Praní špinavých peněz a jeho postih dle trestního zákona
V souvislosti se společenskými změnami, kterými naše země před více než desetiletím prošla, se u nás objevily i nové formy hospodářské trestné činnosti. Došlo totiž ke změně funkce peněz, které začaly plnit i funkci kapitálu. Peníze tak získaly i funkci finančních prostředků pro podnikání. Do České republiky začal proudit zahraniční kapitál, s kterým logicky vstoupily i snahy po vyprání špinavých peněz.
V souvislosti se společenskými změnami, kterými naše země před více než desetiletím prošla, se u nás objevily i nové formy hospodářské trestné činnosti. Došlo totiž ke změně funkce peněz, které začaly plnit i funkci kapitálu. Peníze tak získaly i funkci finančních prostředků pro podnikání. Do České republiky začal proudit zahraniční kapitál, s kterým logicky vstoupily i snahy po vyprání špinavých peněz.
Pod pojmem špinavé peníze se obecně rozumí finanční prostředky, které byly získány pácháním nejrůznější trestné činnosti. Jde většinou o trestnou činnost související s prodejem drog, rozkrádáním, nedovoleným podnikáním, porušováním devizových předpisů, prostituce atd. Praním špinavých peněz pak rozumíme snahu o legalizaci těchto peněz, tedy jednání sledující zakrytí nezákonného původu výnosu s cílem vzbudit zdání, že se jedná o příjem nabytý v souladu se zákonem. Špinavé peníze se většinou používají pro nákup cenných papírů a nemovitostí, vzácných kovu a drahých kamenů, ale také jako kapitál.
Česká republika je vázána Úmluvou Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskací výnosů ze zločinu, a to od března roku 1997. S touto úmluvou Česká republika přijala závazek učinit na vnitrostátní úrovni nezbytná legislativní a další opatření souvisejícím s praním špinavých peněz. Výrazem tohoto závazku se stalo ustanovení § 251a trestního zákona a dále zákon č. 61/1996, o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. (Tento zákon je určen finančním institucím jako jsou banky, investiční společnosti a fondy, penzijní fondy, pojišťovny, obchodník a organizátor trhu s cennými papíry atd. Těmto finančním institucím je uložena významná povinnost identifikovat účastníka obchodu v hodnotě nad 500.000 Kč a dále oznamovat tzv. neobvyklé obchody finančnímu a analytickému útvaru Ministerstva financí.)
Podle § 251a trestního zákona je trestný ten, kdo jinému umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci získané trestnou činností. Toto jednání je sankcionováno trestem odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. Pokud tento čin pachatel spáchá jako člen organizované skupiny nebo získá-li takovým činem značný prospěch je to okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby (trest odnětí svobody na jeden rok až pět let). Stejně tak bude odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku potrestán ten pachatel, který spáchá uvedený trestný čin ve vztahu k věcem pocházejícím z obchodu s omamnými nebo psychotropními látkami nebo z jiného zvlášť závažného trestného činu nebo získá-li prospěch velkého rozsahu. Tuto skutkovou podstatu lze považovat spíše než za jednu z forem podílnictví za zvláštní případ nadržování. Jde zde o postih jednání, který se podstatně snižuje možnost potrestání pachatele původního trestného činu.
Praní špinavých peněz se postihuje i podle skutkové podstaty trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobně povinné sazby dle § 148 trestního zákona. Toto ustanovení postihuje osoby, které ve větším rozsahu zkrátí daň nebo jinou podobnou dávku.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz