Správní soudnictví: Otevírají se dveře k odpírání spravedlnosti?
Česko sice nyní ovládá strašidlo koronaviru (COVID 19), nicméně neměli by nám utíkat ani jiné důležité věci.
Jako učitele správního práva mne docela trápí aktuální snaha o novelizaci soudního řádu správního. A to směrem de facto k okleštění práva podávat tzv. kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Pro neprávnickou veřejnost připomeňme, že kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí krajského (správního) soudu, o které rozhoduje NSS.
Aktuálně leží v naší dolní parlamentní komoře kontroverzní návrh – prošel prvním čtením a nyní jde do ústavně-právního výboru. Pro hloubavější čtenáře a novináře – jde o sněmovní tisk číslo 237.
O co se tam vlastně jedná?
Návrh z dílny skupiny poslanců (mimo ostřílených matadorů jako je Marek Benda, Helena Válková či Pavel Blažek mezi navrhovateli překvapivě figuruje i Dominik Feri) skrývá v sobě čertovo kopýtko. Navrhuje se mj. změna soudního řádu správního (což je takový pomyslný jízdní řád našeho správního soudnictví), která by umožnila vyslovit nepřijatelnost kasační stížnosti, která „nepřesahuje svým významem osobní zájem toho, kdo si stěžuje“ .
Na první pohled možná akceptovatelné ustanovení, které zefektivní správní soudnictví, avšak jeho reálný dopad je celkem jasný. Citelně se by se s omezila možnost nás všech podávat kasační stížnosti. Jinak napsáno, mám za to, že by to ve finále znamenalo omezení přístupu k soudní ochraně před zásahy správních orgánů. A to v právním státě (Rule of Law) není dobře.
Úspěšnost kasačních stížností je dlouhodobě relativně vysoká – přibližně každá šestá stížnost je úspěšná, což je pro porovnání vyšší číslo než je úspěšnost ústavních stížností. Pokud někomu z technokratů přijde i tak číslo (jedna ze šesti) nízké, tak by si měl uvědomit, že za každým případem jsou osudy jednotlivých konkrétních lidí či firem, a to někdy hodně bolavé. Řečeno s klasikem – opravdová spravedlnost není matematika, kde možno říct, pět lidí si stěžovalo neoprávněně, tak šestému raději sebereme právo také.
V této souvislosti je dobré zmínit, že pokud by skutečně došlo k omezení a sešněrování možností kasačních stížností, jak navrhují poslanci, tak by následně dotčené fyzické a právnické osoby zavalily více Ústavní soud ČR stížnostmi na to, že jim byla odepřena cesta k právu na spravedlivý proces. V čemž se jim nemožno popravdě divit.
Závěr
Jak říkal velký právní filozof Gustav Radbruch, právo sleduje tři vznešené cíle: spravedlnost, efektivitu a právní jistotu a nikdy jich, žel, v plné míře nedosahuje současně. Mám za to, že citovaný návrh hodně posiluje efektivitu na úkor ostatních dvou pilířů práva.
Připomeňme též "gumovost", toho co je a naopak není „osobní zájem stěžovatele“, správní soudy by zde dostaly do ruky de facto klacek na odhánění stěžovatelů. V laskavé nadsázce na závěr dodávám, že o snížení počtu nebo platů správních soudců se však současně neuvažuje.
VŠ pedagog, právník a publicista
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz