Ukončování dočasné pracovní neschopnosti
Dočasná pracovní neschopnost jako právní pojem označující krátkodobý stav poruchy zdraví, která je způsobená nemocí nebo úrazem a jejímž následkem je dočasná neschopnost člověka pracovat, jak již vyplývá z jejího názvu, nemůže trvat dlouhodobě.
Vyhláška č 31/1993 Sb. , o posuzování dočasné pracovní neschopnosti, ve znění pozdějších předpisů stanoví důvody, pro které je ošetřující lékař povinen ukončit pracovní neschopnost občana. Lékař ukončí pracovní neschopnost občana, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní zaměstnání nebo dosavadní samostatnou výdělečnou činnost, občana při skončení komplexní lázeňské péče, při propuštění občana, který byl jako průvodce přijat s nezletilým dítětem do ústavní péče, ze zdravotnického zařízení, uchazeče o zaměstnání, jestliže mu jeho zdravotní stav umožňuje plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání nebo je schopen vykonávat práci v rámci vhodného zaměstnání zprostředkovaného příslušným úřadem práce, občana, který po opravě nebo opatření nové ortopedické pomůcky může vykonávat dosavadní zaměstnání, dosavadní samostatnou výdělečnou činnost, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání nebo je schopen vykonávat práci v rámci vhodného zaměstnání zprostředkovaného příslušným úřadem práce, občana, pozbyl-li podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci a jeho zdravotní stav je stabilizovaný. Dále lékař ukončí pracovní neschopnost ženy k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jestliže má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pokud tato žena nenastoupila mateřskou dovolenou dříve a dále ženy, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství a je práce neschopna v souvislosti s těhotenstvím a porodem, uplynutím šestého týdne po porodu, pokud není žena nadále práce neschopna z jiných důvodů, než je souvislost s těhotenstvím a porodem.
Lékař podle zmíněného právního předpisu ukončí rovněž pracovní neschopnost, jestliže se občan bez vážných důvodů nedostaví k lékařskému ošetření v den určený lékařem. Jestliže se občan nemohl k lékařskému ošetření dostavit z vážných důvodů a důvody pracovní neschopnosti dále trvají, lékař uzná pracovní neschopnost dodatečně. Podobně jako při uznávání občana práce neschopným vyplňuje lékař tzv. čtyřdílnou neschopenku, vyznačí lékař ukončení pracovní neschopnosti v legitimaci, v hlášení organizaci (malé organizaci), popřípadě příslušnému úřadu práce. Nesouhlasí-li občan s ukončením pracovní neschopnosti lékařem, může občan podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení a ten o něm rozhodne. Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nevyhoví návrhu, předloží jej jako odvolání odvolacímu orgánu, kterým je buď ministerstvo zdravotnictví, pokud je zřizovatelem zdravotnického zařízení a v ostatních případech okresní úřad, v jehož obvodu se zdravotnické zařízení nachází. Lhůta pro podání návrhu je pouze třídenní.
Jak již bylo řečeno, dočasná pracovní neschopnost nemůže trvat dlouhodobě (maximálně 1 rok), v opačném případě bychom hovořili o dlouhodobé pracovní neschopnosti, čímž je myšlena zejména plná a částečná invalidita. U práce neschopného občana, který má nárok na nemocenské a u něhož podle rozhodnutí příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pracovní neschopnost přešla v plnou invaliditu, se pracovní neschopnost ukončuje posledním dnem nároku na nemocenské. U práce neschopného občana, jenž byl uznán jako částečně invalidní, se pracovní neschopnost ukončuje posledním dnem nároku na nemocenské, pokud pracovní schopnost nebyla obnovena již dříve. U práce neschopného občana, který nemá nárok na nemocenské, se pracovní neschopnost ukončuje dnem, kdy jej okresní správa sociálního zabezpečení uznala plně invalidním nebo částečně invalidním.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz