V obecné rovině je celé trestní právo ovládáno zásadou humánnosti. Zásada humánnosti se promítá také do trestů, a to i z hlediska jejich výkonu. K této otázce se vyjadřuje i samotná Listina základních práv a svobod ve svém článku 7, kde je uvedeno, že nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. V…
Trestní řízení je ovládáno mnoha zásadami, které tvoří základ pro uplatňování trestního práva procesního a jsou zárukou správné interpretace všech institutů a aplikace trestního řádu. Mezi tyto základní zásady patří i zásada ústnosti, veřejnosti a bezprostřednosti, které znamenají, že soud má rozhodovat především na základě ústního projevu stran a…
Řízení před samosoudcem je zvláštním druhem trestního řízení upraveným v ustanoveních § 314a -314g trestního řádu. Institut samosoudce byl původně určen ke konání řízení o přečinech. Přestože přečin již podle platného práva neexistuje, řízení před samosoudcem zrušeno nebylo. Do příslušnosti samosoudce podle trestního řádu patří konat řízení o…
Jednou z nejdůležitějších osob v celém trestní řízení je samozřejmě obviněný. Je proto logické, že je při trestním řízení vyžadována jeho účast. Například při hlavním líčení je přítomnost obviněného nezbytná a pouze výjimečně a při splnění zákonem vyžadovaných podmínek, lze hlavní líčení provést i v nepřítomnosti…
Narovnání bylo do trestního řádu včleněno jako druhý případ tzv. odklonu v trestním řízení a to ještě o něco později než podmíněné zastavení trestního stíhání a sice novelou trestního řádu z roku 1995. Zákonodárce vtělil oba odklony - tj. podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání do trestního řádu jako jakousi jinou možnost postupu…
Pojem odklon je v českém trestním řízení výrazem poměrně novým. Vedle narovnání je podmíněné zastavení trestního stíhání jedním případem odklonů trestního řízení, které bylo do trestního řádu zavedeno novelou trestního řádu z roku 1993. Jeho úpravu nalezneme v ustanoveních § 307 a 308 trestního řádu.
Pachatelem trestného činu je osoba, která svým jednáním zapříčinila všechny znaky trestného činu za podmínky, že se jedná o fyzickou osobu, která je příčetná (nepříčetnost vymezuje ustanovení § 12 trestního zákona) a která dovršila 15. rok svého věku. Spáchá-li osoba, která dosud nedovršila věku 15 let, jednání, jež má znaky trestného činu, není…
Jedním ze subjektů trestního řízení může být též osoba poškozeného. Trestní řád vymezuje poškozeného jako osobu, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, dále jako osobu, které byla trestným činem způsobena majetková škoda a nebo se může jednat o osobu, jíž byla způsobena morální nebo jiná…
Trestní stíhání zahajuje vyšetřovatel, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba. Jednotlivými podmínkami zahájení trestního stíhání tedy jsou existence podnětu pro zahájení trestního stíhání, existence skutečností, jež nasvědčují spáchání trestného…
Trestní řízení jako zákonem upravený postup, jehož úkolem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele a tomu uložit spravedlivý trest či jinou sankci je ovládáno mnoha zásadami, které mají zaručit, aby tento proces, jimž je zasahováno do práv a svobod člověka byl spravedlivý na základě zákona
Jednou ze záruk, kterými je ovládáno trestní řízení je záruka, jež má zaručovat, aby vazba nebyla bezdůvodně uvalována ani prodlužována je právo osoby na náhradu škody, která mu byla způsobena tím, že vykonával vazbu. Toto právo je v českém právním řádu upraveno v zákoně o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo…
Výkonem trestu, jež byl uložen pachateli trestného činu v trestním řízení nezanikají pro odsouzeného ještě všechny důsledky spáchání trestního činu. Nepříznivé důsledky totiž přetrvávají i po výkonu trestu a mohou tak ztěžovat pachateli jeho další život a uplatnění v něm. Institut zahlazení odsouzení tak umožňuje po splnění zákonem stanovených…
V souvislosti s přijetím nového zákona o matrikách se objevily četné diskuze kolem navrhované možnosti výběru jedné ze dvou forem příjmení ženy a také kolem možnosti užívání více příjmení současně.
Trestný čin zanedbání povinné výživy, který je upravený v ustanovení § 213 trestního zákona, patří vedle krádeže a porušování domovní svobody k nejčastěji páchaným trestným činům na území České republiky. V tomto ustanovení jsou chráněny vyživovací vztahy, které pramení ze zákona o rodině
Jak z vyplývá z četných statistik, které se zabývají strukturou kriminality v ČR a podílem jednotlivých trestných činu na celkové kriminalitě, je vůbec tím nejčastěji se vyskytujícím trestným činem krádež (podílí se asi 30%).
Ochrana počítačových programů jako děl ve smyslu legislativního vymezení (musí se jednat o jedinečný výtvor, který je nehmotným výsledem autorovy tvůrčí činnosti) je poskytována zejména autorským zákonem, který stanoví práva a povinnosti autora počítačového programu a také omezení, které autor musí strpět vůči oprávněným uživatelům počítačového…
Pachatelem trestného činu je fyzická osoba, která naplnila svým jednáním všechny znaky trestného činu, v době spáchání trestného činu dovršila věk požadovaný zákonem a byla příčetná příp. ve stanovených případech vykazovala zvláštní vlastnost, způsobilost či postavení. V trestním zákoně nalezneme definici pachatele v ustanovení § 9 odst.1. Podle…
S termínem „neoprávněné podnikání“ se lze v českém právním řádu setkat hned v několika právních předpisech, a to jak povahy soukromoprávní tak veřejnoprávní. Neoprávněné podnikání upravuje zákon o živnostenském podnikání v §§ 61 – 64. Tento pojem je zde vymezen jako správní delikt, jenž se vztahuje na dva zákonem stanovené…
Institut ochranné výchovy, jehož úpravu lze nalézt v §§ 84 až 86 trestního zákona, řadíme vedle ochranného léčení a zabrání věci mezi ochranná opatření. Od ostatních dvou druhů ochranných opatření se ochranná výchova odlišuje tím, že ji lze uložit jen mladistvému (za mladistvého se považuje osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila…
Mezi nejzávažnější trestné činy řadí český trestní zákon trestné činy proti životu a zdraví, které jsou ne zcela vhodně zařazeny do systematiky zvláštní části a to do hlavy VII. zvláštní části trestního zákona. Vzhledem k objektu těchto trestných činů, kterým je život a zdraví člověka, by bylo vhodnější tuto skupinu trestných činů zařadit na…
Korektiv dobrých mravů podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v odůvodněných případech dovoluje zmírnit tvrdost zákona a...
Při posouzení, zda obecně závazná vyhláška nevykročila mimo rámec samostatné působnosti obce (§ 35 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) je nutné zvážit nejen předmět úpravy...
Žádost o nové posouzení důvodů neudělení víza podle § 180e zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, kterou cizinec podal poté, co byl informován o...
Právní vztah založený na osvědčené existenci pohledávky žadatele o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel za osobou, která je vlastníkem (provozovatelem) vozidla, jehož...
Shromáždění ve smyslu zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, může mít formu shromáždění osob ve vozidlech, včetně pohybujícího se konvoje vozidel, jsou-li splněny znaky...
