Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Úroky z prodlení jsou sankcí za porušení povinnosti a nelze je zaměňovat s úroky, které si mohou smluvní strany dohodnout a které jsou úplatou za užívání jistiny ani s poplatky z prodlení, které je dlužník povinen platit v případě, že je tak výslovně v občanském zákoníku stanoveno (např. při prodlení s placením nájemného nebo úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu). Věřitel tak může vyžadovat placení úroků po dlužníku i v případě, že dlužník není v prodlení, pouze však úroky smluvené. Úroky z prodlení tak tedy neplní stejnou funkci jako úroky smluvené a oboje mohou být placeny vedle sebe.

Výše úroků z prodlení je v režimu občanského zákoníku upravena prováděcím předpisem, kterým je v současného době nařízení vlády č 142/1994 Sb. Podle tohoto právního předpisu činí výše úroků z prodlení ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou (diskontní sazba stanovená Českou národní bankou činí od 30.11.2001 3,75% a od 22.1.2002 činí 3,50) a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.

Obchodní zákoník stanoví, že je-li dlužník z obchodně závazkového vztahu v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není-li smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

Úroky z prodlení je povinen dlužník platit ode dne, kdy se dostal do prodlení (nezáleží tedy na dni, kdy věřitel podal žalobu k soudu nebo kdy dlužníka o zaplacení požádal). V případě nároku na náhradu škod je škůdce povinen platit úroky z prodlení ode dne, kdy byl věřitelem o splnění požádán. Dlužník je povinen platit úroky z prodlení až do doby zániku pohledávky.

Jelikož jsou úroky z prodlení příslušenstvím pohledávky, mohou být uplatněny i samostatnou žalobou a vymáhány samostatným výkonem rozhodnutí. Úroky z prodlení však nemohou být soudem přiznány, nenavrhl-li je žalobce ve svém návrhu.

Právo na zaplacení úroku z prodlení ( v režimu občanského zákoníku) podléhá obecné tříleté promlčecí době. Uzná-li však dlužník svůj dluh písemně co do důvodu a výše nebo je-li pohledávka pravomocně přisouzena soudem, platí pro tyto úroky nová desetiletá promlčecí doba.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz