Pozornost odborné a laické veřejnosti již před delší dobou zaujaly spory o to, kdo má povolovat kácení dřevin v okolí železničních tratí. Střetávaly se zde totiž různé právem chráněné zájmy a rovněž působnost různých správních úřadů. Tato problematika je dodnes poměrně živá a to dokonce natolik, že se zákonodárce rozhodl vyřešit případné problémy…
Rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pomalu skládá mozaiku odpovědi na otázku, jaké je skutečné postavení poskytovatele a příjemce dotace. Ve svém rozsudku 6 Afs 2/2016 ze dne 30. listopadu 2016 v rámci řízení o kasační stížnosti potvrdil názor stěžovatele, že pokud se příjemce dotace řídí příslušnými Pravidly pro poskytnutí dotací a…
Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (dále také jako „JEO“) je nástroj, jehož cílem je snížení jak administrativní tak i finanční náročnosti účasti v zadávacím řízení. Prostřednictvím tohoto instrumentu totiž jednotliví dodavatelé v rámci prokazování splnění podmínek účasti mohou předložit standardizované čestné prohlášení namísto…
Účelem zákona č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) má být, mimo jiné, usnadnění aplikace procesu zadání veřejné zakázky ze strany jednotlivých zadavatelů v praxi. Oproti zákonu č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30.09.2016 (dále jen „ZVZ“), by mělo dojít ke snížení zbytečného formalismu v…
Není výjimkou, když obce zakládají k plnění svých úkolů společnosti, na které část svých činností delegují. Jedná se zejména o společnosti s ručením omezeným, narazit můžeme i na společnosti akciové. Tyto společnosti se nejčastěji zabývají odpadovým hospodářstvím, technickými a úklidovými službami, péčí o majetek, správou bytů a v některých…
Stanovení předpokládaného hodnoty veřejné zakázky je jednou z klíčových povinností zadavatele. Na základě výše předpokládané hodnoty Zadavatel totiž určí režim veřejné zakázky, tj. zda zadávací řízení proběhne v podlimitním nebo nadlimitním režimu či proběhne výběrové řízení postupem pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon č. 134/2016 Sb. , o…
V září se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu zabýval otázkou, do jaké míry se stává opatření obecné povahy nedotknutelným a soudně nenapadnutelným tím, že uplyne tříletá lhůta od nabytí jeho účinnosti. Tato lhůta k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části byla do § 101b odst. 1 soudního řádu správního doplněna jeho…
Dne 1. července letošního roku nabylo účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení eIDAS“), jehož cílem je budování důvěryhodnosti on-line…
Dne 1. 10. 2016 vstoupil v účinnost nový zákon o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb. , dále jen „ZZVZ“), zveřejněný ve Sbírce zákonů na konci letošního dubna. Důvodem pro vydání nového zákona byly tři evropské směrnice z roku 2014 – tzv. obecná zakázková směrnice 2014/24/EU, sektorová směrnice 2014/25/EU a koncesní směrnice…
Úprava spotřebitelských loterií a soutěží v zákoně č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách (dále jen „zákon o loteriích“) není příliš kvalitní a přináší mnoho výkladových nejasností, které často vyústily ve spory pořadatelů spotřebitelských soutěží s finančními úřady, jako dohledovými orgány. Tuto situaci zásadně mění rozhodnutí…
Dne 1. 10. 2016 vstoupil do účinnosti zákon č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který v řadě oblastí veřejného zadávání zavádí nová pravidla a postupy. Jednou z těchto oblastí je také problematika změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, která za předchozí právní úpravy činila teoretické i praktické…
Jedním z klíčových momentů pro úspěch žádosti o vydání správního rozhodnutí je získání souhlasného závazného stanoviska, jímž se k žádosti vyjadřuje jiný (dotčený) správní orgán. Pokud totiž toto stanovisko znemožňuje žádosti vyhovět, správní orgán rozhodující o žádosti ji musí bez dalšího zamítnout. Ani po získání souhlasného stanoviska nemá sice…
Veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) tvoří nezanedbatelný objem veřejných výdajů. Navíc v posledních letech musí být řada těchto zakázek zadávána skutečně veřejně prostřednictvím elektronických tržišť. Přesto při zadávání VZMR dochází někdy ze strany zadavatelů k netransparentním postupům či přímo k diskriminaci některých dodavatelů…
Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 18/16 ze dne 19. července 2016 zrušil Ústavní soud obecně závaznou vyhlášku obce Všeň č. 2 ze dne 30. 6. 2015, o místní úpravě provozu na veřejně přístupných účelových komunikacích v územním obvodu obce Všeň. Podstatou napadené vyhlášky bylo následující pravidlo: „Na vymezených místních účelových komunikacích se vylučuje…
K 1. říjnu 2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), který nahradil zákon č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách. Nová právní úprava problematiky zadávání veřejných zakázek zavádí nejednu novinku, mimo jiné i dvě zcela nová zadávací řízení. Jedná se o řízení o inovačním partnerství a řízení pro zadání…
Ve Sbírce zákonů přibyly dva nové zákony upravující oblast přestupkového práva. Dne 1. 7. 2017 nabude účinnosti zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ( z. č. 250/2016 Sb. ) a zákon o některých přestupcích ( z. č. 251/2016 Sb. ). Co nám tato nová úprava přinese a na co je třeba dát si pozor?
Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 159/2015 – 32 ze dne 20. 7. 2016, si zaslouží pozornost širší právnické veřejnosti. Ačkoliv se nevěnuje složitým právním otázkám, ani neznamená obrat v dosavadní praxi o sto osmdesát stupňů. Jeho závěry jsou v podstatě pouze logickým popisem stavu věci, když vychází pouze z textu zákona. Je odůvodněn…
Z jarně-letní produkce Nejvyššího správního soudu stojí za pozornost rozsudek ze dne 16. 6. 2016, č. j. 6 As 73/2016-40, přesněji řečeno jeho malá část – obiter dictum, v němž soud odmítl názor, že by ustanovení § 10 odst. 3 a § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním…
Na konci září schválila Vláda novelu[1] zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Podle ministerstva pro místní rozvoj, které novelu připravilo, je jejím účelem především zjednodušení a zkrácení povolování staveb a jejich realizace. Novela se však netýká pouze úseku územního rozhodování a stavebního…
Po rozsáhlé novelizaci soudního řádu správního účinné od 1. ledna 2012 lze návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podat jen ve lhůtě tří let od nabytí jeho účinnosti. Tato lhůta se sice na první pohled může zdát dostatečně dlouhá, přesto však znamená podstatné omezení přezkumu opatření obecné povahy. Jeho rozpor se zákonem či jiný…
Moderace výše nákladů na zmocněnce poškozeného je možná pouze na základě specifických okolností případu a tento postup musí být řádně odůvodněn. Závěry soudů nemohou být...
Pro jednání obviněného spočívající v okolnostech, které lze důvodně považovat za maření hlavního líčení, lze obviněného vzít do vazby podle § 67 písm. a) trestního řádu...
Prokáže-li žalobce ve sporu o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu základ svého nároku (existenci nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným...
V řízení o žalobě na ochranu rušené držby musí soud před uložením povinnosti uvést věci v původní stav vyvážit dotčené zájmy, a to zejména tehdy, bude-li se jevit, že by...
O překvapivé rozhodnutí se jedná i tehdy, pokud poškozená v trestním řízení neměla příležitost vyjádřit se k odlišnému právnímu názoru odvolacího soudu, v jehož důsledku soud...
