Svolání valné hromady prostřednictvím internetu
Vrchní soud v Praze vydal dne 29.2.2008 usnesení sp. zn. 7 Cmo 503/2007, kterým upravuje přípustnou elektronickou formu uveřejnění oznámení o svolání valné hromady akciové společnosti s akciemi na majitele.
Vrchní soud v Praze ve svém výroku říká, že deník, který má podobu pouze elektronických webových stránek na síti internet, lze považovat za celostátně distribuovaný deník a oznámení o konání valné hromady společnosti s akciemi na majitele publikované v takovém deníku představuje uveřejnění oznámení v celostátně distribuovaném deníku, a tudíž vhodný způsob uveřejnění ve smyslu §184 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Obchodní zákoník“).
Vrchní soud tak zrušil zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze a vrátil mu zpět k projednání věc, ve které se navrhovatel domáhal zápisu do obchodního rejstříku společnosti, která má ve svých stanovách uveden způsob uveřejnění oznámení o svolání valné hromady na elektronických webových stránek celostátně distribuovaného deníku.
Uveřejnění oznámení o konání valné hromady
Ustanovení §184 odst. 4 Obchodního zákoníku upravuje způsob uveřejnění pozvánky nebo oznámení o svolání valné hromady akciové společnosti. U společnosti s akciemi na jméno společnost jednotlivé akcionáře eviduje v seznamu akcionářů a pozvánku na valnou hromadu je povinno představenstvo společnosti akcionářům zaslat na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů.
U společnosti s akciemi na majitele je situace odlišná, protože akcionáři nejsou společností evidováni a zákon proto nemůže požadovat zaslání pozvánky na valnou hromadu přímo akcionáři. Shora uvedené ustanovení zní: „U společnosti s akciemi na majitele uveřejňuje představenstvo v této lhůtě (pozn. nejméně 30 dnů před konáním valné hromady) oznámení o konání valné hromady v Obchodním věstníku a jiným vhodným způsobem určeným stanovami, nejméně však v jednom celostátně distribuovaném deníku určeném ve stanovách.“
Celostátně distribuovaný deník
Obchodní zákoník nikterak nestanovuje formu tištěnou nebo elektronickou celostátně distribuovaného deníku. Skutečnost, že se jedná o periodický tisk, prokáže vydavatel takového internetově publikovaného deníku potvrzením o registraci u Ministerstvem kultury. Vydavatel periodického tisku musí podle zákona č. 46/2000 Sb. , o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku, ve znění pozdějších předpisů, oznámit Ministerstvu kultury zahájení vydávání periodického tisku včetně údaje, zda se jedná o regionálně nebo celostátně distribuovaný tisk. Ministerstvo kultury periodický tisk potom eviduje.
Celostátní distribuce takového deníku vychází z rozšířenosti internetu. Síť internet má v dnešní době pokrytí celého území České republiky a faktická dostupnost elektronických webových stránek deníku je nepochybně mnohonásobně větší než u kteréhokoliv tištěného periodika. V případě, že by některý z akcionářů neměl možnost připojení k internetu, oznámení o konání valné hromady je stále uveřejňováno v Obchodním věstníku.
Smysl ustanovení obchodního zákoníku, které požaduje oznámení v denně vydávaném periodiku, spočívá především v možnosti akcionáře se každý den seznámit s obsahem daného tisku. Dostupnost internetové prezentace, která je přístupná 24 hodin každý den, opět splňuje i tento požadavek.
Závěr
Uvedený judikát je pro akciové společnosti s akciemi na majitele rozhodně zajímavý. Přináší novou alternativu uveřejnění oznámení o svolání valné hromady a i o dalších skutečnostech, u kterých Obchodní zákoník používá úpravu způsobu svolání valné hromady (jedná se např. o odkup akcií, výplatu dividend a úrokových výnosů, likvidaci, výzvy akcionářům a další).
Tato alternativa oznámení je časově i finančně méně nákladná a samozřejmě i pružnost objednávky internetových médií je několikanásobně větší z pohledu možnosti okamžitého uveřejnění bez ohledu na kapacitu tištěného vydání.
Uvedený judikát se vypořádává s problémem distribuce elektronického deníku, ovšem nedává řešení nových potíží, které publikací v internetovém médiu vyvstávají – zřizovatelem internetového média se může stát subjekt mnohem snáze než vydavatelem tištěného deníku, kvalita a stálost takového deníku potom nemusí být zcela garantována, dále obsah internetových stránek je možné snáze změnit a v některých případech může být složité prokazovat, že např. oznámení bylo v deníku zveřejněno už k určitému dni nebo v konkrétním znění. Tyto nedostatky a způsoby, jak se s nimi vypořádat, nám nejlépe ukáže praxe při používání internetových deníků.
V obecné rovině nelze pominout ani aspekt většího zrovnoprávnění internetové komunikace a tentokrát ne pouze mezi v oblasti veřejnoprávní, tedy mezi osobami a úřady, ale i mezi soukromoprávními subjekty – mezi akciovou společností a jejími akcionáři.
Mgr. Robert Nešpůrek, advokát
Mgr. Jan Bednář, advokátní koncipient
HAVEL & HOLÁSEK s.r.o.,
advokátní kancelář
Týn 1049/3
110 00 Praha 1
Česká republika
Tel.: +420 224 895 950
Fax: +420 224 895 980
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz