Zatímco volný pohyb hráčů má ideový základ v evropském principu volného pohybu, v tomto případě konkrétně ve volném pohybu osob, služeb a pracovních sil, tréninková kompenzace je institutem směřujícím k poskytnutí přiměřené náhrady klubům za materiální náklady, čas a úsilí, jež investují do výchovy talentovaných hráčů, kteří posléze tyto kluby opouštějí. Představení institut jmenovaného jako druhého v pořadí je předmětem tohoto článku.

Tréninková kompenzace obecně má dvě formy, a to vnitrostátní, ta je normována novým přestupním řádem FAČR, a mezinárodní, jež je upravena příslušným předpisy FIFA. Vnitrostátní tréninková kompenzace je peněžitým plněním, na nějž vzniká nárok členským klubům FAČR, jež se podílely na výchově hráče od soutěžního ročníku, v němž hráč dovršil šestého roku věku, až do sezony, v níž hráč dosáhne věku třiadvaceti let. Tréninkovou kompenzaci pak hradí členský klub FAČR, který hráče profesionalizuje nebo do něhož takový hráč již jako profesionál přestupuje, a to vše nejpozději právě do soutěžního ročníku, v němž hráč oslaví dvacáté třetí narozeniny. Přestupní řád kromě podmínek vzniku nároku stanovuje způsob výpočtu výše tréninkové kompenzace a její splatnost.

Mezinárodní tréninková kompenzace se uplatní v případě přestupu nebo profesionalizace hráče do třiadvaceti let za předpokladu, že v kariéře hráče je přítomen tzv. zahraniční prvek (tedy například hráč určitou část své dosavadní kariéry strávil v klubu pocházejícím z jiné členské země FIFA). Podstatným odlišením mezinárodní tréninkové kompenzace od té vnitrostátní pak je, kromě již zmíněného zahraničního prvku, délka období, které se pro určení tréninkové kompenzace bere jako rozhodné. Zatímco v případě vnitrostátní tréninkové kompenzace počíná toto období soutěžním ročníkem, v němž hráč dovrší šesti let, a končí soutěžním ročníkem, v němž hráč oslaví dvacáté třetí narozeniny, v případě mezinárodní tréninkové kompenzace je toto rozhodné období ohraničeno soutěžními ročníky od dvanáctého do dvacátého prvního roku věku hráče. Originální dikce legislativy FIFA navíc, na rozdíl od přestupního řádu FAČR, naznačuje určitou diskreční možnost hranici jedenadvaceti let ponížit v případě, že bude prokázáno reálné ukončení výchovy hráče již před jejím dosažením. Nárok na mezinárodní tréninkovou kompenzaci však může vzniknout, stejně jako u kompenzace vnitrostátní, při splnění ostatních podmínek, až do sezony, v níž hráč dosáhl třiadvaceti let. V obou případech se také vždy s kompenzací dostane v příslušném poměru na všechny kluby, které se na výchově hráče v rozhodném období podílely.

Co se týká uplatňování tréninkové kompenzace v praxi, u vnitrostátních kompenzací nedochází k větším komplikacím s jejich úhradami, když většina klubů, které jsou povinny kompenzaci hradit (tedy povětšinou z logiky věci kluby profesionálních soutěží), se staví ke svým závazkům čelem. V případě mezinárodních kompenzací je již situace složitější, a to zejména na úrovni klubů ze soutěží zařazených do pater pod soutěže nejvyšší. Lze také předpokládat, že celá řada menších členských klubů z nižších soutěží řízených FAČR si možnost dosáhnout na tréninkovou kompenzaci nechává ujít z čisté neznalosti věci. Samostatnou kapitolou pak zůstává uplatňování nároků na tréninkovou kompenzaci zpětně z období účinnosti původního přestupního řádu FAČR, a to pouze na základě předpisů FIFA, právě z důvodu absence samostatné vnitrostátní úpravy tréninkové kompenzace. 



Mgr. Michal Koutník,
advokátní koncipient


DOHNAL PERTOT SLANINA, advokátní kancelář, v.o.s.
OLOMOUC | PRAHA | HRADEC KRÁLOVÉ | LETOHRAD

Palackého 75/21
779 00  Olomouc

Prvního pluku 347/12a
186 00  Praha 8

Komenského 266/3
500 03  Hradec Králové

Václavské náměstí 76
561 51 Letohrad

Tel.:    +420 587 407 086
e-mail:    info@akdps.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz