18. 1. 2002
ID: 15643
Organizovaný zločin a některé hmotněprávní prostředky jeho postihu
Trestná činnost zločineckých struktur patří k nejzávažnějším protispolečenským jevům. Důvodem je zejména vysoká nebezpečnost formy páchání trestné činnosti těchto zločineckých struktur, která se od běžné kriminality odlišuje jednak kvalitou spáchaného kriminálního deliktu, a také mírou organizovanosti a způsobem páchání deliktu.
Trestná činnost zločineckých struktur patří k nejzávažnějším protispolečenským jevům. Důvodem je zejména vysoká nebezpečnost formy páchání trestné činnosti těchto zločineckých struktur, která se od běžné kriminality odlišuje jednak kvalitou spáchaného kriminálního deliktu, a také mírou organizovanosti a způsobem páchání deliktu.
V trestním zákoně se lze setkat s pojmem zločinné spolčení, jež je vymezeno v ustanovení § 89 odst. 17 jako společenství více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělkou činností, které je zaměřeno na dosahování zisku soustavným pácháním úmyslné trestné činnosti.
Zločinné spolčení lze tedy vidět jako jakousi novou formu organizovanosti, která se od obyčejné organizované skupiny liší především trvalejší organizací a trvalou organizační strukturou. Vztahy mezi členy zločinného spolčení jsou pevnější a provázanější, přičemž jsou v rámci zločinného spolčení dodržována přesně stanovaná a velmi přísná pravidla chování a bezpečnostní opatření, což je také hlavním důvodem toho, že je pro policii velmi obtížné do zločinného spolčení proniknout.
Trestní zákon obsahuje některá ustanovení, jež jsou určena k boji a postihu organizovaného zločinu. Jde především o ustanovení § 163a – 163c, které upravuje zločinné spolčení a účast na něm. Podle § 163a je trestný ten, kdo založí zločinné spolčení, nebo kdo se činnosti takového spolčení účastní, anebo kdo zločinné spolčení podporuje, přičemž toto jednání je sankcionováno trestem odnětí svobody v rozpětí dvou až deseti let nebo propadnutím majetku. Následující ustanovení upravuje zvláštní případ účinné lítosti, kdy ten, kdo spáchá výše uvedený zločin, není považován za trestného, pokud o zločinném spolčení podá oznámení státnímu zástupci či policejnímu orgánu. Předpokladem pro beztrestnost takového pachatele je požadavek, aby takové oznámení učinil v době, kdy nebezpečí, které vzniklo chráněnému zájmu z jiného činu zločinného spolčení než je vymezen v § 163a, mohlo být ještě odstraněno.
Trestní zákon upravuje i beztrestnost policejního agenta, který se účastní činnosti zločineckého spolčení nebo zločinné spolčení podporuje. Tento agent není trestný, pokud se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení. Beztrestnost je však vyloučena u agenta, který zločinné spolčení založil nebo zosnoval.
Dalšími hmotněprávním ustanovením, která je relevantní pro zločinné spolčení, je ukládání trestu odnětí svobody pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení, kdy horní hranice trestní sazby odnětí svobody se pro takového pachatele zvyšuje o jednu třetinu a trest se ukládá v horní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí svobody.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
