Trestný čin genocidia
V poslední době se poměrně často zmiňuje jak v tisku, tak i v televizi trestný čin genocidia, a to zejména v souvislosti s projednáváním případu jugoslávského exprezidenta Slobodana Miloševiče před Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu. Trestný čin genocidia je prohlášen za mezinárodní zločin.
V poslední době se poměrně často zmiňuje jak v tisku, tak i v televizi trestný čin genocidia, a to zejména v souvislosti s projednáváním případu jugoslávského exprezidenta Slobodana Miloševiče před Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu. Trestný čin genocidia je prohlášen za mezinárodní zločin.
Trestný čin genocidia je upraven i v našem trestním zákoně, v části, která upravuje trestné činy proti lidskosti. Úprava v trestním zákoně je v souladu s úpravou obsaženou v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia.
Pro trestný čin genocidia je vyžadován úmysl, a sice úmysl zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu. Postihovány jsou čtyři skupiny jednání, které mohou naplnit vymezený úmysl. Trestný je ten, kdo uvede příslušníky některé národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit jejich úplné nebo částečné fyzické zničení (příkladem takovéhoto jednání je například deportace skupiny do oblasti, která je k životu nevhodná bez příslušného vybavení apod.).
Trestný čin genocidia spáchá také ten, kdo provede opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí, přičemž do tohoto vymezení spadá velmi široký okruh jednání od nedobrovolného oddělení mužů a žen až k medicínským zákrokům, které zabraňují početí. Trestný je též pachatel, který násilně převádí děti z jedné národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny do druhé takové skupiny. Za trestný čin genocidia je považováno i jednání, které způsobí příslušníkovi národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
Pachatelem tohoto trestného činu může být kdokoliv bez ohledu na své postavení. Trestný čin genocidia může spáchat jak soukromá osoba, tak i veřejný činitel. Za trestný čin genocidia lze tedy stíhat i prezidenta, premiéra atd. Skutečnost, že jednání, které naplnilo skutkovou podstatu trestného činu genocidia, bylo v souladu s vnitrostátním právem, je irelevantní a nezbavuje pachatele odpovědnosti. Trestného činu genocidia se dopustí i ten, kdo se na některém z výše vymezených jednání účastnil.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz