Dílem je zejména dílo  slovesné vyjádřené řečí  nebo písmem, dílo  hudební, dílo  dramatické a  dílo hudebně  dramatické, dílo  choreografické a dílo pantomimické,  dílo fotografické a  dílo vyjádřené postupem podobným   fotografii,   dílo    audiovizuální,   jako   je   dílo kinematografické, dílo  výtvarné, jako je  dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.  Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým  vlastním duševním výtvorem. Právo  autorské  k  dílu  vzniká  bez dalšího okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

Obsahem práva autorského jsou práva osobnostní a výlučná práva majetková. Osobnostních práv se autor  nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora  zanikají. Po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní.

Mezi práva majetková náleží zejména právo dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění  k výkonu  tohoto práva. Jiná osoba  může dílo užít bez udělení  takového oprávnění  pouze v  případech stanovených  autorským zákonem stanovených (viz § 29 - § 39 autorského zákoníku).

Co autorský zákon rozumí právem dílo užít je taxativně uvedeno v § 12 odst. 4 autorského zákona, přičemž mezi tyto práva náleží zejména právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla či právo na sdělování díla veřejnosti (a to i přes počítačovou či obdobnou síť).

Majetková práva obecně trvají,  pokud není v zákoně stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li  dílo vytvořeno jako dílo  spoluautorů, počítá se doba trvání  majetkových práv od smrti  spoluautora, který ostatní přežil. Majetková práva k  dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let  od oprávněného zveřejnění  díla. Je-li pravé  jméno autora díla  anonymního nebo  pseudonymního  obecně  známo nebo  se autor takového díla veřejně prohlásí v průběhu doby podle věty prvé, řídí  se trvání majetkových práv k  takovému dílu podle v tomto odstavci výše uvedeného. U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt  autora a které nebylo zveřejněno  během 70 let od jeho  vytvoření, majetková práva uplynutím  této doby zanikají. Majetková  práva  k  dílu  kolektivnímu (viz § 59 autorského zákona)  trvají 70 let od zveřejnění. Blíže k trvání majetkových práv viz § 27 autorského zákona.

Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po  roce, v němž došlo k  události rozhodné pro její počítání. Dílo, u kterého uplynula  doba trvání majetkových  práv (tzv. dílo volné), může každý  bez dalšího volně  užít. Tomu,  kdo  poprvé  zveřejní  dosud  nezveřejněné  dílo, k němuž  uplynula doba  trvání majetkových  práv, vznikají takovým zveřejněním  výlučná  majetková  práva  k  dílu takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém  by je měl autor díla,  pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.

Doba  trvání  majetkových  práv  se  řídí  tímto zákonem i tehdy, začala-li  běžet před jeho  nabytím účinnosti (tj. před 1.12.2000). Pokud  již doba  trvání  těchto  práv  před  nabytím  účinnosti tohoto zákona uplynula  a podle  tohoto zákona  by ještě  trvala, ke  dni nabytí účinnosti   tohoto   zákona   se   obnovuje   na  dobu  zbývající. Rozmnoženiny   předmětů  ochrany,   ke  kterým   se  doba   trvání majetkových  práv   obnovuje,  oprávněně  pořízené   před  nabytím účinnosti tohoto zákona lze však  volně rozšiřovat ještě 2 roky po nabytí jeho účinnosti. Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než ve státu původu díla.