V těchto dnech je situace v oblasti přijímání nové právní úpravy a realizace plánované reformy pravidel veřejné podpory následující:

Pokud jde o bod (i) Sdělení, dosud nebyl předložen k projednání ani návrh vymezení společných zásad a pojmu veřejné podpory. Právní předpis upravující pokyny k veřejné podpoře v jednotlivých oblastech je v projednávání, revize dosud není dokončena. U oblastí podle bodu (ii) Sdělení probíhá v současné době přezkum nařízení de minimis; návrh nového znění nařízení je po veřejném projednávání v poradním výboru. Pro úplnost uvádíme, že účinnost tohoto nařízení končí ke dni 31. prosince 2013. Dále bylo přijato nové zmocňující nařízení č. 733/2013, měnící zmocňující nařízení č. 994/1998. Ve vztahu k blokovým výjimkám je připravováno nové nařízení a revidováno stávající nařízení o blokových výjimkách. Pokud jde o bod (iii) Sdělení, bylo zatím přijato nové procesní nařízení č. 734/2013, kterým se mění procesní nařízení č. 659/1999.

Věnujme se nyní ve stručnosti novému nařízení o blokových výjimkách[2] (pro přehlednost dále pro toto nové nařízení používáme označení přidělené mu Komisí a dále je označujeme též jako „GBER II“). GBER II přináší nové kategorie veřejné podpory:

• podpora určená k náhradě škod způsobených některými přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi: za tyto má být pro účely tohoto nařízení považováno zemětřesení, sesuvy půdy, záplavy a laviny. Udělená podpora se poskytne do čtyř let od doby, kdy k pohromě došlo. Způsobilými náklady jsou náhrada za materiální škody, které vznikly v přímém důsledku přírodní pohromy, podle hodnocení nezávislého odborníka.
• sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů: v letecké a námořní přepravě cestujících má podpora sociální charakter tehdy, pokud řeší problém pravidelného dopravního spojení pro obyvatele odlehlých regionů snížením některých jejich nákladů na jízdné. Způsobilými náklady jsou cena zpáteční letenky či přepravního dokladu z odlehlého regionu nebo do něj, včetně všech daní a poplatků účtovaných dopravcem spotřebiteli. Intenzita podpory nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.
• podpora na širokopásmovou infrastrukturu: cílem investiční podpory pro širokopásmovou infrastrukturu je zavádění této infrastruktury a provádění souvisejících stavebních a inženýrských prací v oblastech, kde žádná srovnatelná infrastruktura neexistuje a ani není pravděpodobné, že ji zde v blízké budoucnosti tržní subjekty zavedou. Podpora se poskytne na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení za dodržení zásady technologické neutrality. Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost ve výši 70 milionů EUR z celkových nákladů na projekt.
• podpora inovačním klastrům, podpora na inovace postupů nebo organizační inovace: podpora inovačním klastrům se poskytuje výhradně právnické osobě, která inovační klastr provozuje (klastrová organizace). Investiční podporu lze poskytnout na výstavbu či modernizaci inovačního klastru. Způsobilými náklady jsou náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku, přičemž podporu lze poskytnout pouze na část nákladů (intenzita podpory na investice nesmí přesáhnout 15 % způsobilých nákladů). Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost ve výši 5 milionů EUR na inovační klastr.
• podpora kultury a zachování kulturního dědictví: podpora se poskytuje na kulturní projekty a činnosti (např. muzea, umělecké galerie, divadla, kina, festivaly) a kulturní dědictví (např. historické památky a budovy, přírodní dědictví obcí a venkovské krajiny, folklorní tradice a řemesla). Obecně lze uvést, že tisku a časopisům (v tištěné i elektronické podobě) by neměla být poskytována podpora na kulturu z důvodu jejich úzkých vazeb na trh a vyššího potenciálu k narušení hospodářské soutěže. Pro podporu potom výslovně nejsou způsobilé infrastruktura filmových studií a tisk. Podpora může mít podobu investiční podpory nebo provozní podpory. Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost u investiční podpory ve výši 70 milionů EUR ročně, resp. 25 milionů EUR u provozní podpory.
• podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury: tato podpora je cílena na výstavbu nebo modernizaci sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury. Podporovanou sportovní infrastrukturu tvoří zařízení určené alespoň z 80 % kapacity pro sport.  Toto zařízení nesmí být využíváno výhradně jediným profesionálním uživatelem a jiní profesionální či amatérští uživatelé je musejí ročně využívat alespoň z 20 % jeho kapacity. Pokud se týká multifunkční rekreační infrastruktury, má jít o rekreační zařízení multifunkční povahy, které nabízí zejména kulturní a rekreační služby, s výjimkou zábavních parků a hotelových zařízení. Přístup do takové infrastruktury musí být otevřený několika uživatelům. Přístup ke sportovní a multifunkční rekreační infrastruktuře se poskytuje za transparentních a nediskriminačních podmínek. Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost ve výši 15 milionů EUR nebo celkové náklady na projekt ve výši 30 milionů EUR.

Pro úplnost je třeba uvést, že Evropská komise uveřejnila dne 8. května 2013 návrh revidovaného znění obecného nařízení o blokových výjimkách[3], v němž mimo jiné přináší další tři kategorie podpor, které by měly být slučitelné s vnitřním trhem. Jedná se o podporu na výstavbu nebo modernizaci výzkumné infrastruktury, investiční podporu na zavedení soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení, a konečně o investiční podporu podnikům provádějícím sanaci kontaminovaných lokalit. Komise současně navrhla revizi kritérií slučitelnosti ohledně dalších kategorií podpory, jimiž jsou např. pomoc pro vědu, výzkum a inovace, regionální pomoc, pomoc malým a středním podnikům a podpora na ochranu životního prostředí, což by mohlo vést k tomu, že i další oblasti budou zahrnuty do blokových výjimek.

Výše uvedený výčet kategorií veřejné podpory, na něž se vztahuje nařízení o blokových výjimkách (GBER II i návrh revidovaného znění), pravděpodobně není konečný. Komise uvádí, že lze očekávat postupné zařazování dalších kategorií v návaznosti na informace, které získala v rámci veřejných konzultací k oběma návrhům nařízení o blokových výjimkách.

Záměrem Evropské komise je sloučit revidované nařízení o blokových výjimkách s novým nařízením (GBER II) tak, aby dokument mohl být přijat jako jedno nařízení. Z tohoto důvodu je účinnost stávajícího nařízení o blokových výjimkách[4] prodloužena do 30. června 2014. Pro zajímavost uvádíme, že podle přechodných ustanovení revidovaného nařízení o blokových výjimkách se má nově přijaté nařízení použít na jednotlivou podporu poskytnutou před jeho vstupem v platnost, pokud tato podpora bude splňovat všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, se stanovenými výjimkami.

Mgr. Ing. Tereza Juráková,
advokátka

Weinhold Legal, v. o. s.  

Charles Square Center
Karlovo náměstí 10
120 00 Praha 2

Tel.: +420 225 385 333
Fax:  +420 225 385 444
e-mail: wl@weinholdlegal.com

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Sdělení Evropské komise ze dne 8. 3. 2012 Evropskému parlamentu, Radě, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o modernizaci státní pomoci.
[2] Návrh nového obecného nařízení o blokových výjimkách,  dostupný na www, k dispozici >>> zde.
[3] Návrh revidovaného znění obecného nařízení o blokových výjimkách, dostupný na www, k dispozici >>> zde. 
[4] Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz