Tento způsob stanovení ceny díla v sobě zahrnuje celou řadu výhod pro obě smluvní strany, zejména pak posílení jejich jistoty v nově vznikajícím smluvním vztahu. Obchodní zákoník však otevírá cestu, využívanou v mnoha případech zhotoviteli, jak zvýšit cenu díla stanovenou dle rozpočtu, což může vést v mnoha případech k nepříjemným překvapením.

Prvním případem, kdy je zhotovitel oprávněn navýšit cenu díla stanovenou dle rozpočtu je situace, došlo-li k jejímu určení na základě rozpočtu, ohledně něhož ze smlouvy vyplývá, že se nezaručuje jeho úplnost ( § 547 odst. 2 obchodního zákoníku ). Byla-li cena určena tímto způsobem, je zhotovitel oprávněn požadovat navýšení ceny díla, vyjde-li při jeho provádění najevo, že je třeba provést další práce do rozpočtu původně nezařazené. Zároveň je třeba, aby tyto vícepráce nebyly v době uzavření smlouvy předvídatelné. Je nezbytné zdůraznit, že povinnost zhotovitele oznámit zmíněnou nutnost objednateli vzniká již v okamžiku, kdy potřeba víceprací vyjde najevo. Jakékoliv pozdější uplatnění tohoto nároku způsobuje jeho zánik.

Cenu díla stanovenou dle rozpočtu je zhotovitel oprávněn zvýšit i za situace, kdy ze smlouvy vyplývá, že se rozpočet považuje jako nezávazný. Zde však může zhotovitel požadovat pouze částku,      o níž nevyhnutelně převýší náklady jím účelně vynaložené, náklady zahrnuté do rozpočtu ( § 547 odst. 3 obchodního zákoníku ).

Ani objednatel však není postaven do situace bezmocné oběti. Nesouhlasí-li se zvýšením ceny díla, je zhotovitel povinen obrátit se na soud, jenž o zvýšení ceny díla rozhodne. Objednatel je rovněž oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, kdy cena díla stanovená dle rozpočtu bude navýšena o více než 10%.

Ani stanovení ceny díla dle rozpočtu nemusí v konečném důsledku znamenat jistotu objednatele o konečné ceně díla. Je proto nezbytně nutné důsledně prověřit všechny skutečnosti vyplývající v souvislosti se stanovením konkrétního rozpočtu a vyvarovat se tak nepříjemných chyb.

 Mgr. Jiří Brož
advokátní kancelář ROWAN LEGAL