22. 4. 2003
ID: 21597upozornění pro uživatele
Srážky ze mzdy – III. díl (mechanismus srážek a pořadí pohledávek)
Pokud čistá mzda, která zbude po odečtení celkové nezabavitelné částky, je rovna nebo nižší než 6150 Kč (150 % částky životního minima jednotlivce), zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Z této částky lze srazit pro nepřednostní pohledávku jen jednu třetinu, pro přednostní pohledávku dvě třetiny. Částka přesahující hranici 6150 Kč se srazí bez omezení.
Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek a zaokrouhlení (maximálně 6150 Kč) se tedy dělí na tři stejně velké třetiny (maximálně po 2050 Kč), přičemž částka zbytku čisté mzdy převyšující 6150 Kč se v případě potřeby přiřadí v potřebném rozsahu ke druhé třetině a případný zbytek pak k první třetině. První třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina). Druhá třetina slouží pouze pro vydobytí přednostních pohledávek a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. Jestliže druhá třetina nestačí na uspokojení přednostních pohledávek, převádí se tato část neuspokojených přednostních pohledávek do třetiny první. Třetí třetina se vždy vyplatí povinnému.
Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Všechny pohledávky získávají doručením titulu ke srážkám plátci mzdy své pořadí.
· Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li téhož dne doručeno plátci mzdy více titulů pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
· U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků a neprávem přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem přijatých částek dávek sociálního zabezpečení a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.
· U srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnavatelem se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena; u srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené s jiným zaměstnavatelem nebo s fyzickou osobou se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, byla tato dohoda doručena.
· U nevyúčtovaných záloh na cestovní náhrady, náborový příspěvek a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru, u náhrady mzdy za dovolenou a u záloh na mzdu (její složku), které je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro jejich přiznání, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek.
Richard W. FETTER, právník
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
