Ochrana počítačových programů jako děl ve smyslu legislativního vymezení (musí se jednat o jedinečný výtvor, který je nehmotným výsledem autorovy tvůrčí činnosti) je poskytována zejména autorským zákonem, který stanoví práva a povinnosti autora počítačového programu a také omezení, které autor musí strpět vůči oprávněným uživatelům počítačového programu. Autorský zákon a jeho ustanovení se tedy přímo nevztahují na neoprávněné „uživatele“ počítačových programů, ti jsou za své jednání postihování dle ustanovení trestního zákona (samozřejmě trestně jsou postihování i oprávnění uživatelé poruší-li zákon).

Za neoprávněné zásahy do autorského práva lze považovat zejména osobování si autorství cizího díla, neuvedení nebo nesprávné uvedení autora, změna díla bez svolení autora, užití díla bez svolení autora, nezaplacení autorské odměny za užití díla. Trestný čin porušování autorského práva je upraven v § 152 TZ. Jedná se o tzv. trestný čin s blanketní dispozicí, což znamená, že vlastní pravidlo chování je obsaženo v jiné právní normě v tomto případě v autorském zákoně. Toto ustanovení se vztahuje proti každému a to i proti cizinci, neboť platí zásada, že neznalost zákona neomlouvá. ( Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, nebo
b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu). Toto ustanovení je vázáno na úmysl pachatele a nepostačí tedy nedbalostní jednání, tzn. pachatel si musel být vědom rozsahu svého útoku do autorských práv. Ovšem jak již bylo řečeno výše, jedná se o normu s blanketní dispozicí a platí zásada ignoratia iuris nocent – neznalost zákona neomlouvá.

Samozřejmě podle okolností lze použít také ustanovení trestního zákona týkající se krádeže, neoprávněného užívání cizí věci („uživatel“ nemá oprávnění k užívání programu), podvodu, poškozování cizí věci, poškození a zneužití záznamu na nosiči informací (např. úmyslně učiní zásah do programu počítače event. ho zničí), poškozování cizích práv (např. pachatel uvedl uživatele v omyl nebo využil jeho omylu k okopírování programu) aj.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz