Topolánek: katedrála sv. Víta by měla patřit církvi

 

Do debaty o tom, komu by měla patřit katedrála sv. Víta, se včera vložil premiér Mirek Topolánek. Dal najevo, že by byl ochoten akceptovat její vrácení katolické církvi.
"Přestože stavba byla z větší části vytvářena jako světská, je to památka, která by měla patřit církvi," uvedl podle ČTK ve Varšavě, kde je na státní návštěvě. Výsledek sporu ale nechává na soudu. "Chtěl bych, aby rozhodnutí bylo co nejrychlejší, aby se neblokovaly některé opravy," podotkl.
Nejvyšší soud minulý týden zrušil rozhodnutí, že katedrála patří církvi, a nařídil znovu projednat nižšímu soudu spor o její vlastnictví. Vyhověl tak dovolání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Premiér předpokládá, že chrám jako celonárodní památku bude nadále financovat stát, ale vyrovnal by se s tím, kdyby soud předal katedrálu církvi. "Církev nebude špatný správce chrámu," komentoval tuto možnost.
Kardinál Miloslav Vlk včera razantně odmítl, že katedrála by měla patřit sama sobě a mohl by ji spravovat stát s církví prostřednictvím například Metropolitní kapituly, jak to navrhuje ministr, šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDUČSL). "Já si to nemyslím," prohlásil s tím, že je třeba především dořešit její vlastnictví.
Šéf ČSSD Jiří Paroubek se názoru Topolánka k vydání Svatovítské katedrály církvi podivuje. "Kdyby o té věci něco věděl, musel by tušit, že chrám nikdy nebyl ve vlastnictví církve," řekl na dotaz Práva.
Místopředseda Sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL) soudí, že záležitost už měla být dávno vyřešena. "Ve prospěch toho, aby tady nerozhodovaly komunistické vyhlášky, což je ostuda našeho právního systému," řekl včera Právu.
(Pokračování na str. 2)

(Pokračování ze str. 1)
Rozsudek Nejvyššího soudu Hrad ještě neobdržel. Jak řekl včera Právu mluvčí prezidentské kanceláře Petr Hájek, v pondělí už kancléř Jiří Weigl kontaktoval Vlka, ale ten "na debatu ještě nebyl připraven". Hrad ale nepředpokládá žádné problémy s předáním chrámu, poznamenal Hájek.

Vlk zvažuje demonstrace

Dořešení majetkového narovnání, přijetí smlouvy s Vatikánem i novely církevního zákona jsou obsahem memoranda za nápravu vztahu státu a církví v České republice, které se včera jeho tvůrci rozhodli i s peticí předat ústavním činitelům.
"Plnému rozvoji činností církví ve službě společnosti a harmonické spolupráci brání skutečnost, že nedošlo k úplné nápravě vztahů státu a církví," uvádí se v dokumentu vydaném Moravskoslezskou křesťanskou akademií a Společností pro dialog církve a státu. Ten zástupci křesťanů předali prezidentské kanceláři, zástupcům obou komor parlamentu i ministru kultury Václavu Jehličkovi (KDU-ČSL), do jehož kompetence církve spadají.
"Vyjadřujeme nespokojenost nad tím, že byla přijata novela zákona o církvích omezující jejich ústavní práva. Nesouhlasíme s tím, že doposud nebyla provedena majetková náprava," uvádí se v memorandu. Pod peticí je podepsáno 15 tisíc občanů.
Memorandum přivítal kardinál Miloslav Vlk. "To neřešení trvá vlastně 17 let. Je to trochu skandální, takže není divu, že i širokým vrstvám věřícím to není lhostejné," prohlásil včera v Radiožurnálu. Připustil, že by mohlo dojít i na demonstrace na Václavském náměstí nebo na Staroměstském náměstí. "Jestliže nebude žádné řešení a bude se to stále protahovat nevůlí politiků, tak takové řešení je možné," prohlásil kardinál.
A to navzdory tomu, že se snaží o nápravu koaliční vláda Mirka Topolánka. Ten před třemi nedělemi Právu potvrdil, že už byla zahájena jednání o narovnání vztahů s katolickou církví, a to arcibiskupem Janem Graubnerem a biskupem Františkem Lobkowiczem . "S každou novou vládou máme vždycky trošku naději, že to bude," poznamenal včera Vlk.
Zástupce autorů memoranda Jiří Koníček po přijetí ve Sněmovně shrnul, že od všech ústavních činitelů dostali příslib hledat řešení. Za zásadní problém označil "odpoutání se od právní kontinuity předchozího režimu", tedy "nelegimizovat protiprávní a protiústavní kroky".
Předsedkyně sněmovního petičního výboru Zuzka BebarováRujbrová (KSČM) řekla, že k memorandu bude uspořádáno veřejné slyšení. Ocenila, že iniciativa vzešla od občanů.
Stát ročně vynakládá na činnost církví zhruba jednu miliardu korun. Někteří církevní hodnostáři míní, že kromě toho by dalších padesát až sto let měla být vyplácena církvím každoročně další miliarda jako majetkové narovnání a například řeholní řády by měly získat naturální majetek.

Smlouva s Vatikánem

ČR je jednou z mála evropských zemí, která nemá vztahy s Vatikánem upraveny smluvně. Návrh smlouvy už byl sice stvrzen vládou, ale nebyl ratifikován Sněmovnou.
"Na tahu je Česká republika," prohlásil Vlk. Podle autorů memoranda ratifikace smlouvy s Vatikánem a smluvní úpravy s ostatními církvemi vyjadřuje "přátelský poměr 2,75 miliónu občanů katolického vyznání".
Nesouhlas se smlouvou vyjádřil otevřeně po nástupu do funkce prezident Václav Klaus, podle kterého je nevýhodná pro ČR, a jasně už řekl, že v této podobě nelze očekávat jeho podpis pod dokument. Stejného názoru jsou i komunisté, odpůrci smlouvy se najdou i v dalších parlamentních stranách.
Kardinál Vlk včera také prozradil, že v květnu dovrší 75 let a že v této souvislosti bude podle církevního zákona rezignovat na svou funkci. "Počítám někdy v polovině dubna, že napíši tuto demisi a požádám papeže, aby ji opravdu přijal," uvedl v ČT.

Foto popis: Interiér chrámu sv. Víta.
Foto Autor - Foto Dorian Hanuš


Zpracovatel: Anopress IT a.s.