Možnost využít výjimku in-house při zadávání veřejných zakázek má v současnosti svá pravidla koncipována především rozhodovací praxí Soudního dvora Evropské unie, která se při pohledu na aktuální rozhodovací praxi této instituce neustále vyvíjí. Částečná změna této problematiky je však úzce spojena rovněž s nově schválenými směrnicemi Evropského…
Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) je terčem časté kritiky. Nejinak tomu je i v nedávné době medializovaném případu „polobotek“ pro příslušníky Policie ČR (rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 25. 7. 2014, č. j. ÚOHS-R30/2014/VZ-15744/2014/310/MLr; dále jen „Rozhodnutí o polobotkách“), na jehož základě se opětovně…
Na jaře tohoto roku rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové opět ve věci, jejímž meritem bylo posouzení toho, zda doklad o změření překročení rychlosti z radaru ve vlastnictví soukromoprávního subjektu je důkazem získaným v souladu s právními předpisy či nikoliv. Svým rozhodnutím pak předmětný soud opět jasně poukázal na meze a způsob výkonu…
V souvislosti s šířícími se praktikami dodavatelů, kteří bez formální žádosti o účast v užším řízení zasílají zadavateli doklady, jimiž prokazují část kvalifikace bez toho, aniž by kvalifikační doklady doprovodili podepsanou žádostí o účast, vyvstává otázka správného procesního postupu zadavatele a tedy otázka, zda zákon o veřejných zakázkách…
Česká obchodní inspekce pokutovala 3. 6. 2009 částkou 10.000,- Kč Milana Janků, provozovatele Restaurantu u Netopýra[1] za údajně diskriminační praktiky, kdy tento umístil ke vstupu do své provozovny nápis: „Tato restaurace není vhodná pro děti do 6 let v doprovodu rodičů z důvodu rušení ostatních a hotelových hostů. Vstup pouze pro dospělé a děti…
Hodnotící komise je bezesporu jedním z klíčových institutů rozhodujícím o řádném zadání veřejné zakázky. Hodnotící komise vstupuje do dění zadávacího řízení v jeho druhé fázi, tj. po podání nabídek a otevření obálek a jejím účelem je provedení řádného posouzení a hodnocení podaných nabídek. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na problematiku…
Zákon č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanoví mimo jiné práva a povinnosti sektorových zadavatelů. Pro tyto zadavatele pak platí zvláštní podmínky zadávání veřejných zakázek, značně mírnější než pro veřejné zadavatele, což může v řadě případů vést k omezování hospodářské soutěže nesprávným…
Kterým dodavatelům má zadavatel odesílat dodatečné informace k zadávacím podmínkám podle § 49 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)?
Rekodifikace soukromého práva v mnoha směrech reflektuje nedávnou, byť lze již říci, že již poměrně ustálenou judikaturu Ústavního soudu, zahrnující otázky dobré víry a nabytí nemovitosti od nevlastníka. Na tyto pojmy se váže problematika materiální publicity veřejných seznamů, neboli právní domněnka korektnosti zápisu ve veřejném seznamu, která v…
Účelem zákona č. 82/1998 Sb. je bezpochyby především kompenzace. Ve věcech nároku náhrady nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím o zahájení trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, podle ustálené soudní praxe platí pravidlo, že se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit…
V průběhu plnění veřejné zakázky může nastat situace, že zadavatel bude muset nějakým způsobem řešit dodatečné stavební práce (vícepráce) k původní veřejné zakázce, přičemž tyto dodatečné stavební práce mohou být neoddělitelné od původní veřejné zakázky a podle zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
Podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) koná správní orgán v prvním stupni o přestupku ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez…
Předkládaná stať se zabývá v krátkém nástinu situací při zadávání veřejných zakázek, kdy po zahájení zadávacího řízení vyvstává situace resp. potřeba vyjasnit či dále ozřejmit konkrétní informace obsažené v zadávacích podmínkách. Podmínky institutu dodatečných informací k zadávacím podmínkám a prohlídky místa plnění jsou upraveny v ustanovení §49…
Výstavba nové budovy či změna již dříve realizované stavby se nepochybně může dotknout práv vlastníků sousedních nemovitostí. V závislosti na provedení stavby, zejména okenních otvorů, může dojít i k dotčení jejich práva na ochranu soukromí. V takové situaci tedy dochází ke střetu vlastnického práva zahrnujícího oprávnění realizovat na pozemku…
V rámci posouzení otázky potenciálního dělení, respektive stanovení předpokládané hodnoty při zadávání veřejných zakázek na služby spočívající ve zpracování projektové dokumentace, autorském dozoru projektanta a výkonu technického dozoru investora stále přetrvávají výkladové spory bránící bezproblémové aplikaci zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných…
Tento článek reaguje na volby do zastupitelstev obcí, které proběhly v nedávné době, přičemž v jejich rámci opět nastala úskalí, která museli někteří z kandidátů podstoupit.
Dne 24.10.2014 byl na stránkách tohoto portálu publikován příspěvek o názvu Požadavky katastrálního úřadu na předložení souhlasu zajištěného věřitele[1] . Autor se ve svém článku zabývá problematikou přímého prodeje nemovitých věcí, patřících do majetkové podstaty dlužníka, přičemž polemizuje s právní argumentací některých katastrálních úřadů, dle…
V poslední době se objevují rozporuplné diskuse ohledně současné rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) ve vztahu k § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), potažmo § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád, ve znění pozdějších…
Moderace výše nákladů na zmocněnce poškozeného je možná pouze na základě specifických okolností případu a tento postup musí být řádně odůvodněn. Závěry soudů nemohou být...
Pro jednání obviněného spočívající v okolnostech, které lze důvodně považovat za maření hlavního líčení, lze obviněného vzít do vazby podle § 67 písm. a) trestního řádu...
Prokáže-li žalobce ve sporu o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu základ svého nároku (existenci nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným...
V řízení o žalobě na ochranu rušené držby musí soud před uložením povinnosti uvést věci v původní stav vyvážit dotčené zájmy, a to zejména tehdy, bude-li se jevit, že by...
O překvapivé rozhodnutí se jedná i tehdy, pokud poškozená v trestním řízení neměla příležitost vyjádřit se k odlišnému právnímu názoru odvolacího soudu, v jehož důsledku soud...
