Srážky ze mzdy – I. díl (tituly ke srážkám)

Pravidla stanovená pro srážky ze mzdy se použijí i na srážky z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrad ucházejícího výdělku, náhrad poskytovaných za výkon společenských funkcí a z hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání.

Problematiku srážek ze mzdy (resp. platu a jiných příjmů ze závislé činnosti) činí poměrně obtížnou skutečnost, že není upravena uceleně v jednom, ale v několika, a to nejen pracovně-právních a mzdových, předpisech…
Pravidla stanovená pro srážky ze mzdy se použijí i na srážky z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrad ucházejícího výdělku, náhrad poskytovaných za výkon společenských funkcí a z hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání. Použijí se i na srážky z odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti; pravidla se však neaplikují na odměnu vyplývající z dohody o provedení práce, bez ohledu na to, co bylo o splatnosti odměny mezi pracovníkem a zaměstnavatelem ujednáno, neboť tato odměna exekučním srážkám nepodléhá.
Z (hrubé) mzdy se srazí nejprve:
· pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
· pojistné na veřejné zdravotní pojištění a
· záloha na daň z příjmů fyzických osob.
Ostatní (další) srážky ze mzdy lze provádět jen v rozsahu stanoveném v občanském soudním řádu v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Provádět srážky ve větším rozsahu je nepřípustné.
Další srážky (z čisté mzdy) po odečtení povinných odvodů mohou být prováděny:
1. V rámci nařízené soudní či úřední exekuce.
2. Na základě dohody o srážkách ze mzdy:
· sjednané mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem podle § 246 zákoníku práce k zajištění pracovně-právního nároku zaměstnavatele (např. na náhradu škody),
· sjednané ve smyslu § 551 občanského zákoníku k uspokojení jakékoli jiné (občansko-právní) pohledávky třetí osoby (např. mezi manžely o placení výživného).
3. Jako srážky dovolené příslušnými zákony (zákoník práce, zákon o mzdě, zákon o platu). Takto lze i bez nařízené exekuce nebo souhlasu zaměstnance – dohody o srážkách ze mzdy srazit:
· zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,
· nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
· náborové a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,
· náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
· přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.

Richard W. FETTER, právník


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

• Tweet