Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
Velmi často se svěřenské fondy zakládají v době, kdy je důvodná obava, že osoba, která chce vyčlenit majetek do svěřenského fondu v blízké době zemře, a to buď z důvodu nemoci či stáří. Většinou tito zakladatelé nechtějí, aby se o jejich majetek vlekl dlouhý spor v rámci dědického řízení. Je však možné se tomuto sporu vyhnout?
Svěřenské fondy obecně
Svěřenské fondy jsou jednou z forem správy majetku, která do českého právního řádu vstoupila s účinností zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Je to však forma správy majetku zahalena řadou otázek, jak z odborné, tak z laické veřejnosti. Z důvodu politických kauz mají rovněž velmi negativní reputaci, což je dle našeho názoru velká škoda.
Svěřenské fondy mají široké využití, umožňují ochranu před věřiteli, poskytují anonymitu, mohou výrazně zjednodušit průběh dědického řízení, jejich prostřednictvím lze investovat, zajistit, že bude majetek do nich vložený využit k účelu určenému jeho zakladatelem (např. k hrazení studia, a nikoliv ke koupi nového auta), či podpořit dobrou věc.
Svěřenský fond je tvořen majetkem vyčleněným z vlastnictví svého zakladatele, přičemž tento majetek se stává osamostatněným autonomním jměním. Nejedná se o právnickou osobou a svěřenský fond nemá právní subjektivitu. Je spravován svěřenským správcem, který je zásadně jmenován zakladatelem fondu (není však vyloučen i jiný způsob jeho jmenování), a který vystupuje navenek jako vlastník majetku do fondu vloženého a vykonává vlastnické právo svým jménem a na účet fondu.[1] Svěřenské fondy mohou být zakládány za veřejným účelem, kdy je činnost fondu směřována k podpoře veřejně prospěšných činností jako je věda, kultura, či vzdělávání, nebo za soukromým účelem, kdy je činnost fondu směrována ve prospěch určité osoby či určeného okruhu lidí (beneficientů), a to včetně samotného zakladatele, dále pak za účelem investic, či jiného cíle.
Vznik svěřenského fondu
Svěřenský fond může být vytvořen vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele pořízením pro případ smrti, nebo smlouvou, přičemž:
- v případě vytvoření pořízením pro případ smrti je třeba existence odpovídajícího pořízení pro případ smrti, a svěřenský fond pak vzniká již smrtí zakladatele a až následně přebírá svěřenský správce povinnost vyčleněný majetek spravovat a dochází k zápisu do evidence svěřenských fondů.
- v případě vytvoření smlouvou je vyžadováno vydání statutu ve formě veřejné listiny (notářského zápisu), uzavření smlouvy, v níž zakladatel vyčlení část svého majetku do svěřenského fondu a stanoví jeho účel, převzetí povinnosti takto vyčleněný majetek spravovat svěřenským správcem a zápis do evidence svěřenských fondů. Zápisem do evidence svěřenských fondů svěřenský fond vznikne.[2]
Převod vlastnického práva k majetku vyčleněnému do svěřenského fondu smlouvou v případě smrti zakladatele
Zvláštností převodu majetku do svěřenského fondu smlouvou o zřízení svěřenského fondu je to, že na druhé straně tohoto převodu není žádná osoba, která by byla nabyvatelem vlastnického práva k tomuto majetku. Jedná se tak o převod vlastnického práva „svého druhu“. Účinky smlouvy o zřízení svěřenského fondu navíc nemohou nastat dříve, než dojde ke vzniku svěřenského fondu (tedy k jeho zápisu do evidence svěřenských fondů), a k převodu vlastnického práva ani nemusí dojít vznikem fondu, ale později (může být stanovena odkládací podmínka, případně může být převod vlastnického práva vázán na jinou skutečnost). V takovém případě tvoří svěřenský fond ke dni jeho vzniku pouze závazková práva k majetku do něj vyčleněného.[3]
V případě smrti zakladatele po vzniku svěřenského fondu je pak důležitou otázkou, kdy dojde k převodu vlastnického práva k vyčleněnému majetku, přičemž pokud k převodu vlastnického práva nedojde před smrtí zakladatele, tento majetek se stane součástí pozůstalosti zakladatele. Svěřenský správce pak bude mít povinnost domáhat se převodu vlastnického práva po dědicích zakladatele. Tento postup je však závislý na rychlosti dědického řízení, ochotě dědiců a mnoha dalších faktorech. Převod majetku do svěřenského fondu tak může být velmi zdlouhavý a může být ohrožen (nejen) původní účel svěřenského fondu, který mu byl jeho zakladatelem určen.
Zvláštním případem je pak převod vlastnického práva k nemovitostem. Zde záleží na tom, kdy dojde k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, přičemž pokud k podání návrhu na vklad dojde před smrtí zakladatele, přejde vlastnické právo k nemovitostem na svěřenský fond, a pokud bude návrh na vklad podán po smrti zakladatele, bude se svěřenský správce rovněž muset domáhat převodu vlastnického práva po dědicích zakladatele.[4]
K zamezení potencionálně zdlouhavému a náročnému procesu domáhání se převodu vlastnického práva k majetku vyčleněnému do svěřenského fondu po dědicích zůstavitele lze tedy doporučit, aby bylo vlastnické právo k majetku vkládanému do svěřenského fondu převedeno co nejdříve, nejlépe již k okamžiku vzniku fondu, a aby v případě, že bude do svěřenského fondu vkládán nemovitý majetek, byl současně připraven, a po vzniku svěřenského fondu co nejdříve podán, návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Závěr
Svěřenské fondy jsou jedním z nástrojů ke správě majetku, který umožňuje svému zakladateli vyčlenit část svého majetku, ze kterého se stane autonomní jmění, a tomuto určit prakticky jakýkoliv účel, ať už soukromý, či veřejný. V praxi však může nastat situace, kdy je fond zakládán osobou, u níž hrozí, že v blízké době zemře, a do svěřenského fondu se po jeho založení nestihne převést příslušný majetek, a tento tak nebude moct plnit určený účel a vůli svého zakladatele.
Lze proto doporučit, aby byl převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu proveden co nejdříve, čímž bude při zakládání svěřenského fondu zajištěno, že vkládaný majetek nebude muset projít zdlouhavým dědickým řízením. Při vkladu nemovitých věci do svěřenského fondu je pak vhodné připravit současně s dokumenty potřebnými k založení fondu návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Co se týče samotné dokumentace k založení svěřenského fondu, lze v ní rovněž zohlednit riziko smrti zakladatele nejen po vzniku svěřenského fondu, ale také riziko smrti zakladatele ještě před vznikem fondu, a připravit ji tak, aby v případě náhlé smrti zakladatele mohl alternativně vzniknout fond pořízením pro případ smrti.
JUDr. Ing. Eva Mayerová,
partner
Mgr. Jakub Filipek
advokátní koncipient
Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Koliště 1912/13
602 00 Brno
Růžová 1416/17
110 00 Praha
tel.: +420 543 217 520
e-mail: office@dolezalpartners.com
[1] SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1560–1562
[2] SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1551–1555.
[3] SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1546–1547.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
