Uplatnění pojistné události u více pojišťoven – Vícenásobné pojištění
V současné době je možné uplatit pojistnou událost u více pojišťoven za podmínky, že je sjednáno pojištění na stejné riziko, pro stejnou dobu, a to u více pojišťoven nebo dokonce i u jedné pojišťovny. Umožňuje to právě institut tzv. vícenásobné pojištění, který upravuje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, v části věnující se závazkům z tzv. odvážných smluv, konkrétně tedy ust. § 2818.
Jak bylo řečeno výše vícenásobné pojištění, respektive obecně institut pojištění upravený v občanském zákoníku je odvážnou smlouvu, neboť plnění alespoň jedné ze smluvních stran je podmíněno nahodilou, nejistou událostí. Charakteristickou událostí u pojištění je nejistota, co do hodnoty plnění a protiplnění.
V souvislosti s vícenásobným pojištěním je třeba si vymezit základní dva druhy pojištění (škodové a obnosové), a to z toho důvodu, že zákonná úprava spojuje vícenásobné pojištění s pojištěním škodovým.
Škodovým pojištěním dle ust. 2811 občanského zákoníku, se rozumí, že pojistitel poskytne pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události, tedy lze přesně vyčíslit reálnou škodu na majetku a určit výši pojistného plnění, typicky se jedná pojištění věcí (peníze, majetek, odpovědnost).
Obnosové pojištění upravuje § 2821 občanského zákoníku a definuje jej tak, že v případě pojistné události vyplatí jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu. Základem pro určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená na návrh pojistníka, kterou má pojistitel v případě vzniku pojistné události vyplatit, anebo výše a četnost vyplácení důchodu. Bývá ujednáváno u pojistných smluv na zdraví (typicky pojištění životní, úrazové, pro případ nemoci).
Pozor však účelem škodového pojištění není obohacení oprávněné osoby, nýbrž potřeba získat pohotově finanční prostředky z důvodu nějaké nahodilé události, která vyvolala majetkovou potřebu[1], kdy k zabránění obohacení ze škodového pojištění úprava vícenásobného pojištění slouží.
Vícenásobné pojištění je typem množného pojištění, které nastává tehdy, přesahuje-li souhrn pojistných částek pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo přesáhne-li souhrn limitů pojistného plnění skutečnou výši vzniklé škody.[2]
Při vícenásobném pojištění je vyžadována aktivita pojistníka, tedy aby bez zbytečného odkladu každému pojistiteli oznámil a v oznámení uvedl ostatní pojistitele a pojistné částky nebo limity pojistného plnění ujednané v ostatních smlouvách. Standardně se však pojistitel dotazuje, při sjednávání pojištění, na skutečnost, zda pro stejná pojistná nebezpečí není pojistník pojištěn i u jiného pojistitele.
Tato oznamovací povinnost je zakotvena z důvodu snazšího odhalování případných pojistných podvodů, za něž hrozí v případě odsouzení trest odnětí svobody až na 2 léta, zákaz činnosti či propadnutí věci. Pozor u tohoto trestného činu jako jednoho z mála činů (vedle loupeže, vydírání a jiných) v trestním zákoníku je i příprava trestná.
Vícenásobné pojištění omezuje počet pojistných plnění a jeho celkovou výši. V případě, že má pojištěný sjednáno více pojistných smluv od jednoho či více pojistitelů, nesmí celkové vyplacené pojistné plnění přesáhnout skutečně vzniklou škodu. Pojištěný smí uplatnit nárok na pojistné plnění pouze z jedné pojistné smlouvy nebo poměrnou část z více smluv.
V tomto příspěvku se také ještě podíváme na vícenásobné pojištění u vybraných druhů pojištění z praktického hlediska, a to pro lepší pochopení tohoto institutu.
Povinné ručení (škodové)
Nyní si na příkladu ukážeme, jak funguje v praxi vícenásobné pojištění v případě zákonného povinného ručení.
Pojištěný má jedno povinné ručení s limitem 100 mil. Kč a u další pojišťovny druhé povinné ručení na dalších 100 mil. Kč např. z důvodu lepších asistenčních služeb (odtah ze zahraničí apod.). Chystá se na dovolenou do Chorvatska. Po určitou dobu tak má souběžně 2 povinná ručení, každé na 100 mil. Kč. Následně způsobí dopravní nehodu v cizině, kde škoda bude vyčíslena v přepočtu na 150 mil. Kč.
Pojištěný musí v případě škody oznámit oběma pojišťovnám, že má sjednáno ještě jiné pojištění a s jakým limitem. Škodu pak pojišťovny vypořádají v poměru podle výše sjednaných limitů, kdy nejdříve oslovená pojišťovna uhradí škodu ve výši svého limitu pojistného plnění, tedy 100 mil. Kč (a tato pojišťovna informuje ostatní pojistitele, o kterých se dozvěděla), a druhá pojišťovna uhradí zbylých 50 mil. Kč. Až poté proběhne vypořádání mezi pojišťovnami podle výše sjednaných limitů.
Zde byly limity sjednány stejně, tzn. druhá pojišťovna, co uhradila méně vyplatí první pojišťovně 25 mil. Kč, tak aby obě pojišťovny hradili v poměru 1:1, tedy každá 75 mil. Kč.
Cestovní pojištění
S blížícími se dovolenými je cestovní pojištění dosti aktuálním tématem. Určitě pokud plánujete vyrazit do zahraničí neměly byste podcenit sjednání si cestovního pojištění. Zákonná úprava nebrání v tomto případě sjednat si více cestovních pojištění najednou, avšak tuto možnost využívá velice málo lidí. Více typické však je cestovní pojištění získané mimoděk, tedy pojištění k platebním kartám, balíčková cestovní pojištění. I zde je třeba si dávat pozor na dodržení povinnosti v případě vzniku pojistné události informovat všechny pojistitele, abychom se vyhnuly případnému podezření ze spáchání trestného činu pojistného podvodu.
I v případě cestovního pojištění platí stejná pravidla jako u popsaného povinného ručení, tedy že limit plnění dán výší škody, nikoliv limitem pojistného plnění jednotlivé pojistky. Pokud tedy všechny pojistky dohromady škodu převýší, ačkoliv ji ani jedna konkrétní sama nepokryje, i tak má pojištěný nárok na náhradu celé vzniklé škody. Tu mu plní pojistitelé postupně, tak jak je osloví. Následně se však všichni pojistitelé (pojišťovny) navzájem vyrovnají podle poměru pojistných částek.
A jak je to tedy v případě obnosového pojištění?
Jelikož zákon nevylučuje možnost sjednat si několikero (defakto neomezeně, jediným limitem jsou finanční možnosti pojistníka) pojistných smluv na zdraví, dalo by se hovořit o tzv. vícenásobném pojištění, avšak pouze z hlediska jazykového nikoli, co do právní úpravy vztahující se na škodové pojištění, jelikož u obnosového pojištění neplatí omezení pojistného plnění a její celkové výše.
Obnosové pojištění zajišťuje výplatu dohodnutého v každé jednotlivé uzavřené pojistné smlouvě bez ohledu na počet sjednaných smluv, tzn. plnění se sčítají.
Příkladem pro snažší pochopení:
Pokud máte uzavřeny dvě úrazové pojistky, jistíte se dvakrát, a tedy i pojistnou událost nahlásíte dvakrát. Jediné, na co je nutno dát si pozor, je pohlídat si součet pojistných částek u dávek vyplácených za den (např. pracovní neschopnost, každý den hospitalizace apod.), neboť celková částka by neměla přesáhnout obvyklý denní příjem.
[1] Eliáš, K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012; Bohman, L., Wawerková, M. Zákon o pojistné smlouvě. Komentář. 2., aktualizované vydání. Praha: Linde, 2009, s. 976
[2]Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1393.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
