21. 11. 2000
ID: 429upozornění pro uživatele
Úroky z prodlení a jejich správné zaúčtování
Ustanovení § 369 odst. 1 Obchodního zákoníku stanoví, že je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě,jinak o 1 % vyšší, než činí úroková sazba určená obdobně podle § 502
Ustanovení § 369 odst. 1 Obchodního zákoníku stanoví, že je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě,jinak o 1 % vyšší, než činí úroková sazba určená obdobně podle § 502. Zákonných důsledkem prodlení se splněním peněžitého závazkuje tedy vždy úrok z prodlení. Povinnosti dlužníka platit úrokz prodlení odpovídá právo věřitele tento úrok požadovat a vymáhat. Obchodní zákoník však nestanoví oprávněným povinnost domáhat se svých nároků. Je tedy pouze věcí věřitele, zda práva nazaplacení úroků z prodlení využije či nikoliv. Věřitel tedy dleobchodního zákoníku nemá povinnost úrok z prodlení požadovat a vymáhat.
Z výše uvedeného stanoviska vyplývá i postup účtování, jak z hlediska dlužníka, tak z hlediska věřitele:
a) jestliže uplatnění úroků z prodlení je stanoveno smluvně- dlužník vyúčtuje smluvně stanovené úroky z prodlení, jež spadají do daného účetního období na vrub nákladů a zvýší svůj závazekvůči věřiteli,
- věřitel vyúčtuje smluvně stanovené úroky z prodlení, jež spadají do daného účetního období ve prospěch výnosů a zvýší svoji pohledávku vůči dlužníkovi;
b) pokud uplatnění úroků z prodlení není smluvně podloženo- dlužník může úroky z prodlení zaúčtovat v daném účetním období na vrub nákladů a zvýšit svůj závazek vůči věřiteli pouze tehdy,když věřitel uplatní své právo písemnou formou,- věřitel musí úroky z prodlení zaúčtovat v daném účetním období ve prospěch svých výnosů a zvýšit svoji pohledávku vůči dlužníkovi pokud své právo uplatní písemnou formou.
V případech, kdy věřitel ustoupí od původně uplatněných úroků z prodlení, může vyúčtovat dobropis, t.j. snížení výnosů a pohledávky za dlužníkem, v daném účetním období pouze za předpokladu, že poskytl svému dlužníkovi v tomto účetním období písemný podklad o snížení či zrušení svého nároku. Dlužník musí v tomtéž účetním období, kterého se týká oprava nároků věřitele,snížit o příslušnou částku své náklady a závazek vůči věřiteli.Tento postup se uplatní jak u úroků z prodlení stanovených smluvně, tak u úroků z prodlení podle § 369 odst. 1 Obchodního zákoníku, a to vždy v souladu s tímto zákonem. Postup v účetnictví, pokud jde o smluvní pokuty, musí odpovídat příslušným ustanovením Obchodního zákoníku. Analogicky se pro smluvní pokuty uplatní výše uvedený postup k úrokům z prodlení. Podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, jsou úroky z prodlení a smluvní pokuty uznaným výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Ve zdaňovacím období roku 1993, na základě platného znění zákona o daních z příjmů, vstupují úroky z prodlení a smluvní pokuty do základu daně, a to jak u dlužníka, tak i věřitele,v období, kdy je o nich účtováno na příslušných účtech v účtové třídě 5-Náklady a v účtové třídě 6-Výnosy.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Z výše uvedeného stanoviska vyplývá i postup účtování, jak z hlediska dlužníka, tak z hlediska věřitele:
a) jestliže uplatnění úroků z prodlení je stanoveno smluvně- dlužník vyúčtuje smluvně stanovené úroky z prodlení, jež spadají do daného účetního období na vrub nákladů a zvýší svůj závazekvůči věřiteli,
- věřitel vyúčtuje smluvně stanovené úroky z prodlení, jež spadají do daného účetního období ve prospěch výnosů a zvýší svoji pohledávku vůči dlužníkovi;
b) pokud uplatnění úroků z prodlení není smluvně podloženo- dlužník může úroky z prodlení zaúčtovat v daném účetním období na vrub nákladů a zvýšit svůj závazek vůči věřiteli pouze tehdy,když věřitel uplatní své právo písemnou formou,- věřitel musí úroky z prodlení zaúčtovat v daném účetním období ve prospěch svých výnosů a zvýšit svoji pohledávku vůči dlužníkovi pokud své právo uplatní písemnou formou.
V případech, kdy věřitel ustoupí od původně uplatněných úroků z prodlení, může vyúčtovat dobropis, t.j. snížení výnosů a pohledávky za dlužníkem, v daném účetním období pouze za předpokladu, že poskytl svému dlužníkovi v tomto účetním období písemný podklad o snížení či zrušení svého nároku. Dlužník musí v tomtéž účetním období, kterého se týká oprava nároků věřitele,snížit o příslušnou částku své náklady a závazek vůči věřiteli.Tento postup se uplatní jak u úroků z prodlení stanovených smluvně, tak u úroků z prodlení podle § 369 odst. 1 Obchodního zákoníku, a to vždy v souladu s tímto zákonem. Postup v účetnictví, pokud jde o smluvní pokuty, musí odpovídat příslušným ustanovením Obchodního zákoníku. Analogicky se pro smluvní pokuty uplatní výše uvedený postup k úrokům z prodlení. Podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, jsou úroky z prodlení a smluvní pokuty uznaným výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Ve zdaňovacím období roku 1993, na základě platného znění zákona o daních z příjmů, vstupují úroky z prodlení a smluvní pokuty do základu daně, a to jak u dlužníka, tak i věřitele,v období, kdy je o nich účtováno na příslušných účtech v účtové třídě 5-Náklady a v účtové třídě 6-Výnosy.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
