Umožní novely trestního zákoníku a občanského zákoníku odčerpávání majetku trestními sankcemi i ze společného jmění, které bude vznikat partnerům?
Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě návrh novely trestního zákoníku a trestního řádu, kterým cílí na zjednodušení odčerpávání majetku ze společného jmění manželů prostřednictvím uložení trestních sankcí. Současně legislativním procesem úspěšně prošel poslanecký návrh novely občanského zákoníku, kterým se sbližují a postupně smývají rozdíly mezi institucemi manželství a trvalého svazku dvou osob stejného pohlaví (původně registrovaného partnerství), když se jí zavádí nový institut partnerství. Partneři přitom na základě novely mohou vytvářet své společné jmění stejně jako manželé.
Vládě předložená novela trestního zákoníku a trestního řádu nicméně, zdá se, vůbec nebere v potaz, že i partneři budou nově vytvářet také své společné jmění. Vzhledem k tomuto opomenutí a způsobu, jakým jsou změny přinášené novelami do právního řádu zapracovány, se proto nabízí otázka, kterou se pokusím blíže rozvést v následujících odstavcích, a sice, zda novely umožní, aby byl uložením vybraných trestních sankcí odčerpáván také majetek ze společného jmění partnerů.
K novele trestního zákoníku a trestního řádu
Nejprve je nezbytné shrnout, jaké konkrétní změny má novela trestního zákoníku[1] (dále také jako "TZ") a trestního řádu[2] (dále také jako "TrŘ") ("Novela trestních předpisů") do právního řádu vnést a jaké jsou důvody pro její přijetí.
Trestní zákoník v účinném znění zná v zásadě jen jeden druh trestu a stejně tak jediný druh ochranného opatření („oop“),[3] jejichž uložením lze bezprostředně[4] odčerpat majetek, který spadá do společného jmění manželů („SJM“). Těmito trestními sankcemi jsou propadnutí majetku[5] a zabrání části majetku.[6] Připomeňme, že podmínky pro uložení uvedených trestních sankcí jsou přitom přísné, když jsou určeny k postihu činů vyznačujících se vyšší společenskou škodlivostí. A přestože trestní zákoník zná i další druhy majetkových trestních sankcí, tak jejich prostřednictvím je odčerpávání majetku ze SJM v současném legislativním a judikaturním prostředí částečně de iure a částečně de facto vyloučené.[7]
Zákonodárce, reagující mimo jiné na závěry Národního hodnocení rizik, se rozhodl tento stav změnit. Důvodová zpráva k návrhu Novely trestních předpisů správně uvádí, že věc náležející do SJM pachatele a jeho manžela není dle stávající trestněprávní doktríny, judikatury ani praxe považována za věc náležející pachateli.[8] Z tohoto důvodu se vylučuje její odčerpání prostřednictvím trestu propadnutí věci (či náhradní hodnoty) a oop zabrání věci (či náhradní hodnoty). Pachatel přitom může i účelově zmařit jak postižení nástroje trestné činnosti, tak náhradní hodnoty nebo výnosu z trestné činnosti. Tím že zájmové věci učiní součástí SJM (či alespoň de facto součástí). Zákonodárce proto uvádí, že současný stav zakládá mj. nerovné postavení pachatelů, založené v zásadě pouze na rodinném stavu..[9]
Cílem zákonodárce je tak docílit stavu, kdy se majetek v SJM stane fakticky postižitelným i na základě uložení trestu propadnutí věci, respektive propadnutí náhradní majetkové hodnoty; a oop zabrání věci, respektive zabrání náhradní majetkové hodnoty.
V souladu s § 70 odst. 3 TZ v účinném znění může soud uložit trest propadnutí věci (lhostejno zda se jedná o výnos z trestné činnosti, zprostředkovaný výnos z trestné činnosti nebo nástroj trestné činnosti) jen jde-li o věc náležející pachateli. Obdobné platí také pro oop zabrání věci, když dle § 101 odst. 1 TZ (pokud jde o nástroj trestné činnosti) a dle § 101 odst. 2 TZ (pokud jde o výnos nebo zprostředkovaný výnos z trestné činnosti) musí zabíraná věc, v zásadě,[10] náležet pachateli.
Věc náležející pachateli je přitom definována v § 135 TZ jen jako taková věc, kterou pachatel v době rozhodnutí o ní (i) vlastní, (ii) je součástí jeho majetku nebo (iii) s ní fakticky jako vlastník nakládá, aniž je oprávněný vlastník nebo držitel takové věci znám.
K tomu, aby zákonodárce docílil výše vytyčeného cíle a učinil majetek v SJM postižitelným i prostřednictvím zabrání, nebo propadnutí věci, rozhodl se nezasahovat do podmínek jejich uložení, ale namísto toho elegantním způsobem změnit definici věci náležející pachateli, a to takto: „[v]ěc náleží pachateli, jestliže ji v době rozhodnutí o ní vlastní, je součástí společného jmění pachatele a jeho manžela nebo s ní fakticky jako vlastník nakládá, aniž je oprávněný vlastník nebo držitel takové věci znám.“[11] Mimo to se technicky upraví také definice výnosu z trestné činnosti v § 135b TZ.[12]
Ve vztahu k propadnutí náhradní hodnoty ve smyslu § 71 TZ a zabrání náhradní hodnoty ve smyslu § 102 TZ se zákonodárce rozhodl do trestního zákoníku včlenit nové výkladové ustanovení, obsahující definici náhradní hodnoty. Tím má být § 135d TZ, jenž má stanovit: „[n]áhradní hodnotou se rozumí jakákoliv věc, kterou pachatel v době rozhodnutí o ní vlastní nebo je součástí společného jmění pachatele a jeho manžela. Věta první se použije obdobně na náhradní hodnotu jiné osoby než pachatele, vůči které rozhodnutí o náhradní hodnotě směřuje.“[13]
Uvedené změny výkladových ustanovení tak otevřou dveře k možnosti odčerpání majetku v SJM i na základě trestních sankcí, jejichž prostřednictvím to doposud nebylo možné. Nicméně, v důvodové zprávě zákonodárce k navrhovaným úpravám jedním dechem dodává, že na základě změn zavedených Novelou trestních předpisů sice bude docházet k častějším zásahům i do majetkové sféry manžela pachatele, nicméně vždy však výlučně ve vztahu k majetku přímo souvisejícímu s trestnou činností, nebo nahrazujícímu výnos z trestné činnosti, či nástroj trestné činnosti. Majetek, který s trestnou činností nesouvisí by nadále neměl být dotčen.[14]
Změny přitom musí nastat i v rovině procesního práva.
Novela trestních předpisů tak má zlepšit i procesní postavení manžela obviněného, pokud by mohl být odčerpán majetek ze SJM. Výslovně proto stanoví, že manžel obviněného bude vždy zúčastněnou osobou ve smyslu § 42 TrŘ, pokud (i) věc nebo část majetku, která je součástí SJM (a) byla zajištěna a může podléhat propadnutí věci, zabrání věci nebo zabrání části majetku, nebo (b) má podle návrhu propadnout nebo být zabrána, anebo (c) propadla nebo byla zabrána; a (ii) je-li sjednávána dohoda o vině a trestu, pokud v ní má být sjednáno propadnutí věci, zabrání věci nebo zabrání části majetku, která je součástí SJM.[15] Díky tomu manžel obviněného bude mít, bez ohledu na vůli svého obviněného manžela (což neplatí při uplatňování samostatných obhajovacích práv), sám vlastní "přímé" právo na veřejné projednání věci a účinný opravný prostředek.[16]
Změny se mají promítnout napříč trestním řádem. Je vhodné zmínit, že nově by nebylo možné, aby trest propadnutí věci, která je součástí SJM, byl uložen trestním příkazem,[17] a také by se měl adekvátně upravit proces sjednávání dohod o vině a trestu tak, aby propadnutí věci, zabrání věci nebo zabrání části majetku v SJM bylo možné dohodou uložit pouze se souhlasem manžela obviněného.[18] Mimo jiné dojde i k rozšíření výroků, vůči nimž bude manžel obviněného oprávněn uplatnit opravný prostředek.[19]
K novele občanského zákoníku
Jak bylo zmíněno, legislativní proces již úspěšně završila novela občanského zákoníku[20] (dále také jako "OZ"),[21] kterou se sbližují instituce manželství a stejnopohlavního svazku dvou osob ("Novela občanského zákoníku"). Ačkoliv původní poslanecký návrh[22] Novely občanského zákoníku předpokládal „manželství pro všechny“,[23] v průběhu legislativního procesu se nicméně ukázalo, že pro takový koncept nebude možné nalézt dostatečnou shodu. Sněmovna Novelu občanského zákoníku tak sice přijala,[24] ale ve znění pozměňovacího návrhu poslance Jiřího Navrátila,[25] které zachovává dichotomii manželství a "stejnopohlavního svazku", když se jí zavádí nový institut partnerství.
S účinností od 1. ledna 2025 tak § 655 OZ přibude nový odstavec 2, který stanoví: "[p]artnerství je trvalý svazek dvou lidí stejného pohlaví, který se uzavírá stejným způsobem jako manželství. Nestanoví-li zákon nebo jiný právní předpis jinak, vztahují se na partnerství práva a povinnosti partnerů ustanovení o manželství, právech a povinnostech manželů, vdovách a vdovcích obdobně."[26]
Novelou občanského zákoníku do budoucna má zaniknout institut registrovaného partnerství (k tomu viz níže), které je nahrazeno právě nově představeným institutem partnerství. Mezi registrovaným partnerstvím a partnerstvím bude nutné rozlišovat. Jak je z výše citovaného ustanovení patrné, partnerství by mělo mít v právech a povinnostech obdobný obsah, jako manželství.
Pro účely tohoto článku je nicméně zásadní otázka, zda partnerům vznikne společné jmění ("SJP").
Novela občanského zákoníku stanoví, že na povinnosti a práva partnerů se použije úprava povinností a práv manželů, tj. mj. díl 4 OZ, včetně úpravy manželského majetkového práva. Novela občanského zákoníku nevkládá do úpravy manželského majetkového práva žádné ustanovení, které by znemožňovalo vznik SJP. Partnerům, kteří vstoupí do partnerství po 1. lednu 2025, kdy již nebude možné vstoupit do registrovaného partnerství,[27] proto vznikne společné jmění v souladu s občanským zákoníkem (ledaže zvolí institut oddělených jmění).
Ve vztahu k registrovaným partnerům dovozuji, že společné jmění nevznikne registrovaným partnerům, kteří uzavřou registrované partnerství před 1. lednem 2025. Plyne tak z čl. IX Novely občanského zákoníku, který stanoví, že: "[o]soby, které spolu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřely registrované partnerství, mohou uzavřít partnerství podle občanského zákoníku; registrované partnerství tím zaniká."[28] Účinností Novely občanského zákoníku registrovaná partnerství ex lege nezaniknou, ani se nepřemění na partnerství. Majetkový režim registrovaných partnerů, pro který je typické, že buď každý z partnerů má své jmění, popřípadě k majetku vznikne partnerům nanejvýš podílové spoluvlastnictví, tak zůstává zachován.
Registrovaným partnerům, kteří uzavřou partnerství podle občanského zákoníku, pak může společné jmění vzniknout nejdříve po okamžiku této "konverze".
Odčerpávání majetku partnerů na základě trestních sankcí
Novela trestních předpisů expresis verbis neobsahuje žádný odkaz na SJP. Obdobně se mlčí také v její důvodové zprávě. Může to být dáno tím, že předkladatel při přípravě novely uvažoval s tím, že manželství bude do budoucna "pro všechny"; může to být dáno tím, že nepředpokládal, jaké konečné znění by Novela občanského zákoníku mohla nabýt; popřípadě tuto otázku vůbec předkladatel nehodlal v návrhu reflektovat. Tak či onak, pokud bude Novela trestních předpisů přijata ve zněním, ve kterém byla předložena vládě (přičemž není zřejmé, zda byly vzneseny k tomuto připomínky připomínkovými místy), je vhodné si pro budoucí praxi položit otázku, zda by bylo možné odčerpávat majetek i ze SJP.
Na tomto místě rovnou učiním závěr a uvedu, že dle mého názoru pravděpodobněji nebude možné odčerpávat majetek ze SJP. Důvody k tomu spatřuji spíše v rovině práva procesního než práva hmotného.
V rovině hmotného práva Novela trestních předpisů upravila definici věci náležející pachateli pro rozšíření na případy SJM souslovím: "společného jmění pachatele a jeho manžela".[29] Lze dovodit, že toto výkladové ustanovení je do jisté míry blanketní normou odkazující na úpravu SJM v občanském zákoníku. Je tak nezbytné se zamyslet nad podstatou SJM a SJP.
Novela občanského zákoníku zakládá totožný režim společného jmění pro partnery i manžele. Podstatou jak SJM, tak SJP je zakotvení vzniku bezpodílového spoluvlastnictví dvou osob. SJM a SJP nejsou proto vůbec dva rozdílné nebo samostatné právní instituty, ale naopak je to jediný institut dostupný dvěma kategoriím fyzických osob v určitém rodinném stavu.
Účelem Novely trestních předpisů je bránit situacím, kdy postižení věci uložením trestní sankce znemožňuje skutečnost, že je součástí SJM. Pokud bychom dovodili, že úprava zamýšlená Novelou trestních předpisů se má vztahovat jen na osoby v manželství, zůstala by nám zde zbytková kategorie osob v partnerství, kteří by, nebylo-li by postižitelné i SJP, byli privilegováni a před těmito majetkovými trestními sankcemi hájeni. To zjevně není v souladu se smyslem a účelem Novely trestních předpisů, navíc když SJM a SJP je totožným institutem.
Chtělo by se proto říci, že nelze spoléhat na jazykový výklad ustanovení novelizovaného § 135 TZ, který hovoří toliko o manželovi. Účelem Novely trestních předpisů je zvýšení efektivity ukládání vyčtených majetkových trestních sankcí, který by v případě nepostižitelnosti SJP byl dosažen pouze částečně. Aniž by tak trestní zákoník v budoucnu výslovně hovořil o "majetku jeho a jeho manžela, nebo partnera", bylo by teleologickým výkladem možné dovodit odčerpatelnost majetku i ze SJP.
Jenže, o změnách je třeba uvažovat v celé systematice souvisejících právních norem, stejně jako okolnostem a době přípravy Novely trestních předpisů.
Doposud platí, že registrované partnerství není manželstvím a obdobně bude platit, že partnerství není manželstvím a partner nebude manžel. Rozdíl mezi manželstvím a partnerstvím z hlediska Novely trestních předpisů vyjde najevo právě až v rovině procesního práva.
Z důvodové zprávy k Novele trestních předpisů implicitně vyplývá, že dosavadní práva, která manžel v postavení zúčastněné osoby má, jsou vzhledem k navrhovaným změnám v rovině hmotněprávní nedostatečná.[30] Společně se zjednodušením odčerpávání majetku ze SJM by tak muselo dojít ke zlepšení procesního postavení a posílení procesních práv manžela podezřelého, resp. obviněného. Pokud bychom připustili, že majetek by bylo možné odčerpat také ze SJP, měl by i partner požívat stejného procesního postavení, jako manžel. Takové postavení dle trestního řádu partner Novelou trestních předpisů nicméně nezíská.
Je pravdou, že partner je, a beze změny bude, osobou se samostatnými obhajovacími právy, a odčerpání majetku by tak mohl bránit prostřednictvím obhajoby obviněného. Je také pravdou, že i po novele trestního řádu by partner na základě § 42 odst. 1 písm. a) TrŘ mohl být taktéž v postavení účastněné osoby, ale nikoliv se stejným obsahem práv, jaké má manžel. Partner by požíval jen ta procesní práva, která by trestní řád přiznával obecně zúčastněné osobě.
Novelizační body přitom posilují práva nikoliv jen zúčastněných osob obecně, ale zejména výslovně manželů obviněných. Po novele bude trestní řád rozlišovat mezi právy zúčastněné osoby a manžela. Patrné je to např. z novelizovaného § 246 TrŘ, který má znít: "(1) Rozsudek může odvoláním napadnout (...) c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci nebo zabrání části majetku; manžel obžalovaného také pro nesprávnost výroku o propadnutí věci, která je součástí společného jmění obžalovaného a jeho manžela (...)."[31]
Tím, že Novela občanského zákoníku zachovala dichotomii mezi manželstvím a partnerstvím v důsledku plyne, že pokud trestní řád zakládá právo manželovi, nelze z toho dovodit, že by zakládal stejné právo také partnerovi.
Dle současného znění novelizačních bodů by pak partner vůbec neměl, příkladem: právo na doručení opisu obžaloby,[32] nevyžadoval by se jeho souhlas při sjednávání dohody o vině a trestu,[33] závažné porušení práv partnera v případě sjednávání dohody o vině a trestu by nezakládalo samo o sobě přípustnost odvolání,[34] nebyl by vyrozumíván o veřejném zasedání, kterým má soud schválit dohodu o vině a trestu, na základě, které dojde k uložení trestní sankce odčerpávající majetek ze SJP[35] a další.
Absence zaručení stejného procesního postavení partnerovi, které požívá manžel, je, dle mého názoru, dostatečný argument k tomu, abychom učinili závěr, že majetek ze SJP odčerpat nelze. Není rozumně odůvodnitelné, aby partner požíval menší práva než manžel, když důsledky a způsob realizace odčerpávání majetku ze SJP se nijak neliší od odčerpávání majetku ze SJM.
Navíc, přihlédněme ke skutečnosti, že zákonodárce v době přípravy Novely trestních předpisů může otázku odčerpávání majetku ze SJP stále řešit.
Pokud se zákonodárce otázce odčerpatelnosti majetku ze SJP nebude v legislativním procesu věnovat, bude dovození postižitelnosti SJP poté, co bude Novela trestních předpisů přijata navíc v rozporu se zásadou nulla poena sine lege certa.
Novela trestních předpisů totiž mění podmínky pro uložení trestů, respektive oop, zprostředkovaně, když novelizuje definici věci náležející pachateli a zavádí definici náhradní hodnoty. V okamžiku, kdy Novela trestních předpisů nabude účinnosti, nebude SJM pravděpodobně institutem výlučným jen pro osoby v manželství, jak je tomu doposud. Výslovně přitom trestní zákoník bude hovořit pouze o manželovi, nikoliv partnerovi, ač by přitom mohl. Výklad § 135 TZ po novele by tak měl směřovat k tomu, že míří výlučně na SJM, respektive osoby v manželství, právě proto, aby se předešlo porušení zásady nulla poena sine lege certa. Dovození postižitelnosti majetku v SJP totiž není rozhodně zjevné a vyžaduje nemalé interpretační úsilí. Opačný výklad by tak mohl vést k překvapivosti.
Shrnu-li, pak přestože SJP a SJM jsou totožný institut a teleologicky by Novelu trestních předpisů bylo možné vykládat v rovině hmotněprávní tak, že odčerpávat lze i majetek ze SJP, tomuto výkladu by měla bránit zejména skutečnost, že partner nebude požívat stejných procesních práv, jako manžel; stejně jako že postižitelnost majetku v SJP by, vzhledem k okolnostem a znění dotčených norem, působila do jisté míry překvapivě, neboť vůbec není z dikce navrhovaného znění patrná, což je v rozporu se zásadou nulla poena sine lege certa.
Závěrem
V tomto článku nelze nastíněnou problematiku obsáhnout vyčerpávajícím způsobem. Výše uvedený závěr lze jistě podpořit i jinými argumenty, stejně jako zpochybnit celou řadou protiargumentů. Novela trestních předpisů, bude-li přijata, by tak přinesla do právního řádu nejistotu. V tomto ohledu proto částečně selhává. Je nešťastné, pokud by nově přijatý zákon, jehož příprava i přijetí navíc nejsou ztíženy časovou tísní a obecnou potřebou okamžité regulace nějaké věcné otázky, přinesl nejistoty, které by bylo nutné (třeba i dlouhá léta) judikaturně odstraňovat.
Přál bych si, aby do okamžiku přijetí Novely trestních předpisů, se mé úvahy výše staly zbytečnými, protože zákonodárce sám tento renonc odstraní a stanoví nám najisto, jak to s odčerpáváním majetku ze SJP bude. Nemuselo by to být přitom vůbec těžké. Úvahou de lege ferenda by snad bylo, aby tam, kde se hovoří o "společném jmění pachatele a jeho manžela" přibyla slova "nebo partnera" a tam, kde se hovoří o "manželovi" se hovořilo také o "partnerovi".
V každém případě nám ale nezbývá nic než vyčkat, co přinesou dny příští...
Mgr. Jiří Šarmír,
advokátní koncipient
[1] Zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník a zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád).
[2] Jedná se o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; který je v databázi eKlep vedený pod PID: KORNCXKJ3GNY. Dostupné zde: https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCXKJ3GNY/
[3] Pro účely tohoto článku se zjednodušeně neuvažuje o výjimkách jako je např. problematika věci obecně nebezpečné dle § 101 odst. 1 písm. c) TZ. Obdobné platí pro specifika níže vyčtených trestů a ochranných opatření. Hovoří-li se v tomto článku o trestní sankci, rozumí se jí trest nebo ochranné opatření ukládané dospělému pachateli podle TZ.
[4] Pro účely tohoto článku se zjednodušeně neuvažuje nad možnostmi dopadu uložení jiných trestních sankcí na SJM. K faktickému odčerpání majetku ze SJM může dojít i nepřímo na základě uložení jiných majetkových trestů, např. při vymáhání peněžitého trestu dle § 343 TrŘ.
[5] Viz § 66 odst. 4 TZ.
[6] Viz § 102a odst. 2 písm. e) TZ.
[7] Viz s. 1-3 důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[8] Např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2015, sp. zn. 5 Tdo 335/2015.
[9] Viz s. 1-3 důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[10] Pro účely tohoto článku se zjednodušeně se neuvažuje o výjimkách jako je § 101 odst. 2 písm. e) a f) TZ.
[11] Viz čl. II b. 21 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[12] Viz čl. II b. 23-27 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[13] Viz čl. II b. 28 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[14] Viz s. 4 důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[15] Viz čl. I b. 1 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[16] V podrobnostech s. 5 důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[17] Viz čl. I b. 40 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
[18] Viz zejm. čl. I b. 28-33 a 35-36 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
[19] Viz zejm. čl. I b. 38-39 a 42-43 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[21] Jedná se o novelu občanského zákoníku, která byla vedená mj. jako sněmovní tisk č. 241/0. Schválená Novela občanského zákoníku byla odeslána dne 6. 5. 2024 k publikaci ve sbírce zákonů, ale ke dni přípravy tohoto článku nebyla doposud vyhlášena. Viz Sněmovní tisk č. 241, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 4. 5. 2024]. Dostupné >>> zde.
[22] Vedený jako sněmovní tisk č. 241/0.
[23] Viz čl. I b. 2 Sněmovního tisku č. 241/0.
[24] Senát nepřijal k Novele občanského zákoníku žádné usnesení.
[25] Viz Sněmovní tisk č. 241/6 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 4. 5. 2024]. Dostupné >>> zde.
[26] Viz čl. I b. 1 sněmovního tisku č. 241, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 4. 5. 2024]. Tj. ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou.
[27] Viz čl. VII sněmovního tisku č. 241, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 4. 5. 2024].
[28] Viz čl. IX sněmovního tisku č. 241, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 4. 5. 2024].
[29] Viz výše citovaná dikce novelizovaného § 135 a § 135d TZ.
[30] Viz s. 4-5 důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[31] Viz čl. I b. 39 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
[32] Viz čl. I b. 34 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
[33] Viz čl. I b. 27 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
