Hodnotící komise je bezesporu jedním z klíčových institutů rozhodujícím o řádném zadání veřejné zakázky. Hodnotící komise vstupuje do dění zadávacího řízení v jeho druhé fázi, tj. po podání nabídek a otevření obálek a jejím účelem je provedení řádného posouzení a hodnocení podaných nabídek. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na problematiku…
Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanoví mimo jiné práva a povinnosti sektorových zadavatelů. Pro tyto zadavatele pak platí zvláštní podmínky zadávání veřejných zakázek, značně mírnější než pro veřejné zadavatele, což může v řadě případů vést k omezování hospodářské soutěže nesprávným…
Kterým dodavatelům má zadavatel odesílat dodatečné informace k zadávacím podmínkám podle § 49 odst. 3 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)?
Rekodifikace soukromého práva v mnoha směrech reflektuje nedávnou, byť lze již říci, že již poměrně ustálenou judikaturu Ústavního soudu, zahrnující otázky dobré víry a nabytí nemovitosti od nevlastníka. Na tyto pojmy se váže problematika materiální publicity veřejných seznamů, neboli právní domněnka korektnosti zápisu ve veřejném seznamu, která v…
Účelem zákona 82/1998 Sb. je bezpochyby především kompenzace. Ve věcech nároku náhrady nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím o zahájení trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, podle ustálené soudní praxe platí pravidlo, že se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit…
V průběhu plnění veřejné zakázky může nastat situace, že zadavatel bude muset nějakým způsobem řešit dodatečné stavební práce (vícepráce) k původní veřejné zakázce, přičemž tyto dodatečné stavební práce mohou být neoddělitelné od původní veřejné zakázky a podle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
Podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) koná správní orgán v prvním stupni o přestupku ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez…
Předkládaná stať se zabývá v krátkém nástinu situací při zadávání veřejných zakázek, kdy po zahájení zadávacího řízení vyvstává situace resp. potřeba vyjasnit či dále ozřejmit konkrétní informace obsažené v zadávacích podmínkách. Podmínky institutu dodatečných informací k zadávacím podmínkám a prohlídky místa plnění jsou upraveny v ustanovení §49…
Výstavba nové budovy či změna již dříve realizované stavby se nepochybně může dotknout práv vlastníků sousedních nemovitostí. V závislosti na provedení stavby, zejména okenních otvorů, může dojít i k dotčení jejich práva na ochranu soukromí. V takové situaci tedy dochází ke střetu vlastnického práva zahrnujícího oprávnění realizovat na pozemku…
V rámci posouzení otázky potenciálního dělení, respektive stanovení předpokládané hodnoty při zadávání veřejných zakázek na služby spočívající ve zpracování projektové dokumentace, autorském dozoru projektanta a výkonu technického dozoru investora stále přetrvávají výkladové spory bránící bezproblémové aplikaci zákona 137/2006 Sb., o veřejných…
Tento článek reaguje na volby do zastupitelstev obcí, které proběhly v nedávné době, přičemž v jejich rámci opět nastala úskalí, která museli někteří z kandidátů podstoupit.
Dne 24.10.2014 byl na stránkách tohoto portálu publikován příspěvek o názvu Požadavky katastrálního úřadu na předložení souhlasu zajištěného věřitele[1] . Autor se ve svém článku zabývá problematikou přímého prodeje nemovitých věcí, patřících do majetkové podstaty dlužníka, přičemž polemizuje s právní argumentací některých katastrálních úřadů, dle…
V poslední době se objevují rozporuplné diskuse ohledně současné rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) ve vztahu k § 118 odst. 1 zákona 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), potažmo § 66 odst. 1 písm. g) zákona 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších…
Právo na právní pomoc (pod které lze zařadit i právo na právní zastoupení), jehož základy nalezneme v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod[1], je na zákonné úrovni provedeno procesními předpisy.
Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“), v § 115 odst. 1 ZVZ stanoví: V případě, že není možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele nebo že nabídková cena, která je předmětem hodnocení, je při zadávání rámcové smlouvy stanovena pouze jako cena za jednotku plnění nebo v případě návrhu na uložení zákazu…
Ústavní soud vydal v první polovině letošního roku přelomový nález I. ÚS 59/14, kterým významně rozšířil okruh aktivně legitimovaných k návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části v podobě územního plánu, a sice o spolky (dříve občanská sdružení), čímž podstatně přispěl k naplňování Aarhuské…
Základní principy oblasti zadávání veřejných zakázek vycházejí ze tří základních zásad, které se promítají do celého zadávacího procesu. Jedná se o zásadu transparentnosti, zásadu zákazu diskriminace a zásadu rovného zacházení. V tomto článku bychom se chtěli podrobněji zaměřit na poslední dvě uvedené zásady z hlediska jejich zařazení v zadávacím…
V rámci insolvenčního řízení často dochází ke zpeněžení věcí nemovitých, což s sebou přináší interakci mezi insolvenčním správcem a katastrálním úřadem.
Financování projektů z prostředků Evropské unie příjemcům vedle potřebných a očekávaných finančních prostředků přináší nemalé starosti spojené s jejich čerpáním. S narůstajícím počtem podporovaných projektů logicky souvisí množící se případy, kdy orgány pověřené dohledem nad řádným užíváním poskytnutých finančních prostředků dospějí k závěru, že…
Veřejná podpora a veřejné zakázky jsou oblastmi právní úpravy, které stojí zdánlivě samostatně, vedle sebe. Každá z obou oblastí disponuje vlastními pravidly a kompetencemi orgánů na národní a evropské úrovni. Každá s nich je samostatným fenoménem přinášejícím úskalí do každodenního života řady subjektů. Přes značnou samostatnost a oddělenost se…
Doba, po kterou se na vyžádaného k vydání jinému než členskému státu Evropské unie hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, se podle § 101 odst. 6 písm. a) z. m. j. s....
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Účinek předjímaný v § 239 odst. 1 větě druhé insolvenčního zákona, spočívající v nemožnosti pokračovat po zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka v odpůrčím...
Soud v opatrovnickém řízení poměřuje případné nepříznivé dopady vedení řízení do majetkové sféry nezletilého (tedy rizika spojená s podáním žaloby v podobě nákladů soudního...
Aby členu statutárního orgánu společenství vznikl nárok na odměnu, musel by tento nárok vyplynout z rozhodnutí shromáždění. Ze zákona se přitom nepodává, že by shromáždění...
