Trestní stíhání zahajuje vyšetřovatel, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba. Jednotlivými podmínkami zahájení trestního stíhání tedy jsou existence podnětu pro zahájení trestního stíhání, existence skutečností, jež nasvědčují spáchání trestného činu a skutečnost, že existují okolnosti, jež ukazují, že trestný čin spáchala konkrétní osoba.

Podnětem pro zahájení trestního řízení jsou zejména skutečnosti, které vyplývají ze samotné činnosti práce státního zástupce, vyšetřovatele, policejního orgánu. Zvláštní oznamovací povinnost mají státní orgány (zákonodárné orgány, orgány státní moci a státní správy), právnické a fyzické osoby, které jsou povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Všeobecná oznamovací povinnost je upravena v ustanovení § 168 trestního zákona, který vyjmenovává trestné činy (např. vlastizrada, ohrožení utajované skutečnosti, padělání a pozměňování peněz, účast na zločinném spolčení, týrání svěřené osoby, vražda aj.), jež podléhají oznamovací povinnosti a nesplnění této povinnost se kvalifikuje jako trestný čin neoznámení trestného činu. Tuto všeobecnou oznamovací povinnost mají všichni občané starší 15 let. Oznamovací povinnost nemá advokát a advokátní koncipient, který se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie.

Předmětem k zahájení trestního stíhání je také oznámení o trestném činu či o vlastní trestné činnosti. Podnět k zahájení trestního řízení je, jak bylo výše řečeno, jednou ze podmínek zahájení trestního stíhání. Může však být také důkazem ve věci a někdy také základem trestního stíhání pro křivé obvinění. Je tedy úkolem orgánů činných v trestním řízení zajistit každý takový podnět a co nejrychleji jej vyřídit. Trestní oznámení může být učiněno jakoukoli formou, která je přípustná pro jiná podání v trestním řízení (písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem). Činí-li se ústně trestní oznámení, je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem; je-li oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut též o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody. Výslech má být proveden tak, aby byl získán podklad pro další řízení.

Oznamovatel musí být před sepsáním protokolu o trestním oznámení poučen o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, čímž má být zabráněno tomu, aby nebyly podávané bezdůvodné podněty a aby se oznamovatel nesnažil trestním oznámení odklonit podezření z jím spáchané trestné činnosti.
Oznamovatel má právo žádat, aby byl vyrozuměn o tom, jaké byly učiněny opatření a příslušný orgán činný v trestním řízení má povinnost oznamovatele o těchto opatřeních vyrozumět do jednoho měsíce od učiněného oznámení.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz