čl. 17 odst. 4 a 5 Listiny základních práv a svobod. Toto Ústavou zaručené právo na informace se řadí mezi základní politická práva a jeho smyslem je zejména kontrola veřejné správy. Hlavním prováděcím zákonem je zde zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Nedávno jsem se setkal v této oblasti s dotazem: Naše obec jako povinný subjekt dle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím musí mimo jiné do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost tyto informace publikovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na jak dlouho je tam musíme vlastně zveřejnit? V zákoně 106/1999 Sb. , ani v žádném jiném, nic takového nemožno najít. Je zde stejná právní úprava pro menší obce a jiná pro větší města – např. statutární?
Podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím pro všechny obce bez rozdílu opravdu platí, že do 15 (kalendářních nikoliv pracovních) dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace musí povinně zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Dále dle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. , o informacích poskytnutých způsobem podle ustanovení § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích, postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah. Citované zákonné opatření sleduje zejména cíl procesní ekonomie.
K jádru dotazu – aktuální česká (ani evropská) právní úprava skutečně nestanoví žádnou dobu (ani minimální ani maximální) po kterou by měla být poskytnutá informace na žádost publikována pro ostatní osoby způsobem umožňujícím dálkový přístup – tedy zpravidla na veřejně a nepřetržitě přístupném webu obce, městyse, města, statutárního města nebo městské části/obvodu.
Autor se kloní k většinovému odbornému právnímu názoru, že poskytnuté informace na žádost musí každý povinný subjekt (i malá obec) publikovat na dobu neurčitou a neomezenou, tedy lidověji řečeno navždy (resp. do případné změny právní úpravy v této oblasti). Důvodem pro toto neomezené (takřka věčné) zveřejnění je mimo jiné edukativní aspekt, kdy se případní žadatelé mohou dopředu seznámit s tím, co již povinný subjekt (např. obec) předtím odpovídal, aby se například zbytečně neptali na totéž. Dalším racionálním rozměrem je, že dlouhodobá neomezená publikace zmíněných odpovědí na žádosti o informace pomáhá k naplnění myšlenky veřejné laické kontroly v oblasti poskytování informací ze strany veřejné správy, a to nejen obcí. Každý (nejen občan obce) může kontrolovat, jak který subjekt plní své legální úkoly na úseku transparentnosti veřejné správy a poskytování informací. Tím samozřejmě nepopíráme, že některé osoby tuto „kontrolu“ provádí i nevhodným leckdy až šikanozním způsobem.
K závěrečnému dotazu, zda existuje stejná právní úprava pro menší obce a odlišná pro větší města nutno bez vytáček uvést, že zákon číslo 106/1999 Sb. , zde platí pro všechny povinné subjekty bez výjimky stejně. Lhostejno tedy, zda se tady jedná o malou pětisethlavou obec, stotisícové statutární město (resp. dokonce hlavní město Prahu) nebo třeba ministerstvo či jiný ústřední orgán státní správy (jako je například ÚOHS, ERÚ nebo ÚOOÚ).
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
VŠ pedagog, člen rozkladové komise ÚOOÚ
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
