S účinností nového daňového řádu dne 1.1.2011 bylo dosavadní vytýkací řízení nahrazeno postupem k odstranění pochybností. Převažující praxe správce daně vychází z přesvědčení, že vyjma názvu se až tak mnoho nezměnilo. Ke konci minulého roku však Nejvyšší správní soud vydal dva rozsudky, které toto východisko výrazně zpochybňují. Článek se zabývá…

V tomto článku se budu zabývat srovnáváním kladů a záporů používání datové schránky při „běžné“ komunikaci mezi právnickými osobami, fyzickými osobami či fyzickými osobami podnikajícími, především srovnáním nákladů při doručování dokumentů prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a nákladů při užívání datové…

V souvislosti s plánovaným zavedením Jednotného inkasního místa (JIM) od 1. 1. 2014 byla s účinností od 1. 1. 2013 provedena reorganizace Finanční a Celní správy ČR. Účelem tohoto článku není pouze popis již provedených změn, ale naopak chci poukázat na možnost sloučení Finanční správy ČR s Celní správou ČR, což může mít důsledek i s plánovaným…

Dne 19. ledna 2013 nabyla účinnosti zbývající část novely zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), která byla uveřejněna ve Sbírce zákonů jako zákon č. 297/2011 Sb. (dále jen „Novela“). Tato Novela zavádí tzv. objektivní odpovědnost provozovatele vozidla za přestupky…

Reklama na alkoholické nápoje patří mezi ty komodity, obdobně jako například léčivé přípravky, zbraně, či pohřební služby, jejichž propagace podléhá zvláštním specifickým požadavkům.

Informační systém datových schránek byl v České republice zaveden 1. 7. 2009 s cílem urychlit a usnadnit komunikaci zejména mezi orgány veřejné moci a právnickými či fyzickými osobami navzájem. Avšak i po více než 3 letech se lze stále setkat s nepochopením tohoto institutu. Podání učiněné prostřednictvím datové schránky není třeba při komunikaci…

Zákon č. 428/2012 Sb. , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, (dále jen „zákon“) vzbuzuje u široké veřejnosti od okamžiku svého přijetí velké emoce a přináší s sebou řadu otázek, před něž bude při naplňování tohoto zákona právní praxe postavena. Jednu z nejasných situací, jež by mohla v souvislosti s vydáváním původního…

V praxi se čím dál častěji objevuje otázka ze strany správních orgánů, které vedou správní řízení a vydávají správní rozhodnutí, zda prvopis písemného vyhotovení rozhodnutí podle § 69 správního řádu[1], který zůstává součástí spisu (dále jen „originál rozhodnutí“), musí obsahovat vlastnoruční podpis oprávněné úřední osoby, či zda je možné použít…

Od nového roku přibývají prodávajícím budov a jednotek a také jejich pronajímatelům nové povinnosti. Novela zákona č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií rozšiřuje od 1. 1. 2013 povinnost majitelů bytů, domů a dalších budov opatřit je tzv. energetickým štítkem (neboli průkazem energetické náročnosti, vyjadřujícím předpokládanou roční spotřebu…

Tituly, pro které lze sjednat dohodu o dobrovolných mimoexekučních srážkách z příjmu, kterou musí zaměstnavatel akceptovat, jsou zákonem značně omezeny, platí to jak pro srážky ze mzdy nebo jiného příjmu z pracovně-právního vztahu, kdy lze dohodu sjednat k uspokojení pohledávek zákonem upraveného výživného, tak pro srážky z dávek nemocenského…

Skutečnost, že zákony nejsou a nemohou být všeobjímající, je jistě obecně známá a mezi odbornou veřejností sotva vyvolá další diskusi. Jinak tomu však bude, zaměří-li se člověk na vybraná ustanovení konkrétních norem a začne spekulovat nad jejich zněním, důsledky a praktickými dopady jejich formulací. Zde vždy byl, je a bude prostor pro širší…

Počátkem letošního roku vznikl nový Státní pozemkový úřad, který převzal agendu zrušeného Pozemkového fondu České republiky. Změna s sebou přináší mnohé novinky a v tomto článku se zaměříme na nejvýraznější z nich.

Ačkoliv převážná většina uzavřených provozních areálů je fakticky a právně podřízena jednotnému režimu a řízení byť jednotlivé objekty v areálu užívá více subjektů, nezřídka kdy se objevují případy, že je tomu naopak. Tedy nastávají situace, kdy v jednom areálu tvořeném souborem nemovitostí vystupují různí vlastníci budov a pozemků, často právní…

Otázka odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti dle ust. §§ 3-5 zákona č. 480/2004 Sb. , o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSIS“), byla doposud českými soudy[1] řešena pouze v jednom případě. Rozsudek Městského soudu v Praze (dále také jen „Městský soud“) …

V aplikační praxi často správní orgány řeší, zda mají oprávnění nebo povinnost uložit paušální náhradu nákladů řízení ve správním řízení, které bylo vyvoláno porušením některé z hmotněprávních povinností povinného (budoucího účastníka správního řízení). Tento příspěvek má snahu poskytnout návod pro postup správních orgánů a také lépe vysvětlit…

Od ledna 2013 platí novela exekučního řádu, která zásadním způsobem zasáhne do vymáhání pohledávek dlužného výživného. Jedná se o zcela nový způsob vymáhání takových druhů pohledávek. Nově může exekutor exekučním příkazem pozastavit řidičské oprávnění povinného. Takto bude možné vymáhat pouze nedoplatek výživného na nezletilé dítě. Není tedy možné…

Podle zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů, jsou údaje vypovídající o zdravotním stavu subjektu údajů citlivým osobním údajem. Osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Proto je nutné při nakládání s jakýmikoliv informacemi o zdravotním stavu pacienta (mezi které patří právě i výsledky…

Fyzická osoba získá způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a povinností (svéprávnosti) v plném rozsahu dovršením 18. roku věku. I před tímto okamžikem může však právoplatně jednat, ovšem jen takovými právními úkony, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejímu věku. Pokud není fyzická osoba k…

Poplatky jsou definovány jako platby, které jsme povinni platit v souvislosti s činností státního orgánu vyvíjenou z našeho podnětu nebo v našem zájmu. Představují částečnou úhradu za tuto činnost a současně mají bránit nadměrnému zatěžování státních orgánů podněty. Můžeme si o nich myslet, že jsou příliš vysoké, zbytečné nebo naopak neúčinné.

V relativně nedávné době se Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 4201/2010 zabýval otázkou, zda „se může správce konkurzní podstaty úpadce domáhat po skončení konkurzního řízení uspokojení odměny, kterou mu konkurzní soud sice přiznal, která ale nebyla do skončení konkurzního řízení uspokojena.“[1]